Domů     Vesmír
Měsíc: beton tu vyrábí Slunce!
21.stoleti
od 21.stoleti 4.5.2006

Když se před Vánocemi roku 1972 vracelo od Měsíce Apollo 17, bylo zřejmé, že je to nadlouho poslední výprava. Avšak že se na Měsíc vrátíme až půl století po Armstrongovi s Aldrinem, to snad netušil ani největší pesimista.Když se před Vánocemi roku 1972 vracelo od Měsíce Apollo 17, bylo zřejmé, že je to nadlouho poslední výprava. Avšak že se na Měsíc vrátíme až půl století po Armstrongovi s Aldrinem, to snad netušil ani největší pesimista.

Přes všechna prohlášení státníků o tom, že příští kroky návratu na Měsíc už nebudou motivovány politicky, končily všechny projekty tohoto typu v „šuplíku“. 
Doba dozrála až v lednu 2004, kdy americký prezident Georg Bush Jr oznámil, že nejpozději do roku 2020 se Američani vrátí na Měsíc.
Po čtyřiceti letech bychom se tak měli na Měsíc vrátit, ne kvůli tomu, že to dokážeme, ale proto, že jsme pochopili skutečnou hodnotu Měsíce. Potřebujeme na Měsíc létat právě proto, že víme, co tam můžeme očekávat…

Půl století po Armstrongovi
Nejpozději půl století po Apollu 11 tedy noví kosmonauti stanou na Měsíci a začnou víceméně pravidelné návštěvy světa, jehož povrch odpovídá velikostí povrchu Afriky. Zatím nevíme, zda první výpravy nebudou po vzoru Apolla směřovat do různých oblastí tak, aby dokončily kdysi plánovaný průzkum. Nicméně nejpozději kolem roku 2022 bychom měli přikročit k vybudování stálé a permanentně obývané stanice, která se stane základnou pro další měsíční aktivity. Astronomové i technici budou jistě doporučovat její umístění poblíž měsíčního rovníku, odkud bude navíc dobré laserové spojení se Zemí a geologové zas zřejmě doporučí jako nejvhodnější terén mořskou oblast. V uvahu připadá rovněž návrh stanice v okolí jižního pólu nebo na odvrácené straně Měsíce.
Pro zajištění trvalé infrastruktury mezi Zemí a Měsícem by byla jistě vhodná stálá družicová stanice na dráze kolem Měsíce po vzoru podobného zařízení v blízkosti Země. Dosavadní koncepce NASA s ní však nepočítá a pokud bude postavena, bude to asi až souběžně se vznikem stanice na Měsíci, nikoliv jako koncepční krok,  předcházející první sérii přistání.

Základna na Měsíci
Stanice bude zcela určitě vznikat modulovým způsobem z  výsadkových bloků, případně dalších systémů dopravených ze Země. To, co dovedeme na oběžné dráze kolem Země, vytvoříme stejně dobře na povrchu Měsíce. Očekáváme však, že se při postupném rozšiřování stanice co nejdříve začne využívat místních zdrojů. Ostatně, zbývá ještě dost času k tomu připravit se na to předem.
Je samozřejmé, že řadu let se budou kosmonauti věnovat především vědeckému průzkumu Měsíce. Téměř každý den bude přinášet nějaký nový poznatek a nezřídka i významný objev. A Nobelovy ceny se v oné době budou udělovat zejména za výzkumy na Měsíci. Malé týmy budou mít na Měsíci podobné pracovní a společenské podmínky, jako na orbitální stanici. Práce bude velmi náročná, zejména při větší námaze se na organismu nepříznivě projeví šestkrát nižší tíže než na Zemi.

Než tu začnou řádit bagry…
Už lety Apolla a dalších kosmických sond ukázaly, že horniny zde obsahují všechny důležité prvky, až na vodík. Když po návratu Apolla 11 technici NASA vystavili vzorek 40 gramů měsíčního povrchového materiálu (regolitu) působení silného slunečního záření, získali ke svému překvapení beton o vysoké nosnosti. Měsíční regolit, především z pevninských oblastí  obsahuje totiž cementující materiály, jako je například oxid vápenatý, a po spečení vytváří lehký a kvalitní beton.
Informace o krystalcích vodního ledu, smíchaných v polárních oblastech s regolitem, významně rozšiřují možnosti průmyslového využívání Měsíce. Můžeme předpokládat, že k těžbě na Měsíci dojde ve větším měřítku nejdříve za čtvrt století nebo spíše později. 
Zajímavé horniny se nenacházejí v žilách, nýbrž jsou promíchány v regolitu. Proto bude měsíční těžba připomínat pozemské povrchové doly se speciálními buldozery, nakladači a bagry. Co však po takové těžbě na Měsíci zůstane? Na Mostecku jsme tomu říkali „měsíční krajina“, ale co budeme říkat na Měsíci?

Aby bylo co dýchat…
Slibné jsou i návrhy na výrobu kyslíku z měsíčních hornin, v nichž je ho dostatek, především v nerostu zvaném ilmenit. Efektivní je zejména chemická redukce minerálu s importovaným vodíkem. Při teplotě nad 800 °C se měsíční materiál rozloží na kovy a vodní páru, ta zkondenzuje na vodu, jejíž část by mohla být určena pro přímou spotřebu stanice a část by se elektrolýzou rozkládala na kyslík a vodík. Vodík může být používán znovu, kdežto kyslík bude zkapalňován a ukládán. Kyslík budou kosmonauti potřebovat k dýchání i jako složku pohonných látek pro raketové motory.
Při výrobě kyslíku by se z hornin uvolnily rovněž kovy, v „mořských“ oblastech zejména železo a titan. Žádný kov však na Měsíci není v takové koncentraci, abychom to mohli považovat za ložiskově významnou lokalitu podle dnešních pozemských měřítek.
Ani s levnou energií si nemusíme dělat starosti. Během měsíčního dne, trvajícího 14 pozemských, se o ni postará Slunce. Skvělá budoucnost by tak na Měsíci mohla čekat elektrickou metalurgii. Křemík, hliník a hořčík umožní výrobu speciálních skel a keramiky, s vlastnostmi lepšími než mají na Zemi. Skleněné materiály by se mohly stát prvním zbožím z Měsíce!

Chtěli byste letět do vesmíru? 
Technické požadavky na krátkodobé výlety kolem Země jsou řešitelné, ale hlavním problémem zůstává ekonomika. Celá infrastruktura se bez podpory státu musí zaplatit (a vyplatit). To nebude dřív než po roce 2015 a možná o trochu později. Odborníci soudí, že cena do milionu dolarů (cca 20 milionů Kč) by mohla přilákat „vyšší společnost“ a postupně se snižovat. Pak přijdou na řadu kosmické hotely.
Až to společenské smetánce zevšední, vydá se nepochybně na Měsíc. Rozvoj lunární turistiky bude vázán na vybudování vědeckých stanic. Možná že k industrializaci Měsíce dospěje lidstvo souběžně s měsíční turistikou. Pak se možná v 21. století objeví reklamní slogan „Navštivte měsíční krajinu dřív, než ji stroje zničí!“

Čínský měsíční program už začal
Čína má své kroky dobře promyšleny a naplánovány jsou tři etapy bezpilotního výzkumu Měsíce:

2004 – 2007 – vývoj, výroba a vypuštění první čínské sondy na oběžnou dráhu kolem Měsíce s cílem vytvořit trojrozměrnou mapu jeho povrchu. Analýza získaných dat poslouží ke studiu měsíčního povrchu, určení jeho hustoty a k výzkumu okolního prostředí.
2005 – 2012 – vývoj a vypuštění automatické pojízdné laboratoře, která přistane na Měsíci v roce 2012. Úkolem bude určení složení měsíčních hornin a velmi řídké „atmosféry“ kolem Měsíce. Bude také provádět astronomická pozorování. 
2010 –2017 – vývoj a start další sondy, která měkce přistane na měsíčním povrchu. Bude vybavena vrtnou soupravou, pomocí níž budou odebrány vzorky horniny z různých hloubek. Vzorky budou umístěny do návratového pouzdra, které je dopraví na Zemi.
Po 2015 – Čína může začít s konkrétní přípravou pilotované expedice. Američani k tomu kdysi potřebovali 9 let…

První čínský krok k Měsíci
Letos probíhá stavba dvoutunové sondy s názvem Chang´e-1, která bude startovat koncem příštího roku raketou CZ-3A na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Při vývoji a výrobě bylo použito modelu telekomunikačního satelitu DFH-3. Má hmotnost přes 2000 kg a ponese 150 kg přístrojů, které mají pracovat nejméně rok s cílem:
1) Získat trojrozměrnou mapu povrchu Měsíce. Budou určeny základní struktury a charakter povrchu, budou studovány tvary, rozměry a hustota rozložení kráterů. To umožní určit stáří povrchu a vybrat místa pro přistání budoucích čínských sond.
2) Sestavit mapu výskytu chemických prvků na měsíčním povrchu podle jejich koncentrace. Studován bude výskyt nerostných surovin, mj. železo a titan, vhodných pro průmyslové využívání. Určení jednotlivých geologických vrstev a výskytu minerálů.
3) Určit hustotu měsíčního povrchu pomocí mikrovlnného radiolokátoru. Tímto způsobem bude možno určit stáří povrchu a sestavit mapu povrchu Měsíce, určit rozložení a množství helia-3, které se jeví jako ekologicky čisté, efektivní, bezpečné a levné palivo pro elektrické generátory, pracující na principu jaderné syntézy.
4) zkoumat okolní prostředí Měsíce, prostor mezi Zemí a Měsícem, částicové záření Slunce, plazmu ve slunečním větru, vztahy mezi slunečním větrem a Měsícem a mezi chvostovou oblastí zemské magnetosféry a Měsícem.

reklama
Související články
Jeden je od naší domovské planety vzdálený zhruba 630 milionů kilometrů, ten druhý dvakrát tolik… Přesto představují světy, které by se dali kolonizovat. NASA hodlá prozkoumat potenciál dvou vzdálených měsíců dvou plynných obrů: Europy a Titanu. Prvním kandidátem v dlouhé „výzkumné šňůře“ se stane druhý nejbližší Jupiterův měsíc, Europa. Právě pod jeho ledovou krustou se […]
Společnost Honda podepsala smlouvu o výzkumu a vývoji s japonskou kosmickou agenturou Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA) týkající se „systému oběhu obnovitelné energie“, který má dodávat elektřinu pro zachování funkčnosti životního prostoru a různých systémů lunárních vozítek. Na základě této smlouvy agentura JAXA pověří společnost Honda, aby nejprve provedla koncepční studie a poté do konce […]
Možná se k vám už dostaly zastrašující zprávy, které uvádějí, že existuje značné riziko, že Asteroid 2023 BU v blízké budoucnosti zasáhne Zemi. Asteroid 2023 BU je známý jako Near Earth Object (nebo NEO), tedy asteroid, jehož dráha je blízko protnutí dráhy Země. Tyto asteroidy jsou velmi pečlivě sledovány a díky vysoce přesnému pozorování polohy a […]
Těžko hledat ikoničtější snímek vlajky než ten, na kterém astronaut Buzz Aldrin stojí vedle prvního amerického praporu na Měsíci. Přitom vlajka zapíchnutá do země má určité historické konotace. Ještě začátkem 20. století zapíchnutí vlajky znamenalo automatické přičlenění daného území k té které zemi. Znamenaly snad v roce 1969 hvězdy a pruhy na Měsíci založení americké […]
Naděje, které astronomové vkládali do Webbova teleskopu, se zatím beze zbytku naplňují. Snímky, které ze vzdálenosti jeden a půl milionu kilometru zasílá, jsou vskutku dechberoucí. A nyní zaznamenal další úspěch: objevil svou první exoplanetu. Pozoruhodné je, že se nejedná o žádného horkého Jupitera či podobně velkou planetu. Těleso, které Webbův teleskop objevil, je téměř stejně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz