Roháč obecný (Lucanus Cervus) je největším broukem u nás. Boje samců o samičky v době páření jsou díky jejich velikosti impozantní podívanou.
Za šera v teplých letních večerech těžkopádně vzlétají do vzduchu obři říše brouků. Vyhledávají zejména místa, kde naleznou dostatek stromové mízy a tam často dochází k bojům o potravu i samičky. Při potyčkách samozřejmě uplatňují svou respekt budící zbraň, mohutná kusadla.
Po těžkých bojích, podobných klání středověkých rytířů, se vítězný sameček přitiskne podélně k tělu samičky a začíná páření. Samci každého broučího druhu mají poněkud jiný tvar penisu. Připomíná to klíč, který zapadne jen do zámku téhož druhu. Mezidruhové “zálety“ tedy nejsou technicky možné.
Po oplození klade samička roháče obecného asi 30 o vajíček o velikosti 2,25 mm do trouchnivějících kmenů nebo do země poblíž odumřelých částí listnatých stromů.
Zavalité larvy se zprvu živí humusem, později trouchnivějícím dřevem. Když dorostou, podobají se ponravám chroustů, jsou bíložluté s tmavě hnědou hlavou, dlouhé 90 až 100 mm. Poté se zakuklí do vejčitých schránek z troudu a hlíny, přičemž už na kukle je podle zřetelných „parohů“ patrné, že brouk bude samec.
Líhnou se ještě na podzim a přezimují ve schránce, z níž vylézají koncem jara. Zdržují se v korunách stromů.
Velikost samce se pohybuje od 28 – 75 mm a samičky od 23-50 mm. Dospělý jedinec pak prožije poměrně krátký život (14 dnů až měsíc) v červnu a červenci a poté umírá. Stav roháčů v Čechách je značně zdecimován kácením starých původních doubrav, smíšených lesů a odstraňování trouchnivějících kmenů a pařezů, v nichž se larvy roháče vyvíjejí. V českých zemích se stal vzácným v důsledku nahrazování listnatých lesů jehličnatými.
Velmi malý samec roháče, kterému chybí kousek zadní končetiny, je připraven k boji se sokem. Velký samec se otáčí proti malému vetřelci a bojovně drží parohy dolů
Pokračování boje, Stojící samci mají typické postavení končetin
roháč doslova odnáší pryč protivníka
roháči používají chvatů podobných řeckořímskému zápasu
Silnější samec přehazuje svého soka přes záda a způsobuje mu citelný otřes.
Oba vyčerpaní roháči leží na krovkách.
Poražený samec vzal za vděk mrtvou samicí a pokouší se s ní pářit
Vítězný samec se úspěšně páří se samicí. Je v typickém postavení, kdy se parohy opírá o zem.
