Stačí drobná úprava genů a i obyčejná slepice si vzpomene, co její předci nosili před 80 miliony let.
Dnešní ptáci zuby nemají, evoluce je uznala za zbytečné před 70-80 miliony let a opeřence o ně připravila. Nicméně už v minulosti se ukázalo, že pokud se myší zárodečná tkáň, ze které se formují zuby, dostane do kontaktu s tkání ptačí čelisti, začnou se dít divy. Ptačí čelist dokáže přijímat instrukce z myší tkáně a vytváří zuby, jež svou strukturou silně připomínají chrup savců.
V posledním čísle časopisu Current Biology publikovali vědci z University of Wisconsin a z University of Manchester článek o tom, že si ptáci schopnost vytvářet zuby dokonce sami ponechali, jen ji v současnosti nevyužívají. Jejich domněnku potvrdil pokus, ve kterém lehce upravili genetickou inforamci slepice. Takto pozměněným kuřatům pak v embryonálním vývoji začaly rašit zuby. Bližším zkoumáním se zjistilo, že rozložením v čelisti i molekulárními mechanismy spuštění růstu se velmi podobají savčím zubům. Při porovnání vznikajících struktur s rannými stádii zubů různých skupin živočichů biologové dospěli k závěru, že se nejvíce podobají chrupu aligátorů, tedy zvířat, která jsou pro ptáky nejbližšími žijícími příbuznými.
