Výbuch Indonéské sopky Krakatoa měl za následek dlouhodobé ochlazení oceánů.
Když v roce 1883 Krakatoa vybuchla, vychrlila do vzduchu 25 metrů horniny a prachu. Nejenže tím způsobila největší rámus, jaký kdy člověk zaznamenal, ale také ochladila světové oceány a v několika následujících desítkách let potlačila vzestup jejich hladiny. Peter Gleckler z kalifornské Lawrence Livermore National Laboratory porovnal klimatický model zahrnující sopečný výbuch s modelem bez vulkanické aktivity. K jeho překvapení vyšlo najevo, že Krakatoa ochladila oceány na celých sto let po výbuchu. Na vině je množství prachových částic, které se v atmosféře udrží po několik měsíců až let a zabraňují tak pronikání slunečního záření. Článek vyšel v posledním čísle časopisu Nature.
