Domů     Zajímavosti
JAK SI VYROBIT: Leydenskou láhev
21.stoleti 19.5.2006

Leydenská láhev je první záměrně konstruovaný kondenzátor, který především v 18. století sloužil k raným experimentům s elektřinou.Leydenská láhev je první záměrně konstruovaný kondenzátor, který především v 18. století sloužil k raným experimentům s elektřinou.

Je to vlastně skleněná nádoba, jejíž vnější i vnitřní povrch je polepen vodivým materiálem. Sklo nádoby slouží jako dielektrikum, které obě vrstvy vodivého materiálu odděluje. Z vnitřního polepu vede hrdlem láhve ven vodič, zakončený kovovou koulí. Leydenské lahve se obvykle nabíjely indukční elektřinou. Název získala láhev podle Univerzity v Leidenu, (Nizozemí), kde s ní v roce 1746 experimentoval Pieter van Musschenbroek. Nezávisle ji ale objevil již o rok dříve německý fyzik Ewald Jürgen Georg von Kleist.

Co budete potřebovat:

zavařovací sklenici s víčkem
pruh alobalu 8 x 60 cm
korkový špunt
silnější měděný drát
kousek tenkého měděného drátu
vosk

1) Vezměte si zavařovací sklenici a její vnitřek natřete voskem.
2) Zahřejte sklenici, dokud vosk nezměkne.
3) Pruh alobalu pak hladce natlačte okolo vnitřku sklenice, pozor na vzduchové bubliny! Alobal by měl dosahovat ode dna do dvou třetin výšky sklenice. Ztvrdlý vosk pak drží alobal těsně na stěnách sklenice.
4) Stejným způsobem polepte i vnější stěnu sklenice.
5) Ve víčku vyřízněte uprostřed otvor tak, aby bylo možné do něj zasunout korkový špunt. Do korku udělejte díru pro silnější měděný drát.
6) K jednomu konci silného drátu přiletujte malý kousek tenčího měděného drátu. Druhý konec tyčky zahlaďte pilníkem.
7) Dírou ve víčku prostrčte drát, část z něj musí z láhve vyčnívat. Tenčí drát zahněte na spodním konci tak, aby se dotýkal fólie uvnitř láhve, když je zavřená víčkem. Z obyčejné zavařovačky se tak stala Leydenská láhev.

Pokud se Leydenská láhev připojí na indukční elektřinu, každou fólii k jednomu nenabitému drátu, tak se úplně změní charakter jiskřivého vybíjení. Místo stabilního tenkého modravého jiskření lze spatřit řadu velmi jasných jisker, jejichž frekvence bude záviset na délce mezery, kterou musí přeskočit. Láhev napojená na indukční elektřinu bude absorbovat náboj tak dlouho, dokud se ho nenashromáždí tolik, aby mohl přeskočil mezeru nebo v případě, že je mezera moc velká, se probil jinudy. Čím kratší je mezera, tím kratší dobu máte na nabití láhve, než dojde k jiskřivému vybití. To vede k tomu, že jiskry přeskakují v rychlejší posloupnosti, ale nejsou tak jasné.

Předchozí článek
Související články
Někteří sociologové a psychologově tvrdí, že žijeme v éře postfaktické, tedy v době, kdy jsou fakta a racionalita upozaděny a prim hrají emoce. Že na tom něco je, ukazuje letmý pohled na sociální sítě, kde mnohdy vládne agresivita, často zabalená do potrhlých konspiračních teorií. Začátkem května oběhlo internet virální video, ve kterém šedesátiletý Peter Abbott […]
Výrok Billa Gatese zněl jasně. Výroba mléčných produktů má až příliš vysokou uhlíkovou stopu. Aby tuto skutečnost zvrátil, rozhodl se podpořit kalifornský start-up, jež hodlá klasické máslo nahradit umělým. Společnost Savor ze San Jose využívá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a zároveň energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že […]
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.   Lidové pohádky bývaly lechtivých motivů, vulgarit a jadrného humoru plné. Vyprávěli si je totiž hlavně dospělí, třeba pro zpestření dlouhých zimních večerů. K proměně těchto často velice nekompromisních a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz