Budou se družice uzdravovat samy?

V momentě, kdy se družice dostane na oběžnou dráhu, její konstruktéři už většinou nemají možnost ji v případě nějaké závady opravit. Existují však ale výjimky, jako je například Hubbleův kosmický dalekohled.V momentě, kdy se družice dostane na oběžnou dráhu, její konstruktéři už většinou nemají možnost ji v případě nějaké závady opravit. Existují však ale výjimky, jako je například Hubbleův kosmický dalekohled.

Kosmický prostor je drsným prostředím nejen pro člověka, ale i pro kosmické lodi a družice. Vědci proto neustále přemýšlejí o řadě metod, jak se vlivům kosmického prostředí bránit. Mezi ně patří i metody autonomního „léčení“ pláště umělých družic, poškozených například dopady mikrometeoroidů (meteorických částic, které dosud nevstoupily do zemské atmosféry nebo se nesrazily s jiným tělesem sluneční soustavy).

Hned dvě skupiny vědců v současné době testují navržené technologie.

Prošpikovaný teleskopKdyž byl v roce 2002 Hubbleův kosmický dalekohled naposledy navštíven raketoplánem Columbia, vyměnili astronauti mj. i jeho solární panely, určené pro výrobu elektrické energie. Pokud by to bylo jenom trochu možné, měl raketoplán vyměněné díly přivézt zpět na Zemi.

Odborníci totiž byli velice zvědaví na jejich stav po devíti letech strávených na oběžné dráze. Astronauti je nezklamali! Panely byli schopni naložit a dopravit do pozemských laboratoří. A ty tak i po uplynutí vlastní životnosti posloužily jako detektor kosmického smetí a prachu na oběžné dráze.

Analýza jejich stavu rychle ukázala, že jsou doslova „prošpikovány“ množstvím stop po nárazech (impaktů) maličkých či větších částeček.

Trvalé nebezpečíPřípad solárních panelů dalekohledu jen dokládá, že kosmické lodi i družice jsou na oběžných drahách neustále vystaveny nejen palbě mikrometeoroidů, ale například i extrémním změnám teploty, kosmickému záření a dalším efektům, které „nahlodávají“ jejich vnější plášť.

V konečném důsledku všechny tyto vlivy snižují životnost kosmických zařízení. Nepřetržité střety s vlivy kosmického prostoru a tím vytváření dalších, byť i sebemenších trhlinek, pak může nakonec vést k náhlému a definitivnímu selhání drahého kosmického zařízení.

Pro názorný příklad nemusíme chodit vůbec daleko. Jen před několika týdny oznámila ruská telekomunikační společnost, že její družice Express AM11 zaznamenala „náhlý vnější impakt“. V jeho důsledku došlo k úniku kapaliny ze systému zajišťujícího stabilní teplotu pro přístroje.

Situace může nakonec vyústit v selhání palubní elektroniky a úplnou ztrátu kontroly nad družicí.Vědci i provozovatelé družic proto hledají způsoby, jak se takovým událostem bránit. A dokonce už na tomto poli zaznamenávají první úspěchy.

Léčí se jako lidské těloIan Bond a Richard Trask, oba z britské University of Bristol, vyvinuli v rámci projektu Evropské kosmické agentury (ESA) technologii, která by mohla autonomně zacelit rány, způsobené dopady miniaturních částeček na pláště družic.

Inspirací jim bylo samotné lidské tělo a jeho reakce na drobná poranění. „Pomyslete na to, když se říznete,“ uvádí Ian Bond. „Vlásečnice rychle přivedou krev, aby zablokovala trhlinu.“ Vědci proto vyvinuli podobný systém, ve kterém krev nahradili pryskyřicí a žíly skleněnými trubičkami.

„Byli jsme překvapeni, jak dobře to fungovalo,“ poznamenal později Ian Bond. A zároveň poukázal na to, že tým se snaží vyvinout autonomní systém, který samostatně zareaguje na situaci, kdy dojde k poškození pláště, takže už „…nebude nutno léčící proces nijak jinak iniciovat.

“Vědci napěchovali lepkavé pryskyřičné lepidlo a zpevňující činidlo do miniaturních skleněných vláken, která uložili do kompozitního materiálu, obvykle užívaného při výrobě družic. Kompositní materiál je tak doslova protkán množstvím „žilek“ o průměru pouhých 60 mikrometrů.

Vnitřní dutina má průměr 30 mikrometrů. Polovina všech vláken je vyplněna lepidlem, druhá polovina chemickou látkou, která při kontaktu s lepidlem vytvoří velmi pevnou a tvrdou hmotu. Vlákna jsou přitom navržena tak, aby při poškození kompozitu snadno praskla, obě látky z nich vytekly a rychle zacelily vzniklou trhlinu.

Testy v prostředí vakua ukázaly, že k celému „léčebnému“ procesu může docházet v širokém rozmezí teplot od -100 ºC do +100 ºC.

Vlákna nebo mikrokapsle?Trochu jinak se na problém podívali výzkumníci z americké University of Illinois v Urbana-Champaign, kteří kompozitní materiál vyplnili miniaturními kapslemi „léčivé“ látky a zpevňujícího katalyzátoru.

Tým, který vede Scott White, byl schopen vyrobit mikrokapsle o průměru od 100 mikrometrů až po méně něž 1 mikrometr. Motivací tohoto vědeckého týmu ale nejsou jenom kosmické družice a jejich ochrana před dopady částeček.

„Existují i určité aplikace s materiály v mikroelektronice, které trpí tepelnou či mechanickou únavou,“ naznačuje další možnosti využití Scott White.Nevýhodou obou technik, britské i americké, je ale jejich omezená použitelnost.

Jakmile totiž dojde k vyčerpání látek uvnitř vláken nebo kapslí, samoléčivý proces se zastaví bez ohledu na to, jestli došlo či nedošlo k úplnému zacelení rány. Tuto nevýhodu přiznává i Ian Bond: „To co máme nyní, je systém na jedno použití.“

Cévní systém družiceOba týmy proto nyní pracují na vývoji transportního systému, který by byl schopen přesouvat užívané chemické látky napříč materiálem. Inspiraci opět čerpají z příkladu lidského těla.

Snaží se totiž vytvořit obdobu vaskulárního systému, s jakousi pumpou. Ta by totiž měla být schopna, podobně jako cévní systém člověka, zajistit cirkulaci příslušné látky po celém plášti družice a její nepřetržitý přísun do kteréhokoliv místa, kde bude potřeba.

Zároveň oba týmy společně studují možnosti jak zabudovat kanálky přímo do materiálu a vést jimi mikrokapsle z centrálního rezervoáru.

Dlouhá cesta„Jsme na první příčce žebříku,“ komentuje současný stav výzkumu Ian Bond. Zároveň ale upozorňuje, že tento systém by se mohl jednoho dne stát záchranou nejen pro družice, ale zároveň by mohl ušetřit astronautům mnohdy nezbytné výstupy z kosmických lodí do volného vesmíru, zaměřené na opravu vnějšího pláště družic.

„Potrvá ale ještě velice dlouhou dobu, než se tato technologie stane běžnou praxí“, přiznává Christopher Semprimosching, který v Evropské kosmické agentuře vede výzkum v oblasti samoléčivých technologií.

„Udělali jsme zatím jen první kroky, ale je zde ještě minimálně jedno desetiletí než si tato technologie najde svou cestu do kosmických lodí.“

Co odhalí senzor?Svou troškou do mlýna samoléčivých technologií by mohl přispět i výzkum vědců z americké Iowa State University, kteří zase pracují na vibračních senzorech. Ty byly schopny detekovat únik vzduchu z nitra kosmické lodi.

Dale Chimenti a jeho kolegové vyvinuli senzor, který může odhalit směr úniku vzduchu během 30 sekund. Čidlo je tvořeno řadou 64 piezoelektrických článků, které převádějí mechanický pohyb na elektrické napětí, jež může být následně zesíleno a analyzováno.

Meteorická palbaV důsledku dopadu mikrometeoroidu došlo v roce 1993 ke ztrátě experimentální komunikační družice ESA Olympus. Po zásahu hned několika částicemi, které zřejmě patřily k meteorickému roji Perseid, začala družice nekontrolovatelně rotovat a řídícímu týmu už se nepodařilo ji znovu ovládnout.

Ačkoliv se v naprosté většině jedná o miniaturní částečky, je velkou hrozbou mikrometeoroidů především jejich rychlost, která se pohybuje řádově v desítkách kilometrů za sekundu. Pohybová energii takových částic je pak srovnatelná s rozjetým náklaďákem na dálnici.

Autor: RNDr. Pavel Koten PhD., Stronomický ústav AV ČR – Ondřejov
Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Sonda v nesnázích: Americký InSight brzy přestane fungovat

Sonda v nesnázích: Americký...

Již dva a půl roku trvající mise na Marsu bude pro americkou robotickou...
Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci dříve než laboratorní testy

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci...

Nevábně zavánějící trus by dobrovolně nikdo neočichával. Speciálně vycvičené fretky...
Australské ekosystémy v ohrožení

Australské ekosystémy v ohrožení

Ekosystém se pomalu ale jistě hroutí na celé planetě, oteplování a nadměrné...
V pravěku to bez „ostrých loktů“ nešlo

V pravěku to bez „ostrých loktů“...

Nejnovější archeologický průzkum dokazuje, že v pravěku se válčilo „hlava...
Špatný pitný režim může za únavu i zápach z úst

Špatný pitný režim může za únavu i...

Pocit únavy, výkyvy nálad, suchá pokožka, hlubší vrásky i přibírání na váze. To...
Proč hvězda Betelgeuse potemněla? Astronomové už vědí…

Proč hvězda Betelgeuse potemněla?...

Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná...
Migrénu lidé tají, v práci ji neberou vážně

Migrénu lidé tají, v práci ji...

Nechápavé a často výsměšné reakce zaměstnavatelů a nadřízených na migrénu jsou...
V liberecké zoo jsou prvně k vidění kriticky ohrožení gekoni modří

V liberecké zoo jsou prvně k vidění...

Zoo Liberec začala s chovem vzácných gekonů modrých. Dvojice těchto...
Virtuplex pomáhá rodinám s vážně nemocnými dětmi

Virtuplex pomáhá rodinám s vážně...

I virtuální realita může pomoci dobré věci. Důkazem je česká...
Dny otevřených ambulancí pro pacienty s lupénkou online

Dny otevřených ambulancí pro...

Lupénka není pouze kosmetickou záležitostí, ale je onemocněním, které...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Vpád Švédů v roce 1648: Proč pokládal Jan Ámos Komenský Pražany za zrádce?

Vpád Švédů v roce 1648: Proč...

Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 museli kvůli své protestantské víře uprchnout...
Založení tajného spolku: Nepovolaní břídilové do něj nesměli

Založení tajného spolku: Nepovolaní...

Anglický kameník si zaujatě prohlíží muže, který o sobě tvrdí, že je v řemesle jeho...
Stal se filozof Giordano Bruno vrahem?

Stal se filozof Giordano Bruno...

„Dnes byl tedy přiveden k hranici, či lépe řečeno ke kůlu. Když mu byl, už...
Jak vznikl Superman? Zuřili kvůli němu až ve Třetí říši

Jak vznikl Superman? Zuřili kvůli němu...

„Pusť mě dolů! Ubližuješ mi!“ křičí zmítající se Adolf Hitler....
Stojí za smrtí Václava III. Albrecht I. Habsburský?

Stojí za smrtí Václava III....

Jablko nepadá daleko od stromu. To platí i v případě Albrechta...
Proč básně lžou? 7 slov, která v minulosti znamenala něco jiného

Proč básně lžou? 7 slov, která...

Domluvili bychom se s Čechem, který žil před několika staletí? Nějak nejspíš...
Jeden jazyk pro celé lidstvo. Tvůrce esperanta usiloval o světový mír

Jeden jazyk pro celé lidstvo....

„Kde jsou mé poznámky?“ ptá se Ludvík Zamenhof, když se vrátí domů ze...
Impuls k husitským válkám: Radní pražského Nového Města vyletěli z okna

Impuls k husitským válkám: Radní...

Novoměstský radní Jan Humpolec letí 30. července 1419 oknem ven na ulici....
Tajemství rajské zahrady: Bylo zakázané ovoce opravdu jablko?

Tajemství rajské zahrady: Bylo...

Okolnosti vyhnání prvních lidí z ráje zná snad každý. Eva poslechne...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.