Domů     Medicína
Korea šokuje svět „továrnou“ na klonování
21.stoleti 5.10.2005

Ještě před několika lety určovaly tempo výzkumu v oboru léčebného klonování Spojené státy. „Teď hrajeme druhé housle. Králem je Hwang Woo-suk z university v Soulu,“ posteskl si biolog José Cibelli z Michigan State University.Ještě před několika lety určovaly tempo výzkumu v oboru léčebného klonování Spojené státy. „Teď hrajeme druhé housle. Králem je Hwang Woo-suk z university v Soulu,“ posteskl si biolog José Cibelli z Michigan State University.

Skromný vládce klonování
„Hwang sklízí úspěchy tam, kde Spojené státy vyklidily pozice, protože mu štědrá jihokorejská vláda umožnila vytvořit výkonnou klonovací továrnu. V jeho laboratoři pracuje armáda úzce specializovaných výzkumníků, kteří dohromady tvoří výrobní linku pracující často i 24 hodin denně“ tvrdí americký vědec.
Cibelliho výtky se týkají spíše morální než finanční podpory. Korejský tým totiž pracuje s ročním rozpočtem jen 200 tisíc dolarů. To je asi setina toho, co dostávají na srovnatelné projekty vědci v USA. Přesto Hwang světu terapeutického klonování bezkonkurenčně vládne. 

Kmenové buňky „na míru“
V únoru 2004 vytvořila soulská „fabrika“ klonováním první lidská embrya a v květnu 2005 Hwang oznámil, že získal terapeutickým klonováním embryonální kmenové buňky „ušité na míru“ konkrétním pacientům – devíti lidem ochrnutým po úrazu páteře, šestiletému diabetikovi a dvouletému hošíkovi trpícímu dědičnou poruchou imunitní obrany.
Korejský expert zároveň zdůraznil, že ale v dohledné době k léčbě pacientů nepřistoupí. Před prvními zkouškami si chce být zcela jist bezpečností celého postupu. Jde například o to, aby se transplantované buňky nezvrhly v nádor. Buňky pacienta s dědičnou poruchou imunity by navíc musely nejprve projít „opravou“ poškozeného genu, protože získané embryonální kmenové buňky si nesou v dědičné informaci defekt vyvolávající chorobu.

Překvapivý úspěch
Odborníky šokovala vysoká úspěšnost, s jakou se Hwangovu týmu dařilo vytvářet pacientům jejich vlastní embryonální kmenové buňky. U některých mu stačilo k získání linie universálních buněk jedno jediné embryo. Přitom až doposud dosahoval Hwang při tvorbě lidských embryonálních kmenových buněk účinnosti kolem 0,5%.
„Je to průlom, v jaký jsem nedoufal ani za deset let,“ prohlásil americký biolog Gerald Schatten, který se pokusů Jihokorejců osobně účastnil.
Po technické stránce nepředvádějí Hwang a spol. nic převratného. K jejich úspěchu zřejmě významně přispělo to, co Hwang popisuje jako „pozitivní společenské klima“. Na rozdíl od amerických týmů nebyli totiž Korejci při terapeutickém klonování odkázáni na lidská vajíčka, jež zbyla ženám podrobujícím se léčbě neplodnosti. Vajíčka těchto žen mohou nést celou řadu defektů, které výsledky práce znehodnotí.

Jak se to dělá v Koreji?
Korejci si prostě dali do největších deníků inzerát, v kterém vyzvali zdravé mladé ženy k dobrovolnému darování vajíček. A neměli o nabídky nouzi. Mohli pracovat s vajíčky, která byla s vysokou pravděpodobností zcela zdravá. I to ale vyvolává obavy z porušení základních etických norem. Darují ženy vajíčka skutečně nezištné a dobrovolné? Nad Hwangen se vznáší podezření, že mezi dárkyněmi byly i laborantky z jeho „fabriky“, kterým „dobrovolné“ dárcovství jako jejich šéf „doporučil“.

Související články
Antibiotika jsou názorným dokladem toho, že ani nápad pečlivě okopírovaný od přírody nemusí v rukou člověka fungovat stejně dobře a vytrvale. Účinnost těchto léků už nějakou dobu povážlivě klesá, a tak se hledají náhrady. Kde? Samozřejmě zase v přírodě. Slabiny antibiotik jsou především upozorněním, že bychom měli patenty přírody zkoumat podrobněji a v širších souvislostech. […]
Minimozky vypěstované v laboratoři pomáhají vědcům studovat poškození buněk způsobené traumatickým poraněným mozku a dávají odpověď na otázku, proč úraz hlavy a otřesy zvyšují riziko rozvoje demence u lidí. Jako minimozky jsou označovány mozkové organoidy, shluky mozkových buněk o velikosti špendlíkové hlavičky. Nejedná se tedy o dokonale miniaturizované verze lidských mozků. Jsou však schopné zachytit […]
Přijít o rodiče a vyrůstat v sirotčinci je už tak dost krutý osud. A když se k tomu přičte šílený lékař, který si sirotky ke svým pokusům vybírá jako bezbranné oběti, je tu další scénář jak vystřižený z hororu. Bohužel i takové případy dějiny vědy znají. Očkování je bezesporu jedním z největších vynálezů lidstva. Vakcinace […]
Zajímají vás paralely mezi chováním rakovinných buněk a lidí? Podívejte se pod povrch biologie nádorů, a ponořte se do úvah založených na společensko-vědních teoriích fungování společnosti. Nahlédněte pod povrch rakoviny. Vydejte se do fascinujícího světa „buněčné filosofie“ s knihou inspirativní vědkyně, bioložky Jany Šmardové (1961−2023) z Přírodovědecké fakulty MUNI. Jana Šmardová se ve vědecké práci zaměřovala […]
Leukémie neboli rakovina krve se léčí pomocí chemoterapie. Když se však nemoc vrátí, je třeba silnějšího kalibru, který představuje tak zvaná CAR-T terapie. Ta je však na míru a drahá. Proto se lékaři pokoušejí vyvinout postup, který by ji učinil univerzálnější. Když se při leukémii „zblázní“ B-lymfocyty, buňky imunitního systému, zahájí lékaři léčbu pomocí chemoterapie. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz