Domů     Příroda
Vzácný „pankáč“ z mlžných lesů
21.stoleti 17.2.2006

V mlžných lesích Střední Ameriky můžeme při troše štěstí spatřit
jednoho z nejvzácnějších ptáků světa, quetzala. Pamatuje pád říše Aztéků a dodnes je i symbolem Guatemaly. 21. STOLETÍ se zajímalo, co nového o nich zjistily poslední výzkumy.
V mlžných lesích Střední Ameriky můžeme při troše štěstí spatřitjednoho z nejvzácnějších ptáků světa, quetzala. Pamatuje pád říše Aztéků a dodnes je i symbolem Guatemaly. 21. STOLETÍ se zajímalo, co nového o nich zjistily poslední výzkumy.

Ocitáme se kdesi v mlžném lese a najednou se před námi mihne pták se širokým zobákem, svým  zbarvením připomínající létající drahokam. V současné době velmi přísně chránění Quetzalové (rod Pharomachrus) patří mezi trogony (Trogoniformes), výlučně tropickou skupinu ptáků, zastoupenou po světě devětatřiceti druhy. Pro všechny je společné velmi jemné a husté nádherně vybarvené peří. Většina trogonovitých ptáků žije co nejdále od civilizace a nalézt je v husté spleti tropického pralesa bývá zpravidla obtížné.
Samotný rod quetzal v současné době zahrnuje celkem pět druhů: quetzala pavího (Pharomachrus pavoninus), lesklého ( fulgidus), přilbového (antisianus),  zlatohlavého (auriceps) a nejznámější druh, chocholatého (mocinno).

60 cm dlouhá brka
Quetzal chocholatý, který se ze všech proslavil nejvíce, je v současné době řazen do seznamu ohrožených druhů a je registrován CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin). Ve volné divočině je rozšířen ve Střední Americe od mexického státu Chiapas až po Panamu, kde obývá horské mlžné lesy v nadmořské výšce nad 1 400 m.
Velikosti je srovnatelný s holubem, přičemž samice se výrazně liší od samců (sexuální dimorfizmus). Ti mají peří převážně zelené, pouze břicho je zbarveno jasně rudě a spodní ocasní pera jsou bílá. Na nich jsou uložena až 60 cm dlouhá roztřepená zelená brka, která připomínají listy kapradí. Peří na hlavě mají  roztřepené do jakéhosi pankáčského hřebínku. Samice ocasní ozdobu i hřebínek zcela postrádá a břišní partie, i když jsou rovněž červené, jsou doplněny šedohnědou. 
Z posledních současných vědeckých výzkumů vyplývá, že smaragdově zelené peří, které je spolu s rudým břichem typické pro většinu quetzalů, plní úlohu dokonalých maskáčů. Ptáci tak v prostředí plném zelené barvy dokonale splývají s okolní přírodou (krypse).
Hlavně kvůli nádherným dlouhým brkům byl quetzal ve své domovině velmi vyhledáván místními indiánskými domorodci. Ti ovšem ptáky nezabíjeli, ale pouze je odchytávali a brka jim vytrhávali. Peří potom sloužilo jako ozdoba do čelenek a při obřadních rituálech.

Jen s plným břichem…
Quetzalové jsou ve volné přírodě závislí na dostatku odumřelých či starých stromů, ve kterých, podobně jako náš datel, hloubí svým silným zobákem hnízdní dutiny. I jejich způsob hnízdění se podobá datlímu.
Samička snese do dutiny světle modrá vajíčka. Kdo z páru však na vejcích sedí, na tom se vědci dosud neshodli. Jedni tvrdí, že je to „pracovní náplní“ pouze samičky, protože kvůli dlouhým brkům by se samec do dutiny nevešel, jiní oponují, že samci v období hnízdění dlouhá brka ztrácejí.
Samotnému hnízdění předchází složitý rituál, při kterém sameček poletuje okolo samičky s roztaženou ocasní vlečkou a ozývá se výrazným voláním. Přitom mimo období toku tak „výřečný“ vůbec není, naopak je slyšet pouze sporadicky.
Ptáci se v době hnízdění uchylují do vyšších nadmořských výšek a dolů se vracejí až během letního dešťového období. Opakované výzkumy zvláště v poslední době prokázaly, že množství quetzalů, kteří zahnízdí, je přímo závislé na množství potravy, která jim příroda v dané lokalitě nabídne. Jinými slovy, když není ve vyšších polohách připraven dostatek potravy, quetzalové nehnízdí!
Zatímco dospělí ptáci jsou se z velké části živí plody, přes 70% potravy mláďat tvoří bezobratlí živočichové. Poměr masové složky potravy se stářím mláděte postupně klesá.

Jako před 14 lety
Populace quetzalů chocholatých ve volné přírodě, kde žijí buď v párech anebo ve skupinkách o čtyřech až šesti kusech, je odborníky velmi přísně monitorována. Velice příznivou zprávu přineslo jejich poslední velké sčítání, které se v guatemalských horách naposledy v tak velkém rozsahu uskutečnilo před 14 lety. Současné počty ptáků se totiž od tehdejších výsledků nijak výrazně neliší. Přesto jsou stále považováni za velice ohrožený druh.
Ptáky však ohrožují nejen pašeráci, ale především lidské zásahy do jejich přirozeného životního prostředí. Jako spousta jiných ptáků, jsou i quetzalové  závislí na rozloze mlžných deštných lesů, jejichž plocha se rok od roku zmenšuje. Kupříkladu ve státě Chiapas se za posledních 30 let zmenšila rozloha přirozeného biotopu quetzalů o 2/3.
Kvůli mýcení pralesů však nepřicházejí quetzalové jen o domov, ale i o potravu. S úbytkem pralesů totiž vzrostla v jejich domovině i průměrná teplota, což negativně ovlivňuje porost rostlin čeledi Lauraciae, jejichž plody podobné avokádu tvoří největší část přirozené potravy quetzalů.

Sirotek v Barceloně
Vzácnost těchto ptáků ve volné přírodě pochopitelně značně komplikuje jejich  výzkum. Vědeckých studií na toto téma je proto velmi poskrovnu – mezi posledními lze jmenovat například analýzu genetické diverzity (různosti) u pětadvaceti těchto ptáků. Takové práce jsou však ojedinělé.
Odchov quetzalů v umělém prostředí je rovněž značně problematický. Intenzivně se jím zabývá program Mexické univerzity na záchranu druhů. První quetzaly v zajetí se podařilo odchovat teprve před dvěma lety! Hlavním kamenem úrazu je přitom vytvoření vhodného biotopu. Ve své domovině je totiž quetzal zvyklý především na vysokou vzdušnou vlhkost, jejíž napodobení v umělých podmínkách v zajetí je velmi náročné. Právě z tohoto důvodu lze quetzaly jen zřídka spatřit jako chovance zoologických zahrad. Z evropských je to například v Barceloně, kde v tropické expozici stromových druhů chovají jednoho quetzala zlatohlavého, tedy bohužel ne v páru.

Pravěký dráp
Mláďata quetzalů mají po vyklubání na zápěstí zakrnělý (rudimentární) dráp, jaký můžeme pozorovat u fosilních Archeopteryxů. Tento dráp v průběhu dospívání mizí, avšak pro vědce je to určitý náznak, zatím vědecky nedoložený, o jejich prapředcích.

Quetzal k nahlédnutí
Atraktivita quetzalů samozřejmě vede ke zvýšení zájmu o tuto ptačí skupinu. Toho se v současné době využívá také komerčně. Více než milion turistů přijíždí do rezervací, kde quetzalové žijí, s cílem tyto ptáky vidět.
V horském pásmu Talamanca Mountain v Kostarice tak vyrostlo pod vedením Eddieho Serrana speciální centrum, které umožňuje sledování quetzalů ve volné přírodě. 
 http://www.exploringcostarica.com/mirador/quetzales.html.

Pád říše Aztéků
Quetzal se objevuje už i v historii amerických indiánských kultur pod jménem Quetzalcohuatl. Tento termín nalezneme jak ve starých spisech mayských, tak i v dokumentech toltéckých. 
Had byl pro dřívější kulturu Olméků symbolem vody. A tak se stal opeřený had symbolem světa jak pozemského (… had – Země, plodnost), tak duchovního (… pták – nebe, déšť). V 6. století př. n. l. nacházíme na chrámech mýtického boha symboly hadí hlavy, lemované peřím ptáků quetzalů.
O tři století později dal panovník města Tula, Topilzin–Ce–Acatl opeřenému hadovi lidský rozměr, když přijal jeho jméno, aby v době plné násilí a krve prosadil mír a rozum. Avšak lidské myšlení nebylo ještě připraveno jeho filozofii přijmout. Pod nátlakem musel odejít za moře a na jeho návrat čekalo  mnoho generací.
Až když se u břehů Mexika roce 1519 objevily lodě španělského dobyvatele Hernanda Cortése, uvěřil tehdejší vládce říše Aztéků Motecuhzoma, že Hernando je převtělením boha míru Quetzalcohuatla a že se minulost vrací. Avšak, jak víme, velice se mýlil!  

Symbol svobody
Quetzalové tvoří pro kulturu Střední Ameriky důležitý symbol svobody. Říká se totiž, že když je tento pták uvězněn do klece, velmi rychle uhyne, protože nedokáže bez svobody žít. Do jisté míry to potvrzuje i fakt obtížného chovu quetzalů v zajetí.

Quetzal i v peněžence
V Guatemale je Quetzal národním ptákem a jeho jménem je označovaná i státní měna (1 quetzal = 100 centavů). Třetím největším městem státu je se 120 000 obyvatel Quetzaltenango.
Není to ale jediná země, pro kterou je quetzal silným symbolem. I v jiných státech Střední Ameriky se quetzal objevuje v rozličných národních motivech.

Předchozí článek
Související články
Příroda 31.10.2024
Vědci z Botanického ústavu AV ČR se podíleli na dvou významných studiích, které byly publikovány v časopisech Science a Science Advances. Tyto studie se zaměřují na vliv atmosférické depozice dusíku na diverzitu bylinného patra lesů v Evropě a Severní Americe. Výsledky výzkumu prokázaly posun rostlinných druhů na západ i pokles diverzity bobovitých rostlin. Atmosférické depozice […]
Příroda 25.10.2024
Vodní dráček, tak se přezdívá axolotlu mexickému, mlokovi, který obývá mexická jezera Lago de Xochimilco a Lago de Chalco. Ví se o něm, že je schopen neotenie, tedy rozmnožování v larválním stádiu. Nyní se vědcům podařilo zjistit, že také dokáže zcela zastavit své stárnutí ve věku 4 let. Bude nám zdrojem inspirace? Pedomorfóza je stav, […]
Značka Kia vyvinula jako první na světě automobilové příslušenství vyrobené za použití plastů vytěžených organizací The Ocean Cleanup z Velké tichomořské odpadkové skvrny (GPGP). poskytovatele řešení trvale udržitelné mobility. Jedním z nejdůležitějších výstupů dosavadní spolupráce je rohož do zavazadelníku z plastů vytěžených z oceánu, kterou Kia v limitované edici uvede ve zcela novém modelu Kia EV3. Exkluzivní […]
Příroda 13.10.2024
Ničivé záplavy, které zasáhly střední Evropu a vyhnaly z domovů tisíce lidí, jsou varovným signálem rostoucí hrozby extrémního počasí. Katastrofa postihla šest zemí a upozorňuje na měnící se klima, které způsobuje stále častější a intenzivnější povětrnostní jevy. Změna klimatu výrazně ovlivňuje extrémní povětrnostní jevy, jako jsou například záplavy, které minulý měsíc zasáhly šest evropských zemí. […]
Příroda 12.10.2024
V tibetštině je nazýván Čumulangma, v nepálštině Sagarmatha. Je to ikonická část pozemské topografie, představuje smrtelné nebezpečí pro horolezce a zároveň je geologickým zázrakem. A navíc stále roste. Takový je Mt. Everest. S vrcholem ve výšce 8 848,86 metrů nad mořem bez problémů drží titul nejvyšší hory světa. Jistě, havajská Mauna Kea měří od úpatí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz