Domů     Medicína
Dostanou Češi Nobelovu cenu?
21.stoleti 22.6.2005

Objev českých odborníků, kteří působí v dánském Ústavu nádorové biologie, nedávno způsobil rozruch po celém světě. Dokonce se o nich mluví jako o možných kandidátech na jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění.Objev českých odborníků, kteří působí v dánském Ústavu nádorové biologie, nedávno způsobil rozruch po celém světě. Dokonce se o nich mluví jako o možných kandidátech na jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění.

Jiří Bartek působí v kodaňském ústavu již od roku 1993 a v současnosti stojí v čele jeho Oddělení pro výzkum buněčného cyklu a rakoviny. Zároveň je významným členem nového Centra pro výzkum genotoxického stresu, které vzniklo na jaře letošního roku. Společně s manželkou Jiřinou a blízkým spolupracovníkem Jiřím Lukášem zde vytvořili velmi úspěšný tým všem známý pod značkou Jiri & Jiri, který dosáhl celosvětového uznání, má na svém kontě několik významných objevů a pyšní se nejrůznějšími oceněními. Sám Bartek například jako vůbec první „neseveřan“ získal za výzkum nádorových buněk nejvyšší dánskou cenu pro vědce.

Úspěšní i doma
Cestě do Dánska a mezinárodnímu úspěchu ale předcházela mnohaletá usilovná práce po českých vědeckých pracovištích. Jiří Bartek po absolvování olomoucké lékařské fakulty nastoupil přímo do Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Následoval brněnský Onkologický ústav a seznámení s doktorem Jiřím Lukášem. Mladí ambiciózní vědci již v té době společně pracovali na nových postupech při výrobě protilátek, které posilují lidský organismus v boji s nádorovým onemocněním, a jejich výzkum dosáhl na tehdejší poměry nadstandardní úrovně. V Brně se k mužské části týmu přidala i Jiřina Bartková. Zpět do Prahy, do Ústavu hematologie a krevní transfúze se proto již stěhoval zárodek budoucí velmi úspěšné skupiny.

Vzhůru do Dánska!
Když pak na počátku 90. let přišla nabídka z Kodaně, český tým se příliš dlouho nerozmýšlel a přesídlil do hlavního města dánského království. Zdejší Ústav nádorové biologie je totiž jedním ze základních pilířů dánského výzkumu rakoviny a velká pozornost se zde věnuje především molekulárním mechanismům, které souvisí s rozvojem rakoviny. Odborníkům jsou zde k dispozici špičkově vybavené laboratoře a výzkum se může opřít o dostatečnou finanční podporu. A právě kvalita tamního vědeckého centra se odrazila i na fantastických výsledcích českých expertů.
Svou dosavadní práci zde totiž dnes dvaapadesátiletý vědec Jiří Bartek a jeho tým korunoval objevem, jenž doslova ohromil celý svět a kterému věnují velkou pozornost odborníci i všechna prestižní média.       
 
Objev, který si zaslouží ocenění
Vědci již dříve odhalili, že samotné buňky v našem těle umí rozpoznat svou vlastní počínající přeměnu v buňky nádorové a dokáží se jí účinně bránit díky tzv. nádorovým supresorům, bílkovinám, které umí zbrzdit jejich nebezpečné dělení. Nikdo však doposud nenašel odpověď na to, jak buňky samy poznají, že přišel čas bránit se zhoubné nemoci, a jak dokáží samy aktivovat supresory, aby se s nádorovým bujením vypořádaly. Odpověď nyní nabídli právě čeští specialisté! Jejich metodu lze navíc aplikovat na raná stádia nádorů všech hlavních typů, jako je karcinom prsu, plic, tlustého střeva nebo močového měchýře.
Jiří Bartek a jeho spolupracovníci zjistili, že to, co buňku na hrozící nebezpečí včas upozorní, je průběh replikace, tedy kopírování DNA. Při normálním procesu replikace sice dochází k drobným chybám, ale šikovné buňky je dokáží samy velmi rychle opravit. V případě buněk, jež mají tendenci zvrhnout se v rakovinné, probíhá kopírování DNA překotně a chaoticky, čímž vzniká velké množství chyb. Takový stav pak vyprovokuje supresory k akci a „odvážné“ bílkoviny se okamžitě snaží zbrzdit dělení abnormální buňky nebo ji rovnou zabít. Někdy se jim to ale bohužel nemusí podařit a nádorové buňky obrannou bariéru organismu prolomí nebo se ji pokusí obejít jinou cestou. V takovém případě buňky zmutují a zákeřná choroba se dále rozvine.
 
Vědci „nobelovské třídy“
A co přinese převratný objev českých vědců v medicínské praxi? Díky němu budou lékaři moci zvolit typ léčby vhodný pro konkrétního pacienta a možná i mnohem dříve rozpoznají rané stádium zákeřné nemoci. Práce českých odborníků tak v budoucnosti nejspíše zachrání tisíce lidských životů.
Již teď řada světových odborníků hovoří o Jiřím Bartkovi a jeho společnících jako o vědcích, kteří patří do té „nobelovské třídy“. Takže si nyní musíme už jen počkat, zda je za jejich zásadní objevy a dlouholeté úsilí při výzkumu nádorových buněk odmění i švédská akademie.

Dánové se o vědu zajímají
Více než polovinu celého dánského bádání v oblasti rakoviny zaštiťuje soukromá nadace s názvem Danish Cancer Society (Dánská společnost pro rakovinu, dánsky Kraeftens Bekaempelse), která operuje v mnoha oborech. Kromě programů zaměřených na osvětu veřejnosti, prevenci rakoviny a poradenství pro pacienty s nádorovým onemocněním zřizuje i dvě výzkumná centra – již zmiňovaný Ústav nádorové biologie a Ústav nádorové epidemiologie. V prvním z nich se experti z celého světa zabývají zkoumáním vzniku a rozvoje zákeřné nemoci, zatímco druhý vytváří rozsáhlé registry pacientů a věnuje se dopadům zhoubné choroby na celou populaci. Část finančních prostředků na jejich provoz získává společnost i z pravidelné celonárodní sbírkové akce, při níž dobrovolníci z řad studentů obcházejí dánské domácnosti a vybírají příspěvky na výzkum rakoviny. Uvádí se, že v rámci této akce každoročně přispěje až 23 tisíc Dánů. 

Mobilní telefony neškodí!
Dánští vědci se při výzkumu rakoviny zabývají i rozsáhlými studiemi širokého vzorku populace a věnují se věcem, které používáme v každodenním životě. Jeden z nedávných průzkumů, který zaujal veřejnost po celém světě, se například týkal mobilních telefonů a jejich potencionálního vlivu na rozvoj mozkového nádoru. Jeho výsledkem bylo uklidňující zjištění, že mezi mobilními telefony a rozvojem zhoubné nemoci neexistuje žádná přímá souvislost.
Při průzkumu se dánští odborníci ptali 427 lidí, kterým byl nádor na mozku diagnostikován, a 822 zdravých jedinců na jejich návyky při používání mobilního přístroje. Zajímali se, jak často tito lidé z mobilu volají nebo jak dlouho telefonují. Jasně při tom prokázali, že mobilní telefony nestojí za rozvojem mozkového nádoru. Navíc prohlásili, že ani není žádná souvislost mezi způsobem používání mobilu (pravé či levé ucho) a ložiskem nádoru u lidí, u kterých se zákeřná nemoc již objevila.

Související články
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
Medicína 11.11.2026
Drobné plastové částice dnes všichni vdechujeme se vzduchem a vědci je nacházejí přímo v lidských plicích. Nejnovější evropské výzkumy ukazují, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Může se jednat o příčinu nádorového onemocnění? Výzkumné týmy prezentující své výsledky na kongresu Evropské respirační společnosti (ERS) v Barceloně […]
Je to možná drobnost, která ovšem dokáže vyvolat docela vášnivé debaty. Je pro mužské zdraví lepší při močení stát, nebo sedět? Kolumbijští vědci se rozhodli hledat odpověď experimentálně. A ukázalo se, že zdraví muži si s výběrem polohy nemusí příliš lámat hlavu. Výzkumníci z Colombian Urology Research Group zapojili 52 zdravých dobrovolníků ve věku 18 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz