Domů     Vesmír
Posmrtný život hvězdy
21.stoleti
od 21.stoleti 19.12.2005

Astronomové zaznamenali nejvzdálenější kosmickou explozi, která svou intenzitou překonala veškerou celoživotní energii našeho Slunce. Astronomové zaznamenali nejvzdálenější kosmickou explozi, která svou  intenzitou překonala veškerou celoživotní energii našeho Slunce.

Záblesk gama záření, který 4. září zachytila americká sonda Swift, putoval k Zemi asi třináct miliard let. Gigantickou erupci energie pravděpodobně způsobil zánik obří hvězdy v období krátce po velkém třesku. Údaje poté potvrdila pozorování pozemních teleskopů. Právě optické pozorování umožnilo určit vzdálenost, ve které ke gigantickému výbuchu došlo. Tento zásadní objev posunul hranici, k níž mohou nyní astronomové „dohlédnout“, o dalších 500 milionů let.

Rekordní stáří výbuchu
K explozi došlo zhruba 500 milionů až jednu miliardu let po velkém třesku, tedy v době, kdy byl vesmír přibližně patnáctkrát mladší, než je dnes. Pozorovaný výbuch trval neobvykle dlouhých dvě stě sekund. Naprostá většina doposud pozorovaných záblesků gama byla kratší než deset sekund.
Na Zemi se proto hned rozeběhlo bleskové pátrání. Během několika minut se údaje o souřadnicích výbuchu dostaly k vědcům na celém světě. Doznívání výbuchu zaznamenal teleskop SOAR v Chile. Několik dalších nocí pak astronomové pracovali na určení vzdálenost zářícího objektu a dva nezávislé týmy poté potvrdily rekordní vzdálenost a tedy i stáří výbuchu.
Jediné objekty, které produkují více energie než pozorovaný záblesk, jsou kvasary, tedy vesmírné objekty, jejichž hmotnost odpovídá několika miliardám Sluncí. V případě tohoto záblesku, označeného GRB 050904,  pochází veškerá energie z jediné umírající hvězdy.
Astronomové očekávají, že pozorovaných zdrojů intenzivního rentgenového záření bude rychle přibývat. „To nám pomůže lépe poznat raný vesmír“, řekl americký astrofyzik Donald Lamb, který objev gama záření pocházejících z počátku vesmíru předvídal již v roce 1999.

Extrémní hmota
Neutronové hvězdy se vymykají našemu běžnému vnímání hmoty. V jejich, kdysi extrémně hmotném jádru už neprobíhá termonukleární reakce. Ta u „živých“ hvězd vyrovnává gravitační tlaky a drží tak celý systém v rovnováze. Po vyhasnutí hvězdy se rovnováha naruší, vnější vrstvu odvrhne obří exploze a  zbude jen zhroucené jádro, složené ze samých neutronů. Takováto hmota, nazývaná degenerovaný neutronový plyn, má extrémně vysokou hustotu. Špendlíková hlavička  této hmoty by vážila až milion tun.

reklama
Související články
Evropská vesmírná agentura (ESA) potvrdila pokračování mezinárodní mise Lunar Geology Orbiter (LUGO), tím se projekt přesouvá do další fáze, během které mezinárodní tým vedený brněnskou společností TRL Space detailně zpracuje přesný design celé mise. LUGO chce odpovědět na nejasnosti ohledně stáří měsíční vulkanické aktivity, a zároveň jako první zmapovat jeskynní systémy na Měsíci. Sonda bude vážit […]
V roce 2028 by měla na oběžnou dráhu Země vystoupat česká družice SOVA. Zkoumat bude procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly dostatečně studovány, což by mělo pomoci přesněji předpovídat extrémní jevy počasí. S váhou okolo 100 kg bude SOVA (anglicky Satellite Observation of waVes in the Atmosphere) největším českým satelitem letícím […]
Až se astronauti poprvé po více než 50 letech vrátí na Měsíc v rámci mise NASA Artemis III, budou mít na sobě skafandr nové generace. Lepší, flexibilnější, odolnější, pohodlnější. Pokročilý speciální oblek zajistí, že astronauti budou vybaveni vysoce výkonným a robustním vybavením a že se do něj vejde mnoho typů lidských postav. Nový skafandr Axiom […]
Astronomům se podařilo detekovat vodní páru v protoplanetárním disku kolem hvězdy V883 Orionis. Tento objev je o to důležitější, že pozorovaná voda nese chemické stopy osvětlující její cestu ze zárodečných oblaků plynu pro tvorbu hvězd až na planety a podporující domněnku, že voda na Zemi je dokonce starší než Slunce. Objev byl učiněn při studiu […]
Záhadné okolnosti vzniku velmi mladé hvězdy poblíž masivní černé díry v centru naší Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým pod vedením Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem. Členem týmu byl i Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Spektrální charakteristiky naznačují, že X3a je nejmladší a zároveň nejtěžší hvězdou, kterou se dosud podařilo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz