PANORAMA

Genetici čtou DNA mamuta! Podaří se naklonovat pravěké zvíře? Týmu Michaela Hofreitera z Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology v Lipsku se podařilo z pouhých 200 mg tkáně odebrané z kostí mamuta, nalezeného v ledu v povodí sibiřské řeky Kolymy, vydolovat úsek genetické informace dlouhý 5000 písmen.

Zrekonstruován byl sice jen zlomek celého genomu, a tak myšlenky na oživení mamuta klonováním vědci musejí ještě nějakou chvíli nechat spát. Nicméně i tak se jedná o nejdelší úsek DNA, který se kdy u pravěkého zvířete podařilo izolovat. Dosavadní rekord činil 1600 bází.
Z porovnání s genetickou informací současných druhů slonů vyplynulo, že mamut má pevnější příbuzenské svazky se slonem indickým. I když se jeho vývojová větev vydala vlastní cestou již před 5,5 miliony let, se slonem africkým se mamut rozešel ještě o 440 000 let dříve.
Tato zpráva se na světě neohřála ještě ani 24 hodin, a už tu byla další – Kanaďanům z hamiltonské univerzity se podařilo přečíst plných 30 milionů bází, což činí 1 % celého mamutího genomu. Vedoucí týmu Hendrik Poinar je dokonce přesvědčen, že se podaří rozluštit celou genetickou informaci. Ke  klonování však bude vědce čekat ještě velmi dlouhá cesta.

Severní magnetický pól se stěhuje
Přijde Aljaška o své polární záře?

Vědecké studie odhalily, že za posledních 150 let se severní magnetický pól posunul o zhruba 1100 kilometrů. Při zachování současné rychlosti se brzy přesune na ruskou Sibiř.
Aljaška by tak do 50 let mohla přijít o své polární záře. Tvrdí to američtí vědci z Oregonské státní univerzity. Polární záře vzniká za spolupůsobení magnetického pole při střetu proudu nabitých slunečních částic s různými plyny v zemské atmosféře. Magnetické póly  se neshodují s póly geografickými. Jsou součástí magnetického pole, které se tvoří kolem zemského jádra z rozžhaveného železa.

Včely poznají lidskou tvář
Netrapte včely, mohou si vás zapamatovat!

Člověk by se bez rozeznávání tváří v každodenním životě neobešel. Při rozhodování o tom, jestli náhodného chodce obšťastníme přátelským úsměvem, nebo si ho naopak nebudeme raději vůbec všímat, využíváme zejména na tuto činnost specializované části koncového mozku. Nicméně hmyz nic takové nemá. Dokáže tedy rozpoznat jednu tvář od druhé?
Jelikož jsou včely proslulé svou schopností pamatovat si jednotlivé druhy květů, optickému specialistovi Adrianu Dyerovi z Cambridge University nedala spát otázka, jestli se jejich schopnosti nevztahují i na jiné objekty. Podstrčil jim tedy fotografie několika tváří, a návštěvu jedné z nich odměňoval cukerným roztokem. Po troše opakování se včely na tento portrét naučily chodit ve zvýšené míře. Vědci dokonce zkoušeli fotografie různě přesouvat a nakonec včelám sebrali i cukerný roztok. Přesto se nenasytný hmyz na danou fotografii dokázal vracet ještě další dva dny. „Můžeme si myslet, že některé schopnosti nám propůjčují určité části našeho složitého mozku, ale když to pak vyzkoušíme na včelách, najednou to jde i na mnohem jednodušším seskupení neuronů,“ říká k tomu Adrian Dyer.
„Tato studie ukazuje, že včely jsou chytřejší, než si člověk doposud myslel,“ komentuje studii neurolog Michael Tarr z Brown University na Rhode Islandu. Nicméně nepředpokládá, že by včely rozpoznávaly tváře stejným způsobem jako lidé. „Kdyby byly k pokusu použity brambory, pravděpodobně by se dostavil úplně stejný výsledek.“
Etolog James Gould, který se podílel na výzkumu principu včelího rozpoznávání květů, k tomu dodává: „Pro včely je lidská tvář jen takovým značně podivným květem.“

Výprava za zemětřesením  
Japonci začali hloubit rekordní vrt!

Člověk se zatím podíval Zemi pod „kůži“ nejdále do hloubky 2100 m. Japonská loď Čikju (v japonštině Země), která nedávno zakotvila poblíž Jokohamy, by měla dosavadní hlubinný rekord podstatně změnit. Po odebrání podpovrchových vzorků začala za pomoci 121metrové vrtné věže hloubit vrt, který by po ročních pracích měl poprvé v historii dosáhnout až do horních vrstev zemského pláště. Ten se sice pod pevninou nachází až v hloubce 30 km, nicméně pod oceánským dnem by na něj měl geologové narazit již po 7 km. 
Japonci si pro svůj projekt vybrali místo, kde se jedna pevninská deska zanořuje pod druhou, aby tak mohli získat údaje o seismické aktivitě, která má v těchto oblastech na svědomí častá zemětřesní. Ze vzorků odebraných z menších hloubek také chtějí získat extrémofilní organismy, jež by měly odhalit některé rysy prehistorických klimatických změn.

Lidský mozek v myší hlavě
Co dovedou embryonální buňky

Až doposud se pokusy o vpašování lidských vetřelců do myších hlav setkávaly s vyloženým odporem na obou zúčastněných stranách. Myší organismus zatvrzele vyvolával bouřlivou imunitní odmítavou reakci, lidské neurony zas v lepším případě s oblibou trucovaly (nekomunikovaly s okolím). V tom horším dokonce naváděly buňky svého hostitele k páchání nepravostí – podněcovaly je k nádorovému bujení.
Tým japonských a amerických vědců vedený A. R. Muotriem z kalifornského Salk Institute se proto rozhodl, že nebude myším vnucovat již dospělé nezvedence, ale ponechá jim možnost své návštěvníky vychovat rovnou „od plenek“. Místo hotových neuronů tedy do mozkového kmene myší s oslabeným imunitním systémem vědci vpravili lidské embryonální buňky, tedy buňky odebrané z několik dnů starého zárodku, které jsou schopny neomezeného množení a proměny na jakoukoli buňku těla. Ty se po svém příchodu začaly spokojeně množit a stěhovat do dalších částí mozku, kde se zapojily do běžného denního provozu.
Vytvoření myši s lidskými neurony poskytlo vědcům cenný nástroj pro výzkum procesů utváření a fungování lidského mozku, což mohou následně zúročit při léčbě například Alzheimerovy choroby.

Byla nalezena ztracená sonda Beagle 2
Kdo může za neúspěch?

Britští vědci pravděpodobně nalezli trosky, které po sobě zanechala sonda Beagle 2 Evropské vesmírné agentury ESA. Měla na rudé planetě přistát o vánocích 2003 a pátrat tu po známkách života. Poslední zprávy od ní však dorazily 19. prosince 2003 a od té doby nikdo nevěděl, co se s ní stalo.
Zdá se, že přistání probíhalo podle plánu, jen nikdo nepočítal s tím, že se sondě  do cesty připlete stěna malého kráteru. Vyplývá to z analýz snímků oblasti (140 km2)  předpokládaného dopadu Beaglu 2, které pořídila družice NASA Mars Global Surveyor.
Podle vedoucího mise Colina Pillingera tak celá vina za neúspěch padá na nepříznivé okolnosti a příčinu nezdaru označuje za fenomenální smůlu. Vyšetřovací komise má však na věc jiný názor. Nalezla totiž řadu nesrovnalostí od nedostatečného financování projektu přes konstrukční chyby až po špatně zvládnutý management. Kde je tedy pravda?

Nový savec
Co zachytil fotoaparát na Borneu?

Fotoaparát s automatickou spouští, umístěný v pralese ostrova Borneo, nedávno pořídil snímky neznámého savce. Vědci se radují ze dvou velice nekvalitních zrnitých snímků a dohadují se, kam savce zařadit. Je to zvíře podobné větší domácí kočce, s rudohnědou sametovou srstí a dlouhým silným ocasem.
Biologové ukázali snímky místním lidem, kteří okolní faunu dobře znají. Nikdo z nich ale takového živočicha ještě neviděl. Mohlo by jít o nový druh kuny nebo cibetky, nedá se ale vyloučit ani to, že jde o zcela novou čeleď. Ochránci přírody se nyní snaží o zachování této části pralesa, ve které je plánována výsadba plantáže.

Odhaleno nejstarší tajemství Mayů
Starší, než se doposud předpokládalo!

Na nalezišti ve starověkém mayském městě San Bartolo na severovýchodě Guatemaly odhalili archeologové nejstarší mayskou nástěnnou malbu. Znamená převrat ve všem, co bylo doposud o písemnictví, umění i způsobu vlády této starobylé kultury známo.
Malbu se podařilo vydolovat z pod nánosů prachu na zdi, jež byla poslední součástí komplexní fresky. Podle hlavního archeologa projektu Williama Saturna, sloužilo toto dílo Mayům jako kniha. Zachycuje mytologický příběh korunovace prvního krále a původ jeho práva vládnout. Na tom by ještě nebylo nic zvláštního, kdyby freska nepocházela z období kolem roku 100 př. n. l. Vyplývá z toho, že si Mayové tento způsob vlády, pokročilé malířské techniky i písmo osvojili již před více než 2000 lety, tedy o celá staletí dříve, než se doposud předpokládalo. „Takto pokročilou kulturu jsme u Mayů datovali až do klasické periody (250 – 1000 n. l.), ale ve skutečnosti existovala už v předklasickém období (2000 př. n. l. až 250 n. l.)“ vysvětluje Saturno. „Pokud tedy budeme chtít zkoumat kořeny jejich civilizace, musíme se vrátit ještě mnohem dál do minulosti.“

Vražední kaloni
Jak cestuje smrtící ebola?

Mírumilovní kaloni se i nadále živí ovocem, na krvavé bifteky zatím nepřesedlali. Jejich nebezpečnost se skrývá v něčem jiném. Hned tři druhy kaloňů, jimiž si Afričané s oblibou zpestřují jídelníček, byly totiž usvědčeny z toho, že slouží jako dopravní prostředek pro smrtící vir ebola.
První epidemie byla zaznamenána v roce 1976 v povodí konžské řeky Ebola, po níž děsivá nemoc dostala své jméno. I přes četné další epidemie v Sudánu, Kongu a Gabunu se až dosud nedařilo zjistit, které zvíře je jeho přirozeným hostitelem.
Po opětných epidemiích v Gabunu a Kongu v letech 2001 a 2003 se mezinárodní tým vědců vydal do okolí míst úhynů velkých lidoopů, aby tu polapil vše, co mělo krev v žilách. Nebezpečný virus si však bez povšimnutí imunitního systému spokojeně užíval tepla hostitelského domova pouze u zmíněných kaloňů. Nález ovšem vědce nijak nepotěšil, protože nic lepšího si virus ke svému šíření snad ani vybrat nemohl. Všechny tři druhy totiž velmi rády zalétají na návštěvu i do větších afrických měst. V nedostatečných hygienických podmínkách tamních slumů by se tak další epidemie mohla rozšířit do obludných rozměrů.

Necháme své počítače očkovat?
Vyhledat a zničit!

S očkováním se na vlastní kůži setkal každý z nás. I domácí zvířata bývají podrobena vakcinaci. Ale počítače? Inu, proč ne. Podle odborníků by to znamenalo drtivý úder všem počítačovým virům. Princip umělého imunizačního systému, který by měl zabraňovat, aby se po internetu šířily viry, je již na světě!
Měl by spočívat v tom, že do sítě budou nasazeny počítače, které budou viry lákat. Poté, co virus vklouzne do počítače, ten ho zanalyzuje, vytvoří obranný program a rozešle po síti. Zatím se jedná o matematický model, ale jeho tvůrci jej již brzy chtějí otestovat v praxi.

Neobyčejný klon ohroženého druhu
Jak z kozy vymámit antilopu?
Na první pohled vypadá zpráva z čínské agentury jako mnoho dalších – už se zase podařilo naklonovat nějaký druh savce. Strohá zprávička však v sobě skrývá jednu zajímavost, kterou se kupodivu nikdo nesnažil nijak zdůrazňovat. Mláďata vzácné antilopy dzeren totiž vznikla tzv. mezidruhovým klonováním!
Genetická informace schovaná v jádrech tělních buněk ohrožených antilop byla vpravena do vajíček obyčejných domácích koz. Ty se také následně staly příjemkyněmi vzniklých embryí. Nakonec se stádečku původně 26 takto obdarovaných koz narodilo šest malých dzereňat. Dvě bohužel záhy po porodu uhynula, ale ostatní čtyři překypují zdravím a mají se čile k světu.
Pro využití zdomácnělých matek se Číňané rozhodli kvůli přílišného stresu, kterému jsou během odchytu a manipulace divoká zvířata vystavena. Antilopy vytržené z navyklého způsobu života v divočině by z největší pravděpodobností záhy po přenosu embryí o vzácné zárodky přišly. Druhým důvodem je prostý nedostatek vhodných matek. Kdyby ostatně měli  vědci k dispozici tolik příjemkyň, kolik je jich zapotřebí, nemuseli by sahat k nákladnému klonování a populační potíže by vyřešili třeba běžným umělým oplozením.
Dzereni však nejsou prvními mezidruhovými klony, takto už se podařilo přivést na svět divokého tura bantenga z lůna domácího skotu. Zmíněné případy nejsou z vědeckého hlediska žádnou vzácnou výjimkou, stejný postup lze totiž použít i u dalších ohrožených druhů.

Humanoidní roboti na recepcích  
Honda vyrábí nejen auta!

Nejnovější verze prvního dvounohého robota ASIMA, poprvé představeného již v roce 2004, dokáže přivítat hosty, poskytnout jim průvodcovské informace, nabídnout kávu nebo například tlačit vozík s až 10 kg nákladu. V porovnání se svým předchůdcem umí při běhu vyvinout až dvojnásobnou rychlost (6 km/h) a kromě toho mu nedělá problémy pohybovat se v kruhu nebo pobíhat sem tam.
130 cm vysoký robot váží 54 kg a v bezprostředním okolí člověka se může bezpečně procházet díky optickým a ultrazvukovým senzorům či snímači povrchu podlahy. Jeho spolupráci s člověkem pak navíc podporuje telekomunikační karta.
ASIMO bude obšťastňovat návštěvníky na recepcích automobilky Honda, několik modelů však společnost poskytne i k pronajmutí dalším firmám za „lidový“ poplatek přibližně 160 000 dolarů ( přibližně 4 miliony korun) ročně.

S viagrou na osmitisícovky
Od potence k horské nemoci

Viagra přišla na svět jaksi náhodou při vývoji léku na srdeční choroby. Teprve při jeho testování se zjistilo, že je mnohem účinnější na zlepšení mužské potence. Nyní však vědci přišli s jejím novým využitím. Viagra pod názvem revatio bude zachraňovat životy pacientů stižených vzácnou plicní chorobou, arteriální hypertenzí (PAH). Potvrdila to studie Nazzareno Galie z univerzoty v Bologni, zveřejněná  v časopise New England Journal of Medicine.  Překvapením však není konec. Vědci uvažují i tom, že účinné látky viagry by mohly fungovat i v jiných případech. Například by mohla pomoci při potížích spojených s takzvanou „horskou nemocí“ kterou způsobuje nedostatek kyslíku ve velkých nadmořských výškách.
 
Honba za výškovým rekordem pokračuje
Kilometrový mrakodrap
 
Doposud nejvyšší budova současnosti se tyčí v hlavním městě Taiwanu Tchaj-peji  do výšky 509 metrů. Britští architekti nyní chtějí tento rekord překonat téměř dvojnásobně. Na sklonku minulého roku dokončili plány doposud nejvyššího mrakodrapu světa, který má vyrůst v Kuvajtu. Ještě než však stihnou svou velkolepou vizi dotáhnout do konce, měl by jim v Dubaji vyrůst další konkurent, obrovitý Burj Dubaj, který se na svět bude dívat z výšky přibližně 800 metrů. S jeho dokončením se počítá do konce roku 2008.
Na výstavbě nejvyšší budovy světa by se mělo během 25 let stavebních prací utratit kolem 84 miliard eur a po svém dokončení by se měla stát domovem pro 7000 lidí. K bezproblémové každodenní přepravě takového davu po celé výšce mrakodrapu bylo zapotřebí sáhnout i k netradičnímu řešení výtahů, a ta, aby šachty nezabíraly příliš mnoho prostoru, navrhli architekti rovnou třípodlažní  kabiny.

Semafory na automobilovým pohon
Jak ušetřit energii? Jezděte autem!

Anglický vynálezce Peter Hugne už nechtěl nadále snášet bezostyšné plýtvání energií v osobních automobilech, a tak se rozhodl je zapojit do celosvětové kampaně na úsporu energie.
Vyvinul elektrokinetickou rampu, která generuje elektřinu tím, že po sobě nechává jezdit vozidla. Každé takové přejetí uvede do pohybu její kovové pláty, které pohání generátor. Čím je auto těžší, tím větší pohyb vyvolá, a tím také vyrobí více elektřiny (5 – 50 kW).
Nejedná se sice o nijak závratná čísla, nicméně několik britských obcí už o rampy projevilo zájem s tím, že je rozmístí na křižovatkách, kde projíždějící auta budou vyrábět elektřinu pro světelnou signalizaci.

DNA pro mikročipy
Nový způsob testování genů?

Vědci z Ohio State University nedávno vyvinuli proces, díky kterému mohou řetězit dlouhé úseky DNA a skládat je do přesných obrazců. Výsledky architektonicky naladěného řetězení DNA mohou podle L. J. Leeho, profesora chemického a biomolekulárního inženýrství na ohajské univerzitě, sloužit jako vodiče v některých typech elektroniky a lékařských přístrojů.
Využití dlouhých úseků DNA pro testování genů a lékařskou diagnostiku však není žádnou novinkou, zatím se však jednalo pouze o jednoduché řetězce. Tým L. J. Leeho ale dokázal nukleovou kyselinu poskládat do velmi přesných a komplexních tvarů, kdy se za pomoci tenkého gumového hřebínku vytáhne DNA z kapky roztoku a pak se „otiskne“ na kousek skla.
Jeden nanometr tenoučké a jeden milimetr dlouhé řetězce poskládané do různých obrazců pak mohou sloužit jako obvody pro molekulární elektroniku nebo biosenzory. „Chtěli bychom zkusit takto vyrobit nástroje pro přemisťování genů, rekombinaci DNA a možná i opravy poškozených úseků,“ říká k tomu Lee.

Zasáhne Zemi planetka Apophis?
Měření z povrchu asteroidu by bylo přesnější
Evidentně družnou planetku Apophis, asteroid 2004 MN4, která už dříve vědce vyděsila svými choutkami navštívit v roce 2029 povrch Země, nyní přesné propočty odsuzující k roli pouhého ničitele spojovacích geostacionárních družic.
Planetka mine Zemi ve vzdálenosti 35 720 km od jejího středu, neboli asi 30 000 km nad zemským povrchem.
Podle posledních výpočtů mají astronomové nové obavy, že při tomto těsném průletu asteroidu mezi Zemí a Měsícem zapracuje vzájemná gravitace nepříznivým způsobem. Při dalším přiblížení v roce 2036 by se tak dráhy Země a MN4 mohly protnout a může dojít ke srážce. Střet s balvanem o průměru 390 metrů by vyvolal výbuch o síle 100 000 atomových bomb svržených na Hirošimu. Astronomové proto nyní naléhají na čelní představitele světových mocností, aby připravili krizový plán.
Ve Spojených státech uvažují o přesnějším sledování tohoto tělesa. Russell L. Schweickart, bývalý americký astronaut a velitel modulu Apollo 9, navrhl americkému kongresu vyslání kosmické sondy k Apophisu. Na povrch by umístila radar a vysílací zařízení. Měření poloh asteroidu z jeho povrchu by bylo přesnější než optická a radarová měření ze Země.

Pohled na osídlení severu Evropy se mění
Již před 700 000 lety…

Dosavadní nálezy nasvědčovaly tomu, že do severní části Evropy se člověk dostal někdy před půl milionem let. Teď však paleontologové zjistili, že člověk schopný používat pazourkové nástroje žil v Anglii již před 700 000 lety. Dokládá to výzkum aminokyselin, nalezených v ulitách měkkýšů ze stejných vrstev usazenin jako nalezené pazourkové nástroje.
V jižní Evropě se nálezy nejstarších lidských ostatků datují ještě dále do minulosti, do doby před 800 000 lety. Předpokládá se ovšem, že na méně přívětivý sever si naši předkové troufli o dost později. Napovídají tomu i zatím nedořešené dohady o tom, že jižní Evropu obýval jiný druh (H. antecessor) než severní, kde byl doma H. heidelbergensis.

Malé velké informace
Vědci z venezuelského Caracasu prokázali, že pes se skutečně podobá svému pánovi. Několik dobrovolníků, kteří přiřazovali fotografie psů k obrázkům jejich majitelů, v úspěšnosti předčilo mez danou čistou náhodou. Odborníci si však myslí, že tento fakt není dán tím, že by psi společným soužitím získali visáž svého majitele. Naopak, mechanismus výběru psa by měl kopírovat výběr partnera. V Caracasu se tak již chystá obdobný experiment, ve kterém se k sobě budou přiřazovat fotografie partnerských dvojic.
 
Na světovém fotbalovém šampionátu, který se uskuteční příští rok v červnu a červenci v Německu, se nebude hrát s očipovanými míči, jak se o tom původně uvažovalo.
Míč, který po překonání brankové čáry vydá zvukový signál, byl zatím testován na mládežnických turnajích. Podle představitelů mezinárodní fotbalové federace FIFA však její výsledky byly nepřesvědčivé, a proto se tato novinka na šampionátu dospělých  neobjeví.

Na území Sýrie paleontologové objevili 100 000 let starou kostru obřího velblouda dosahujícího velikosti žirafy. Že se opravdu jedná o příbuzného velbloudů, prozradily značně roztažené prstní kosti. Žádný jiný druh totiž tímto specifickým znamením nevyniká. Zatím byli experti přesvědčeni, že původním druhem byl dvouhrbý velbloud a nikoliv jednohrbý dromedár. Podle prvních odhadů nalezené pravěké zvíře však na svých zádech neslo pouze jeden hrb.

V Etiopské afarské poušti se po zemětřesení vytvořila čtyři metry široká a 60 km dlouhá puklina. Podle vědců je první fází oddělování země od afrického kontinentu miliony let trvajícího procesu, při němž se utrhne část území a mezeru zaplní oceán. Podle této teorie se část Etiopie může stát samostatným ostrovem v Indickém oceánu.

Výprava amerického televizního programu History Channel objevila důkaz, že Titanik se při své katastrofě rozlomil na tři kusy a díky tomu se potopil velmi rychle. Vrak lodi, která se potopila v roce 1912 a vzala s sebou životy 1500 lidí, byl objeven před dvaceti lety. Nebyl úplný, některé části plavidla chyběly. Nový nález dokládá, že se loď nerozlomila na dvě, ale na tři části. Experti nyní soudí, že nad přední částí lodi se voda zavřela téměř okamžitě, kdežto zadní část, kde se nacházela většina cestujících, bojovala s vodním živlem ještě pět minut.

Jistý nebodavý druh vos by se mohl zapojit do boje proti terorismu. Dokáže spolehlivě odhalit např. chemikálie na výrobu bomb. Výcvik takové vosí jednotky přitom trvá jen pět minut. Vosy se nechají vyhladovět a pak se seznámí s pachem chemikálie, kterou mají najít. Poté dostanou sladkou vodu. Proces se zopakuje třikrát a vosí vojáci už mají pach spojen s potravou. Vosy se dožívají tří týdnů, nicméně jejich prezenční vojenská služba bude trvat jen dva dny.

Majitelé autorských práv na japonské postavičky kresleného seriálu i počítačových her – Pokémony – požadují přejmenování genu POKEMON, který je zodpovědný za vznik zhoubného bujení. Jeho objevitel Paolo Pandolfi z newyorského Sloan-Kettering Cancer Center si takto zkrátil název genu POK erythroidal myeloid onkogen.

Tým britských a belgických genetiků odhalil 570 genů, které jsou zodpovědné za degenerativní onemocnění nervové soustavy – Parkinsonovou chorobu. Tento objev napomůže přesnějšímu určení pravděpodobnosti rozvinutí choroby a může poskytnout i nápovědu pro další směr vývoje nových léčiv.

Japonská firma Nissan vyvinula lak, který si sám dokáže opravit četné škrábance z výletů do myček či do trochu hustší vegetace. Bezbarvý nátěr dokáže drobné rýhy (až do hloubky jedné desetiny milimetru) zacelit díky tomu, že obsahuje elastickou látku retin. Automatická oprava takových drobných nepříjemností trvá obvykle týden.

Světová meterologická organizace uveřejnila data, ze kterých vyplývá, že rok 2005 byl druhým nejteplejším rokem za posledních 1000 let. Předběhl jej pouze rok 1998. Není to jediná alarmující zpráva. 9 z 10 nejteplejších let patří do poslední dekády. Posledních 150 let se podařilo zdokumentovat za pomoci dostupné evidence. Starší údaje poskytly rozbory usazenin.

Nálezy vlasových sponek a korálků ve vykopávkách starověkých římských pevností napovídají, že v nich společně s vojáky žily i ženy. Pravděpodobně tu sloužily jako hospodyně, prodavačky i řemeslnice. Vzhledem k tomu, že se řadoví vojáci nesměli ženit, zřejmě zastávaly i „úřad“ konkubín. Za své tak vzala teorie o tom, že do římských pevností měli přístup jen muži, jelikož ženy byly považovány za narušitelky vojenského řádu.

Mezinárodní tým vědců ze Spojených států, Velké Británie a Austrálie zveřejnil studii, podle níž téměř 800 druhům zvířat a rostlin hrozí bezprostřední nebezpečí vyhubením (tzn. že bez účinné cílené pomoci člověka vymřou). Toto číslo představuje třikrát větší hodnotu, než o kolika druzích víme, že přestala existovat za posledních 500 let.

Stalo se
Před 159 lety
se 3. března narodil americký vynálezce, profesor bostonské univerzity a zakladatel koncernu Bell Telephone, Alexander Graham Bell. Vynalezl mikrofon a v roce 1876 zkonstruoval první použitelný telefon.

Před 127 lety se 14. března narodil nejuznávanější fyzik moderní éry Albert Einstein. V roce 1905 publikoval své nejvýznačnější práce týkající se Brownova pohybu, teorie relativity a fotoelektrického jevu.

Před 106 lety 28. března byla v Praze postavena první parní lokomotiva. Zasloužili se o to bratři Maříkové.

Před 101 lety 2.března vedoucí protozoologického oddělení ústavu pro tropické nemoci Fritz Schaudinn identifikova původce syfilidy, Treponemu pallidum.

Před 72 lety se 9. března narodil sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin, který roku 1967 v ruské lodi Vostok 1 jako první člověk planety obletěl Zemi.

Před 58 lety se 24. března v Praze uskutečnilo první pokusné vysílání Československé televize.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Soukromé vysokorychlostní vlaky na Floridě

Soukromé vysokorychlostní vlaky...

V USA začnou od prosince fungovat první soukromé...
V Kanadě byla nalezena jeskyně z doby ledové

V Kanadě byla nalezena jeskyně z...

Pouhých deset metrů pod kanadským Montrealem byla nedávno nalezena jeskyně...
Před 50 lety byl představen Concorde

Před 50 lety byl představen...

Bylo pondělí 11. prosince 1967 a na letišti ve francouzském...
Češi vyvíjejí virtuální brýle s OLED displeji

Češi vyvíjejí virtuální brýle s...

Společnosti VRgineers se podařilo vyvinout brýle pro virtuální realitu...
Psi jsou chytřejší než kočky

Psi jsou chytřejší než kočky

Častým sporům milovníků psů a koček o inteligenci jejich domácích mazlíčků mohou...
„Česká nobelovka“ zná svého majitele za rok 2017

„Česká nobelovka“ zná svého...

Společnost Česká hlava je spolu s Úřadem vlády České republiky každoročním...
Bude se v Česku vyrábět solární vzducholoď?

Bude se v Česku vyrábět solární...

V České republice se pokusí zakladatelé startupu Aeroprag 250 sestrojit...
Smutné výročí konce legendární aerolinky

Smutné výročí konce legendární...

Včera tomu bylo rovných 26 let, co definitivně skončila...
Stále plýtváme potravinami

Stále plýtváme potravinami

Ročně skončí v České republice v odpadcích celkem 829 851 tun potravin. Jen pro...
Žádný člověk, ale elektromobil Tesla Roadster poletí k Marsu

Žádný člověk, ale elektromobil...

Přijde vám to zvláštní? Elonu Muskovi zřejmě nikoliv. Není tajemstvím, že...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Otázka za milion: Jsou vitaminové doplňky škodlivé?

Otázka za milion: Jsou vitaminové...

Pokud pravidelně užíváme vitamin C nebo multivitamín třeba v šumivých...
Symbol amerických Vánoc: Pomohl Santa Claus vyhrát unionistům válku?

Symbol amerických Vánoc: Pomohl...

„24. prosince 1864. Obvykle byl velmi rušný den spojený s přípravami...
Neuromarketing: Nový obor pronikající do lidských mozků!

Neuromarketing: Nový obor...

Volební kampaně jsou po celém světě čím dál víc agresivní. Reklamní agentury...
Pátrání po temné stránce vesmíru: Zatím neúspěšný lov!

Pátrání po temné stránce vesmíru:...

Einsteinova teorie relativity otevřela dveře do širokého vesmíru, teorie...
Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u britskému pobřeží těla německých vojáků?

Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u...

Rok 1940 nevěstil pro budoucí vývoj světa nic moc dobrého. Dvě...
Ruský Hamlet: Pavel I. nadával ministrům do hlupáků!

Ruský Hamlet: Pavel I. nadával...

Car chodí spát se slepicemi, a tak už v osm hodin večer musí být...
Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co všechno nám můžou hackeři ukrást?

Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co...

Bezdrátový přístup k internetu je dnes k dispozici v hotelech, na...
Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý aligátor, žirafa i klokan

Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý...

Zbarvení je jejich prokletím. V přírodě jsou natolik nápadní, že se stávají...
Peníze, drogy a smrt: Kdo byli nejbohatší drogoví dealeři? 

Peníze, drogy a smrt: Kdo byli...

Lesk zlata, na zakázku vyrobené zbraně a především obrovská moc, na kterou mnozí...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.