Geneticky upravené potraviny jsou stále častějším tématem vědeckých, politických a mediálních debat. Jak se ale na tuto problematiku dívají obyčejní lidé, co si myslí a jsou dostatečně informovaní? To zkoumala agentura Synovate ve svém posledním výzkumu, kterého se zúčastnilo 3,127 respondentů z Řecka, Indonésie, Polska, Singapuru a Jižní Afriky.Cokoliv, co vylepší jídlu chuť, je dobré pro 62 procent Jihoafričanů, kteří geneticky upravené potraviny znají. Naopak pro 89 procent Řeků jsou takové výrobky zdraví škodlivé, stejně tak jako pro 68 procent Poláků, 66 procent Indonésanů a 59 procent Singapurců.
Základní povědomí o geneticky upravených potravinách se značně liší. Zatímco 84 procent Řeků, stejně tak jako většina Poláků, dobře nebo alespoň trochu zná geneticky upravené potraviny (GMO), 92 procent obyvatel Indonésie o tomto termínu nikdy neslyšelo. Obyvatele Singapuru se pak vůbec o geneticky upravované zboží nezajímají. 
Synovate dále zjistil, že 46 procent Indonésanů a 42 procent Poláků a stejné procento Singapurců věří, že výhody geneticky modifikovaných potravin stále převyšují jejich rizika. S tím souhlasí i 45 procent Jihoafričanů.
Také cena hraje důležitou roli. Za předpokladu, že geneticky upravené zboží bude levnější než to neupravené, je 47 procent Jihoafričanů a 41 procent Singapurců ochotno tyto potraviny kupovat. Pro Řeky je důležitější složení výrobku. Pouze 10 procent z nich by se nechalo ovlivnit cenou.
Charakteristika geneticky upravovaných potravin není jihoafrickým spotřebitelům aktivně vysvětlována a komunikována, poznamenal Jon Salters, generální ředitel Synovate pro Sub-saharskou Afriku. „To co tu bylo řečeno vyplývá z celkového nedostatku informací o existenci takových výrobků, což zahrnuje i jejich rizika a výhody. S ohledem na nedostatečnou znalost těchto potravin je pochopitelné, že pokud bude cena nízká, tyto výrobky nakonec skončí v košíku spotřebitelů.“
· Ve všech zemích kromě Jižní Afriky je většina respondentů přesvědčena, že by se  geneticky modifikované obilí nemělo pěstovat v blízkosti přírodního (neupravovaného)
· Skoro 40 procent respondentů v Singapuru a Jižní Africe by bylo ochotno jíst výrobky z geneticky upravených surovin i přesto, že takto upravené potraviny nyní nekupují
· Většina spotřebitelů v Řecku, Indonésii a Polsku, která zná tuto problematiku, si vždy kontroluje etiketu na výrobku, aby se přesvědčila, že se výrobek neskládá z geneticky upravených surovinAutor: Tisková zpráva společnosti Synovate