Za jejich zbarvení může narušený gen, který sabotuje i práci svého zdravého kolegy z druhé sady chromozomů, a je tedy dominantní.
Biologové zkřížili myšáky s jednou zdravou a jednou špatnou variantou genu s čistě hnědými myšmi, které mají oba geny v pořádku. Podle Mendelových zákonů se jim měla narodit polovina bílotlapkých (s jedním narušeným genem od otce a s jedním zdravým od matky) a polovina „normálních“ potomků (se zdravými geny od otce i od matky). Na úrovni DNA tomu skutečně tak bylo, jenže bez ohledu na geny měli téměř všichni potomci bílé tlapky i špičky ocásků.
Mohly za to spermie, které si s sebou na cestu do vajíčka kromě DNA berou i zásoby RNA, molekuly, jež se stará o část výroby bílkovin podle plánů zapsaných v DNA. Defektní gen pro barvu tlapek je poněkud agresivní a připravuje si hromadu RNA vykonavatelů, kteří se dostanou i do pohlavních buněk nesoucích zdravý gen. Tady svou činností zablokují funkci zdravé varianty genu, nezbytnou pro „výrobu“ hnědého zbarvení tlapek, a stejně se chovají i k dalšímu zdravému genu, jenž se jim dostane do rány po oplození vajíčka. Narozená myšata pak mají bílé končetiny i přesto, že do života dostala genetické plány pouze na hnědé tlapky a ocásky.
Obří duny na Titanu
Povrch Saturnova měsíce připomíná pozemské pouště.
Snímky ze sondy Cassini ukázaly 100 – 150 m vysoké písečné duny, které se táhnou až tisíce kilometrů podél rovníku. Vědci však neočekávají, že by titanský písek byl podobně jako ten náš z křemičitanových hornin. Jeho vzniku tu brání hustá atmosféra.
Písek pravděpodobně tvoří částečky ledu a jednoduchých uhlovodíků v tuhém stavu. Vzhledem ke značné vzdálenosti od Slunce se Titanu nedostává tolik tepelné energie, kolik by stačilo rozproudit atmosféru a „rozfoukat“ tak po planetě písečné duny. Na druhou stranu na Titan Saturn působí 400x vyšší gravitací než Měsíc na Zemi. Ta se stará o denní přílivové a odlivové pohyby zdejšího ovzduší, které jsou nejsilnější právě kolem rovníku.
Delfíni si dávají jména
Kytovci si uvědomují vlastní totožnost
Při výzkumu, který probíhal na Floridě, bylo zjištěno, že delfíni se navzájem rozlišují jmény a volají jimi na sebe. Což ve svých důsledcích znamená, že delfíni si uvědomují vlastní existenci, že se chápou jako subjekty s vlastní totožností.
Vědci z michiganské Andrewsovy univerzity nahráli hlasové projevy delfínů, kterým pak za pomoci počítačového programu odebrali jejich intonaci. Delfíni však na pískání reagovali i tak. Delfíni tedy nerozeznají jen hlas jiného jedince svého druhu, ale i to, co právě sděluje.
Robot s tajemstvím gekonů
Jak se udržet na hladké stěně
Drobní ještěři gekoni se dokáží na zdi i na stropě udržet díky milionům jemných vláken na svých chodidlech. Intermolekulární van der Waalsova síla je k povrchu pevně přilepí a gekona uchrání před potupným pádem (i když robotická ještěrka má zatím co vylepšovat).
Lepobot, kterého vyvinul tým Marka Cutkoskyho ze Stanfordské univerzity v Kalifornii, má chodidla vyrobena z jemného polymeru zvaného elastomer. Ten zaručuje maximální styčnou plochu chodidel s povrchem, a tím i co největší působení van der Waalsovy síly. O vynález už pochopitelně projevila zájem americká armáda. Pentagon jej plánuje využít pro výrobu rukavic a bot pro speciální jednotky.
Banány v ohrožení!
Jak vyzrát na plíseň?
Banánové republiky, tak se říká rozvojovým státům, které světu nenabízí nic jiného než tento druh chutného ovoce. Ale co když přijdou i o něj? Organizace spojených národů varuje, že banánům hrozí zkáza. Jsou totiž masově napadány plísní, zvanou Sigatoka. Jedná se o černou houbu, známou již od roku 1963.
Jako záchrana pro klasické žluté banány se jeví možnost jejich křížení s planými zelenými banány, které Sigatoka nenapadá. U zelených banánů je ovšem ta potíž, že za sirova nejsou poživatelné a musí se tepelně upravit. A dalším problémem je, že vinou mýcení deštných pralesů i tyto banány postupně mizí.
Některé oblasti světa jsou na banánech životně závislé. V globálním žebříčku důležitosti plodin se banánům, po rýži, obilovinách a bramborách připisuje čtvrtá pozice.
I lidoopi plánují
Vzít ten správný nástroj…
Tým evolučních antropologů z německého Ústavu Maxe Plancka naučil skupinu orangutanů a šimpanzů používat několik nástrojů k vybírání hroznového vína z automatu. Poté byli lidoopi na krátkou dobu vpuštěni do místnosti s různým náčiním, ze které mohli za sklem vidět automat se svou oblíbenou pochoutkou. Z pokoje si mohli odnést jeden nástroj. Po hodině byl zvířatům umožněn přístup k automatu. Jak šimpanzi, tak orangutani projevili dostatek předvídavosti a z místnosti za sklem si pro strýčka příhodu ve většině případů odnášeli nástroje (vhodné byly pouze dva z osmi), se kterými se dříve naučili z automatu vybírat sladkou odměnu.
Vědci z výsledku pokusu usuzují, že plánovat uměl už společný předek všech lidoopů a člověka, který žil již před 14 miliony let.
S vědou na fotbal
Revoluce v tréninkových metodách
Vědci z univerzity v nizozemském Groningenu vymysleli systém, který má detailně analyzovat fotbalová utkání. Systém je založen na sledování počtu kontaktů s míčem toho kterého hráče, kvality přihrávek nebo útočné i obranné činnosti. Po trochu složitějším přepočítání pak vznikne škála, která fotbalisty hodnotí od nejlepší desítky až po tragickou jedničku.
Pro testování systému si Nizozemci vybrali památné a pro ně nešťastné finále MS z roku 1974. V něm reprezentace země tulipánů nastoupila proti výběru západního Německa. Přestože se Nizozemci ujali již v první minutě vedení, Němci ještě do poločasu výsledek obrátili a po přestávce už nepřipustili žádnou jeho změnu. SRN tak mohla v roce 1974 slavit svůj druhý titul (první vybojovala v roce 1954, třetí získala v roce 1990).
Vědecká analýza prokázala, že Němci byli v zápase lepší a že zvítězili zaslouženě. Nejlépe byl hodnocen pilíř německé defenzivy Berti Vogts, který získal známku 6,9. Hvězda německé kopané Franz Beckenbauer pak obdržel známku 6,3. Naproti tomu, opora oranžového týmu, legendární Johan Cruyff, za svůj výkon dostal podprůměrné hodnocení.
Je to lední grizzly?
Medvědí zálety
V Kanadě byl objeven hybrid mezi ledním medvědem a grizzlym. Ačkoli se o možnosti mezidruhového křížení těchto dvou medvědů ví z chovů v zajetí, ve volné přírodě se o něm zatím jen spekulovalo. Přímý důkaz poskytli eskymáčtí lovci až teď. Nápadné morfologické znaky (tmavé skvrny na bílém kožichu, dlouhé drápy a tukový hrb na hřbetě) ukazující, že jedná o křížence, pak potvrdila DNA analýza.
Zajímavé je, že mezidruhový hybrid grizzlyho a ledního medvěda zřejmě není v konkurenci „čistokrevných“ medvědů nijak znevýhodněn a dokonce je normálně plodný. Oba druhy jsou si totiž blízce příbuzné.
Nejslunnější místo na Zemi
Bylo sídlo Inků vybráno náhodně?
Slunce bývalo ústředním motivem náboženství většiny středo- a jihoamerických indiánů. Některé kmeny je dokonce považovali za osu života, neboť řídilo čas, určovalo roční období i světové strany.
Ben Liley z National Institute of Water and Atmospheric Research v novozélandském Omakau, za pomoci dat z moderních satelitů dospěl k závěru, že v Peruánských Andách je UV záření nejsilnější na světě. Dosahuje dokonce dvojnásobné hodnoty než v Austrálii a na Novém Zélandu. 25 % plochy z této oblasti zabírá město Cusco, bývalé hlavní sídlo říše Inků, kde v současnosti žije 300 000 obyvatel.
Liley se svému zjištění sám podivuje: „Historické centrum říše Inků, uctívajících slunce, leželo na místě s nejvyšším dopadem UV záření na Zemi. Je to opravdu jen náhoda?“
Lidé se křížili se šimpanzi
Co prozradil chromozom X?
Genetické studie napovídají, že člověk se se šimpanzem křížil ještě poměrně dlouhou dobu poté, co se jejich vývojové větve rozešly. Výsledky dokonce ukazují na možnost, že po generacích takového počínání jsme nebyli od šimpanzů opět k rozeznání, a proto muselo dojít ještě k jednomu rozdělení vývojových linií.
Populační genetik David Reich z Harvardské univerzity v Cambridge se svým týmem porovnal gorilí, šimpanzí a lidský genom a z výsledků následně sestavil tzv. molekulární hodiny, ukazující před jakou dobou se tyto tři druhy oddělily od společného předka. Čím více rozdílů, tím delší samostatný vývoj.
Vědci z výsledků usuzují, že jsme se se šimpanzi definitivně rozloučili před 6,3 až 5,7 miliony let. Tento údaj však „nesedí“ s mnohem staršími nálezy fosilních pozůstatků, nesoucích jasné znaky našich předků (lidský chrup a končetiny sloužící ke vzpřímené chůzi). Na křížení našich předků ukazuje ještě jedna skutečnost. Reichův tým totiž zjistil, že samičí pohlavní chromozom X se začal u obou druhů lišit později než zbytek souboru chromozómů (karyotypu).
Ze studií mezidruhových hybridů jiných zvířat, kteří jsou méně životaschopní než jejich „čistokrevní“ rodiče, genetici vědí, že se většina problémových genů ukrývá právě na chromozomu X. Proto chromozom X podléhá silnému selekčnímu tlaku a v kříženecké populaci vykazuje vyšší homogenitu než ostatní chromozomy.
Jižní Amerika bývala rájem titanosaurů
Objev italských paleontologů
Obrovské množství kosterních nálezů, které patřily největším tvorům historie Země, objevili italští vědci v Argentině. Nález potvrdil už existující hypotézy, že titanosaurové v minulosti ovládali ekosystém Jižní Ameriky. Nalezené fosilie jsou ve vynikajícím stavu a vědci proto věří, že se jim tak podaří dokonale zrekonstruovat podobu těchto obrovských býložravců.
Ostatky pocházejí ze čtyř jedinců a kromě toho byly v jejich blízkosti nalezeny i kosti abelisaura, což byl dravý dvounohý ještěr. Tento fakt nasvědčuje tomu, že všichni tito ještěři zřejmě zahynuli náhle, díky vnějším okolnostem. Jejich smrt má na svědomí zřejmě přírodní katastrofa. Titanosaura bylo na Zemi možné potkat asi před 70 miliony let. Jak už jeho jméno napovídá, nebyl to žádný drobeček. Jeho délka se pohybovala mezi 50 – 60 m a váha pak okolo 15 tun.
Vážky na vysílačku
Rafinovaná logistika hmyzu
Ačkoli o ptačích migracích jsou k dispozici již poměrně přesná data, o stěhování hmyzu se vědcům zatím příliš informací zjistit nepodařilo. Je to dáno velikostí jeho zástupců a také menší uspořádaností hejn. Martin Wikelski z Princeton University v New Jersey se proto rozhodl pro radikální řešení. 14 exemplářům vážek druhu Anax junius připevnil na břišní stranu těla miniaturní vysílačky o hmotnosti 0,3 g (hmotnost vážky je 1,2 g). Hmyz s vysílačkami byl do volné přírody vypuštěn na podzim, kdy se stěhuje do teplejších částí USA, a po dobu 12 dnů byl sledován ze země a za pomoci lehkých letadel i ze vzduchu.
Ekologové zjistili, že vážky cestují pouze každý třetí den, 2 dny se vždy oddávají odpočinku. Po tu dobu však zbytečně nelelkují, raději bedlivě sledují počasí. Na další cestu se vydávají ve chvíli, kdy se sníží teplota vzduchu. Lehké ochlazení totiž bývá předzvěstí správného proudění vzduchu, které vážkám značně usnadní jejich cestovatelský záměr. Počínají si tedy velmi podobně jako drobní stěhovaví ptáci. Denně jsou schopny urazit 12 km, pokud však rychlost větru přesáhne 25 km/hod, raději si počkají na vhodnější počasí.
V migraci vážek lze najít i mnoho dalších shodných bodů s počínáním stěhovavého ptactva. Například obě skupiny cestují pouze ve dne, stejně tak v případě, že narazí na oceán, pokračují v cestě podél pobřeží. Wikelski z toho usuzuje, že ptáci své zvyky odkoukali od hmyzu, mnoho odborníků však s ním jeho závěry nesdílí. Podobné migrační praktiky mohou být důsledkem pouze toho, že jsou prostě jak pro ptáky, tak pro hmyz tím nejvýhodnějším řešením.
Buňky z mutovaných myší chrání před nádory
Univerzální očkování proti rakovině?
Vědcům se podařilo transplantací bílých krvinek myší, které jsou odolné vůči zhoubnému bujení, potlačit nádory i u nepříbuzných jedinců. Strohá zpráva genetiků z americké Wake Forest University School of Medicine bohužel příliš nevysvětluje, jak k rezistentní myší linii genetici přišli, ani jak je možné, že cizí imunitní buňky nezabíjejí zdravé buňky či nejsou samy zabíjeny imunitními mechanismy příjemce. Zmiňuje pouze tolik, že všichni vůči rakovině imunní jedinci pocházejí z jediné myši, narozené v roce 1999, která disponovala jakousi (blíže neurčenou) dominantní mutací jediného genu.
Po transplantaci bílých krvinek takto odolných myší nepříbuzným zvířatům došlo k regresi různých tumorů v již velmi pokročilém stádiu s mnoha metastázami. Při preventivní aplikaci pak byly pokusné myši 10 měsíců odolné i vůči pokusům uměle u nich probudit nádorové bujení. Mechanismus reakce není vědcům zatím znám, ale doufají, že se jim jej brzy podaří odhalit, aby stejnou metodu mohli uvést do klinického použití v humánní medicíně.
Amazonský Stonehenge
Observatoře v pralese
Nález 2000 let staré astrologické observatoře v pralese čekal na vědce v povodí Amazonky, poblíž hranic Brazilie s Francouzskou Guayanou. Monument byl postaven ze 127 granitových, přibližně třímetrových, desek. Bloky byly na otevřeném prostranství poskládány do pravidelných kruhů a pravděpodobně sloužily jako astrologická observatoř.
Vedoucí týmu, Marianu Petry Cabral z Amapa Institute of Scientific and Technological Research (IEPA), k tomuto závěru vede rozmístění kruhů kamenných bloků, jejichž uspořádání slouží k označení zimního slunovratu. Jedině v tento den v určitou hodinu mohly sluneční paprsky přesně pronikat otvorem v jednom z bloků.
Malé velké zprávy
Japonci věří, že se jim podařilo věrně zrekonstruovat Hlas Mony Lisy i autora jejího slavného obrazu. Matsumi Suzuki z Japonské laboratoře akustiky se pokusil zrekonstruovat obličejové kosti Mony Lisy a Leonarda da Vinci. V kombinaci s propočty například hmotnosti celého těla či objemu nosu pak posloužily pro sestavení výsledné podoby hlasu.
Nigérijská vláda schválila plán, podle kterého by první Afričan měl na povrch Měsíce vstoupit do roku 2030. Zároveň vznikla komise, která má za úkol celý projekt dopodrobna rozpracovat. Několik mladých nigérijských inženýrů se v současnosti už vzdělává v Číně v oboru satelitní technologie.
Vědci se na stránkách amerického prestižního časopisu Science neustále přou, jestli předloni nalezené ostatky malého člověka z indonéského ostrova Flores patří novému druhu, nebo jen zakrslému Homo sapiens. Jedni argumentují podobností kostry končetin s druhem Homo erestus (a tedy odlišností od Homo sapiens), druzí nesrovnalostí ve velikosti nalezených nástrojů či „nelogickým“ vývojem směrem k menšímu mozku navzdory zdokonalování v „lidských“ dovednostech. Pak si vyberte…
Za rozdíl mezi „chytrým“ mozkem lidí a obyčejným mozkem opic může virová nákaza, která naše předky postihla přibližně pře 23 miliony let. Její původce se tak dlouho přehraboval v DNA pravěkých primátů, až gen nezbytný ke správné funkci většiny buněk v těle přemístil na pozici, kde jeho činnost umožňovala chod mozku na plné obrátky.
Na mezinárodní konferenci Americké pneumologické společnosti v San Diegu byl přednesen referát, který na základě provedeného výzkumu doložil, že kouření marihuany, narozdíl od tabáku, nemá vliv na vznik rakoviny plic.
V Thajsku se připravuje výroba tkanin, které samy budou hubit usazené bakterie. Technologové toho hodlají dosáhnout obohacením vláken oxidem zinečnatým. Samočistitelnost však látce nevydrží navěky, zhruba po padesáti vypráních o ni přijde.
Americko-indický tým seismologů vypozoroval, že před příchodem zemětřesení narůstá v pobřežních vodách množství planktonu. Způsobuje to zřejmě ohřívání vody teplem, které před zemětřesením uniká ze zemského pláště. Jak je to možné, když planktonu se daří lépe v chladnější vodě, protože obsahuje více rozpuštěného kyslíku (rozpustnost plynů totiž s klesající teplotou roste)? Ohříváním chladných spodních vrstev vody totiž vznikají vzestupné proudy, které k povrchu vynášejí vodu, jež je bohatší na živiny.
S použitím nejstarších fragmentů DNA, jaké kdy byly získány, se podařilo složit rodokmen trpasličích mamutů. Byla to zvířata, která žila na ostrovech ve východním Středomoří až do doby před 10 000 lety. Dosahovala asi poloviny výšky dnešního slona indického. Co je však překvapující, je to, že drobní chobotnatci byli spřízněni jednak s rodem Elephas, což je slon, jednak (zvláště na Krétě) s rodem Mammuthus, tedy s mamutem.
Američtí vědci nalezli nový způsob, jak přeměnit nízkomolekulární uhlovodíky, které se získávají z uhlí nebo biomasy, na větší molekuly, použitelné jako pohonná hmota. Metoda se nazývá alkanová metatéza a využívá se v ní dvou katalyzátorů, z nichž jeden pomáhá při štěpení koncových skupin uhlovodíků, zatímco druhý katalyzuje tvorbu větších produktů . Například šestiuhlíkaté uhlovodíky poskytují směs produktů s deseti uhlíky, což jsou látky vhodné pro pohon dieselových motorů.
Americká armádní agentura DARPA vyhlásila na 3. 11. 2007 již třetí ročník soutěže Grand Challenge pro autonomní vozidla. Chcete-li vyhrát, musí vaše plně automatické vozítko bez řidiče urazit 60 mil v městském provozu v co nejlepším čase, a to za méně než 6 hodin. Ceny jsou opravdu lákavé – 2 milionů dolarů pro vítěze, 500 000 USD za druhé a 250 000 USD za třetí místo. Tento ročník je výrazně těžší než předešlý, kdy se vozidla pohybovala v liduprázdném terénu, nicméně robotika kráčí mílovými kroky vpřed.
Američané zjistili, že ženy vyznávající veganství (odmítají konzumovat jakoukoli stravu živočišného původu včetně vaječných a mléčných výrobků) mívají dvojčata pouze v pětině případů v porovnání s běžnou populací. Viníky vidí v růstových hormonech, s jejichž pomocí se v Americe dosahuje vyšších přírůstků i produkce mléka hospodářských zvířat. Střízlivý Evropan může naopak zauvažovat o nepříznivém dopadu striktní veganské diety na funkci reprodukčních orgánů a vývoj plodu.
Až doposud byly válečnické choutky, schopnost lsti a organizovaných trestných výprav, přičítány pouze člověku a lidoopům. Tentokrát byly v Mexiku při agresivních nájezdech přistiženi i samečci tropických chápanů.
Na počátku letošního léta zaznamenali virologové v Indonésii poprvé přenos ptačí chřipky mezi členy rodiny, kteří spolu byli v těsném vzájemném kontaktu. Sedm z nich nemoci podlehlo, osmý se zatím pouze nakazil. Nadále však nic nenasvědčuje tomu, že by virus zmutoval do formy mezi lidmi snadno přenosné.
Stalo se
Před 297 lety 8. srpna poprvé vzlétl teplovzdušný balon. Pilotoval jej Portugalec Don Guzmán, který však přičiněním inkvizice zcela upadl v zapomnění.
Před 207 lety se 11. srpna narodil francouzský paleontolog Joachim Barrande. Popsal 3560 druhů bezobratlých živočichů, kteří se na našem území vyskytovali ve starších prvohorách.
Před 143 lety se 30. července na michiganské farmě narodil pozdější automobilový magnát Henry Ford. Nestal se podle představ svého otce farmářem a v šestnácti odešel z domu, aby se mohl věnovat strojnictví. V roce 1893 pak sestrojil svůj první automobil a roce 1903 založil Ford Motor Před 137 lety 28. července zemřel český biolog světového významu Jan Evangelista Purkyně. Jeho nejdůležitější prací se stalo pojednání o buňce jako o základním stavební kameni živých organismů.
Company.
Před 77 lety 8. srpna odstartoval vzducholoď Graf Zeppelin L.Z. 127 k prvnímu letu kolem Země. Svou plavbu dokončila po třech týdnech.
Před 42 lety byl 19. srpna vypuštěna první stacionární družice Syncom 3, určená ke komunikačním účelům. V říjnu téhož roku se postarala o první celosvětový přímý přenos z olympijských her.
