Mazaný osminohý zabiják!

Jeho mozek možná není o nic větší něž špendlíková hlavička, přesto dokáže řešit problémy způsobem, který by zamotal hlavu i šimpanzům. Svědčí o tom překvapivé nejnovější výzkumy.Jeho mozek možná není o nic větší něž špendlíková hlavička, přesto dokáže řešit problémy způsobem, který by zamotal hlavu i šimpanzům. Svědčí o tom překvapivé nejnovější výzkumy.

Nenápadný, jako nehet malíčku velký pavouk Portia labiata se živí tím, že zabíjí jiné pavouky. Není to nic snadného, protože patří mezi velmi drobné druhy. Úspěšný je jen díky tomu, že dokáže na rozdíl od svých větších soupeřů používat mozek. Možná by se mohlo zdát, že považovat shluk nervové tkáně, čítající sotva 600 000 neuronů (člověk jich v hlavě nosí 100 miliard a třeba myš 70 milionů), za mozek schopný konstruktivního myšlení, je trochu podivné. Zvláštní to opravdu je, odborníci na pavouky, arachnologové, také nevědí, kde se v pavoukovi ta inteligence bere. Nicméně jeho chování se vyznačuje takovou pružností a kombinační schopností, že je připisovat pouhým instinktům rozhodně nelze.

Po pečlivém průzkumu…
Portia běžně loví kořist, která výrazně převyšuje jeho velikost, nemůže se tedy bez rozmyslu vrhnout na vše, co vypadá jako budoucí oběd. Musí si nejprve pečlivě prozkoumat terén, uložit si do paměti každou podrobnost a naplánovat další postup. Zvažuje velké množství okolností a na každou situaci reaguje jinak. Například druh Scytodes pallida, velmi nebezpečný zabiják jiných pavouků, který je nejen větší než Portia, ale také dokáže plivat jedovatá vlákna, má jednu slabost. Nosí si v kusadlech vak s vajíčky, takže pokud chce po někom plivat, musí nejprve své potomstvo položit na zem. Jeho soupeř o tom dobře ví, a tak bezstarostně vyrazí k frontálnímu útoku.
Pokud Portia neobjeví žádnou zásadní taktickou výhodu, opouští po průzkumu prostředí bojiště. Dělá to ale jen proto, aby se mohl za několik okamžiků na svou oběť neslyšně spustit na vlákně z větévky nad jejím hřbetem.

Zákeřné vábení
Schopnosti tichého zabijáka se však neomezují na pouhé spouštění na laně. Pro svou kořist si drzý Portia také s oblibou dochází až do jejího domova. Pavoučí síť je pro něj nástrojem, na který dokáže vybrnkat neodolatelnou melodii, pro každého pavouka tu jeho vlastní. Za vlákna domova některých lovců tahá tak, aby si mysleli, že se chytil oběd, u jiných předstírá příchod velkého predátora a nažene svou oběť přesně tam, kde ji chce mít. Dokáže takto oklamat téměř každého.
Nejzajímavější je ale jeho postup v případě, že se snaží nachytat na švestkách druh, se kterým se ještě nesetkal. Opatrně zkouší různé frekvence brnkání i jejich kombinace, dokud neobjeví tu pravou. K jiným pavoukům se zase krade podivným klátivým pohybem a předstírá, že je kouskem uschlého listu, se kterým si zahrává lehký vánek.

Kam se hrabe šimpanz
Konstruktivního přístupu k řešení problémů neuvěřitelného pavouka si všiml tým z britské Sussexské univerzity a letos na jaře jej podrobil několika zkouškám. Portia například viděl kořist, viděl i kudy se k ní dostat, ale během cesty mu vlivem nerovnosti terénu zmizela z očí. Musel si tedy uložit obraz prostředí do paměti a pak jít podle vytvořené mapy. Uspěl ve více než 60 %.
V dalším experimentu pavouk dostal na výběr ze dvou tras. Delší vedla hlavně po souši, kratší výhradně vodou. Pokud ve finálním povinně koupacím úseku vědci vytvořili vlnu, jež Portiu poponesla ke kořisti, při dalším pokusu se rozhodl plavat už od počátku. Při rozbouřené hladině, která pavouka stála mnoho sil, napříště neomylně volil delší trasu s minimem plavání.
Biologové nad takovými schopnostmi kroutí hlavou, podobné testy nezvládají ani myši a šimpanzi s nimi mívají značné problémy. Na otázku, jak je možné, že to dokáže obyčejný pavouk, zatím odpovědět nedokáží.

Hrátky nebo potrava?
Australské skákavky rodu Portia se páří ve vzduchu na pavučinovém vlákně. Sameček ve snaze uniknout kanibalistickým choutkám samičky jí vylézá na hřbet a spermie ve speciálním vaku zasouvá makadly do jejího pohlavního otvoru na spodní straně zadečku.
Samičky po páření samečky využijí i jako hlavní chod hostiny. Některé jsou dokonce tak mazané, že ochotu k páření předstírají i ve chvíli, kdy o milostné hrátky zájem nemají a chtějí se jen dobře naobědvat.
Jícen pavouků probíhá skrz mozek, a jelikož je stejně jako povrch jejich těla chráněn pevnou vrstvou (kutikulou), musí se v pravidelných intervalech měnit. Vzhledem k tomu, že takto masivní obnova tkáně probíhá uprostřed mozku, není výjimkou, že pro pavouka převlékání nedopadne dobře.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Největší šelmy ostrova Madagaskar znovu k vidění. Tentokrát i s mláďaty

Největší šelmy ostrova Madagaskar...

Odvěcí nepřátelé lemurů, největší a nejznámější predátoři ostrova Madagaskar,...
8 zástupců říše medvědů

8 zástupců říše medvědů

„Brum, brum, brum, o čem se zdá medvědům,“ zpívá v jedné písničce...
Vědce překvapil objev křížence velryby a delfína

Vědce překvapil objev křížence...

Nový mořský živočich z vod poblíž havajského ostrova Kauai dostal...
Přetrvávající horka začínají sužovat i klíšťata

Přetrvávající horka začínají...

Přestože teplé slunečné počasí bývá jako stvořené ke klíštěcí invazi, současná vedra už...
Pes: Nejlepší psycholog člověka

Pes: Nejlepší psycholog člověka

Přestože majitelé psů někdy až přespříliš vyzdvihují své miláčky do nebes, faktem...
Podaří se zachránit asijského jednorožce před vyhubením?

Podaří se zachránit asijského...

Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) se připojuje k...
Nečekaná strategie medvědího přežití

Nečekaná strategie medvědího...

Medvěd bývá mnohdy nespravedlivě vykreslován jako krvelačná šelma. Ve...
Kočkovitou šelmu na vodítko nevezmete

Kočkovitou šelmu na vodítko...

Lidé, vlastnící v nejrůznějších zájmových chovech kočkovité a jiné velké šelmy, budou...
Olomoucká zoo představila 20. mládě v přírodě vyhynulého lva berberského

Olomoucká zoo představila 20. mládě v...

Cesta k 20. mláděti lvů berberských byla trochu trnitá. Šimon a Lily už...
Organismy z pravěku, které znovu přišly k životu

Organismy z pravěku, které znovu...

Při zkoumání sibiřského permafrostu došlo k nečekanému jevu. Dvě...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak by vypadal svět, kdyby byla Země plochá?

Jak by vypadal svět, kdyby byla...

S konspiracemi o tom, jaký má tvar naše planeta, se v...
Nebaví vás chodit do práce? Zkuste 8 zaměstnání z říše snů

Nebaví vás chodit do práce? Zkuste 8...

Máte pocit, že v kanceláři už nevydržíte ani o minutu déle? Že dalšímu...
Vybírali v italském Janově politiky losem?

Vybírali v italském Janově...

„Všechny peníze shrábnou sázkaři a my z toho nemáme vůbec nic,“ zuří...
Alzheimerova choroba má vazby na virus herpes, tvrdí vědci

Alzheimerova choroba má vazby na...

Nový výzkum odhaluje více kmenů viru herpes v mozku člověka v prvním...
Tajemství jeskynních maleb: Hledali v nich naši předkové duchy zvířat?

Tajemství jeskynních maleb: Hledali v...

Profesor antropologie David Lewis Williams z jihoafrického Johannesburgu si myslí, že naši...
Mongolská říše: Jeden z nejrozlehlejších států v historii!

Mongolská říše: Jeden z...

Nejrozsáhlejší říše všech dob? Ani Sovětský svaz, ani Španělsko, nad...
VIDEO: TOP 5 nejšílenějších rekordních skoků

VIDEO: TOP 5 nejšílenějších...

Taky máte zvláštní pocit, pokud máte seskočit z vyššího...
Nejméně poruchový smysl: Hmat!

Nejméně poruchový smysl: Hmat!

Smyslové orgány, kterými nás příroda vybavila, jsou důmyslnými a...
Krimi z Brazílie: Co spáchal strážný z místní školky?

Krimi z Brazílie: Co spáchal...

Ty výkřiky drásají srdce. Jsou plné agónie. Oheň se sápe na drobná tělíčka....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.