Domů     Zajímavosti
Černá krev ze dna moře
21.stoleti 21.4.2005

Vzhledem ke stále rostoucí ceně ropy a jejímu úbytku v tradičních nalezištích se stále více vyplácí i její těžba z mořského dna.Vzhledem ke stále rostoucí ceně ropy a jejímu úbytku v tradičních nalezištích se stále více vyplácí i její těžba z mořského dna.

Ropa je dnes bezesporu nejdůležitější energetickou surovinou, která významně ovlivňuje hospodářství ve vyspělých průmyslových zemích. Její a cena úzce souvisí s její dostupností, a protože v zemích odkud svět dosud čerpal své ropné bohatství jí kvapem ubývá, vrhli se těžaři na mořské dno.
 
Co je to za tekutinu?
Ropa je světležlutá až černá kapalina, kterou tvoří směs plynných, kapalných i pevných uhlovodíků. Obsahuje 80 až 85% uhlíku, 10 až 15% vodíku, 4 až 7% síry a něco málo dusíku. Ložiska ropy se nacházejí v hloubkách až několika stovek metrů pod povrchem země, většinou mezi dvěma nepropustnými vrstvami okolních hornin a velmi často spolu se zemním plynem. Podle konkrétního chemického složení, které se různí od ložiska k ložisku, může být řídká jako benzin nebo hustá jako dehet, ale více než 95% surové ropy je tzv. ropa lehká s hustotou 0,82 až 0,86 gramů na centimetr krychlový.

Někdy teče i sama
K ložisku se proniká vrty, mnohdy hlubokými 3 000 – 5 000 m. Zatím nejhlubší vrty dosahují více než devítikilometrových hloubek. Na povrch je ropnými vrty vytlačována buď vlastními silami (tlakem) nebo pumpami, těžaři si však umí pomoci i  vháněním vody nebo plynu do ložiska. Při tepelných metodách těžby se pod zem vhání pára nebo chemikálie – tím se sníží hustota ropy, která se pak snadněji pohybuje póry hornin. Z ložiska se dá získat až 80% veškeré ropy, ale v průměru to bývá tak 35%, z čehož vyplývá, že velká většina ropy zůstává po vytěžení ložiska v zemi bez šance na její využití. Za opravdu nepříznivých podmínek, zvláště u podmořských vrtů, se může stát, že se z ložiska nepodaří vytěžit vůbec nic.

Těžba z mořského dna
Nejdražší je ovšem těžba ropy z mořského dna. Průměrná cena ropného vrtu do hloubky moře 200 metrů je 5 – 8 milionů amerických dolarů, což je desetkrát více než stojí vrt na pevnině, a v podmořské hloubce 1 500 metrů vyjde vrt dokonce až na 50 milionů dolarů. Přesto se podmořská těžba tímto způsobem bohatě vyplatí – dnes čerpá ropu z podmořských ložisek více než 40 zemí světa.
Mnohé pobřežní státy využívají pro těžbu ropy ložiska nacházející se v tzv. šelfu tj. v příbřežní části mořského dna, svažující se zvolna od čáry pobřeží. Jen v Severním moři, poblíž Anglie či Norska je už dnes těženo na 50 ložisek, jejichž zásoby se odhadují nejméně na 2 miliardy tun a 1500 miliard krychlových metrů zemního plynu. Ropa i plyn se tu těží (z hloubek až 180 metrů) z vrtných plošin umístěných v moři. Jde o technicky velice náročnou operaci ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách. Náklady na přípravné práce i provoz jsou vysoké. Těžní plošiny vyžadují neustálou údržbu, prováděnou z velké části hloubkovými potápěči. Při prudkých bouřích, a ty nejsou v těchto končinách nijak neobvyklé, dochází občas i k překocení či potopení věže nebo k jiným haváriím, které ohrožují zdraví i životy posádek těchto těžních plošin.

Když se ropa dostane na povrch…
Vytěžená ropa se nejdříve zbavuje hrubých příměsí (písku) a vody. Potom se zpracovává metodou frakční destilace, která probíhá v průmyslových destilačních kolonách (rafinériích). Během frakční destilace se na základě rozdílné teploty varu oddělují v destilační koloně směsi uhlovodíků s blízkou teplotou varu – frakce. Frakční destilací ropy se získávají:
– plynné produkty – používají se jako chem. suroviny a paliva, např. směs propan-butan
– benzin – je použitelný jak jako palivo do zážehových motorů, tak jako rozpouštědlo barev a laků
– petrolej – je palivem do proudových a tryskových letadel. Je rozpouštědlem, vyrábí se z něj benzin a další látky, používá se také ještě ke svícení
– plynový olej – je ve směsi s petrolejem surovinou zvaná nafta, která se používá pro Dieselovy motory (v traktorech a automobilech), uplatní se i jako topná nafta v průmyslu a v domácnostech
– mazut – používá se k topení, např. v teplárnách a na lodích, nebo se dále destiluje
– asfalt – je izolačním materiálem a materiálem k úpravě vozovek
– těžké oleje, mazadla, syntetický kaučuk,dehet, umělá vlákna, kosmetické výrobky, barviva, výbušniny, umělá hnojiva atd.

Související články
Nejrozlehlejší světový kontinent ukrývá mnoho měst, paláců a dalších míst, které i po několik staletí halí závoj tajemna. Podíleli se na jejich vzniku bohové, andělé nebo snad démoni? Od chvíle, kdy byla na dálném východě založena říše, která se svou mocí vyrovnala těm největším civilizacím historie uplynulo již mnoho let. Khmérská civilizace po více než […]
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen zpřístupnila zajímavou, bezmála stoletou historii budovy knihovny na Mariánském náměstí, ale umožňuje i pohlédnout na knihovnu a její služby novýma očima. Městská knihovna v Praze zahájila projekt před […]
Pro dospělé není život černo-bílý, žijeme v mnoha barvách. Pro dítě se však dělí na dvě poloviny – ženskou a mužskou. Od chvíle, kdy dítě začne vnímat, je pro něj otec zástupcem/modelem jedné poloviny lidstva. A pokud muž chce být skutečným mužem/otcem, musí být i „dobrým tátou“… Role otce před 100 lety byla někde úplně […]
Larvy potemníka moučného, kterému se přezdívá moučný červ, patří mezi potravinové a skladištní škůdce. V domácnostech se s nimi naštěstí, na rozdíl od potravinových molů, setká málokdo. Larvy totiž potřebují velké zásoby potravin, protože se vyvíjejí dlouho. Podle českých vědců by se však v budoucnosti mohly právě ony stát základem našeho jídelníčku. Vzhledem k rostoucí […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz