Přelomový projekt v kosmonautice zkrachoval. Let plavidla, jež měly pohánět sluneční paprsky, se nepovedl.

Ruská kosmická agentura Roskosmos oznámila, že vypuštění „sluneční plachetnice“ do vesmíru se letos v červnu nezdařilo, protože první nosný stupeň rakety přestal pracovat 83 sekund po startu z ruské ponorky v Barentsově moři.

Kosmická plachetnice Cosmos 1 měla ověřit možnost pohonu „slunečním větrem“. Asi stokilový modul byl vybaven osmi trojúhelníkovými plachtami o délce 15 metrů, vyrobenými z tenké folie (mylaru), které se měly za několik dní roztáhnout.

Pak by sondu poháněl pouze tlak dopadajících fotonů. Tento způsob pohonu mohl výrazně urychlit meziplanetární a mezihvězdné lety. Podle výpočtů měl mezihvězdným korábům umožnit za 100 hodin dosáhnout rychlosti 16 000 kilometrů za hodinu a za tři roky dokonce desetkrát více.

Cosmos 1 však tyto rychlosti neměl testovat, protože jeho plachty měly umožnit pouze měsíc provozu.U kolébky projektu stál zakladatel Planetární společnosti Američan Carl Sagan, který se zaměřoval na hledání cizích civilizací ve vesmíru.

Na sledování vesmírné plachetnice se v prvních fázích letu měla podílet i observatoř Akademie věd ČR v Panské Vsi na Českolipsku.

MYLAR je stříbrná, jednostranně pokovená pevná a vysoce odolná polyesterová fólie s 99,8% odrazivostí světla . Ve výrobě se využívá napařování kovu kosmických technologií používaných NASA.