Nadmořská výška 8 848 metrů byla po léta vtloukána do hlavy všem studentům na světě. Tam totiž mělo být nejvýše položené místo na Zemi, vrchol Mount Everestu. Učebnice a atlasy se však budou možná muset přepisovat…
Tak jako nám čas od času lékař zkontroluje naše tělesné proporce, jsou někdy podobně kontrolovány i hory. Ty ovšem nepřeměřují lékaři, ale geografové.
Menší než se předpokládalo
Takovou „kontrolu“ před nedávnem prodělala i nejvyšší hora světa Mount Everest a ukázalo se, že je pravděpodobně nižší, než se dosud uvádělo.
Čínský geografický ústav použil při měření střechy světa nejmodernější přístroje, které má současná věda k dispozici. Měření provedla čínská horolezecká expedice, složená výhradně z žen. A výsledek? Mount Everest je o čtyři metry nižší, než se dosud předpokládalo! Měří „jen“ 8 844 metrů, přesněji 8 844 metrů a 43 centimetrů, přičemž vědci připouštějí možnou odchylku 21 centimetrů. Možná se ten rozdíl nemusí zdát až tak velký, ale zkuste si skočit ze čtyřmetrové výšky…
Výsledky měření však pokládají jiné, mnohem naléhavější otázky. Jestli se měření spletlo u jedné hory, proč by mělo být přesnější u jiných? A nebude výsledný rozdíl ještě větší? Je Everest skutečně nejvyšší horou světa? Nemá lidská činnost na planetě vliv i na zmenšování horských masívů?
Kdo má pravdu?
Vůbec první měření Mount Everestu proběhlo v roce 1852. Tehdejší vědci s velmi jednoduchými přístroji, nad kterými by se dnešní badatelé snad jen pousmáli, změřili tuto horu z dnešního pohledu až překvapivě přesně. Její výška byla stanovena na 8 840 metrů.
K výsledku, že Everest měří 8 848 metrů došli geografové před třiceti lety. Za tak geologicky kratičkou dobu ale nemůže eroze z hory odhlodat celé čtyři metry. Mluvčí čínského geografického úřadu má pro nové zjištění jasné odůvodnění: „Hora se nesmrskla a kolegové, kteří prováděli měření v roce 1975 se rovněž nespletli. Prostě máme k dispozici lepší techniku.“ Je tomu však opravdu tak?
Číňané při svých měřeních použili satelitní přístroje na bázi GPS. Stejným způsobem postupovali Američané v roce 1999. Jenže podle amerických výzkumníků se Mount Everest nezmenšil, ale dokonce zvětšil! Americká výprava totiž naměřila dokonce 8 850 metrů. Tento údaj lze také nalézt ve spoustě atlasů.
Pokus o svržení královny
Měření nejvyšší hory světa proběhlo v posledních letech mnoho. Vědci z coloradské Univerzity v Denveru například tvrdí, že Mount Everest měří jen 8 830 metrů. Své tvrzení dokládají tím, že jako jediní měřili tento vrchol přímo ze skály a nikoliv z navátého sněhu.
V roce 1986 se jiná americká expedice pokusila postavit veškeré dosavadní teorie na hlavu. Oznámila totiž, že nejvyšší horou světa není Mount Everest, nýbrž K 2 v pohoří Karakorum na hranicích Pakistánu a Číny, kterou domorodci nazývají Chogori a Číňané Qogir. Její vrchol se podle jejich měření má nacházet ve výšce 8 924 metrů. Odborná veřejnost však zůstala věrna tradici a hrdý titul královny mezi horami tak zůstal Everestu. A v kolonce výška má K 2 stále zapsaný údaj 8 611 metrů.
Mohou za to ledovce?
Zmenšil se tedy Everest opravdu? Jestli ano, čím to je způsobeno? Mohou to být ustupující ledovce? Vždyť ledy tají po celém světě a není důvodu, proč by ty himalájské měly být výjimkou. Podle některých odhadů z nich ročně odteče tolik vody, jaký je průtok čínského veletoku, řeky Chuang-Che.
Na nebezpečí tání ledovců v této oblasti soustavně upozorňuje i sir Edmund Hillary, první člověk, který 29. května 1953 společně s Tensingem Norgayem na vrchol „střechy světa“ vystoupil. Zdá se, že ledovce tají na obou přístupových stranách k Everestu, tedy jak na tibetské, tak na čínské.
Himaláje byly dosud považovány za jednu z největších zásobáren pitné vody na světě. Ta se však zatím rozplývá přímo před očima. Jeden ledovec zrychlil své tempo tání až na 25 metrů za rok a ledová stěna, kterou dobyvatelé Mount
Everestu míjeli ještě před třemi lety už dokonce neexistuje vůbec. Mount Everest se tak postupně odhaluje.
Ovšem tání ledovců není a priori faktorem, který by měl hrát zásadnější roli ve zmenšovaní hory, koneckonců, taje led, nikoliv skála. Zvláště když pod horou probíhá tektonická činnost, díky které se celý himalájský masiv zvedá ročně asi o centimetr.
Devastace pokračuje
Tání ledovců pochopitelně zasahuje i do přírodního koloběhu. V podhůří se zvedají řeky, které pak způsobují záplavy. Tamním obyvatelům, kteří už beztak mají dost jiných starostí, tak přibývá na čele další vráska. Letos je tomu přesně 20 let, kdy tuto oblast postihly skutečně zničující povodně. Počet obětí šel do tisíců, bylo zničeno mnoho vesnic a 14 mostů. Záplavy se však opakují s železnou pravidelností. Horská plesa už nejsou schopná zadržovat vodu přitékající z ledovců a množí se hlasy, aby přírodní park Sagarmatha byl zapsán mezi akutně ohrožené oblasti.
Řešení se naskýtá: zastavit globální oteplování. To ovšem patří vzhledem k nejrůznějším ekonomickým zájmům do říše pohádek. Přesto už Sir Edmund Hillary s několika přáteli sepsal výzvu, která na nebezpečí devastace Himálájí alespoň upozorňuje.
Nic se měnit nebude
Přes lišící se výsledky měření je však více než pravděpodobné, že i nadále zůstane v oficiálních statistikách u výšky Mount Everestu zapsána hodnota 8 848. Dokonce ani vlády Nepálu a Číny, tedy zemí na jejichž hranicích se hora nachází, si zatím netroufly s jistotou stanovit přesnou výšku hory.
Dá se očekávat, že v průběhu příštích let budou probíhat další měření. Doufejme však, že si z těchto měření Číňané a Američané neudělají pouze prestižní soutěž pro potvrzení svých původních výsledků, ale že se opravdu dozvíme jak je „střecha světa“ vysoká.
Která je největší?
Nejvyšší hora světa je po celém světě známá jako Mount Everest. Má však i jiné názvy. Nepálci ji nazývají Sagarmatha (Bohyně nebes), Tibeťané pak pro změnu Čomolungma (Matka světa).
Everest však nebyl vždy považován za nejvyšší horu světa. V době, kdy ve Francii probíhala revoluce (1789 – 1815), byla ještě za královnu mezi horami považována andská Chimborazo. Přitom ta dosahuje jen něco málo přes 6 tisíc metrů. Později byly za nejvyšší horu světa považovány himalájské štíty Dhaulagiri a Kančendžunga. Až v roce 1852 se na vrchol žebříčku vyšplhal Mount Everest.
Kudy nahoru?
Na Mount Everest vedou dvě hlavní horolezecké cesty, jihovýchodní z Nepálu a severovýchodní z Tibetu, ale existují i další přístupy. Jihovýchodní cesta z Nepálu je technicky méně obtížná než severozápadní cesta z Tibetu, také proto je mnohem frekventovanější. Touto cestou šli také Hillary and Tenzing. Jejich výběr prvovýstupu byl ovšem předurčen politickou situací v oblasti, neboť Tibet byl v roce 1949 uzavřen pro cizince.
Většina pokusů o výstup probíhá během dubna a května před letní monzunovou sezónou, kdy se také snižuje rychlost tryskového proudění v této oblasti. Nicméně pokusy o výstup probíhají i po letní monzunové sezóně v září a říjnu, ale výška sněhové pokrývky činí výstupy mnohem obtížnějšími.
