Podíváme-li se vzhůru na modrou oblohu, ani nás nenapadne, že se nad našimi hlavami se každou sekundu vznášejí miliardy rostlin. Ať už jsou to výtrusy mechů nebo hub, drobné tobolky ještě drobnějších rostlinek a semínka unášená baldachýnem padáčků.
Vítr jako systém transportu používají rostliny už stamiliony let a vědcům leželo dlouhá léta v hlavách, zda v tomto pohybu existují nějaké zákonitosti. A ejhle. Ony existují a přišel na ně nedávno satelit NASA QuickSCAT. Ten odhalil přímo vzdušné silnice a magistrály. Nyní španělští vědci na základě těchto dat tvrdí, že mohou konečně vysvětlit, proč se mnohé jednoduché rostliny, jako mechy a lišejníky, vyskytují právě jen v určitých lokalitách a ne jinde.
Satelit v roli slídila
Vědci využívali data satelitu snímkujícího prostor na jižní polokouli, poblíže Antarktidy. Satelit byl vybaven speciálním mikrovlnným zařízením, vysílajícím vlny k povrchu oceánu a odražené vlny pak prozradily cesty, kterými vanou větry. Vědci následně vypracovali mapu převažujících směrů větrů a srovnali ji k botanickým mapám dat o výskytu určitých druhů lišejníků, mechů a dalších nižších rostlin. Například ostrovy Bouvet a Heard jsou od sebe vzdáleny 4 430 kilometrů a mají společných 30% druhů mechů, 32% lišejníků a 29% dalších rostlinných forem. Leží totiž v hlavní ose vanoucích větrů. Naproti tomu ostrovy Bouvet a Gough jsou od sebe vzdáleny pouze 1 860 km, ale nejsou na stejné ose. Ty mají společných jen 16% mechů, 17% dalších nižších rostlin a vůbec žádné společné druhy lišejníků.
Všechno rozhodnou geny
Na výzkumu se podíleli hlavně vědci z botanické zahrady ve španělském Madridu pod vedením Jesuse Muňoze. Celkem porovnávali záznamy z 27 bodů na jižní polokouli. Pro výzkum byly vybrány záměrně opuštěné ostrovy sopečného původu, na kterých se vyvíjela flora teprve dodatečně, nebyly nikdy společně součástí větší pevniny a nesdílely společnou floru. V další fázi výzkumu chtějí vědci přistoupit k podrobnému zkoumání společných genů, které by více osvětlily vzájemnou příbuznost rostlin.
Vítr nese miliardy výtrusů
Podívejme se blíže na formy, jakými se nižší rostliny šíří. Mechy osídlily pevniny dávno před tím, než vylezli první živočichové z vody na souš. Jen co se tyto primitivní rostliny objevily na pevnině, začaly ke svému šíření využívat vítr. Mechy vytvářejí výtrusy v malých stopkatých výtrusnicích, které čekají na vhodný okamžik a za suchého počasí se otevřou a vypustí do vzduchu statisíce výtrusů.
Co je to ovšem proti houbám, které své výtrusy vypouštějí i po miliardách. Jen obyčejný žampion jich vypustí každou hodinu na 10 milionů. A co teprve taková pýchavka obrovská? Ta jich dokáže vyfouknou v podobě oblaku najednou až miliardu a za svůj život až neuvěřitelný bilion.
