Obrovské a donedávna netušené možnosti nabízejí medicíně tzv. dospělé kmenové buňky. Právě ty nám zajišťují tu více, tu méně dokonalou obnovu zničených nebo opotřebených tkání. Starají se o hojení ran nebo o obnovu kůže.
Šokující schopnosti!
Dospělé kmenové buňky připravily vědcům v poslední době nejeden šok. Dokážou se totiž zhostit rolí, pro které zdánlivě nemají vůbec žádné předpoklady. Buňky kostní dřeně se po transplantaci nejednou zatoulají až do jater příjemce, kde se přeškolí na plně funkční jaterní buňky. To je stejně revoluční změna specializace, jako kdyby fotbalový brankář Petr Čech nastoupil v příští sezóně na postu útočníka a stal se králem střelců anglické první ligy.
Další překvapení přineslo vědcům zjištění, že se dospělé kmenové buňky vyskytují prakticky ve všech orgánech. Kmenové buňky najdeme v kosterních svalech, srdci, sítnici oka, játrech, střevu, kůži, slinivce břišní a dokonce i v tukové tkáni. Skoro neuvěřitelně působil objev buněk, které dovedou v dospělém mozku zajistit vznik nových nervových buněk.
Ještě před několika lety prakticky nikdo nepochyboval o tom, že se rodíme s mozkem, z něhož nám celý život neurony jen ubývají. Dnes je ale již jasné, že v mozku nejen nové buňky vznikají, ale že se významně podílejí například na ukládání nových informací do paměti.
Dá se z tuku vyrobit kost?
Dospělé kmenové buňky jsou ale schopny i dalších neuvěřitelných proměn. Buňky získané při operativním odsávání nadbytečného podkožního tuku se v laboratorních podmínkách vyvíjejí ve sval, chrupavku nebo kost. To je jistě příslib do budoucna, protože tukové buňky lze získat celkem snadno a většina z nás si jich nese v těle více než dostatečnou zásobu.
Dospělé kmenové buňky tak najednou slibují naplnění nadějí, které jsme ještě nedávno vkládali jen do eticky o poznání kontroverznějších embryonálních kmenových buněk. Mohly by být „nasazeny na domácí frontě“. Neurony mozku poničené Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou snad bude možné nahradit nervovými kmenovými buňkami. Lidi trpící cukrovkou by mohly uzdravit kmenové buňky slinivky.
Opraví, co je třeba
Dospělé kmenové buňky by však mohly léčit i v místech, kde na první pohled nemají co dělat. Například kmenové buňky kostní dřeně dokázaly významně přispět ke zhojení srdce myší postižených infarktem. Při těchto pokusech prokázaly dospělé kmenové buňky další pozoruhodný talent. Podobají se totiž jakési „buněčné sanitce“, protože spolehlivě dorazí na místo „nehody“. To se ukázalo v experimentech, při kterých byly potkanům stiženým mozkovou mrtvicí vstříknuty do ocasní žíly kmenové buňky z jejich vlastní kostní dřeně. Tyto buňky se „dostavily na místo katastrofy“ a významně přispěly k „nápravě škod“.
Podobně se nervové kmenové buňky měnily v poraněném oku potkanů ve fungující buňky sítnice, zatímco zdravé oko ponechaly bez povšimnutí. Nervové kmenové buňky vstříknuté do míšního kanálu potkanů najdou místo, kde je mícha poraněna a podílejí se na obnově přerušených nervových spojů.
Lidem, kteří ochrnuli po úrazu páteře nebo jsou těžce postiženi srdeční či mozkovou cévní příhodou, zatím kmenové buňky nepřinášejí nic víc než naději do budoucna. To se však může s rychle postupujícím poznáním v dohledné době výrazně změnit.
