Exkluzivní reportáž 21. STOLETÍ z Nizozemska „Odložte kovové předměty i šperky a položte se na lůžko“, zní pokyn. Nad sebou vidím mohutný prstenec přístroje, lidově zvaného „tunel“ nebo „cétéčko“.
Přístroj se zvolna pohybuje podle vyšetřované oblasti těla, určené lékařem. Po celou dobu poslouchám pokyny personálu. Moderní technika v mžiku rozřeže mé tělo na tenká kolečka, aby lékaři zobrazil každičký kousek tkání. Přitom nepocítím sebemenší bolest – rozřezání je pouze obrazné. Celé vyšetření, v závislosti na zkoumané části těla trvá 10 – 20 minut.
Pomocník počítač
Počítačová tomografiei (CT – computed tomography) odborníkovi prozradí důležité informace o mozku, páteři, kloubech, kostech, střevech, plicích, nosních dutinách… Snadno odhalí nádory i zánětlivé procesy, které se jiným způsobem zjistit nedají a osvědčuje se při úrazech hlavy, hrudníku či břicha. Bez CT se dnes neobejde vyšetřování traumatických změn po úrazech ani při mozkových mrtvicích. Takové setkání s osudem v podobě moderního přístroje zažijí u nás každoročně desítky tisíc lidí, a to nejen na CT, ale i na vzhledově podobných přístrojích pro magnetickou rezonanci (MR).
Na zařízeních přitom často uvidíte značku PHILIPS, do jejíhož centra pro Evropu, Afriku a střední Východ v nizozemském Utrechtu i do nedalekého město Best, kde se „tunely“ vyrábějí, jsme měli možnost nahlédnout. Viděli jsme tak na vlastní oči výrobu světově unikátního přístroje Brilliance CT 40, který vyšetřuje třikrát rychleji než jiná podobná zařízení.
Roentgen by se divil
Když přesně před 110 roky objevil Wilhelm Roentgen neviditelný paprsek, který dokáže pronikat předměty, jistě netušil, že se tak stává i praotcem počítačové tomografie.
„Metoda CT kombinuje klasické rentgenové vyšetření s počítačovým systémem, který dodané informace zpracovává. Je tady však zásadní rozdíl: Zatímco u obyčejného vyšetření RTG se snímek jednoduše exponuje na rentgenový film, u CT se matematicky propočítá a zobrazí do nejmenších detailů,“ řekl 21. STOLETÍ místní odborník Roger Woods. „V případě potřeby se použije i kontrastní médium, které se vpraví do vyšetřovaného orgánu – jater, žlučníku, sleziny, slinivky, ledvin…“
Výsledek se ihned ukládá. Pořízené záběry zpracuje počítač a poté je vyhodnotí specialista – radiolog. Podle typu vyšetření a jeho náročnosti jsou výsledky známy do tří dnů.
Pozor na magnet!
Uprostřed otvoru mohutného kruhového segmentu visí volně ve vzduchu – jak kosmonaut ve stavu beztíže – kovová lžíce. „Zkuste ji vytáhnout ven“, povzbuzuje mě odborník v bílém plášti.
Natahuji paži do prostoru a musím bojovat s neviditelnou silou, která se nechce lžíce vzdát. „Tak jste si doslova na vlastní kůži vyzkoušel princip magnetické rezonance, zápasil jste s magnetickým polem“, usmívá se Holanďan.
Při vstupu do rozlehlé haly, kde se tato zařízení vyrábějí, jsme museli do trezorků odložit hodinky a jiné kovové věci, ale i magnetické karty, mobilní telefony, záznamníky… Zkrátka nesmíme mít u sebe ani náznak něčeho kovového.
Magnetická rezonance (MR) představuje další moderní diagnostickou zobrazovací metodu. V přístroji vzniká silné magnetické pole, mnohem silnější než magnetické pole Země, absolutně homogenní a bez sebemenších rušivých vlivů. Jeho původcem není normální elektromagnet, ale cívka ze supravodivého materiálu, chlazená množstvím tekutého hélia. Uprostřed takové maxicívky pak leží vyšetřovaný pacient.
V hlavní roli voda
Při této metodě vyšetřování se využívají magnetické impulsy, s jejichž pomocí vznikají vrstvové snímky, jakási „kolečka salámu“, libovolné části lidského těla. Zmíněné silné magnetické pole, které přístroj vyvolává, ovlivňuje pohyb vodíkových iontů, které jsou součástí každé tkáně, buňky. Nejvíce vodíku obsahuje molekula vody a té je v lidském těle nadpoloviční většina. Každá tkáň má jiný obsah vody a podle toho se pak zobrazuje na výstupu ze zařízení. Přístroj zaznamenává signály z iontů v magnetickém poli a zpracovává údaje pomocí složité výpočetní techniky. Počítač sleduje změny chování buněk v lidském těle při působení magnetického pole. Vzniká digitální obraz, který může být v některých aspektech přesnější než při vyšetření pomocí CT. Snímky poté vyhodnotí lékař, aby mj. posoudil, zda ve vyšetřované oblasti je tkáň normální nebo již postižena patologickými změnami. I zde lze použít kontrastní médium.
MR se využívá hlavně při podezření na cévní či nádorová onemocnění mozku, při vyšetřování míchy, páteře, kloubů. Nehodí se k vyšetření kostí, protože v nich voda téměř není. MR je však tabu pro pacienty, kteří mají v těle implantovány kovové (feromagnetické) pomůcky – náhrady kloubů, kardiostimulátory apod. Netýká se to ale zubních implantátů, ty jsou ze slitin.
Testuje se na lidech
Na konci výrobní haly se už „tunely“ chystají na cestu za pacienty – každé zde dostává štítek s určením místa v různých koutech světa. Některé však putují jen pár desítek kilometrů – do Univerzitního nemocničního centra v Utrechtu.
V rozsáhlém moderním komplexu pracuje osm tisíc odborníků. Tady se také nová zařízení testují. Vyšetření na CT se tu ročně podrobí 16 000 dobrovolníků a dalších 14 500 jich ulehne do zařízení MR.
Vedle elegantních otevřených přístrojů se zde testují i uzavřené. Právě tyto uzavřené „tunely“, které dokážou různě měnit polohu, se stávají postrachem některých klientů. Obsluha je přivede do místnosti, kam neproniká žádný elektromagnetický signál a poté si pacient může připadat jako v pohádce, kde ho ježibaba na lopatě strčí do pece, v tomto případě do velké hlučné krabice, kam se lůžko s „obětí“ zasune. V uzavřeném prostoru se po celou dobu vyšetření nesmí hýbat a obzvlášť si zde „užijí“ osoby trpící klaustrofobií. Negativně působí i značný hluk – údery, bzučení, cvakání. Ani tentokrát však nechybí spásný kontakt s obsluhou.
My vše sledujeme přes skleněnou stěnu z vedlejší místnosti – velína, kde prsty experta hbitě poskakují po tlačítcích řídícího panelu.
Nemoc lze odhalit dříve
Odborník Dick Gerwig nám prozradil, že „Philips jako první a jediný na světě užívá zařízení GEMINI (Blíženec), kde už má pacient výhled z tunelu ven“. Tato žhavá novinka má však i mnohé další přednosti, včetně perfektního zobrazení pomocí 3 D. Slučuje se tady CT s pozitronovou emisní tomografií (PET). Tato „metoda budoucnosti“, narozdíl od samotných CT a MR, které zobrazují jen anatomické struktury, dovede ukázat metabolické a biochemické procesy v jednotlivých tkáních a orgánech. Vzhledem k tomu, že tyto funkční změny často předcházejí změnám anatomickým, lze s pomocí PET chorobné stavy odhalit dříve než jsou opravdu vidět.
Nové technologie vycházejí z hybridních (kombinovaných) systémů. Známá je například i magnetická rezonance nukleární (NMR) či elektronová (EMR). Dají se rovněž využívat ve fyzice, chemii, biochemii…
„Nejsme jediní, kdo podobná zařízení vyrábí“, řekl viceprezident oddělení strategie a obchodu firmy Philips dr. Paul Smit a zdůrazňuje, že „obdobná zařízení všech firem, například Toshiba, Siemens, General Electric, Hitachi, musejí být navzájem kompatibilní, tedy v případě potřeby navzájem slučitelná. Nejde přitom jen o finanční náročnost takového zařízení“. Jeden přístroj sloužící MR může – podle výkonu – přijít na 20 – 60 milionů korun.
Stojíme v „historickém“ sále s nejznámějšími výrobky firmy Philips sloužícími medicíně. Dá se zde sledovat celý vývoj od „pamětnických“ zařízení v ponuré černé barvě až po nejmodernější modely, včetně těch pro vyšetřování CT a MR. Tady už převládají příjemné pastelové barvy a snaha co nejvíce zpříjemnit pacientovi vyšetření. Poslední modely nabízejí dokonce i příjemnou hudbu.
Více se dozvíte:
http://www.medical.philips.com/
Elektronický gigant
Royal Philips Electronics of the Netherlands zaměstnává celkem 165 000 lidí. V divizi Philips Medical Systems, která se věnuje zdravotní péči, má 22 tisíc pracovníků, z toho přes tři tisíce vědců a inženýrů, ve více než 100 zemích.
Cílem společnosti je stát se největším světovým dodavatelem technologických řešení v oblasti zdravotnictví. Sortiment zahrnuje mj. rentgen, ultrazvuk,magnetickou rezonanci (MR), počítačovou tomografii (CT), nukleární medicínu, tomografii pozitronového záření (PET)….
CT a MR pomáhají srdci
Hrozba náhlého infarktu se jako děsivý přízrak vznáší nad mnoha lidmi. Dlouho odborníci znali jediný způsob jak toto nebezpečí včas odhalit: pomocí koronárního angiogramu – kontrastního vyšetření srdečních cév. Při něm se do katétru (tenká hadička) zavedeného tepnou v oblasti třísla až k srdci vstříkla kontrastní látka. Pomocí rentgenu se pak ukázalo, ve kterých místech hrozí ucpání cévy aterosklerotickým plátem nebo zvápenatěním. Lékaři však tento způsob používali většinou jen tehdy, když už pacienta sužovaly zdravotní obtíže typické pro ischemickou chorobu srdeční. Zmíněné vyšetření má totiž i stinné stránky: Katétr může poškodit cévu či uvést do pohybu krevní sraženinu, která se pak dostane k srdci. Výkon je poměrně drahý a časově náročný. Vyžaduje několikadenní pobyt v nemocnici a určitý čas rekonvalescence.
Nedávno experti zjistili, že stav koronárních cév může ještě lépe kontrolovat metoda počítačové tomografie a magnetické rezonance. Přitom se nepoškozuje lidské tělo jako při zavádění katétru.
CT dokáže přesně zobrazit tlukoucí srdce. Pomocí MR lze dobře zaznamenat cévy, průtok krve, pláty, které cévu zužují a také práci srdce a chlopní. Nejdůležitější je skutečnost, že pokud lékaři užijí počítačový tomograf jako jakousi mapu, mohou pomocí magnetické rezonance určit, který nános v cévě již představuje zvýšená rizika.
A jak to vypadá finančně? Přestože jsou počáteční investice do CT a MR značné, čas ukázal, že návratnost je vysoká. Například v USA jeden výkon představuje 600 až 800 US dolarů. Klasická metoda angiografie pomocí katétr obnáší 3000 USD.
Faraon Tutanchamon byl na CT
Počítačová tomografie může dobře posloužit nejen žijícím lidem. Nejnovějším důkazem se stal bájný egyptský faraon Tutanchamon. Vědci pod rouškou temné noci v egyptském Luxoru ze sarkofágu vynášeli mumii, aby ji podrobili počítačové tomografii. Bylo to premiérové vyšetření ostatků starých 3 300 let. Za patnáct minut nasnímal počítač z tělesných pozůstatků panovníka 1700 záběrů.
Odborníci chtěli pomocí nejmodernější techniky hlavně zjistit přesný věk faraona, jenž podle dobových záznamů převzal vládu v osmi letech a měl vládnout desetiletí (1319-1309 před n.l.). Experty dál zajímalo, zda mladičký vládce zahynul jako oběť vraždy či jen nehody. Nejnovější poznatky ukazují spíše na zavraždění.
