Tento rok se na světový i náš trh dostanou první zařízení nové technologie pro bezdrátový přenos dat – WiMAX. Vysokorychlostními sítěmi budeme moci pokrýt i velmi rozlehlá území.
Bezdrátová revoluce!
Planeta Země je opředena pavučinou drátů. V minulém století tato představa dokreslovala technologický pokrok. Dnes je ale situace už trochu jiná. Obrazně řečeno byste na naší planetě viděli pestrý vzor teček, které představují přípojné body (hot-spoty) bezdrátových lokálních sítí. Pevné vysokorychlostní spoje jistě budou stále existovat, ale připojení ke koncovému uživateli, tzv. první míle, však budou především bezdrátová. Jsme teprve někde na počátku bezdrátové revoluce. Mobilní sítě druhé generace (GSM/GPRS) jsou běžnou součástí našeho života, nyní nás čeká druhá etapa: revoluce v bezdrátovém připojení na internet, pevné pro domácnosti a mobilní pro profesionály. Není ještě úplně jasné, jak se jí bude říkat, ale možná se bude jmenovat WiMAX.
Nástup Wi-Fi
Připojování počítačů na internet bez kabelů je samozřejmě mnohem levnější. Odpadá totiž drahá instalace kabelů. Ve chvíli, kdy spadnou ceny bezdrátových zařízení na snesitelnou úroveň, otevírá se cesta masovému rozvoji bezdrátových sítí. V polovině 90. let započala éra technologie Wi-Fi (Wireless Fidelity), která zcela změnila možnosti uživatelů jak doma či ve firmě, tak pro přístup k internetu. Vznikly komunitní (sousedské) sítě, jejichž členové se do světové „sítě sítí“ připojují společnými silami. Její rozvoj byl zpočátku živelný. Vyráběla se koncová zařízení (přípojné body) a standard Wi-Fi se přitom stále vyvíjel. Výrobky některých firem se však ve fázi před konečnou standardizací nedomluvily. WiMAX bude jiná káva.
Co to vlastně je WiMAX?
První verze normy pro technologii WiMAX byla schválena v roce 2001 pod označením IEEE 802.16 (viz. rámeček). Jaké jsou její hlavní rysy? Používá infrastrukturu point-to-multipoint (základnová stanice komunikuje s více uživateli současně). První verze WiMAXu pracuje na frekvenci v rozmezí 10 až 66 GHz a slibuje velký dosah: ve volném prostranství až 50 kilometrů, v zastavěných oblastech 5 kilometrů. Velmi slibné jsou dosahované rychlosti – v průměru 70 Mbit/s (film o velikosti 700 MB stáhnete za 1 minutu 20 vteřin), maximálně pak 268 Mbit/s. V této fázi byl WiMAX stále ještě otázkou výzkumu. Aby mohl konkurovat ostatním technologiím, bylo důležité splnit jednu podmínku. Starší Wi-Fi totiž trpí jedním neduhem: vyžaduje přímou viditelnost. Jinak signál vypadává nebo se razantně snižuje rychlost přenosu. Nepříjemnou překážkou jsou i stromy, zvlášť když jsou olistěné. První verze WiMAXu se potřebovala této nedobré vlastnosti zbavit.
Pokrok
Vylepšená verze WiMAX nese označení IEEE 802.16a. Aby pro dorozumění nebyla nutná přímá viditelnost, pracuje WiMAX v kmitočtovém pásmu 2 až 11 GHz. Je důležité, že v tomto rozmezí se nacházejí jak pásma vyžadující od provozovatele licenci, tak pásma bezlicenční. Vysílání pracuje s technologií, která umožní rozdělení signálu do více jednotlivých signálů, místo 70 Mbit/s se přenáší 256 samostatných signálů po 280 kbit/s. WiMAX umí jednotlivým uživatelům pružně přidělovat šířku pásma (v jedné buňce obslouží zákazníka s megabitovou linkou i s linkou o rychlosti ISDN). S kmitočtovým spektrem, které je koneckonců také vyčerpatelným přírodním zdrojem, zachází velmi hospodárně. Disponuje několika úrovněmi kvality služby (QOS) – je na něm tedy možné provozovat i služby citlivé na zpoždění, třeba internetovou (video)telefonii. WiMAX již od počátku nabízí velkou výhodu: Operátoři se mohou rozhodnout, jaké technologické řešení pro ně bude nejvýhodnější.
Pro koho je určen?
Původní určení WiMAXu bylo jasné. Měl pokrývat rozsáhlá území, kde nejsou dostupné jiné možnosti připojení. Jednalo by se o propojování pevných, nepohyblivých bodů. V této podobě je technologie vhodná i k propojování místních bezdrátových Wi-Fi sítí (tvorba páteřních spojů). Nová specifikace ale otevřela širší možnosti: WiMAX by se mohl stát hlavní technologií pro tvorbu metropolitních sítí. Relativně levné základnové stanice mají velký dosah a uživatel nepotřebuje přímou viditelnost. Vývoj bude směřovat k podpoře mobility uživatelů. Díky WiMAX kartám v noteboocích budete mít k dispozici vysokorychlostní připojení i v dopravních prostředcích.
Tokio pod sítí
WiMAX Forum (vznik 2003) je nezisková organizace, která sdružuje firmy angažující se v oblasti technologií WiMAX (výrobci jako Intel, Alcatel, malý a průbojný Alvarion a provozovatelé jako British Telecom aj.), celkem má přes 220 členů. Ze zkratky názvu organizace Worldwide Interoperability for Microwave Access Forum si také WiMAX půjčil své jméno. Fórum se stará o dodržování předepsané normy a především o testování interoperability (spolupráce) výrobků různých firem. Jeho úloha je naprosto stejná, jako role Wi-Fi Aliance. A navíc má i její zkušenosti. V případě WiMAXu se nebudou opakovat problémy s pomalým uplatňováním standardu a s kompatibilitou přístrojů. WiMAX zařízení velké telekomunikační společnosti již testují, ve druhém čtvrtletí letošního roku by např. mělo dojít k pilotnímu pokrytí japonského Tokia. Na trhu jsou dokonce již nyní první přístroje (např. firem Siemens, Alvarion). Po půlročním zdržení začnou v červenci tohoto roku certifikace produktů. A doporučuje se počkat až na zařízení certifikovaná. Cena jednoduchých koncových zařízení by měla startovat na 250 dolarech (cca 6000 Kč), analytické společnosti očekávají do roku 2010 pokles ceny pod 100 dolarů.
WiMAX není Wi-Fi
Jejich jediným společným rysem je to, že jsou to bezdrátové technologie. Dále se ovšem liší. Wi-Fi je určena pro stavbu lokálních sítí (pokrytí budov či bloků budov) s dosahem typicky stovky metrů (některé produkty max. 10 km) a přenosovými rychlostmi 11 a 54 Mbit/s. WiMAX je určen pro stavbu metropolitních sítí s dosahem 50 km a pružně přidělovanými přenosovými rychlostmi (až 70 Mbit/s). Technologie si nebudou konkurovat, budou se spíš doplňovat: WiMax bude např. propojovat jednotlivé přípojné body Wi-Fi.
WiMAX není UMTS
UMTS jsou mobilní sítě třetí generace. Jejich vývoj byl zahájen v polovině 90. let s důrazem na globální pokrytí, hlasové služby a na přenos videa. V UMTS nestojí na prvním místě rychlost (pohybuje se od 144 kbit/s do 2 Mbit/s), ale mobilita uživatelů. Do UMTS se již masivně investovalo a v mnoha zemích již sítě fungují. WiMAX by pravděpodobně byl schopen nabídnout stejné služby za nižší cenu. Otázkou je, co se stane po schválení nové specifikace 802.16e. Ta zajišťuje mobilitu v rámci metropolitních sítí WiMAX, a to až do rychlosti 150 km/h při rychlosti směrem k uživateli 4 Mbit/s. Rodí se zdravá konkurence, která bude nutit operátory vylepšovat služby 3G sítí.
