Světem obchází zákeřná hrozba zhoubného bujení. Každoročně zahubí přes pět milionů lidí, tedy množství rovnající se polovině počtu obyvatel ČR. U nás se každý den v průměru 142 lidí dozví, že je napadla rakovina a 76 denně na její následky umírá. Zhoubné novotvary mají na svědomí téměř 30 % všech úmrtí. Co bude dál?
Čeho se bát?
Katastrofický pohled
Archeologické nálezy dokazují, že rakovina postihovala už naše prapředky v době kamenné a nevyhýbala se ani dinosaurům. Svědčí o tom jejich zkamenělé pozůstatky. Jisté druhy rakoviny postihují i rostliny. Rakovina je dnes, po chorobách srdce a cév, druhou nejčastější příčinou úmrtí! A situace se nelepší, naopak!
Odborníci se shodují, že příčin je více, především pak znečišťování životního prostředí (výfukové plyny, exhaláty z továren…). Skrytou hrozbou jsou jaderné elektrárny, což ukázala katastrofa v ukrajinském Černobylu v dubnu 1986, kdy zemřelo půl zasažených lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že v příštích letech k tomu přibude 30 000 – 60 000 dalších.
Zhoršuje se životní styl a navíc se objevují další šokující poznatky. Vědci z Oxfordské univerzity totiž osmiletým sledováním 10 000 dětí zjistili, že pokud žijí ve vzdálenosti do 200 metrů od vedení vysokého napětí, je o 70 % vyšší pravděpodobnost , že je postihne leukémie.
Velice negativně působí i radon, přírodní radioaktivní plyn, který do budov proniká ze země. Proměňuje se na další radioaktivní prvky, které se zachytí v dýchacích cestách a ozařují je. Rakovinu mnohokrát odstartuje i dlouhodobý stres. A co je nejhorší, rakovina se často dědí po celé generace!
Optimistický pohled
Dnes už neplatí, že zhoubná rakovina je vždy smrtelná. Došlo ke značnému medicínskému pokroku a tisíce lidí se každým rokem tuto obávanou chorobu překoná a vyléčí se. Chce to pevnou vůli, se s touto záludnou chorobou rvát a věřit v její zdolání.
„Psychika je velice důležitá,“ potvrdil 21. STOLETÍ prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc., předseda Ligy proti rakovině. „U rakoviny obecně platí, že přijít včas k lékaři znamená mít šanci na vyléčení! Nic se nesmí oddalovat! Zvlášť rakovina prsu, která u žen zaujímá první místo, může být v určité rodině geneticky zakódovaná se zvýšeným rizikem výskytu. Proto je tak důležité seznamovat veřejnost s nebezpečím této zákeřné choroby.“
Výborné výsledky jsou dosahovány i v oblasti léčebné péče. Týmy odborníků přicházejí se stále dalšími a dalšími objevy.
Realistický pohled 21. STOLETÍ
Nic v životě není černobílé to platí i o tak citlivém problému jakým je rakovina. Vždyť každá je jiná. Odborníci znají stovky druhů, které zasahují nejrůznější části lidského organismu. Podle údajů prof. Dienstbiera, jenž se tímto zlem dlouhá léta zabývá, u nás v průběhu života (od narození do stáří) některou z forem rakoviny onemocní každý čtvrtý člověk! Bohužel je také příčinou úmrtí každého pátého obyvatele! Je to druhá nejčastější příčina odchodu ze života u dospělých (po srdečně – cévních onemocněních) a dokonce i u dětí (po různých úrazech)!
Týmy expertů se snaží nalézt nejúčinnější řešení. Nemají to ale snadné, vždyť na to, aby se normální zdravá buňka proměnila v nádorovou působí pestré spektrum činitelů povahy biologické, fyzikální i chemické. Například dnes známých chemických kancerogenů, tedy látek schopných vyvolat rakovinné bujení, jsou tisíce. Pronikají do vzduchu, vody, půdy i potravin a odtud do lidského těla. Proto je důležité zdravé životní prostředí, kvalitní životní styl.
Podaří se rakovinu vyléčit?
Katastrofický pohled
Snažit se zničit rakovinu je jako chtít nabírat vodu cedníkem. Vždyť vědcům se dosud nepodařilo ani zjistit, jak vlastně vzniká. Víme jen, že jde o vážné onemocnění způsobené zhoubným nádorem (novotvarem). Na světě lékaři každoročně zjistí 3 miliony nových nádorů, z toho 2, 2 miliónu lidí jim posléze podlehne!
Nádor nezhoubný (benigní) je ohraničený a po vzniku se obvykle nezvětšuje a nemetastazuje. Dá se chirurgicky odstranit a poté už netrápí. To ovšem neplatí o nádoru zhoubném (maligním). Ten charakterizuje nekontrolovaný růst buňky, která byla původně normální jako ostatní. Náhle se nečekaně „zvrhne“ a mění se na rakovinnou. Může k tomu dojít tehdy, když je podrážděna či poškozena tak, že se přestane řídit svými genetickými instrukcemi. Rakovinnou se stává teprve, když začíná ničit zdravé tkáně. Přes mízní uzliny se dostává do krevního oběhu, čímž proniká k dalším orgánům (plíce, játra, kosti, ba i mozek aj.) Často vznikají sekundární ložiska, metastázy. Především na ně se umírá!
Mnohé dosavadní způsoby léčby pacientům působí utrpení, navíc mívají neblahé vedlejší účinky, například při chemoterapii mj. vypadávání vlasů, krvácení ze sliznic, krev v moči a stolici, zvracení, výrazný úbytek váhy… Nebezpečné je rovněž oslabení imunity organismu.
Optimistický pohled
Pravdou je, že prapříčinu rakoviny neznáme. Přesto máme stále více prostředků, které by se daly použít k efektivnímu léčení. Například ve Fakultní nemocnici v Plzni nedávno na 540 pacientech úspěšně testovali nový lék na rakovinu plic. Prof. Dienstbier, jenž se věnoval nádorům lymfatických uzlin (Hodgkinova choroba), které postihují i mladé lidi kolem dvaceti let, pro 21. STOLETÍ upřesnil „Ještě před třiceti lety to bylo onemocnění v podstatě smrtelné. Dalo se sice dobře diagnostikovat, ale pacienti umírali do tří let. Pak se však objevily gamazářiče, lineární urychlovače. Záření pronikalo do větší hloubky. Hlavně se však mohlo zaměřit jen na vymezenou oblast a nepoškozovat zdravou okolní tkáň. Přispěla k tomu i cytostatika. Tato nemoc je dnes úspěšně léčitelná.“
Velký význam přikládají odborníci tzv. biologické léčbě, využití kmenových buněk. Hitem se stal i objev pocházející ze dvou ústavů Akademie věd ČR. Jde o tzv. kouzelnou střelu, polymer (jako nosič), na kterém je upevněno původně neaktivní účinné léčivo – většinou cytostatikum. Toto miniaturní spojení cirkuluje v našem těle, dokud se nedostane k nádorové buňce. Ta ho s chutí pohltí, pro ni to byla její potrava. Rozštěpí ho enzymy určenými na zpracování potravy, ale tím se sama zabije! Uvolní se totiž cytostatikum a nádorovou buňku zlikviduje!
Jiní experti preferují molekulární genetiku. Pokud by se totiž podařilo definovat gen, který je spouštěčem momentu, kdy se nádorová buňka vymkne organismu z kontroly, pak moderní genové inženýrství nabízí perspektivu, že takové geny půjde i eliminovat – nahradit je novými geny.
Realistický pohled 21. STOLETÍ
Nelze bezmyšlenkovitě přebírat naděje optimistů, ale ani podléhat černé skepsi pesimistů. Vycházíme z poznání, že se postupně daří objevovat nové skutečnosti, rozmanitá spojení. I nadále léčení nezavrhne osvědčené metody: Vedle chirurgických zákroků to je léčba zářením (radioterapie), která brání růstu nádorové tkáně. Podávají se při ní léčiva (cytostatika), která poškozují hlavně dělící se nádorové buňky a přitom mají co nejvíce šetřit buňky zdravých tkání. Nelze zakrývat, že se to občas zcela nedaří! Negativem jsou i výše naznačené vedlejší účinky.
Světlem na konci tunelu se stávají kmenové buňky. Při transplantaci z kostní dřeně se už nyní používají při léčbě leukémie. Budoucnost má i zmíněná molekulární genetika, ale na zavedení „kouzelných střel“ do běžné praxe si budeme muset ještě počkat. Jak 21. STOLETÍ informovala vedoucí pracovního týmu, ředitelka Mikrobiologického ústavu AV ČR prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., může to trvat ještě šest let.
Na letošní pražské mezinárodní konferenci o nanologii v medicíně nám ředitelka Centra pro polymerní terapii v britském Cardiffu prof. Ruth Runcan prozradila, že nejpozději do dvou let zavedou do praxe podobný prostředek proti rakovině prsu. Jednoznačným směrem je snaha optimálně využívat imunologie – posilování obranného systému lidského organismu.
Světoznámý americký genetik českého původu prof. Jaroslav Červenka pro 21. STOLETÍ uvedl: „V budoucnu se objeví takzvané návrhové léky. To znamená, že zjistíme produkt škodlivého genu u konkrétního nemocného člověka. Jen pro něj se připraví speciální lék – pouze proti produktu onoho genu. To je velká perspektiva – léky na zakázku. Jako když si jdete dát šít ke krejčímu.“
Můžeme hrozbě předcházet?
Pesimistický pohled
Dosud přesně nevíme, co je tzv. spouštěčem rakoviny. Někteří odborníci tvrdí, že u někoho k tomu postačí přemíra tuků v potravě. Proto jsou nešťastné všechny formy tzv. rychlého stravování , kde je nadbytek tuků a kancerogenů. Tak prý nejčastěji vzniká stále častější rakovina tlustého střeva, karcinom prsu a prostaty. Velmi častým podnětem je tabák, pak jedovaté chemikálie, sluneční ultrafialové záření či rentgenové paprsky, obezita, poruchy imunitního systému, nesprávná výživa. Většinou se spojí více negativních faktorů. Někdy nesou vinu viry, když napadnou genetický materiál buněk.
Zdá se, že většina ohrožených lidí svoje návyky nezmění. A pakliže náhodou ano, na jejich zdravotní stav bude působit okolí – toxické ovzduší, chemikálie v potravinách, přesmažené pokrmy a další negativní faktory. Nesmíme opomenout ani velký vliv psychiky, stresované moderním způsobem života.
Optimistický pohled
Díky různým osvětovým akcím si lidé uvědomí, že nikdo není proti této chorobě imunní. Do obecného povědomí se dostanou první příznaky rakoviny: nevysvětlitelná únava, znatelný váhový úbytek, trvalý chrapot, kašel, bolesti žaludku nebo jeho okolí, krev ve stolici či v moči, bolestivost, zduření nebo otok prsů, zvětšené uzliny v podpaží, krvácející bradavice…
Základem se stane zdravý způsob života. K tomu může patřit i využívání různých darů přírody. Např. nyní vědci z Mayo Cliníc v americkém Rochesteru zjistili, že zelený čaj zabíjí buňky leukémie tím, že přerušuje jejich vzájemný komunikační signál. Zázračnou bylinou je prý peruánská liána Vilcacora a výzkum se zaměřil i na žraloky, které prý nepostihuje žádná nemoc.
Realistický pohled 21. STOLETÍ
Víme, že rakovina nejčastěji přepadá své nic netušící oběti koncem středního věku a ve stáří. Bohužel, zkušenost z poslední doby ukazuje, že se výskyt rakoviny prsou stále hojněji vyskytuje i u žen ve věku nad dvacet let. Každý rok u nás rakovina prsu postihne asi 5 000 žen, z toho polovina zemře.
Některé druhy rakoviny zřejmě souvisejí s tzv. západním způsobem života – přejídáním, nedostatkem pohybu, stresem, nezdravým (přehnaným) opalováním (i v soláriu) a do značné míry i s kouřením. Proto je nejobvyklejší formou této zrádné nemoci rakovina plic (převažuje u mužů), střev, žaludku slinivky břišní a prsou (převažuje u žen).
Evropský kodex proti rakovině mj. vyzývá: Nekuřte! Vyvarujte se obezity. Denně vykonávejte tělesnou činnost. Jezte více různých druhů ovoce a zeleniny. Omezte příjem potravin obsahujících živočišné tuky. U alkoholu snižte spotřebu na dva nápoje denně u mužů a jeden u žen. Nevystavujte se nadměrnému slunečnímu záření. Chraňte se před známými rakovinotvornými látkami. Choďte na pravidelné prohlídky.
Více se dozvíte:
http.//www.lpr.cz
