Domů     Příroda
Kdo řádí v „ďáblově zahrádce“?
21.stoleti
od 21.stoleti 21.10.2005

Záhadu tajemných částí amazonského pralesa, kde se dlouhodobě daří pouze jednomu rostlinnému druhu, nyní rozluštili američtí odborníci ze Stanfordovy univerzity.Záhadu tajemných částí amazonského pralesa, kde se dlouhodobě daří pouze jednomu rostlinnému druhu, nyní rozluštili američtí odborníci ze Stanfordovy univerzity.

Na rozlehlých územích peruánského deštného pralesa roste jediný strom známý pod latinským názvem Duroia hirsuta a žádná jiná rostlina zde dlouho nepřežije. Místní obyvatelé dokonce věří, že se o dané lokality stará zlý lesní duch Čujatakího, a proto územím přezdívají „ďáblovy zahrádky“.
Pokud tuto část Jižní Ameriky navštívíte a narazíte na jednu z tajemných „zahrádek“, určitě si jí povšimnete a neminete ji. Duroia hirsuta totiž dorůstá výšky „pouhých“ 3,5 metru, a je tedy v porovnání s pralesními obry nepatrného vzrůstu. Navíc zde nenaleznete žádné popínavé rostliny, keře nebo květiny typické pro deštný prales. 

Malí zahradníci
Biologové však na duchy nevěří, a proto dlouhá léta k této záhadě hledali klíč v samotné přírodě. Jako jeden z možných viníků se nabízel sám stromek Duroia hirsuta. Vědci ho podezřívali, že vylučuje chemikálie, které zahubí všechny své potenciální konkurenty. To by v rostlinné říši nebylo zase nic tak neobvyklého. Američtí odborníci ze Stanfordovy univerzity nedávno ale zjistili, že za vše mohou mravenci druhu Myrmelachista schumanni, kteří se tak starají o své životní prostředí.
Vědecký tým pod vedením Megan Fredericksonové v inkriminované oblasti vysadil několik mladých cedrů druhu Cedrela odorata, kterým se zde běžně daří. Některé z nich přitom chránil před útokem mravenců, jiné nikoli. V průběhu pěti dnů stromkům, které byly drobným obyvatelům pralesa vydány napospas, opadaly listy a celá rostlina postupně odumřela. Stromky, k nimž se mravenci nedostali, naopak rostly dál stejně jako ty vysazené mimo „zahrádku“.

Jak se ničí konkurence
Jak ukázaly pozdější laboratorní testy a chemické analýzy, dělnice nepatrných tvorů nechráněné stromky zcela systematicky zničily. Nejprve vykousaly dírky do listů nevítaných rostlin a poté do nich vytlačily ze zadečku kapičku kyseliny mravenčí. Ta následně putovala celou rostlinou, kterou nakonec přivedla k záhubě. V „zahrádce“ tak po řádění mravenců vždy zůstala jen Duroia hirsuta, která hostí mravenčí hnízda v dutinách svých kmenů. Tím, že mravenci Myrmelachista schumanni ničí ostatní rostliny, umožňují svému oblíbenému stromu rychlejší rozmnožování. Ten jim na oplátku poskytne nové místo pro založení dalšího hnízda.

Unikátní herbicid
Z téměř 15 tisíc dnes známých druhů mravenců disponuje kyselinou mravenčí asi čtvrtina z nich. Využívá ji přitom především při vzájemném kontaktu, při útocích na obratlovce či jiný hmyz nebo v boji proti plísním a bakteriím. Její použití jako herbicidu, látky, která ničí plevel, v tomto případě vše kromě stromu Duroia hirsuta, je však mezi mravenci zcela unikátní jev, který má ale podle všeho dlouhou tradici.
Největší mravenčí „zahrádka“ na světě totiž zahrnuje 328 stromů rostoucích na ploše 1300 čtverečních metrů, což lze srovnat například s rozlohou tří basketbalových hřišť, a je stará asi 800 let. Jedna taková „ďáblova zahrádka“ obvykle hostí obří mravenčí kolonii až s 3 miliony dělnic a s 15 tisíci královnami.
 
Co to roste na „zahrádce“?
Strom Duroia hirsuta patří do čeledi Rubiaceae, tedy mezi rostliny mořenovité, které zahrnují na 400 rodů s více než 5000 druhy bylin, polokeřů či lián. Duroia hirsuta je představitelem této čeledi, který roste výhradně v tropických oblastech naší planety. Se zástupci Rubiaceae se však můžeme setkat i u nás. Jako příklad uveďme mařinku vonnou nebo svízel jarní.

Další článek
reklama
Související články
Pokud jste někdy viděli fotku obrovského hada odpočívajícího poté, co pozřel kořist, kterou v některých případech trávil i několik týdnů, možná vás zaujalo, že na jeho poměrně úzkém těle jsou vidět obrysy uloveného zvířete. Čas od času přicházejí zejména z Amazonie zprávy, že největší známé druhy hadů, jako je například anakonda velká nebo krajta mřížkovaná, pozřely […]
Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a […]
Po desetiletích poklesu populace se budoucnost některých druhů ryb díky dlouholetému úspěšnému řízení rybolovu a ochranným opatřením zdá být o něco růžovější než předtím. Podle nového výzkumu však mají někteří žraloci, žijící v otevřených vodách, stále problémy. Tito žraloci jsou často náhodnou kořistí při lovu tuňáků. Nedostatek specializované ochrany těchto druhů znamená, že riziko jejich […]
Máte doma čtyřnohého mazlíčka? Pokud ho krmíte jen suchým krmivem, jste podle posledního zjištění vědců ekologičtější než ti, kdo je krmí konzervami a kapsičkami. Tak to aspoň tvrdí veterinářka Vivian Pedrinelliová z univerzity v São Paulu a její kolegové. Jejich analýza více než 900 stovek krmných dávek pro domácí zvířata ukázala, že téměř 90 % […]
Pokud se dotknete naší kopřivy dvoudomé, zabodnou se vám do kůže její trichomy, které způsobí bolest a svědění. Ovšem to je nic proti ďábelskému kopřiváku morušovitému, jehož kontakt s lidskou kůží vyvolává pocit ne nepodobný poleptání kyselinou… Kopřivák je v průměru dva až čtyři metry vysoká stálezelená rostlina s širokými „lopuchovitými“ listy, která roste výhradně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz