Domů     Příroda
Britové byli v epicentru první
21.stoleti 20.5.2005

Oceánografické centrum v Southamptonu právem patří mezi světově významné a uznávané vědecké instituce. Tamní odborníci sice nepracují na vývoji zázračných léků, ale i jejich výzkum může zachránit tisíce lidských životů.Oceánografické centrum v Southamptonu právem patří mezi světově významné a uznávané vědecké instituce. Tamní odborníci sice nepracují na vývoji zázračných léků, ale i jejich výzkum může zachránit tisíce lidských životů.

Proslulé centrum je součástí univerzity v britském Southamptonu. Organizují se zde výukové programy a krátkodobé i déle trvající výzkumné projekty, na nichž místní odborníci spolupracují s vědci z podobně zaměřených pracovišť z celého světa. Jak sami představitelé southamptonského centra připomínají, oceánografie je totiž „mezinárodní vědou“.

Výzkum pod hladinou
Pozornost oceánografů se soustřeďuje na několik základních témat. V první řadě se zdejší odborníci věnují prozkoumávání podmořské přírody, protože právě v hloubce oceánu se skrývá největší souvislý ekosystém naší planety. Studují vliv oceánu na klimatické změny i působení člověka na život v oceánech. Zkoumají sedimenty, které pokrývají jeho dno, nebo rozložení a pohyb tektonických zemských desek. Pracují i na výrobě unikátních přístrojů, které lze využít například v těžebním průmyslu pro detekci zásob ropy a plynu. 

Poprvé v místě epicentra
Dvěma vědcům ze southamptonského institutu, Dr. Timu Henstockovi a Dr. Lise McNeillové, se dostalo zvláštního pozvání na palubu inspekční lodi britského námořnictva HMS Scott, která se na počátku letošního roku vydala do oblasti jihovýchodní Asie postižené ničivým zemětřesením. Šlo o vůbec první misi, při níž člověk zkoumal mořské dno v tak krátkém čase po otřesech o síle 9 stupňů Richterovy škály přímo v epicentru. Odborníci zmapovali oceánské dno prostřednictvím výkonného sonaru, který v pravidelných intervalech vysílá zvukové vlny, jež se odrážejí od tvrdého povrchu dna. Na základě těchto reflexí vznikají barevné trojrozměrné mapy a právě jejich analýzy v southamptonském oceánografickém centru povedou k vytvoření účinného varovného systému, který by obyvatele v dané oblasti mohl včas upozornit na blížící se nebezpečí. Díky nim totiž odborníci vytipují místa, kam uloží senzory, jež zaznamenají jakoukoli seismickou aktivitu.

Unikátní robot
Odborníci z Oceánografického centra v Southamptonu nedávno sestrojili podmořského robota s názvem Autosub. Jedná se o výzkumné vozítko, které se dostane do větších hloubek a do vzdálenějších míst, než bylo doposud možné. V hloubce 2000 metrů vydrží bez přestávky pět dní a za tu dobu urazí vzdálenost až 1000 kilometrů. Díky němu mohou vědci sbírat data i v místech, kde by výzkum, vedený například z lodi, byl nebezpečný nebo finančně velmi nákladný. Nyní se Autosub připravuje na misi do ledových vod Antarktidy a Grónska.

Související články
Nově sekvenovaná DNA vyhynulého amerického geparda z kostí nalezených v Yukonu a Wyomingu odhaluje, že navzdory svému štíhlému tělu byl Miracinonyx trumani příbuzný úplně jiné moderní kočkovité šelmy… Mnoho vědců tušilo už dlouho, že na vyhynulém „americkém gepardovi“ je něco podezřelého. Jeho fosilie byly poprvé identifikovány v 70. letech 20. století. Na základě své štíhlé […]
V rámci reintrodukčních snah pražské zoo a jejích partnerů byli koně Převalského navráceni do mongolských stepí. Odborníci se poté vrhli do projektu, v jehož rámci chtějí dostat převaláky zpátky do další země, ve které v minulosti ve volné přírodě žili – do Kazachstánu. Od června 2024 proběhly už celkem tři transporty do kazašské Zlaté stepi. […]
Při jejich posuzování je třeba vzít v úvahu univerzální evoluční pravidlo: žádný bodný nástroj vyskytující se v přírodě není nejlepší ve všem. V nejnovější studii se vědci zaměřili na posouzení jejich odolnosti a účinnosti při propichování. Co zjistili? Ať už se jedná o kly, tesáky, zobáky, drápy či žihadla, všechny tyto „bodné nástroje“ přírody se […]
Příroda 3.9.2026
Roste pomalu, ale vydrží déle. Tento vzorec se opakuje u bylin, keřů i lián od Arktidy po polopouště. Mezinárodní tým vědců vedený Botanickým ústavem Akademie věd ČR analyzoval více než 3 100 druhů rostlin z pěti kontinentů a ukázal, že pomalý růst je napříč různými skupinami rostlin spojen s delším životem. Výsledky publikované v časopise […]
Bez česneku si českou kuchyni lze představit jen těžko. Není to jen česnečka, ale přidáváme ho i do bramboračky, guláše, výpečků či bramboráků. Za lék ho považovaly nejen naše babičky, ale i otec moderní medicíny Hippokrates. Jak ho konzumovat, aby z něj lidské tělo dostalo maximum živin? Česnek kuchyňský (Allium sativum) se řadí mezi cibuloviny. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz