Domů     Medicína
Plísně – zrádné, nebezpečné i životodárné
21.stoleti 7.5.2005

Indickým vědcům se podařilo vypěstovat plíseň z výtrusů (spór) ležících až 430 tisíc let v hlubokomořských sedimentech Indického oceánu. Spóry Aspergillus sydowii byly získány ze zhruba třímetrového vrtu na dně oceánu v hloubce téměř 6000 metrů. Podařilo se tak získat důkaz o fantastické životaschopnosti plísní.Indickým vědcům se podařilo vypěstovat plíseň z výtrusů (spór) ležících až 430 tisíc let v hlubokomořských sedimentech Indického oceánu. Spóry Aspergillus sydowii byly získány ze zhruba třímetrového vrtu na dně oceánu v hloubce téměř 6000 metrů. Podařilo se tak získat důkaz o fantastické životaschopnosti plísní.

Plísně patří k nejrozšířenějším životním formám na naší planetě a podle posledních výzkumů i v jejím nejbližším okolí. Jejich výtrusy mají neuvěřitelnou schopnost přežívat i v těch nejtvrdších podmínkách, za vysokých teplot, tlaků i ve vzduchoprázdnu. Miliardy spór krouží ve vzduchu kolem nás a denně se při dýchání dostávají se životodárným vzduchem i do našeho organismu. V případě plísní, nalezených v hlubinných usazeninách v Indickém oceánu už dnes víme, že se před stovkami tisíc let dostaly nejspíše s pomocí větrů do oceánu, kde klesly do usazenin na dně a bez přístupu vzduchu i za vysokého tlaku zůstaly v životaschopném stavu dodnes.

Plísně kolem nás
Plísně jsou součástí živé přírody miliony let. I když celou řadu z nich už dnes umíme využívat k prospěchu lidstva, například v potravinářství, obecně platí, že zvýšený výskyt plísní v životním prostředí člověku škodí. Plísně jsou mikroskopické vláknité houby.
Základem jejich těla je vláknitý útvar (hyfa), který se složitě větví v podhoubí (mycelium). Z podhoubí vyrůstají rozmnožovací orgány a z nich se uvolňují spóry, které jsou lehké, vodoodpudivé a uvolňují se velice lehce. Ze spóry vyklíčí vlákno, které se za příznivých podmínek rozrůstá v hyfu. Plísně se šíří také rozrůstáním hyf a jejich úlomků.
Plísně díky své životaschopnosti a velmi nízkým nárokům na živiny dokážou napadat prakticky všechny živé i neživé součásti naší přírody. Najdeme je na rostlinách, živých organismech, v temných jeskyních i hlubinách moří a dokonce i na vesmírných stanicích. Ostatně při zániku vesmírné stanice MIR, panovaly ve vědeckých kruzích velké obavy z reálného zavlečení zmutovaných plísní, které se vyvinuly za dobu pobytu stanice na oběžné dráze  na Zemi. To by mohlo mít podle vědců katastrofální následky, protože tyto zmutované plísně by se mohly stát smrtelným nebezpečím pro celou pozemskou faunu a floru.

Antibiotika – životodárné plísně
Nejznámější životodárnou plísní je bezesporu antibiotikum penicilin objevený roku1928 A. Flemingem. V medicíně je používán od 1940. Usmrcuje stafylokoky, streptokoky, gonokoky a meningokoky. K objevu penicilinu dospěl Fleming náhodou, když mu plíseň zničila kulturu bakterií.
Antibiotika jsou látky, které zamezují množení především bakterií, ale také hub a prvoků, nebo je usmrcují. Pojem antibiotika zahrnuje jednak produkty některých bakterií, jednak látky získané jejich dodatečnou chemickou úpravou.
Penicilin a další antibiotika se dnes připravují především synteticky nebo polosynteticky. Mechanismy baktericidního nebo bakteriostatického působení antibiotik, které v podstatě závisí na jejich chemické struktuře, zahrnují zábranu syntézy buněčné stěny, narušení propustnosti cytoplazmatické membrány, narušení syntézy DNA nebo RNA.
Z více než 6 000 známých sloučenin s antibiotickými účinky mohou být jen málokteré používány k léčbě. Ostatní mají příliš výrazné vedlejší účinky. V medicíně se antibiotika používají k léčbě infekčních onemocnění, vyvolaných na antibiotika citlivými mikroorganismy, eventuelně k léčbě zhoubných nádorů (např. bleomycin). Při léčbě antibiotiky se dnes setkáváme i s rizikem rychlejšího nástupu rezistentních bakteriálních kmenů v populaci, které pak již na antibiotika nereagují.

Antibiotika z mořského dna
Existuje jedno z nejméně prozkoumaných přírodních prostředí, nenarušených lidskou činností, ve kterém se mnohé organismy uchovávají v neměnné podobě po statisíce let. Je jím mořské dno. Řekli jsme si o něm hned v úvodu tohoto článku. Jeho průzkumem se intenzívně zabývá například oceánografický institut  při Kalifornské univerzitě v americkém San Diegu. To objevili na mořském dně mnoho plísní druhu Actinomycetes, které by se mohly stát účinnými léky proti infekcím a nádorům. Mořské dno je nesmírně bohaté na životní formy. „Na krychlovém centimetru sedimentů najdeme až jednu miliardu mikroorganismů a většinu z nich jsem dosud neměli možnost prozkoumat. Existuje tak velká pravděpodobnost toho, že jsme na cestě k objevů zbrusu nových léků, pocházejících ze dna moří,“ říkají vědci.

Plíseň, která chutná
Setkáváme se s nimi ponejvíce v sýrech. Dávají jim nezaměnitelnou chuť a je na nich založeno jedno z nejvýznamnějších potravinářských odvětví, zpracování mléka.
Plísňové sýry patří mezi nejpikantnější sýry, které jsou u nás i ve světě velice oblíbené. Jsou vhodnou potravinou, která rozšiřuje sortiment potravin a dělá naši stravu pestrou. Rozeznáváme sýry camembertského typu s plísní na povrchu, sýry roquefortského typu s plísní v těstě a sýry kombinované s plísní na povrchu a s plísní v těstě. Sýry camembertského typu se vyrábí z kravského mléka, ve Francii i ze směsi kravského a kozího mléka. K výrobě se používá kulturní plíseň Penicillium camemberti, která vytváří typický bílý porost na povrchu – např. Hermelín, Kamadet, Polenský sýr, Horec, Plesnivec, Encián. Sýry roquefortského typu se vyrábí rovněž především z kravského mléka. Ve Francii se používalo k výrobě sýrů i ovčí mléko. K výrobě se používá kulturní plíseň Penicillium roqueforti, která vytváří v těstě typický modrozelený porost. Ale i mezi plísněmi probíhá neustále tvrdý boj o životní prostor a tak se i na těchto sýrech můžeme vedle kulturních plísní setkat s divokými plísněmi, produkujícími mykotoxiny, které znehodnocují sýry a mohou způsobit závažné zdravotní potíže. Rizikovým produktem na těchto sýrech je například kyselina cyklopiazonová.

Životní prostor plísní
Plísně se vyskytují v nejrůznějším prostředí v podobě barevných nárostů podhoubí. Nárosty mají různou barvu podle druhu plísně – bílou, krémovou, žlutou, zelenou, modrou, šedou či černou. Barva mycelia je způsobena pigmenty, které zbarvují i výtrusy – spory. Plísním vyhovuje vlhko, k růstu nepotřebují světlo, jsou nenáročné na živiny, a proto rostou v nejrůznějším prostředí na nejrůznějších materiálech. Některým druhům stačí k růstu jen vzduch, jiné dovedou využít živiny obsažené v dešti, prachu a lidském dechu, některé využívají jako zdroje živin různé materiály – malířské hlinky, disperzní pojiva, papírové tapety, dřevo, textilie nebo potraviny. Optimální teplota pro růst plísní zahrnuje široké rozmezí v závislosti na druhu plísně (18 – 28°C), některé rostou i při – 10°C nebo 60°C. Plísně jsou navíc schopny vhodně si upravit kyselost substrátu, v němž rostou.

Jak ohrožují plísně naše zdraví?
Plísně patří vedle pylů a roztočů k významným alergenům, některé druhy produkují plísňové jedy přímo do potravin, některé působí onemocnění kůže, jiné vyvolávají život ohrožující onemocnění u oslabených jedinců.
Mykoalergózy hrozí všude tam, kde je masivní nárůst plísňového mycelia a v ovzduší vysoký počet plísňových spor nebo těkavých látek mykotoxinů, které plísně uvolňují. U vnímavých osob vzniká přecitlivělost projevující se onemocněním dýchacího ústrojí, zejména průduškovým astmatem a alergickou rýmou, někdy bolestí hlavy a pálením očí. Účinek plísní jako alergenů závisí na koncentraci spor a těkavých látek v ovzduší, délce pobytu člověka v takovém prostředí a jeho odolnosti (imunitě). K nejčastějším alergenům patří druhy Alternaria, Cladosporium, Botrytis, Aspergillus, Penicillium a Mucor.
Účinnou obranou proti výskytu plísní ve vnitřním prostředí je dostatečné a pravidelné větrání prostor (proudění vzduchu zabraňuje vývoji plísní), pravidelný úklid vhodným čistícím prostředkem, zabránění vzniku zvýšené vlhkosti v objektu (zatékáním komínem, vlhnutím zdiva, zatékáním odpadu, netěsností rozvodů vody), použití preventivních protiplísňových konzervačních přípravků na různé materiály (barvy, laky, ochranné přípravky na dřevo, zdivo). Preventivní ochranné prostředky nelze zaměňovat s dezinfekčními, které působí proti již vyskytujícím se plísním!
Mykotoxikózy jsou závažná onemocnění způsobená plísňovými jedy – mykotoxiny, které některé plísně mohou vylučovat do napadených potravin. Přibližně 50 mykotoxinů má přímou souvislost s onemocněním člověka a zvířat. Nebezpečné jsou zejména imunosupresivní (snížení obranyschopnosti organismu a náchylnost k řadě onemocnění) a karcinogenní (vznik zhoubného bujení) účinky.  
Dermatomykózy (zejména plísňové onemocnění nohou) působí nejčastěji dermatofyta rodů Trichophyton, Microsporum a Epidermophyton. Jsou častými plísněmi vyskytujícími se v prostředí šaten a sprch v areálech koupališť, plaveckých bazénů a fitcenter. Zdrojem infekce jsou většinou lidé s plísňovým onemocněním nohou. Infekční šupinky kůže z nohou nakažených jedinců ulpívají na dlaždicích, rohožích a podlahách. Další osoby se nakazí jejich našlápnutím. Postižené partie svědí, mokvají, drolí se a lámou.

Související články
Rakovina je považována za nemoc spojenou s vyšší věkem, přesto však v posledních letech přibývá případů rakoviny i u mladých lidí mezi 18 a 49 lety věku. Odborníci napříč specializacemi se snaží přijít na to, co je příčinou tohoto nárůstu a jak se tyto případy rakoviny s časným nástupem liší od těch „klasických“. Statistiky rakoviny […]
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
Univerzálními dárci krve jsou lidé s krevní skupinou 0. Ne vždy je ale této krve dostatek, proto se vědci snaží vymyslet, jak to zařídit, aby mohl člověk s jakoukoliv krevní skupinou darovat krev ostatním, aniž by došlo k úhoně. Této vysněné metě se nyní velmi přiblížili. Krevní skupiny A, B a O objevil v roce […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz