Domů     Technika
Jak pracuje dalekohled…
21.stoleti 19.8.2005

Když člověk uslyší o astronomovi, ihned si k němu představí dalekohled. Tento přístroj však zdaleka nenajdeme jen v rukou hvězdářů, ale je nedílnou součástí výbavy i mnoha dalších profesí.Když člověk uslyší o astronomovi, ihned si k němu představí dalekohled. Tento přístroj však zdaleka nenajdeme jen v rukou hvězdářů, ale je nedílnou součástí výbavy i mnoha dalších profesí.

Dalekohledy se v zásadě dělí na dva druhy – na čočkové (refraktory) a  zrcadlové (reflektory). Základním principem fungování dalekohledu je vedení paprsku přes soustavu čoček a hranol. Čočky slouží k tomu, aby byl obraz dobře zpracovatelný pro oko, nebyl rozmazaný nebo převrácený. Hranol prodlužuje dráhu paprsku, důsledkem čehož se obraz zvětší. Zrcadlo je pak v dalekohledu určeno k tomu, aby se světlo nerozkládalo na spektrální barvy. Bez něho totiž mají pozorované předměty charakteristicky zbarvené okraje.
Nejdůležitější částí dalekohledu je objektiv, který zajistí, aby po průchodu či odrazu světla byly jeho paprsky nasměrovány tak, že se v ohniskové rovině spojí a vytvoří obraz sledovaného objektu.
Další základní součástkou dalekohledu je okulár, který umožňuje oku spatřit obraz vytvořený objektivem. Zvětšuje obraz vytvořený objektivem v ohniskové rovině.
Protože oči každého z nás vidí trochu jinak, patří k vybavení každého slušně se tvářícího dalekohledu nezbytné jemné doladění ostrosti obrazu, které dokáže redukovat i krátkozrakost nebo dalekozrakost. Koukat se do objektivu skrze brýle totiž není dvakrát příjemné.
Speciálním doplňkem některých dalekohledů je zařízení na noční vidění. To
funguje na principu zesilování světla. Do objektivu vstupuje zbytkové světlo, které je pomocí elektro-optického měniče zesíleno a přivedeno do okuláru. K tomu aby se světlo dalo zesílit musí být alespoň trochu vidět, postačí měsíc nebo jen hvězdy.
 

Galileo nebyl první…
V historických pramenech se první zmínky o zvětšovacích sklech objevují již na konci 13. století. Italští renesanční vědci již s čočkami experimentovali, nicméně až Holanďan Hans Lippershey při svých pokusech zjistil, že předměty pozorované dvěma čočkami za sebou, se oku jeví přiblížené. Na tomto principu zkonstruoval jednoduchý dalekohled s tří až čtyřnásobným zvětšením, jehož součástí byla trubice a v ní dvě čočky – jedna vypouklá a druhá vydutá. V roce 1608 si nechal tento vynález patentovat. 
Vynález se šířil Evropou, až o něm uslyšel nikdo jiný než Galileo Galilei. Ten jen o rok později, kdy si Lippershey nechal svůj vynález patentovat, přichází s dalekohledem, který ke schopen předměty zvětšit až dvacetkrát. Galilei však doplatil na to, že slunce pozoroval normalním čirým sklem a nedlouho po sestrojení svého dalekohledu oslepl. To Němec Jan Keppler byl opatrnější a do dalekohledu navrhl sklo tmavé.
Další významný mezník do historie okuláru přináší anglický fyzik Isaac Newton. Při experimentování s trojbokým hranolem (prizmatem) objevil jeho schopnost rozkládat barvy spektra. Uvědomil si, že vady dalekohledů způsobuje sklo špatně rozkládající barvy a tak jednu z čoček nahradil zrcadlem. Dalekohledy na tomto principu fungují dodnes.

Související články
Technika Zajímavosti 13.11.2026
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Technika 13.11.2026
Když máte vlastní fotovoltaickou elektrárnu, nabízí se celkem jednoduchá úvaha: proč neukládat co nejvíce vyrobené elektřiny do baterie? Zvlášť když přebytky dodávané do distribuční sítě vykupují obchodníci často za poměrně nízké ceny. Nebylo by výhodnější pořídit si větší úložiště, schovat do něj co nejvíce energie a využít ji později, když ji sami potřebujete?   Na […]
Technika Vesmír 12.11.2026
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země a přidávat do světového času jednu sekundu navíc. Této zvláštnosti se říká přestupná sekunda. Její dny jsou ale sečteny. Od května 2027 začne […]
Český astronaut na palubě rakety připravené ke startu – takový obrázek by měla nabídnout blízká budoucnost roku 2027. Na plánované misi budou využity i poznatky, získané tuzemskými vědci díky špičkovému kobaltovému ozařovači. Problematika ionizujícího záření představuje důležité téma, jemuž se vedle mnoha dalších intenzivně věnuje Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR (ÚJF AV ČR). Už […]
Medicína Technika 17.10.2026
Umělá inteligence na jedné straně pomáhá vědcům vyvíjet nové léky, analyzovat genetické informace a hledat způsoby, jak porazit nebezpečné nemoci. Na straně druhé její nepopiratelné schopnosti by se mohly dostat do rukou teroristů nebo agresivních států. Britská rozvědka MI5 varuje, že AI může zásadně změnit možnosti vývoje biologických zbraní. Ředitel britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
historyplus.cz
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
enigmaplus.cz
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
V nitru staré německé štoly vyvěrá voda, které návštěvníci připisují téměř zázračnou moc. Má údajně pomáhat diabetikům, nemocným s ekzémy i lidem, kterým lékaři nedávali naději. Některé pokusy skutečn
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
epochaplus.cz
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz