Vědcům se po dlouhotrvajících neúspěších konečně podařilo přemluvit lidské neurony, aby se zabydlely v myších hlavách.Až doposud se pokusy o vpašování lidských vetřelců do myších hlav setkávaly s vyloženým odporem na obou zúčastněných stranách. Myší organismus zatvrzele vyvolával bouřlivou imunitní odmítavou reakci, lidské neurony zase v lepším případě s oblibou trucovaly (nekomunikovaly s okolím). V tom horším dokonce naváděly buňky svého hostitele k páchání nepravostí – podněcovaly je k nádorovému bujení.
Tým japonských a amerických vědců vedený A. R. Muotriem z kalifornského Salk Institute se proto rozhodl, že nebude myším vnucovat již dospělé nezvedence, ale ponechá jim možnost své návštěvníky vychovat rovnou „od plenek“. Místo hotových neuronů tedy do mozkového kmene myší s oslabeným imunitním systémem vpravil lidské embryonální buňky (buňky odebrané z několik dnů starého zárodku, které jsou schopny neomezeného množení a diferenciace na jakoukoli buňku těla). Ty se po svém příchodu začaly spokojeně množit a stěhovat do dalších částí mozku, kde se zapojily do běžného denního provozu.
Vytvoření myši s lidskými neurony vědcům poskytlo cenný nástroj na výzkum procesů utváření a fungování lidského mozku, což mohou následně zúročit při léčbě například Alzheimerovy choroby. Autor: Petra Soukupová