Domů     Příroda
Nejrychlejší strávník na světě
21.stoleti 22.6.2005

Unikátní druh krtka mění pojem „rychlé občerstvení“. Savec s netypickým čenichem ve tvaru hvězdy dokáže podle nejnovějšího amerického výzkumu ulovit a zhltnout kořist tak rychle, že to lidské oko ani nezaznamená.

Řidiči auta trvá zhruba 650 milisekund, než je schopen zareagovat na změnu barvy na semaforu. Krtek hvězdonosý (Condylura cristata), který přebývá v temnotách své nory v močálech a mokřadech Severní Ameriky, rozpozná přítomnost nějaké lahůdky a zároveň si na ní dokáže pochutnat v polovičním čase! Nejraději si prý smlsne na larvách hmyzu a drobných červech. 

Speciální výbava
Tajemství jeho mistrovské dovednosti spočívá právě v jeho neosrstěném čenichu hvězdicovitého tvaru, který je po svém obvodu obklopen 22 velmi citlivými růžovými výběžky. Takto vybavený čenich krtkovi hvězdonosému, který je téměř slepý, dokonale poslouží k prozkoumávání potravy. Na rozdíl od čenichů jeho evropských příbuzných má ten s 22 výběžky mnohem větší povrch, jímž může své budoucí jídlo energický norník výborně probádat. Za pouhou sekundu díky tomu zvládne nejrychlejší strávník na světě zkontrolovat až 12 objektů, na něž v podzemí narazí. Jednotlivé masité výběžky se od sebe přitom liší velikostí. Nejkratší měří jen jeden milimetr, nejdelší pak čtyři milimetry. Když krtek zrovna nehledá nějaké pochoutky a věnuje se zlepšování svého obydlí, 22 výběžků na čenichu ho při hrabání chrání před vdechnutím nepatrných částeček hlíny. 
K rychlým výpravám za potravou má krtek hvězdonosý navíc neobvykle uzpůsobené řezáky. V porovnání s ostatními druhy krtků jsou ty jeho mnohem menší a svým tvarem připomínají kleštičky, což „rekordmanovi ve stravování“ umožňuje lapit i miniaturní kořist velmi přesně.

Za hranicí možností
Vědci pod vedením Kennetha C. Catania z americké Vanderbilt University navíc zjistili, že když krtek hvězdonosý narazí na něco, co by pro něj mohlo být lahůdkou, trvá jeho mozku asi 8 milisekund, než rozhodne, zda se opravdu jedná o potravu. Tak krátký časový úsek se opravdu nachází na samé hranici fyziologických možností nervové soustavy savců. Proto není divu, když se při tak rychlé reakci někdy krtci spletou. Okamžitě ale svůj omyl napraví. K tomu jim napomáhají hned tři mozková centra, která zpracovávají informace o hmatových podnětech.
Lidé tento druh savce, který kvůli hvězdicovitému tvaru čenichu bezpochyby patří mezi nejpozoruhodnější živočichy naší planety, mohou zahlédnout jen zřídka, přestože je na severoamerickém kontinentu poměrně rozšířen. Výzkumnému týmu se jej a jeho bleskovou výpravu za kořistí podařilo zachytit pouze díky speciální vysokorychlostní kameře.

Krtkův labyrint
Krtka na zahradě přímo potkáme jen málokdy, ale o jeho přítomnosti nás brzy přesvědčí množství kupiček vyhrabané hlíny, které nejednoho vášnivého pěstitele přivádějí doslova  k zoufalství. Skupinka krtků totiž prý dokáže na jednom hektaru půdy navršit za rok až 12 tisíc krtinců!
V našich krajích za ně může krtek obecný (Talpa europaea). Drobný, skoro slepý savec tráví většinu života pod zemským povrchem a vyniká důmyslností svých podzemních staveb. Jeho sídlu dominuje hlavní chodba, která spojuje pečlivě ukrytý pelíšek se zásobárnou potravy. Krtek si ji chytře chrání a nikdy na ni neupozorní krtinou. Na hlavní koridor navazuje velké množství postranních chodbiček. Pro nebezpečné chvíle nebo v zimním období pak krtkovi slouží i jedna „tajná“ chodba, která vede do větší hloubky. Stejně zručným a vynalézavým stavitelem je i americký krtek hvězdonosý. Jeho tunely, široké zhruba 7,5 centimetru, se mohou táhnout až v délce 270 metrů. Na rozdíl od „našeho“ krtka si ale nikdy nechystá hlubší chodbu pro případ ohrožení.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz