Domů     Zajímavosti
Jak pracuje: Klavír
21.stoleti 19.12.2005

Pro harmonický rozvoj osobnosti je důležité i umění. Není proto náhodou, že mezi špičkovými vědci je i mnoho kvalitních hudebníků. Vždyť i tak slavný fyzik Albert Einstein byl vášnivým houslistou. Pro harmonický rozvoj osobnosti je důležité i umění. Není proto náhodou, že mezi špičkovými vědci je i mnoho kvalitních hudebníků. Vždyť i tak slavný fyzik Albert Einstein byl vášnivým houslistou.

Dnes se na nás z médií valí kvanta hudby a u drtivé většiny jsou jejím základním kamenem klávesové nástroje. Klavírní křídlo spatřilo světlo světa v Itálii v roce 1709, za tři roky tedy oslaví již třísté narozeniny. Jeho vynálezcem byl Bartolomeo Christofori, který svůj nástroj nazval Gravicembalo col piano e forte neboli cembalo s výškami a hloubkami. Za předchůdce piana se dají považovat klavichord a harpsichord.
V první polovině 19. století vznikla v Evropě řada dílen specializovaných na stavbu klavírů – např. pařížšký Erard, londýnský Broadwood, vídeňský Bösendorfer a u nás pak Petrof  Hradci Králové. Nástroj prodělal dlouhý vývoj, byla zdokonalena funkce pedálů a rozšířen rozsah z pěti oktáv v dobách Mozarta na dnešních sedm a více. Stejně tak se vyvinula klavírní mechanika, jaká se používá při stavbě pian i v současnosti. K polovině 19. století již klavír vypadal a fungoval stejně jako dnes.
Princip fungování klavíru není složitý. Každá klávesa klavíru je spojena se soustavou pák. Po stisknutí klávesy mechanismus pohne kladívkem, které pak udeří do napjaté struny. Díky jejímu následnému rozkmitání pak vyjde z klavíru zvolený tón.

Předchozí článek
Související články
Zajímavosti 11.11.2026
Česká hlava by se mohla nazývat „domácí nobelovkou“ – jde o největší ocenění, které tuzemský vědec může získat. Už od roku 2002 jsou ceny udělovány pro nejlepší české patenty, objevy a vynálezy Na její organizaci se podílejí jak vědecké, tak státní a podnikatelské instituce, takže představuje unikátní spojení všech nejdůležitějších subjektů, které rozhodují o vědecké […]
Český astronaut na palubě rakety připravené ke startu – takový obrázek by měla nabídnout blízká budoucnost roku 2027. Na plánované misi budou využity i poznatky, získané tuzemskými vědci díky špičkovému kobaltovému ozařovači. Problematika ionizujícího záření představuje důležité téma, jemuž se vedle mnoha dalších intenzivně věnuje Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR (ÚJF AV ČR). Už […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Je to možná drobnost, která ovšem dokáže vyvolat docela vášnivé debaty. Je pro mužské zdraví lepší při močení stát, nebo sedět? Kolumbijští vědci se rozhodli hledat odpověď experimentálně. A ukázalo se, že zdraví muži si s výběrem polohy nemusí příliš lámat hlavu. Výzkumníci z Colombian Urology Research Group zapojili 52 zdravých dobrovolníků ve věku 18 […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz