Řidiči auta trvá zhruba 650 milisekund, než je schopen zareagovat na změnu barvy na semaforu. Krtek hvězdonosý (Condylura cristata), který přebývá v temnotách své nory v močálech a mokřadech Severní Ameriky, rozpozná přítomnost nějaké lahůdky a zároveň si na ní dokáže pochutnat v polovičním čase! Nejraději si prý smlsne na larvách hmyzu a drobných červech.
Speciální výbava
Tajemství jeho mistrovské dovednosti spočívá právě v jeho neosrstěném čenichu hvězdicovitého tvaru, který je po svém obvodu obklopen 22 velmi citlivými růžovými výběžky. Takto vybavený čenich krtkovi hvězdonosému, který je téměř slepý, dokonale poslouží k prozkoumávání potravy. Na rozdíl od čenichů jeho evropských příbuzných má ten s 22 výběžky mnohem větší povrch, jímž může své budoucí jídlo energický norník výborně probádat. Za pouhou sekundu díky tomu zvládne nejrychlejší strávník na světě zkontrolovat až 12 objektů, na něž v podzemí narazí. Jednotlivé masité výběžky se od sebe přitom liší velikostí. Nejkratší měří jen jeden milimetr, nejdelší pak čtyři milimetry. Když krtek zrovna nehledá nějaké pochoutky a věnuje se zlepšování svého obydlí, 22 výběžků na čenichu ho při hrabání chrání před vdechnutím nepatrných částeček hlíny.
K rychlým výpravám za potravou má krtek hvězdonosý navíc neobvykle uzpůsobené řezáky. V porovnání s ostatními druhy krtků jsou ty jeho mnohem menší a svým tvarem připomínají kleštičky, což „rekordmanovi ve stravování“ umožňuje lapit i miniaturní kořist velmi přesně.
Za hranicí možností
Vědci pod vedením Kennetha C. Catania z americké Vanderbilt University navíc zjistili, že když krtek hvězdonosý narazí na něco, co by pro něj mohlo být lahůdkou, trvá jeho mozku asi 8 milisekund, než rozhodne, zda se opravdu jedná o potravu. Tak krátký časový úsek se opravdu nachází na samé hranici fyziologických možností nervové soustavy savců. Proto není divu, když se při tak rychlé reakci někdy krtci spletou. Okamžitě ale svůj omyl napraví. K tomu jim napomáhají hned tři mozková centra, která zpracovávají informace o hmatových podnětech.
Lidé tento druh savce, který kvůli hvězdicovitému tvaru čenichu bezpochyby patří mezi nejpozoruhodnější živočichy naší planety, mohou zahlédnout jen zřídka, přestože je na severoamerickém kontinentu poměrně rozšířen. Výzkumnému týmu se jej a jeho bleskovou výpravu za kořistí podařilo zachytit pouze díky speciální vysokorychlostní kameře.
Krtkův labyrint
Krtka na zahradě přímo potkáme jen málokdy, ale o jeho přítomnosti nás brzy přesvědčí množství kupiček vyhrabané hlíny, které nejednoho vášnivého pěstitele přivádějí doslova k zoufalství. Skupinka krtků totiž prý dokáže na jednom hektaru půdy navršit za rok až 12 tisíc krtinců!
V našich krajích za ně může krtek obecný (Talpa europaea). Drobný, skoro slepý savec tráví většinu života pod zemským povrchem a vyniká důmyslností svých podzemních staveb. Jeho sídlu dominuje hlavní chodba, která spojuje pečlivě ukrytý pelíšek se zásobárnou potravy. Krtek si ji chytře chrání a nikdy na ni neupozorní krtinou. Na hlavní koridor navazuje velké množství postranních chodbiček. Pro nebezpečné chvíle nebo v zimním období pak krtkovi slouží i jedna „tajná“ chodba, která vede do větší hloubky. Stejně zručným a vynalézavým stavitelem je i americký krtek hvězdonosý. Jeho tunely, široké zhruba 7,5 centimetru, se mohou táhnout až v délce 270 metrů. Na rozdíl od „našeho“ krtka si ale nikdy nechystá hlubší chodbu pro případ ohrožení.
