Domů     Medicína
Chemie lidského těla A až po Ž
21.stoleti 18.11.2005

Podle nejnovějších výzkumů má střevní bakterie Escherichia coli až 6000 různých chemických sloučenin. V každém z nás jich je však mnohonásobně víc. Jsme vlastně chodící chemickou továrnou, ve které ze 60 % převažuje voda. Některé další životně důležité chemikálie přibližují 21. STOLETÍ Podle nejnovějších výzkumů má střevní bakterie Escherichia coli až 6000 různých chemických sloučenin. V každém z nás jich je však mnohonásobně víc. Jsme vlastně chodící chemickou továrnou, ve které ze 60 % převažuje voda. Některé další životně důležité chemikálie přibližují 21. STOLETÍ

Aminokyselina – organická sloučenina obsahující uhlík, vodík, kyslík a dusík. Existuje dvacet základních aminokyselin, které v četných kombinacích tvoří základ bílkovin (viz) a peptidů (viz); v nich jsou spojeny peptidovou vazbou.
Bílkovina (protein) – vysokomolekulární látka (makromolekula). Tvoří ji řetězec aminokyselin (viz), kterých může být v jediné molekule až několik tisíc. Bílkoviny jsou důležité pro stavbu organismu i buněk, v metabolismu(enzymy), v imunitě, v krvi (hemoglobiny aj.), v činnosti svalů, transportu látek. Přesné pořadí aminokyselin, které tvoří každou buňku, je zakódováno v dědičné informaci. Tady hraje životní roli DNA (viz).
Cukry (sacharidy) – organické sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku. Jsou jednoduché (monosacharidy) či složené (polysacharidy); ty vznikají kondenzací cukrů jednoduchých.
DNA (DNK) – deoxyribonukleová kyselina, která je základem dědičné informace. Každá buňka obsahuje kompletní informaci o vlastnostech celého organismu. Bílkoviny (viz) zajišťují stavbu a funkci jednotlivých buněk a organismu jako celku. Obrazně lze DNA přirovnat ke stavebnímu plánu, podle kterého bílkoviny jako architekti staví dům (buňku) a město (lidský organismus).
Enzym – bílkovina, která v malém množství dokáže výrazně urychlit (katalyzovat- tzv. biokatalyzátor) průběh určité biochemické reakce nebo děje. Enzymy mají význam např. pro trávení, srážení krve, obranu organismu proti infekci apod. Řada enzymů pro činnost potřebuje přítomnost další látky – koenzymu (kofaktoru). Tím bývá vitamin či stopový prvek.
Feromony – specializované chemické signální látky, které zajišťují přenos informací mezi biologickými jedinci stejného druhu. „Zpravodajské“ sloučeniny mj. zprostředkovávají sexuální vábení. Feromony jsou nejvíc prozkoumány u hmyzu. Od 70. let 20. století odborníci věnují zvýšenou pozornost lidským feromonům. Často je objevují v potu i jiných tělesných sekretech.
Gen – základní jednotka dědičná informace. Tvoří ji úsek DNA (viz) a je uložena na chromozomu. Na základě této informace vzniká transkripcí (přepisem) molekula RNA (viz).
Soubor genů se nazývá genom. Ten se u člověka podařilo vědcům rozluštit teprve nedávno. Soubor všech dědičných informací o člověku je uložen v 25 – 30 000 genech. (Odhad byl cca 100 tisíc.) Přitom rýže má 46 – 55 tisíc genů. U těch však nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě. 
Homocystein (Hcy) – toxická aminokyselina (zvaná „cholesterol 21. století“), která ohrožuje oběti bez ohledu na věk. Vzniká při látkové přeměně; 90 – 95 % vzniklého Hcy se účastní chemických procesů v buňce a jen zbytek se dostává do krve. Hcy ovlivňuje základní životní procesy:hospodaření kyslíkem – buněčné dýchání, řízenou tvorbu energie, její ukládání a využívání, dále mj. rozmnožování buněk. 
Cholesterol – sloučenina povahy lipidů (viz). Nachází se ve všech živočišných tkáních, v krvi a ve žluči.Tělo ho samo vyrábí a také přijímá v živočišné potravě (maso, vaječný žloutek aj.). Vysoká hladina cholesterolu v krvi je rizikovým faktorem aterosklerózy. Vinu na tom má LDL cholesterol, který představuje asi ¾ této sloučeniny v krvi. Zbytek připadá na HDL („hodný“) cholesterol. Ten naopak organismus chrání.
Inzulin – jeden z hormonů, což jsou látky, které vznikají v jedné části těla a prostřednictvím krve se dostávají do jiné části, kde působí. Inzulin je hormonem slinivky břišní. Tento peptid (viz) je důležitý pro regulaci koncentrace cukru v krvi  a pro metabolismus cukrů, bílkovin a lipidů. Při absolutním nedostatku či nedostatečném účinku vzniká (už i v dětství) cukrovka (diabetes mellitus) I. typu.
Jaterní enzymy – vyskytují se v játrech jako největší žláze lidského těla (hmotnost cca 1,5 kg). Hrají významnou úlohu v metabolismu cukrů, tuků, bílkovin, vitaminů aj. Zneškodňují nebezpečné látky vzniklé v těle (např. amoniak) i přivedené zvnějšku (jedy, léky…)
Koagulace – srážení, ztuhnutí. Pro člověka má životně závažný význam hemokoagulace – krevní srážení. Při ní díky speciálním krevním bílkovinách krev přechází z kapalného do tuhého stavu, přičemž vzniká krevní sraženina.
Lipidy – tuky a látky jim podobné (lipoidy). Představují organické sloučeniny , které mají zásadní význam pro náš organismus. V něm tvoří zásoby energie a jsou součástí buněčných membrán. Lipidy nejsou rozpustné ve vodě a v krvi je přenášejí zvláštní částice – lipoproteiny. 
Mozkomíšní mok (cerebrospinální likvor) – tekutina obklopující mozek a míchu. Likvor (cca 120 ml) cirkuluje centrálním nervovým systémem. Vstřebává se zpětně do krve, takže se za den několikrát obmění. Na rozdíl od krevní plasmy má méně bílkovin, glukózy, víc chloridů a sodíku. 
Nukleové kyseliny – DNA (viz) a RNA (viz) – jsou jedním z univerzálních znaků života. Mají klíčovou úlohu v uložení, vyjádření a přenášení dědičné informace. Základem jejich stavby je různě dlouhý řetězec, tvořený kombinací čtyř základních stavebních kamenů – nukleotidů.
Obsah látek – Analýza těla dospělého muže může být ukazatelem poměru jednotlivých látek nezbytných pro organismus. Hlavními prvky jsou uhlík, kyslík, vodík a dusík, u obratlovců také vápník a fosfor. Pokud jde o sloučeniny, pořadí je následující: Voda (60 %), bílkoviny (18), lipidy (15), minerální látky (5), nukleové kyseliny (1), cukry – sacharidy (1).
Peptid – látka tvořená řetězcem aminokyselin spojených peptidovou vazbou. V organismu mají důležitou roli – patří k nim četné hormony(mj. inzulin) a látky sloužící ke vzájemné komunikaci buněk (např. imunitního či nervového systému).
RNA (RNK) – ribonukleová kyselina. Druh nukleové kyseliny (viz), která plní četné funkce v přenosu a využití dědičné informace uložené v DNA (viz). Účastní se transkripce (přepis vlastní informace z DNA na RNA) i translace (překlad této přepsané informace do určité bílkoviny).
Steroly – přirozené steroidní alkoholy, které jsou velmi rozšířeny v živých organismech, kde tvoří pravidelnou součást lipidů (viz). Názorným příkladem je např. cholesterol (viz).
Toxin – látka produkovaná živým organismem (např. bakteriemi, houbami, ale někdy i v lidském organismu samém při těžší poruše některých jeho orgánů). Má škodlivé účinky, vyvolává zdravotní potíže, někdy i smrt.
Uhlovodany (UV) – zastaralý název pro sacharidy (cukry- viz).
Viriony –částice přenášející virovou infekci. V této podobě přetrvávají viry mimo hostitelské buňky. Viriony projdou nepolévaným porcelánem, kde se zachytí i nejmenší bakterie. Chemicky mají viriony nukleproteinovou strukturu: Bílkoviny tvoří obal (apsid), ve kterém je uzavřena nukleová kyselina 
Žluč – žlutá až tmavě zelená tekutina, která se tvoří (asi 1 litr denně) v játrech. Z nich odtéká do žlučníku, kde se skladuje a zahušťuje. Účastní se zejména trávení tuků.

Více se dozvíte:
M. Vokurka, J. Hugo a kol. – Velký lékařský slovník, MAXDORF, 2005
R. K. Murray- Harperova biochemie, nakl. H+H, 2002
Zdeněk Vodrážka – Biochemie, ACADEMIA, 1996

Související články
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
Medicína 11.11.2026
Drobné plastové částice dnes všichni vdechujeme se vzduchem a vědci je nacházejí přímo v lidských plicích. Nejnovější evropské výzkumy ukazují, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Může se jednat o příčinu nádorového onemocnění? Výzkumné týmy prezentující své výsledky na kongresu Evropské respirační společnosti (ERS) v Barceloně […]
Je to možná drobnost, která ovšem dokáže vyvolat docela vášnivé debaty. Je pro mužské zdraví lepší při močení stát, nebo sedět? Kolumbijští vědci se rozhodli hledat odpověď experimentálně. A ukázalo se, že zdraví muži si s výběrem polohy nemusí příliš lámat hlavu. Výzkumníci z Colombian Urology Research Group zapojili 52 zdravých dobrovolníků ve věku 18 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz