Co se našlo v kamenné schránce u potoka?

K náhodnému nálezu velkého bronzového pokladu ukrytého před více než 3500 lety došlo u obce Přídolí na Českokrumlovsku loni v srpnu. Archeologové jej před veřejností tajili až do prosince, dokud nebylo jisté, jakou dostanou nálezci odměnu.K náhodnému nálezu velkého bronzového pokladu ukrytého před více než 3500 lety došlo u obce Přídolí na Českokrumlovsku loni v srpnu. Archeologové jej před veřejností tajili až do prosince, dokud nebylo jisté, jakou dostanou nálezci odměnu.

Nálezci pokladu byli dva! Do lesa u Přídolí se vypravili 2. srpna 2005 na kameny, které jim měly posloužit při stavbě verandy. Na terase nad břehem bezejmenného potoka je zaujal velký plochý balvan. Když jej zdvihli, našli pod ním skříňku poskládanou z kamenů, v níž v neuspořádané směsici leželo několik desítek předmětů, kterým archeologové říkají žebra. Nálezci svůj objev fotograficky zdokumentovali, část žeber vyzvedli a plochý kámen vrátili na místo. Pak k němu zavedli archeology.
Jak se ukázalo, přídolský poklad je opravdu výjimečný. 86 žeber nebo jejich zlomků v kamenné skříňce představuje druhý největší hromadný nález tohoto typu v historii naší archeologie!

K čemu byla žebra?
Strategickými surovinami doby bronzové byly cín a měď, z nichž se bronzovina slévá. Zatímco cín se u nás pravděpodobně získával rýžováním, a to v Krušných horách, měď k nám musela být dovážena. Míst, odkud měď do české kotliny přicházela, bylo patrně víc, jak však ukazují moderní analýzy, nejčastěji se k nám dostávala z alpských oblastí v okolí dnešního Salcburku. Tam se měď těžila a slévala do tvaru základních polotovarů, které se dodávaly do celé střední Evropy. Polotovary byly nejčastěji víceméně oblé tyčinky, ohnuté do neuzavřeného kruhu s roztepanými konci, svinutými do oček. Tyto tzv. hřivny ve tvaru nákrčníku se vyráběly ve starší době bronzové.
V její mladší fázi a na počátku střední doby bronzové, v 16. – 15. stol. př.n.l., se z hřiven stala žebra, jen mírně prohnutá do tvaru rozevřeného písmene C a na koncích zeslabená. Narozdíl od velmi rozšířených hřiven se archeologové se žebry setkávají takřka výhradně v alpské oblasti, Podunají a vzácně i u nás, převážně na jihu Čech.
Přestože se v případě hromadných nálezů (depotů) hřiven i žeber obvykle mluví o „bronzových pokladech“, jedná se zpravidla o předměty z takřka čisté mědi. Ty však nesloužily jen jako polotovar při výrobě bronzových šperků, nástrojů či zbraní. Hřivny a žebra byly nejspíš také  předmincovním platidlem, jakýmisi „penězi“ své doby. A proč jich tolik skončilo zakopáno v zemi? Na to není snadné odpovědět.  

Sklady, úkryty či symbolické dary?

Podle jedné z teorií by hromadné nálezy bronzových či měděných předmětů mohly být sklady obchodníků. Tato varianta je pravděpodobná u depotů, které obsahují artefakty jednoho typu a velikosti. Depoty, obsahující větší množství různorodých předmětů a jejich zlomků, bývají připisovány kovovýrobcům a řemeslníkům.
Jak obchodníky, tak i výrobce mohl k ukrytí majetku vést strach z jeho zcizení. Z důvodů, které neznáme, si své zakopané poklady nikdy nevyzvedli. Jiné bronzové poklady však mohly být uloženy do země přímo s úmyslem nikdy se pro ně nevrátit. Posloužily jako obětina nebo symbolický dar božstvu, duchu nebo démonovi na posvátném místě (u výrazného kamene, na vrcholu hory, v řece či u pramene).
Na jihu Čech se bronzové depoty počítají na desítky. Hustota nálezů souvisí s polohou regionu. Přes jižní Čechy totiž vedly obchodní stezky, které spojovaly centrální část české kotliny s alpskou oblastí i Podunajím. Hlavní stezka zřejmě běžela údolím Vltavy, tehdy ještě nesplavné, a proto se nejvíc bronzových pokladů našlo právě v blízkosti jejího toku. Platí to i v případě depotu u Přídolí. O něm archeologové soudí, že se jedná o chvatně zbudovanou skrýš nějakého řemeslníka nebo obchodníka. Místo uložení pokladu však bylo i ve chvatu vybráno opravdu pečlivě, v prostoru mezi třemi nápadnými balvany přirozeného původu, které mohly majiteli posloužit jako dobrý orientační bod. Nikdy však neposloužily!

Co skrývala dutina
Jak už bylo řečeno, přídolský depot byl uložen v uměle vytvořené mělké dutině, jakési skříňce, složené z kamenů místního původu. Ledabyle naskládané kameny vymezovaly prostor přibližně 50 x 40 centimetrů. Na dně dutiny ležel plochý kámen; podobným, ale větším, byla dutina překryta. Její výplň tvořila tmavě hnědá hlína, stejná jako v okolí, v níž naprosto neuspořádaně ležela nalezená žebra. Deset se jich dochovalo vcelku nebo ve značné úplnosti, z dalších jednatřiceti našli archeologové alespoň půlku a zbytek nálezu tvořilo 45 menších zlomků. Hmotnost celých žeber se pohybovala zhruba od 110 do 175 gramů a celý poklad vážil víc než pět a čtvrt kilogramu.
O tom, že byl do země uložen ve velkém chvatu, svědčí chaotické nakupení žeber, která ležela porůznu ve všech směrech, šikmo i horizontálně, což nebývá zvykem. Stejně jako hřivny i žebra se častěji nacházejí srovnaná a svázaná drátkem po pěti či po deseti kusech.
Archeologové nicméně nevylučují, že žebra z přídolského pokladu mohla být původně v nějakém obalu, koženém či textilním vaku, který se v průběhu staletí rozpadl. Dutinu v zemi vyčistili až na dno a detektorem kovu dohledali i ty nejnepatrnější úlomky. Práci jim přitom ztěžovala voda, kterou byla půda po vydatných deštích silně nasáklá. Za pomoci detektoru prohledali archeologové také okolí jámy i s přilehlým svahem. Našli přitom dvě železné podkovy, vojenský knoflík a dvě novodobé mince. Lze podle nich předpokládat, že po terase nad potokem odedávna vedla cesta. Snad už od pravěku.

Každé žebro jiné
Nález z Přídolí zaujal archeology nejen okolnostmi svého uložení, ale také svou různorodostí, protože se v něm nenašla ani dvě stejná žebra. Některá jsou masivní, jiná zase tenká, neobvyklé je i množství nalezených zlomků.
Další poznatky o pokladu by měly archeologům přinést odborné expertizy. Nejprve dojde ke konzervaci všech žeber ve specializované laboratoři Husitského muzea v Táboře. Badatelé doufají, že by se přitom mohlo v měděnce narazit na dochované zbytky organického materiálu z případného vaku. Restaurované artefakty se budou zkoumat i z technologického hlediska. Na žebrech se totiž možná dochovaly stopy, které snad prozradí něco víc o způsobu jejich výroby.
Odborníky také zajímá, jak se z těchto polotovarů surovina oddělovala pro další zpracování, zda se například lámala nebo odsekávala. Velmi zajímavé jistě budou i výsledky spektrální analýzy materiálu, z něhož jsou žebra odlita. Tyto testy probíhají v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy a po analýze bude jasné, zda jsou žebra bronzová či měděná. Rozbor prokáže i sebenepatrnější příměsi dalších prvků. Díky nim tak bude možné určit, zda všechna žebra pocházejí z jediného zdroje a nebo zda byla odlita na různých místech. To by byl další nepřímý důkaz pro „řemeslnickou“ hypotézu o původu pokladu. Znamenalo by to, že žebra byla před ukrytím již nějakou dobu „v oběhu“ a jejich majitel je dlouhodobě shromažďoval. Z poměru stopových prvků, obsažených v mědi, bude snad možné určit i konkrétní ložisko, odkud surovina pochází.

Ze země do muzea
Výzkum na místě nálezu depotu u Přídolí na Českokrumlovsku proběhl pod vedením archeologa Ondřeje Chvojky z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. V závěrečné fázi tohoto výzkumu byla vyzvednuta a do muzea převezena i samotná kamenná schránka. Až budou hotové všechny analýzy nalezených žeber, chtějí budějovičtí muzejníci připravit výstavu, jejímž hlavním exponátem bude celý zrekonstruovaný nález, včetně této schránky. Dojde k tomu patrně letos v létě. Poté se poklad zřejmě stane součástí sbírek Regionálního muzea v Českém Krumlově, kam územně patří.
„Ať tam lidé vidí, co mají za humny,“ řekl Ondřej Chvojka, který by vzácný nález nakonec rád zpracoval i ve formě publikace, v níž by přídolský poklad porovnal s dalšími podobnými depoty, nalezenými na území České republiky. „Je to opravdu mimořádný nález, který nám asi dokáže ozřejmit mnohé z procesu výroby a distribuce mědi a z technologie výroby bronzových předmětů vůbec,“ dodává Ondřej Chvojka.

Vánoční dárek pro nálezce
Zbývá ještě jednou zdůraznit, že hlavní dík za to patří poctivým nálezcům, kteří se zachovali nejlépe jak mohli. Svůj nález předali odborníkům a ochotně a zcela nezištně s nimi spolupracovali. V půli prosince jim za to nakonec jihočeští radní odsouhlasili „vánoční dárek“ v podobě finanční odměny v celkové výši 24 000 korun.
Archeologové doufají, že se jednání obou šťastných nálezců stane v očích veřejnosti příkladem, hodným následování. Nálezy, podobné tomu z Přídolí, mají totiž pro odborníky cenu zlata. I když jsou „jen“ bronzové či z mědi.

Více se dozvíte:
www.rozhlas.cz/planetarium (rozhovor s archeologem Ondřejem Chvojkou, přehled publikovaných článků o pokladu)
www.pridoli.cz

Největší hromadné nálezy žeber u nás
S výjimkou loňského nálezu u Přídolí došlo ke všem větším nálezům žeber na sklonku 19. a v první půli 20. století.

Havalda, obec Chvalšiny na Českokrumlovsku
V říjnu 1904 vyoral obecní radní Josef Bürger na svém poli u farního lesa jedno žebro. Následné kopání přineslo objev depotu 165 žeber o celkové váze 35 kg, ukrytého poblíž velkého kamene.

Temelín u Týna nad Vltavou
Starosta F. Našinec daroval roku 1918 Národnímu muzeu více než 6 kg žeber a jejich zlomků, vyoraných na poli u obce.

Skočice u Vodňan
Roku 1940 došlo k nálezu 27 žeber při lámání kamene u výrazného skalního útvaru v lese, ve skočickém revíru. Převislá skála tvořila v místě nálezu tři malé jeskyňky.

Hradiště u Písku
V pražském Národním muzeu je bez bližších údajů uloženo 25 žeber, nalezených u této obce.

Březí u Trhových Svin
Asi roku 1887 došlo v blíže neurčeném lomu u obce k hromadnému nálezu 23 celých žeber a 21 dalších zlomků ve skalní puklině.

Stradonice na Lounsku
Při dobývání pařezů v lese nad obcí objevili v květnu 1940 dělníci 18 nebo 19 žeber a 2 zlomky. Jde o největší nález u nás mimo jihočeský region.

Soběslav
Na jaře 1905 vyoral rolník Dvořák na poli u řeky pod Svákovem 15 kusů žeber.

(podle Ladislava Hájka: Jižní Čechy ve starší době bronzové, Památky archeologické 1954)

Nálezci a nálezné
Podle platného znění Zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, má nálezce archeologického nálezu právo na odměnu „až do výše 10 procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu, určené na základě odborného posudku“.
O výši odměny rozhoduje příslušný Krajský úřad. Pro její získání je však rozhodující, zda byl nález učiněn opravdu náhodně. Náhodný nálezce, který svůj nález neprodleně ohlásí a spolupracuje s archeology, má na odměnu nárok, protože svým konáním výrazně přispívá k poznání naší minulosti.
S „nálezci“, jejichž objevy (většinou utajené) jsou výsledkem cíleného rabování archeologické lokality, archeologové jednat odmítají.

Rubriky:  Archeologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

V Tišnově byla objevena cesta z 12. století

V Tišnově byla objevena cesta z...

Neznámá cesta, jež vznikla pravděpodobně ve 12. až 13. století, byla...
Jaké artefakty odkrylo anglosaské pohřebiště z 5.-6. století?

Jaké artefakty odkrylo anglosaské...

V anglické oblasti Lincolnshire u pobřeží Severního moře našli archeologové neznámý hřbitov...
U Jáchymova odkryli archeologové zbytky komunistického tábora

U Jáchymova odkryli archeologové...

U Jáchymova se týmu plzeňské Západočeské univerzity podařilo najít pozůstatky...
Datum zániku Pompejí je zpochybněno

Datum zániku Pompejí je zpochybněno

Se zánikem starověkých Pompejí bylo vždy spojováno datum 24. srpna...
Archeologové v Egejském moři objevili unikátní vraky antických a byzantských lodí

Archeologové v Egejském moři objevili...

Archeologie nepřestává překvapovat. Každým týdnem se objevují nové zajímavé...
Významný objev izraelských archeologů

Významný objev izraelských...

Izraelští archeologové objevili nápis, který je asi 2000 let starý. Na nalezeném...
Byla objevena kresba stará 73 tisíc let

Byla objevena kresba stará 73...

Archeologové objevili v jihoafrické jeskyni Blombos předmět starý až 73...
Amazonský prales skrývá neznámé kultury

Amazonský prales skrývá neznámé...

Od počátku epochy objevitelských cest uplynulo přes půl tisíciletí. Za tu...
Unikátní výstava představí 100 nejzajímavějších prvorepublikových staveb

Unikátní výstava představí 100...

Národní památkový ústav v Praze představí výstavu  Architektura ve službách první...
Místo pohřebiště silnice

Místo pohřebiště silnice

Území našeho státu má dlouhou historii osídlení. S trochou nadsázky by se...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Utíkali Češi na Volyň před vojnou?

Utíkali Češi na Volyň před vojnou?

24. května 1868 přijíždí na ukrajinskou Volyni patnáct českých...
Přehledně: Čáry, které šetří čas!

Přehledně: Čáry, které šetří čas!

Nekonečné fronty u pokladen v samoobslužných obchodech asi potěší jen málokoho....
Osmdesát pater během několika vteřin: V Chigacu se s lidmi utrhl výtah!

Osmdesát pater během několika...

Scéna jako z horroru nebo akčního filmu. Něčím podobným si nechtěně...
Víno určené pro inaugurace amerických prezidentů vyráběli Češi

Víno určené pro inaugurace amerických...

Korkový špunt z láhve naplněné šampaňským narazí do stropu. Všichni okolo...
Krimi z Německa: Útok na fotbalisty měl vynést miliony!

Krimi z Německa: Útok na...

Policista na motocyklu se poroučí k zemi. Mohutná exploze ho doslova smete ze...
8 podivuhodných věcí, které provádí lidské tělo

8 podivuhodných věcí, které...

Známe to všichni. Když jsme unavení, zíváme. Když strávíme delší dobu ve...
Znaky českých horních měst: Proč se v Jihlavě spřátelil ježek se lvem?

Znaky českých horních měst: Proč se...

Český král Václav II.  si na svůj dvůr zve italské finančníky a právníky. S jejich...
Šéf Amazonu Jeff Bezos: Znáte jeho životní příběh?

Šéf Amazonu Jeff Bezos: Znáte jeho...

V přeplněném sále stojí u mikrofonu vitální muž. „Nevyděláme peníze, když neprodáme....
Frederick Sanger: Muž, který rozplete inzulin!

Frederick Sanger: Muž, který...

Dožije se 95 let, během nichž vesele zahradničí, ale především přijde na...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.