Strčili například nebohým pokusným dobrovolníkům nohu do lavoru s ledovou vodou a čekali, jak dlouho ji tam vydrží mít. Kontrolní skupina, která nemohla řádit u elektronické zábavy, vytahovala své cenné končetiny mnohem dříve, než hráči.
Co je však důležitější, nejdéle v lavoru setrvali ti, kteří se tužili ve sportovních, bojových a akčních titulech. Logické hříčky nebo adventury se v potlačování bolesti projevily jako méně účinné.
Psychologové jev přičítají tomu, že hráči prostě nemají na bolest čas, svou pozornost soustředí na hru a nevnímají okolí. Rychlé žánry pak vyžadují vyšší soustředění než obyčejné lovení kostiček či procházení dialogů v adventurách.
Lékaři chtějí poznatků využít pro odvádění pozornosti zejména u dětských pacientů, například během nepříjemných vyšetření nebo po chirurgických zákrocích, a omezit tak indikaci chemických analgetik.
Pozvání k obědu
Velryby kradou rybářům úlovky
Vorvaň má na světě největší mozek, který průměrně váží 7 kilogramů. A tento orgán dokáže velmi chytře používat. Není to tak dávno, kdy vorvani při zaslechnutí rybářské lodě vzali do zaječích. Nyní však zjistili, že tyto čluny je neohrozí, ba právě naopak. Nastartování rybářského motoru pro ně znamená jediné, vydatný oběd. Ve chvíli, kdy rybáři stahují sítě a opakovaně startují motor své lodi, velryby se přiblíží k sítím a rybáři už jen trnou, kolik jim tento největší savec světa vybere z úlovku.
Podle odhadů vědců se tento způsob lovu mezi vorvani již natolik rozšířil, že ho v současnosti využívá okolo devadesáti jedinců. A vzhledem k učenlivosti tohoto živočišného druhu toto číslo asi nebude konečné.
Není bez zajímavosti, že vorvani drží v biologické říši několik absolutních světových rekordů. Jsou to největší ozubení tvorové, jací kdy na Zemi žili. Zároveň to jsou nejhlouběji se potápějící savci. Jejich kůže také drží jeden primát. Na zádech a hlavě dosahuje její tloušťka bez podkožního tuku asi 36 cm, čemuž se žádný jiný živočich nevyrovná.
Mechanický pes
Zatím je to jen štěně
Americká firma Boston Dynamics vyvinula chodícího robota, jehož schopnosti mu ostatní podobné projekty mohou zatím jen závidět. Dokáže unést 60 kg zátěže, pohybovat se rychlostí přes 5 km/h a překonávat svahy se sklonem do 45 stupňů. Jeho stvořitelé nicméně tvrdí, že jejich tzv. BigDog je zatím jen štěně. V létě by chtěli představit prototyp, který zvládne dvojnásobnou rychlost i dvojnásobně těžký náklad.
Tělo BigDoga se skládá z hliníkového rámu ukrývajícího spalovací motor, který dodává energii hydraulickému systému, řídícímu počítači i tzv. nezávislé měřící jednotce. Ta za pomoci laserového gyroskopu a soustavy akcelerometrů zaznamenává pohyb a pozici robota, podle níž upravuje reakce jeho čtyř nohou. Díky tomuto systému se může BigDog pochlubit neuvěřitelnou stabilitou prakticky v jakémkoli terénu.
Každá ze čtyř končetin robota disponuje třemi klouby, jejichž polohu může řídící počítač za pomoci hydrauliky upravit až 500x za sekundu. V kloubech jsou zabudovány senzory na snímání jejich polohy a „namáhavosti“ pohybu. Jejich údaje využívá řídící počítač ke korekci dat z nezávislé měřící jednotky. Na základě takto opravených informací pak rozhodne, kterým kloubem a jakou silou pohnout, aby BigDog zachoval zamýšlený směr a zůstal při tom ve stabilní poloze.
Ačkoli se zatím pohybuje pouze za pomoci dálkového ovládání, Boston Dynamics do budoucna samozřejmě počítá i s autonomní chůzí. K tomuto účelu je robot vybaven kamerou a laserovým scanerem, jež mu umožní vyhýbat se překážkám.
Mluvící velryby
Porozumíme „řeči“ keporkaků?
Kytovci jsou kromě člověka jedinými tvory, kteří se dorozumívají za pomoci zvukových celků, složených z kratších obecně používaných „frází“ a „slov“. K tomuto zjištění vedl nedávný počítačový rozbor „zpěvu“ keporkaků, kteří ke komunikaci využívají celé sobory zvuků trvající od 6 do 30 minut. Ty mohou za běžných okolností znamenat v podstatě cokoli, v období páření jej však samci využívají zejména k vábení partnerek.
Vědci z amerického Massachusetts Institute of Technology vytvořili počítačový program, který rozebral a porovnal části 16 „písní“ keporkaků. Z této analýzy jasně vyplynulo, že mají stupňovitou skladbu. Přesto má velrybí zpěv do lidské řeči ještě dost daleko. Například údajně neobsahuje žádné abstraktní výrazy. Biologové však jedním dechem dodávají, že o významu zvuků zatím nevědí téměř nic.
Nejdelší odpal v historii
Oběžná dráha jako golfové hřiště
Na základě reklamní akce sjednané mezi Ruskou vesmírnou agenturou a kanadskou firmou Element 21 Golf Company se Rusové pokusí z Mezinárodní vesmírné stanice odpálit golfový míček. Pokud se odpal vydaří, jak má, bude se jednat o nejdelší odpal historie. Měl by totiž po oběžné dráze kroužit další čtyři roky.
Nicméně kromě nepovedeného odpalu, který může skončit shořením míčku v atmosféře, hrozí celé akci ještě jedna varianta nezdaru. Někteří vědci totiž varují, že by se mohl míček během obíhání Země se stanicí srazit, což by při běžné rychlosti pohybu po oběžné dráze 10 km/s mělo stejný efekt, jako náraz 6,5tunového kamionu ve 100km rychlosti.
Dietní bůček?
Prasata se zdravým tukem
Člověk se svým pohodlným životem postavil před zásadní problém. Energeticky bohatá strava, jejíž konzumace byla v dávných dobách bezpodmínečnou podmínkou přežití, nám musela chutnat, abychom jí dávali přednost před pojídáním nestravitelných zbytečností. Čím je větší „ochota“ k pojídání tuků a cukrů, tím větší je šance na předání genů další generaci.
V podmínkách potravinové hojnosti, kombinované s nedostatkem fyzické námahy, je pro nás však žravost značnou přítěží. A tak dostávají prostor genoví inženýři. Tentokrát se vědcům z americké University of Missouri podařilo nasadit prasatům „do hlavy myšlenku“, aby místo běžných omega-6 mastných kyselin stavěli svůj tuk z omega-3 mastných kyselin. Ty chrání srdce od infarktů a cévy od kornatění a zanášení cholesterolem.
Problém je, že v lidské stravě jich nikdy není dost. Přirozeně se totiž vyskytují pouze v tuku některých ryb, jejichž maso ale na oplátku obsahuje poměrně značné množství toxických látek.
Pokud tedy geneticky modifikovaní čuníci prokáží dost životaschopnosti, mohou se milovníci vepřového těšit na to, že jim konečně bude chutnat zdravá strava obsahující jinak nedostatkové látky.
Sedminásobné překročení zvuku
Jak létání rychle a úsporně?
V Austrálii na konci března proběhl experiment s novým typem tryskového motoru Hyshot III. Motor, pro který se vžilo označení Supersonic Combustion Ramjet (scramjet), není konstrukčně příliš složitý. Všechen kyslík, který potřebuje pro reakci s vodíkovým palivem si bere ze vzduchu. V tom se liší od dosavadních raketových motorů, pro než je nutná určitá kyslíková zásoba. Ta pak zabírá místo klasickému palivu. Motor však začne fungovat až při pětinásobném překročení rychlosti zvuku.
Nový motor byl testován na raketě, která je majetkem Queenslandské univerzity. Na letošní rok jsou pak naplánovány ještě další dva testy. Hyshot III při nich bude vynesen do výše 330 kilometrů a poté se odpojí a bude pokračovat směrem k zemi. Podle odhadů by při sestupu mohl postupně dosáhnout rychlosti 9000 km/h. Poté se přístroj rozbije o pevnou zem.
Žraloci v tajných službách
Na co ponorky nestačí
Na rozdíl od zemského povrchu je se sledováním podmořských lokalit tak trochu potíž. Satelity na vodu nestačí a špionážní ponorky se často stanou objektem zájmu hledaného objektu dřív, než stačí vůbec něco zjistit. Proto se Američané rozhodli zaměstnat žraloky. Ti byli pro slídění vybráni proto, že jsou kromě běžných smyslů vybaveni i schopností vnímat elektrické pole a chemické složení vody. Dokážou to díky citlivým orgánům umístěným na čenichu, tzv. Lorenziniho ampulím.
Armádní agentura DARPA, známá mimo jiné soutěží autonomních vozidel v Mojavské poušti, vyvíjí mozkové implantáty, s jejichž pomocí by byl žralok ovladatelný na dálku. Stimulují se jim čichová centra tak, aby si žralok myslel, že cítí například kořist. Při signálu vyslaném do pravé strany čichového centra se žralok vydá vpravo a naopak.
Vědci chtějí parybí špióny ovládat pomocí sonarového vysílače (na rozdíl od zvukových se rádiové vlny vodou nešíří) s dosahem 300 km.
Citlivá protéza
První umělá ruka s vlastním hmatem
Tým evropských vědců, který vede Paolo Dario, profesor biomedicínské robotiky na italské Scuola Superiore Sant’Anna v Pise, nedávno představil svou „kyberruku“. Ta se může pochlubit nejen dosud nevídanou jemností pohybů, ale i tím, že ji je mozek pacienta schopen vnímat, jako by byla živá.
Díky integrovanému čipu totiž dokáže nejen elektrické impulzy z nervů měnit na mechanický výkon umělých prstů. Umí i „překládat“ signály vyvolané určitými vnějšími podněty do podoby srozumitelné pro lidskou nervovou soustavu. Vědci předpokládají, že protéza by se mohla začít běžně prodávat během následujících pěti až osmi let.
Najde se na Saturnově měsíci život?
Sonda vyfotila gejzíry
Pokud vycházíme z teorie, že život je možný tam, kde je voda v kapalném stavu, je jeden ze Saturnových měsíců vhodným kandidátem. Sonda Cassini potvrdila, že by se na Saturnově měsíci Enceladus mohly za jistých okolností nalézt podmínky pro vznik primitivních forem života. Na jeho jinak ledovém povrchu se totiž nacházejí gejzíry, které chrlí vodu v kapalném skupenství. Sonda vyslala k Zemi snímky, které existenci gejzírů v oblasti jižního pólu Encelada potvrzují.
Již dříve se někteří vědci domnívali, že Enceladus je jedním z mála míst v naší sluneční soustavě, kde by se život mohl vyskytovat. Samozřejmě, že by se asi nejednalo o mnohabuněčné organismy, ale spíše o mikroby, kteří se na místní, z pozemského pohledu tvrdé podmínky dokázali adaptovat.
Nicméně, experti z NASA poukazují na to, že jen samotná existence vody v kapalném stavu, nemusí nutně znamenat, že v ní budou živé organismy. „Je to určitě zajímavé, ale to je podle mě tak všechno, co můžeme říct,“ řekl k objevu David Morrison z Astrobiologického institutu NASA.
Žabí sonar
Čínští obojživelníci „mluví“ ultrazvukem
Vzácné žáby druhu Amolops tormotus na sebe vřískají vlněním o frekvenci 34 kHz (ultrazvuk má spodní hranici na 20 kHz). Mezi savci je tento způsob dorozumívání znám u netopýrů, kytovců a mláďat některých hlodavců, nicméně ostatní živočichové zatím podobné schopnosti neprokázali.
Na podivnou schopnost čínských obojživelníků přišli američtí vědci poté, co se ukázalo, že Amolops tormotus nemá, narozdíl od ostatních žab, ušní bubínek přímo na povrchu těla (po stranách lící), ale schovaný hlouběji ve zvukovodu.
Zajímavé je, že samičky těchto žab žádným zvláštním uchem nedisponují. Zatím se však neprokázalo, jestli ultrazvuk slyší, a tak není ani jasné, o čem všem si samci mezi sebou mohou tlachat.
Umělé svaly s kyslíkovým pohonem
Terminátorem snadno a rychle
Vědci z Texaské univerzity oznámili, že v jejich laboratořích vznikly umělé svaly, které jsou poháněny kyslíkem a reakcí lihu a vodíku.
Umělé svaly jsou už ve vědě využívány nyní, nicméně dosud je poháněly jen baterie. Svaly z Texasu podle svých tvůrců dokáží vyvinout stokrát větší sílu než normální svaly lidské. V budoucnosti by je tak mohly využívat v mnoha profesích. Zveřejněná studie hovoří například o hasičích, astronautech a pochopitelně i vojácích…
Nicméně, umělé svaly mají k těm přírodním zatím ještě dost daleko. Jedná se spíše o spleť drátů a skleněných lahví. K tomu, aby bylo možné tento vynález skutečně uplatnit v praxi, je potřeba sestavit umělý oběhový systém, který by byl podobný tomu lidskému.
Volání přes internet zdarma
Viphone Break
Do České republiky dorazil virtuální operátor, který si v rámci své sítě nejenže neúčtuje žádné poplatky, ale za volání dokonce svým zákazníkům platí 0,20 Kč za každou provolanou minutu. Za první měsíc provozu u nás se Viphone Break získala přes 7000 uživatelů.
Hovory se uskutečňují prostřednictvím webového rozhraní nazvaného viphone communicator, který umožňuje například přesměrovat nepřijímaný hovor do hlasové schránky, vést si seznam kontaktů, mít k dispozici přehled hovorů nebo spravovat účet. Telefonovat lze také ze speciálního adaptéru pro připojení běžného analogového telefonu a telefonovat tak i bez zapnutého počítače. Lze jím tedy nahradit standardní pevnou linku a při využití WiFi telefonu i mobilní linku.
Hlavní výhodou Viphone Break jsou však nízké ceny hovorného do a ze zahraničí. Například do Kanady se jak na pevný, tak mobilní telefon dovoláte za 1 Kč za minutu. Využití služby není vázáno žádnými paušálními poplatky, platí se formou nákupu kreditu v online shopu poskytovatele. Více informací naleznete na adrese www.unient.cz.
Malé velké zprávy
Ve Velké Británii se pět tisíc respondentů podrobilo šetření, které mělo za úkol sledovat, jaké způsoby písemné komunikace jsou mezi lidmi nejvíce využívány. Ze studie vyplynulo, že polovinu veškeré písemné komunikace tvoří emaily. Textové zprávy získaly 29 %. Na klasiku, tedy na papír a na pero, zbylo jen 13 procent. Rozdíly jsou patrné i mezi jednotlivými generacemi. Zatímco mezi lidmi staršími 65 let je preferován papír z téměř 40 %, mladí lidé ve věku od 15 do 24 let jej využívají z pouhých 5 %.
Američtí oceánologové objevili v jižním Pacifiku neznámého korýše, který svým zevnějškem připomíná humra obrostlého hustým kožichem. Vědci novému druhu, který se natolik liší od všech ostatních korýšů, že pro něj museli založit novou čeleď a rod, dali název Kiwa hirsuta (Kiwa je polynéská bohyně korýšů, hirsuta latinsky značí „dlouze srstnatý“).
Korýš dorůstá délky kolem 15 cm a pravděpodobně obývá moře ve dvoukilometrové hloubce. Z tohoto důvodu je také slepý. Biologové v místech očí nalezli pouze zbytky tenké membrány.
Hubbleův teleskop ve svém důchodcovském věku dokázal pořídit dosud nejostřejší snímek cizí galaxie, jaký byl kdy vytvořen. Jedná se o galaxii M101, která se nachází v souhvězdí Velké medvědice. Světlo z ní na naši planetu dolétne za 25 milionů let, takže expozice trvala celých devět let. Vznikala mezi roky 1994 až 2003. Za tu dobu bylo pořízeno celkem 51 snímků.
Galaxie M101 je dvakrát větší než naše Mléčná dráha. Na cestu k nám se zachycené světlo vydalo v době, kdy na Zemi teprve začínala éra savců
Kortisol je sice stresový hormon, nicméně jeho úkolem je ve vypjatých situacích tlumit procesy vyvolávající paniku. Také nám napomáhá zapomenout na bolestivé a nepříjemné zážitky.
Švýcarští vědci přišli s na první pohled poněkud paradoxní metodou pro léčbu arachnofobie (strach z pavouků) a několika sociálních fobií. U všech pacientů se po podání hormonu snížil pocit strachu ze situací, ve kterých jejich nemoc obvykle zapříčiňuje panické chování. Postup již byl úspěšně vyzkoušen na 60 dobrovolnících se 100% úspěšností.
Mezinárodní tým vědců vyvinul novou vláknitou bílkovinu, která vytvoří skelet, jež umožní snadnější hojení poškozených výběžků nervových buněk (axonů). Po vstříknutí do místa zranění se bílkovina sama uspořádá do vhodného tvaru a vytvoří jakési lešení. Tím výrazně zrychluje hojení poškozené mozkové tkáně. Veškeré experimenty zatím proběhly na křečcích, ale vědci věří, že poškozený lidský mozek bude reagovat podobně.
Skupina holandských studentů sestrojila robota, který umí načepovat do sklenice pivo přesně tak, jak to pivaři vyžadují. Hustá pěna, správná míra. Pro leckterého číšníka je to problém, pro pět robotů, jejichž domovem je darmstadtská univerzita, nikoliv. Sice jim natočení piva trvá trochu déle, celkem 71 vteřin, ale i to se časem urychlí. Robot je naprogramován tak, aby uměl natočit pšeničné pivo pod přesně stanoveným úhlem. Až se robot naučí i pivo roznášet, kasírovat a brát tuzéry, leckterý číšník asi skončí na úřadu práce.
Andrew Hamilton, astrofyzik z Kolorádské univerzity (USA) vytvořil ve spolupráci se superpočítačem a grafiky počítačových her simulátor průletu černou dírou. Vzniklé 23minutové video musel počítač zpracovávat plných 90 hodin. Malou ukázku můžete zhlédnout na adrese www.dmns.org/video/blackHolesBB.wmv .
Podle klimatologů z amerického Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA) je v současnosti hladina CO2 v atmosféře nejvyšší za jeden, ale možná i třicet milionů let. Dosahuje totiž 381 ppm, kde ppm vyjadřuje desetitisícinu procenta. Možná se to na první pohled zdá málo, ale před nástupem industriálního věku byl oxid uhličitý v ovzduší zastoupen o 100 ppm méně.
Kvantovým chemikům z University of Illinois at Urbana-Champaign se pomocí skutečně výkonného počítače podařilo popsat 50 nanosekund ze života virové částice (virionu) viru tabákové mozaiky, který tvoří asi jeden milion atomů. Celý výpočet, který bral v úvahu interakce ve femtosekundovém rozlišení, trval 100 dní. Na vašem stolním počítači by trval 35 let.
Stalo se
Před 406 lety, 8. června se v Rečkově univerzitní koleji v Praze konala první veřejná pitva lidského těla v českých zemích. Vedl ji wittenberský profesor chirurgie a anatomie Johannes Jessenius.
Před 221 lety, 15. června v Calais vzlétl první vzduchoplavec světa, francouzský fyzik Pilátre de Rozier. Chtěl představit dvouplášťový balón, tzv. aeromontgolfiéru, která měla oddělený prostor pro vodík a pro horký vzduch. Let však skončil tragickou nehodou, kterou nepřežil ani Rozier ani jeho spolupilot.
Před 123 lety se 20. května v Pardubicích narodil první český pilot Jan Kašpar. Svůj první dálkový let z Pardubic do Prahy uskutečnil v 13. května 1911.
Před 96 lety se 11. června narodil francouzský námořní důstojník a oceánograf Jacques-Yves Cousteau, který kromě jiného v roce 1936 vynalezl vodotěsný kryt pro podvodní kameru. Jeho dokumentární filmy o životě pod hladinou oceánů se staly zdrojem informací pro několik generací laických diváků. Zemřel 26. 6. 1997.
Před 51 lety byl 10. června založen Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, který se stal srdcem československého atomového výzkumu. Roku 1957 zde byl uveden do provozu první domácí jaderný reaktor.
Před 31 lety, 8. června odstartovala sovětská sonda Veněra 9. Čtvrt roku na to se stala první umělou družicí Venuše.
