Domů     Příroda
Britové byli v epicentru první
21.stoleti 20.5.2005

Oceánografické centrum v Southamptonu právem patří mezi světově významné a uznávané vědecké instituce. Tamní odborníci sice nepracují na vývoji zázračných léků, ale i jejich výzkum může zachránit tisíce lidských životů.Oceánografické centrum v Southamptonu právem patří mezi světově významné a uznávané vědecké instituce. Tamní odborníci sice nepracují na vývoji zázračných léků, ale i jejich výzkum může zachránit tisíce lidských životů.

Proslulé centrum je součástí univerzity v britském Southamptonu. Organizují se zde výukové programy a krátkodobé i déle trvající výzkumné projekty, na nichž místní odborníci spolupracují s vědci z podobně zaměřených pracovišť z celého světa. Jak sami představitelé southamptonského centra připomínají, oceánografie je totiž „mezinárodní vědou“.

Výzkum pod hladinou
Pozornost oceánografů se soustřeďuje na několik základních témat. V první řadě se zdejší odborníci věnují prozkoumávání podmořské přírody, protože právě v hloubce oceánu se skrývá největší souvislý ekosystém naší planety. Studují vliv oceánu na klimatické změny i působení člověka na život v oceánech. Zkoumají sedimenty, které pokrývají jeho dno, nebo rozložení a pohyb tektonických zemských desek. Pracují i na výrobě unikátních přístrojů, které lze využít například v těžebním průmyslu pro detekci zásob ropy a plynu. 

Poprvé v místě epicentra
Dvěma vědcům ze southamptonského institutu, Dr. Timu Henstockovi a Dr. Lise McNeillové, se dostalo zvláštního pozvání na palubu inspekční lodi britského námořnictva HMS Scott, která se na počátku letošního roku vydala do oblasti jihovýchodní Asie postižené ničivým zemětřesením. Šlo o vůbec první misi, při níž člověk zkoumal mořské dno v tak krátkém čase po otřesech o síle 9 stupňů Richterovy škály přímo v epicentru. Odborníci zmapovali oceánské dno prostřednictvím výkonného sonaru, který v pravidelných intervalech vysílá zvukové vlny, jež se odrážejí od tvrdého povrchu dna. Na základě těchto reflexí vznikají barevné trojrozměrné mapy a právě jejich analýzy v southamptonském oceánografickém centru povedou k vytvoření účinného varovného systému, který by obyvatele v dané oblasti mohl včas upozornit na blížící se nebezpečí. Díky nim totiž odborníci vytipují místa, kam uloží senzory, jež zaznamenají jakoukoli seismickou aktivitu.

Unikátní robot
Odborníci z Oceánografického centra v Southamptonu nedávno sestrojili podmořského robota s názvem Autosub. Jedná se o výzkumné vozítko, které se dostane do větších hloubek a do vzdálenějších míst, než bylo doposud možné. V hloubce 2000 metrů vydrží bez přestávky pět dní a za tu dobu urazí vzdálenost až 1000 kilometrů. Díky němu mohou vědci sbírat data i v místech, kde by výzkum, vedený například z lodi, byl nebezpečný nebo finančně velmi nákladný. Nyní se Autosub připravuje na misi do ledových vod Antarktidy a Grónska.

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz