Boj s cukrovkou: Naděje z Kalifornie!

„Budu si muset celý život píchat inzulin?“ Tak se ptá celá řada lidí nemocných cukrovkou. Ve vědeckých laboratořích u nás i ve světě se nyní objevuje celá řada nových možností, jak lidem s touto nemocí ulehčit život.„Budu si muset celý život píchat inzulin?“ Tak se ptá celá řada lidí nemocných cukrovkou.  Ve vědeckých laboratořích u nás i ve světě se nyní objevuje celá řada nových možností, jak lidem s touto nemocí ulehčit život.

Hořká nemoc se sladkým jménem
Život s cukrovkou (diabetes mellitus) není žádný med, ať se jedná o kteroukoliv z jejích dvou forem. Při té lehčí (typ dvě, občas se mu taky říká cukrovka stařecká, protože propuká v pokročilejším věku) dokáže sice slinivka břišní „vyrobit“ dostatek inzulínu (hormonu   nezbytného pro zpracování cukrů v krvi), ale její snaha se setkává s tkáněmi, které nejsou k jeho účinku dostatečně citlivé. Tento typ je zpravidla léčen dietou či tabletami, podávání inzulinu je nutné jen v některých případech.
Horší formou onemocnění je však cukrovka typu jedna, která propuká především u lidí v mladším věku do 30 let. “U tohoto typu jsou chorobným procesem postupně zničeny tzv. beta buňky v Langerhansových ostrůvcích slinivky břišní,” vysvětluje MUDr. František Saudek z Centra diabetologie pražského Instititu klinické a experimentální medicíny, “tím zcela zaniká jejich schopnost produkovat inzulín, který je nezbytný pro zpracování glukózy v těle.” Na nemocné tak zbývá vyhlídka, která ledaskoho vyděsí: celoživotní nutnost si třikrát, někdy třeba i pětkrát denně píchat inzulin.

Je to na celý život?
Samotní nemocní se často shodnou na tom, že dávkování pomocí inzulinového pera je na nemoci to nejmenší, lze si na něj zvyknout. Horší je spíše fakt, že dodávání inzulinu může napodobit přirozenou činnosti slinivky jen zhruba, takže hladiny cukru v krvi jsou nevyrovnané a hodně kolísají. Vyvstává tak riziko jeho nedostatku (hypoglykémie), která může skončit bezvědomím. Zcela opačným je případem je nebezpečí dlouhodobého nadbytku glukózy v krvi (hyperglykémie), při němž se můžou po několika letech dostavit komplikace s cévkami v nohách, s ledvinami nebo s očním pozadím.
Diabetici prvního typu (přibližně 46 000 lidí v ČR) se proto ptají: „Budu si muset inzulín píchat celý život?  Nešlo by to nějak udělat, aby hladiny cukru v krvi byly stále vyrovnané?“ Ve vědeckých laboratořích u nás i ve světě se již začínají rýsovat možnosti, jak problém diabetiků prvního typu vyřešit.

Jak napodobit činnost slinivky?
Za pomoci současné techniky je teoreticky možné vytvořit zařízení, které by lékaři voperovali přímo do těla nemocného, kde by napodobilo přirozené vylučování inzulinu slinivkou. Takové zařízení již v současnosti navrhují počítače medicínských firem v USA.
Pokud si diabetik nechce denně píchat inzulin, má v dnes ještě jednu možnost – může si nechat zavést tzv. inzulinovou pumpu. Jedná se o malé zařízení připevněné na těle, jehož vývod je trvale zaveden pod kůži, a přístroj tak permanentně dávkuje potřebnou látku. V současnosti směřuje úsilí vědců k tomu, aby byl vytvořen systém s “uzavřenou smyčkou”,  tedy aby inzulinová pumpa byla zároveň propojena s voperovaným senzorem, který by automaticky měřil hladinu cukru v krvi. Pumpa by potom podle jeho údajů dávkovala potřebné množství inzulinu – napodobila by se přirozená činnost slinivky. 

Umělá slinivka je lepší
Právě takovéto zařízení, mnohdy nepřesně nazývané “umělou slinivkou”, navrhli nyní výzkumníci z kalifornské firmy Medtronic Minimed. Má tři částí (viz. ilustrace):
· senzor, který je vložen do spojnice pravé srdeční předsíně a horní duté žíly, s použitím elektrochemické technologie nepřetržitě měří úrovně glukózy. Je schopen  zaznamenat hodnoty více než 288krát v průběhu dne a informace předat pumpě.  
· inzulinová pumpa o velikosti hokejového puku, která je implantovaná do břišní dutiny.   Musí být naplněna každé dva až tři měsíce.   
· kontrolní systém sestávající z příručního komunikátoru, který radiofrekvenčními signály pumpu programuje. 
Jaké jsou výsledky prvních testů tohoto zařízení? Nad očekávání dobré. Ti pacienti, kteří jej používali, zvládali chorobu lépe než ti, kteří používali klasické měření cukru pomocí tradičních glukometrů. 
 
Zbývající překážky
Až doposud bylo největší překážkou vyrobení dostatečně kvalitního senzoru. Všechny ty  dosud zkoušené se postupně zanášely a ztrácely tak svou schopnost přesně měřit. Problém je i s vývojem a vyladěním programu, který by úměrně dávkoval inzulin podle naměřeného množství cukru v krvi.
Pro lidi nemocné diabetem prvního typu je podstatný čas. Kdy tedy bude podobné zařízení dostupné? Technici firmy Medtronic MiniMed jsou samozřejmě optimističtí. “Komerční verze takovéhoto zařízení by zde reálně mohla být do pěti let,” uvedl v roce 2002 vědecký ředitel Richard Furlanetto. Naopak čeští vědci jsou v předpovědích opatrní. “O podobných zařízeních, které by napodobovaly přirozenou činnost slinivky, se uvažovalo již v roce 1983,” říká diabetolog MuDr. Jan Škrha z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, “a vidíte, uplynulo více než dvacet let a podobné zařízení se stále běžně nepoužívá.”

Další nadějné – transplantace 
Kromě této řekněme technologické cesty lze na problém jít i z jiné strany – lékařskou cestou přes transplantace a biotechnologie. Pokud chceme obnovit nezávislost nemocného člověka na podávání inzulinu, musíme dnes transplantovat celý orgán, tedy celou slinivku. To je však poměrně složitá a náročná operace a navíc není dostatek vhodných orgánů. K tomu je nutno přičíst i nezbytné dlouhodobé užívání léků, které pomáhají organismu „smířit se“ s novým orgánem. Proto se taková transplantace používá jen ojediněle.
V současnosti se začíná s novým nápadem – transplantovat pouze samotné Langerhansovy ostrůvky (viz ilustrace). V budoucnu by ostrůvků k transplantacím mohlo být dostatek, protože by se získávaly ze zvířat a upravovaly by se tak, aby byly použitelné i pro člověka.

Probíhá závod s časem
Diabetici prvního typu se neustále ptají, kdy budou dostupná nová řešení, která by podstatně zlepšila jejich život. Na druhé straně stojí lékaři, kteří na dotazy typu “kdy to už bude?” jen krčí rameny. O mnohém z toho, o čem se dnes mluví jako o brzy dostupné cestě, se diskutovalo již před dvaceti či třiceti lety. “Například, jako velmi perspektivní a vědecky elegantní se mi jeví stimulace kmenových buněk, ze kterých by se vyvinuly buňky produkující inzulin,” říká MUDr. Jan Škrha, “problém však spočívá v tom, že zároveň s objevením nové nadějné cesty vyvstanou problémy, o nichž jsme dříve neměli ani tušení.” Stále tak zůstává nasnadě, že diabetici prvního typu budou muset i podle optimistických předpovědí ještě nejméně tři roky zůstat u klasických inzulinových per a glukometrů.

Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nepodceňujte plicní choroby!

Nepodceňujte plicní choroby!

Plicní lékaři se snaží najít jedince, jež mají chronickou obstrukční plicní nemoc...
Na infekce antibiotika neplatí

Na infekce antibiotika neplatí

Ze zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vyplývá,...
Dvě ženy odnosily jedno dítě!

Dvě ženy odnosily jedno dítě!

Dítě, které odnosily dvě ženy? Právě to se povedlo Ashley a Bliss...
Mutace buněk ve zdravých tkáních

Mutace buněk ve zdravých tkáních

Mutace buněk způsobují rakovinu. Již dříve byla položena otázka, kolik by bylo...
Kdy a proč se nejvíce stresujete? Moderní náplast nalezne odpovědi

Kdy a proč se nejvíce stresujete?...

Žijeme v době, kdy už je prakticky nemožné proplouvat životem s ledovým...
Císařských řezů přibývá. Někdy je to zcela zbytečný zásah do těla

Císařských řezů přibývá. Někdy je to...

Za posledních patnáct let se počet provedených císařských řezů ve světě...
Riziko nákazy meningokokovým onemocněním je s nástupem do škol vyšší

Riziko nákazy meningokokovým...

Invazivní meningokoková onemocnění jsou závažná a nevyzpytatelná, i přes včasně...
Pacientům po transplantaci pomůže mikroflóra

Pacientům po transplantaci pomůže...

Se vskutku překvapivými výsledky přišli vědci z University of Maryland, kteří...
Jaké je využití buněk z pupečníkové krve?

Jaké je využití buněk z...

Buňky z pupečníkové krve mají široké využití. Nejen že pomáhají autistům, ale také...
Střevní elektrické generátory

Střevní elektrické generátory

V našich střevech byla potvrzena existence bakterií,  které vydávají...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Odhalená tajemství jeskynních maleb: Stal se býk v neolitu symbolem mužství?

Odhalená tajemství jeskynních maleb:...

Profesor antropologie David Lewis Williams z jihoafrického Johannesburgu si myslí, že...
Hledejte fialovou, najdete život! To radí vědci astronomům

Hledejte fialovou, najdete život!...

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by mohl vypadat mimozemský život?...
VIDEO: 5 nejbizarnějších milostných scén

VIDEO: 5 nejbizarnějších...

U mnoho filmů se pozastavíme nad tím, jak mnoho nám scéna...
Zvěrstva války: Nacistická smrtící komanda!

Zvěrstva války: Nacistická...

Druhá světová válka byla nejhorším válečným konfliktem v celých dějinách...
Světem se valí epidemie obezity!

Světem se valí epidemie obezity!

Na jedné straně se ve společnosti šíří důraz na zdravý životní styl, ovšem...
Jak se živočichové přestěhovali na souš?

Jak se živočichové přestěhovali...

V dávných dobách, zhruba před 375 miliony, došlo v evoluci k zásadnímu...
Rodrigo Alves a Justin Jedlica: Umělí muži s tváří Kena!

Rodrigo Alves a Justin Jedlica: Umělí...

Než začnou blbnout, vypadají oba jako mladí sympaťáci. Jenže pak si...
Krimi z Ameriky: Studenta srolují do žíněnek

Krimi z Ameriky: Studenta srolují...

Podobně jako v dalších profesích, ani patologové nejsou rádi, když musejí...
Způsobilo nenávist Čechů vůči Rakousko-Uhersku špatně vybrané datum?

Způsobilo nenávist Čechů vůči...

Prohra v prusko-rakouské válce v roce 1866 císaře přesvědčí, že má smysl...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.