Domů     Příroda
Britové byli v epicentru první
21.stoleti 20.5.2005

Oceánografické centrum v Southamptonu právem patří mezi světově významné a uznávané vědecké instituce. Tamní odborníci sice nepracují na vývoji zázračných léků, ale i jejich výzkum může zachránit tisíce lidských životů.Oceánografické centrum v Southamptonu právem patří mezi světově významné a uznávané vědecké instituce. Tamní odborníci sice nepracují na vývoji zázračných léků, ale i jejich výzkum může zachránit tisíce lidských životů.

Proslulé centrum je součástí univerzity v britském Southamptonu. Organizují se zde výukové programy a krátkodobé i déle trvající výzkumné projekty, na nichž místní odborníci spolupracují s vědci z podobně zaměřených pracovišť z celého světa. Jak sami představitelé southamptonského centra připomínají, oceánografie je totiž „mezinárodní vědou“.

Výzkum pod hladinou
Pozornost oceánografů se soustřeďuje na několik základních témat. V první řadě se zdejší odborníci věnují prozkoumávání podmořské přírody, protože právě v hloubce oceánu se skrývá největší souvislý ekosystém naší planety. Studují vliv oceánu na klimatické změny i působení člověka na život v oceánech. Zkoumají sedimenty, které pokrývají jeho dno, nebo rozložení a pohyb tektonických zemských desek. Pracují i na výrobě unikátních přístrojů, které lze využít například v těžebním průmyslu pro detekci zásob ropy a plynu. 

Poprvé v místě epicentra
Dvěma vědcům ze southamptonského institutu, Dr. Timu Henstockovi a Dr. Lise McNeillové, se dostalo zvláštního pozvání na palubu inspekční lodi britského námořnictva HMS Scott, která se na počátku letošního roku vydala do oblasti jihovýchodní Asie postižené ničivým zemětřesením. Šlo o vůbec první misi, při níž člověk zkoumal mořské dno v tak krátkém čase po otřesech o síle 9 stupňů Richterovy škály přímo v epicentru. Odborníci zmapovali oceánské dno prostřednictvím výkonného sonaru, který v pravidelných intervalech vysílá zvukové vlny, jež se odrážejí od tvrdého povrchu dna. Na základě těchto reflexí vznikají barevné trojrozměrné mapy a právě jejich analýzy v southamptonském oceánografickém centru povedou k vytvoření účinného varovného systému, který by obyvatele v dané oblasti mohl včas upozornit na blížící se nebezpečí. Díky nim totiž odborníci vytipují místa, kam uloží senzory, jež zaznamenají jakoukoli seismickou aktivitu.

Unikátní robot
Odborníci z Oceánografického centra v Southamptonu nedávno sestrojili podmořského robota s názvem Autosub. Jedná se o výzkumné vozítko, které se dostane do větších hloubek a do vzdálenějších míst, než bylo doposud možné. V hloubce 2000 metrů vydrží bez přestávky pět dní a za tu dobu urazí vzdálenost až 1000 kilometrů. Díky němu mohou vědci sbírat data i v místech, kde by výzkum, vedený například z lodi, byl nebezpečný nebo finančně velmi nákladný. Nyní se Autosub připravuje na misi do ledových vod Antarktidy a Grónska.

Související články
Když vinař vylisuje poslední kapku moštu, zůstane mu hromada zbytků – slupky, semena, stopky. Pro většinu lidí bezcenný odpad, pro vědce z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) ale hotový poklad. Z matoliny, jak se této směsi říká, se totiž může stát surovina, která najde cestu do pekáren, kosmetických salónů i do průmyslových dílen. […]
Medicína Příroda 12.11.2025
Rozhodně se neřadí k zástupcům živočišné říše, kteří by se mezi lidmi těšili nějaké oblibě. A to nejen kvůli svému vzhledu. Upíři se totiž, jak napovídá jejich název, živí krví. Kromě toho jsou také přenašeči obávané smrtelné nemoci Upíři obecní žijí v oblastech Střední a Jižní Ameriky. Jedná se o druh netopýra, který napadá hospodářská […]
Příroda 10.11.2025
Zničující vedro patří k palčivým problémům souvisejícím se změnami klimatu. Na svém kontě už má mnoho lidských životů. Nedávno navíc výzkum víc jak stovky špičkových odborníků přišel s šokujícím závěrem, jež se této problematiky týká V posledních letech byl vliv lidské činnosti na zvyšování teplot studován opakovaně. Vědci ve svých modelech vycházeli ze dvou scénářů […]
Většina rostlin potřebuje k tomu, aby vzkvétala, přijímat dusík, často obsažený v umělých hnojivech. Jen některé se bez něj obejdou. A právě na ně se zaměřili vědci, aby studovali, zda by se změny, ke kterým u nich došlo, daly adaptovat i na plodiny potřebné k našemu přežití, jako jsou pšenice, kukuřice či rýže. Pro většinu […]
Historie Příroda 5.11.2025
Tihle ptáci se de facto stali jakýmisi kolegy archeologů. Řeč je o orlosupech bradatých, kteří na stavbu hnízd používají coby materiál různé ukořistěné předměty. Díky tomu mohli španělští vědci odhalit řadu cenných artefaktů Experti, kteří se rozhodli nahlédnout do 12 opuštěných hnízd orlosupů v jižním Španělsku, museli projevit určitou dávku odvahy. K těžko přístupným „obývakům“ […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz