Zatímco v minulosti počet obyvatel naší planety rostl jen pozvolna, od nástupu průmyslového věku se přírůstek počtu lidí podstatným způsobem urychlil. Zastaví se někdy tento proces?
Celkový počet obyvatel
Pesimistický pohled
Nejde jen o to, zda planeta ještě dokáže uživit lidstvo. Víc lidí znamená i vyšší energetickou náročnost, vyšší emise a rychlejší nárůst skleníkového efektu. Pokud by byla zachována současná míra plodnosti, tak by na planetě žilo v roce 2100 44 miliard lidí, v roce 2150 244 miliard lidí a v roce 2300 by tento počet dosáhl neuvěřitelných 1,34 bilionu lidí, což je 200krát více než dnes. Kam by tento stav mohl vést si lze celkem snadno domyslet.
Kvalita života by byla snížena na minimální možnou úroveň. Dalším problémem může být i to, že za 300 let bude téměř 40 procent obyvatel planety starších 60 let a přes osmdesát bude každému šestému člověku, zatímco dnes tohoto věku dosáhne jen jeden člověk ze sta.
Optimistický pohled
Trvale udržitelný rozvoj je hlavním krédem mnoha rozumných politiků, vědců i filosofů. Tento pojem se netýká jen čerpání přírodních zdrojů ale i populační politiky. Růst světové populace se postupně zpomaluje. Zatímco přírůstek obyvatel mezi roky 2001 a 2002 činil 1,2 %, do roku 2050 by se podle posledních odhadů amerických demografů měl snížit na 0,42 %.
Lze si ovšem představit i scénář, že na jednu ženu bude připadat jen 1,85 dítěte, což by ve svých důsledcích znamenalo pokles obyvatelstva na 2,3 miliardy v roce 2300.
Nicméně demografové spíše předpokládají cifru devět miliard a i tu museli v posledních letech opravovat. Dříve se totiž předpokládalo, že počet celosvětové populace se ustálí na 10 až 12 miliardách.
Realistický pohled 21. STOLETÍ
V současnosti žije na celé planetě něco málo přes šest a půl miliardy lidí. Každý den se narodí 365 000 dětí, z toho 57 % v Asii, 26 % v Evropě, 9 % v Latinské Americe a 5 % v Evropě. Když odečteme 155 000 lidí, kteří každý den zemřou, přirozený denní přírůstek na celé Zemi bude 210 000 obyvatel (což je například zhruba počet obyvatel okresu Olomouc). Počet sedmi miliard lidí tak bude překročen okolo roku 2013.
Přitom ještě v roce 1800 žila na světě jen miliarda lidí. Demografové ovšem předpokládají, že se počet lidí okolo roku 2050 ustálí na čísle devět miliard, čili je velmi pravděpodobná optimistická varianta vývoje. Za prvé se všeobecně snižuje porodnost a za druhé k nižším počtům lidí přispívají i další faktory, jako jsou například pandemie nemoci AIDS nebo nepoučitelnost lidstva při vyvolávání stále nových konfliktů.
Vymřeme po přeslici?
Pesimistický pohled
V roce 2015 bude již na 25 milionů Číňanů bez ženy. To je způsobeno především tamější kulturní tradicí, kdy chlapci mají v rodině důležitější postavení než dívky. Důsledky přinesou i restriktivní protipopulační opatřeními čínské vlády, která dovolují rodinám jen jedno dítě.
Projeví se i selektivní interrupce, které se provozují v Gruzii, Arménii, Jižní Koreji a v Indii, kde se díky tomu jen za posledních dvacet let nenarodilo 10 000 dívek.
Optimistický pohled
V dané problematice zřejmě nepomůže nic jiného než osvěta a trpělivé vysvětlování. Někdy může pomoci i restrikce. Například v Indii v roce 1994 vstoupil v platnost zákon, který zakazuje určovat ultrazvukem pohlaví dítěte a samozřejmě i s tím související interrupce na základě pohlaví. Zásadní roli zde hraje kulturní tradice, která se sice obtížně vykořeňuje, leč ani to není nemožné.
Realistický pohled 21. STOLETÍ
Běžně se rodí 105 chlapců na 100 dívek. To je biologicky dáno a tento počet se za normálních okolností nemění. Bohužel, selektivní interrupce jsou v některých kulturách velmi častým jevem. Organizace spojených národů odhaduje, že ročně je díky nim odepřen život půl milionu dívkám.
Kolika let se dožijeme?
Pesimistický pohled
Jsou státy, kde průměrná délka života dosahuje hodnot, nad kterými zůstává rozum stát. Například v Zimbabwe se muži dožijí jen 37 let a ženy dokonce jen 34 let. Státy jako Zambie či Sierra Leone na tom nejsou o moc lépe.
Nízkou průměrnou délku života má na svědomí především virus HIV, ale i mnohé vnitřní konflikty. Lidstvo navíc nikdy neví, kde mu příroda přichystá další překážky v podobě zákeřných nemocí. Kdo ještě před několika málo lety věděl o ptačí chřipce?
Optimistický pohled
Pandemie nemoci AIDS je stále velkým strašákem. Nicméně, už nyní jsou i v nejpostiženějším místě na světě, v Africe, oblasti, kde se její růst podařilo zastavit. Konkrétně se jedná například o Senegal nebo Ugandu.
V Asii může za podobný příklad posloužit Thajsko. Vědci po celém světě neúnavně pracují na tom, aby ty nejnebezpečnější nemoci byly postupně vymýceny. Například, není tomu tak dávno, co se mnozí lidé před vyslovením pojmu dětská obrna třásli strachem. A dnes už se tato nemoc vyskytuje jen v Indii, Pákistánu, Afghánistánu a Nigérii.
Realistický pohled 21. STOLETÍ
Střední délka života se postupně prodlužuje po celém světě. Zejména pak ve vyspělých zemích. Například v Andoře se místní obyvatelé dožívají v průměru 84 let.
Z východní Evropy je na tom nejlépe Slovinsko a Česká republika, kde má člověk dobrou šanci dožít se 76 let.
Pokud západní svět podá pomocnou ruku i zemím třetího světa, dá se předpokládat, že i v rozvojových státech se bude délka života postupně zvyšovat a s ní i jeho kvalita.
