Domů     Zajímavosti
Černá krev ze dna moře
21.stoleti
od 21.stoleti 21.4.2005

Vzhledem ke stále rostoucí ceně ropy a jejímu úbytku v tradičních nalezištích se stále více vyplácí i její těžba z mořského dna.Vzhledem ke stále rostoucí ceně ropy a jejímu úbytku v tradičních nalezištích se stále více vyplácí i její těžba z mořského dna.

Ropa je dnes bezesporu nejdůležitější energetickou surovinou, která významně ovlivňuje hospodářství ve vyspělých průmyslových zemích. Její a cena úzce souvisí s její dostupností, a protože v zemích odkud svět dosud čerpal své ropné bohatství jí kvapem ubývá, vrhli se těžaři na mořské dno.
 
Co je to za tekutinu?
Ropa je světležlutá až černá kapalina, kterou tvoří směs plynných, kapalných i pevných uhlovodíků. Obsahuje 80 až 85% uhlíku, 10 až 15% vodíku, 4 až 7% síry a něco málo dusíku. Ložiska ropy se nacházejí v hloubkách až několika stovek metrů pod povrchem země, většinou mezi dvěma nepropustnými vrstvami okolních hornin a velmi často spolu se zemním plynem. Podle konkrétního chemického složení, které se různí od ložiska k ložisku, může být řídká jako benzin nebo hustá jako dehet, ale více než 95% surové ropy je tzv. ropa lehká s hustotou 0,82 až 0,86 gramů na centimetr krychlový.

Někdy teče i sama
K ložisku se proniká vrty, mnohdy hlubokými 3 000 – 5 000 m. Zatím nejhlubší vrty dosahují více než devítikilometrových hloubek. Na povrch je ropnými vrty vytlačována buď vlastními silami (tlakem) nebo pumpami, těžaři si však umí pomoci i  vháněním vody nebo plynu do ložiska. Při tepelných metodách těžby se pod zem vhání pára nebo chemikálie – tím se sníží hustota ropy, která se pak snadněji pohybuje póry hornin. Z ložiska se dá získat až 80% veškeré ropy, ale v průměru to bývá tak 35%, z čehož vyplývá, že velká většina ropy zůstává po vytěžení ložiska v zemi bez šance na její využití. Za opravdu nepříznivých podmínek, zvláště u podmořských vrtů, se může stát, že se z ložiska nepodaří vytěžit vůbec nic.

Těžba z mořského dna
Nejdražší je ovšem těžba ropy z mořského dna. Průměrná cena ropného vrtu do hloubky moře 200 metrů je 5 – 8 milionů amerických dolarů, což je desetkrát více než stojí vrt na pevnině, a v podmořské hloubce 1 500 metrů vyjde vrt dokonce až na 50 milionů dolarů. Přesto se podmořská těžba tímto způsobem bohatě vyplatí – dnes čerpá ropu z podmořských ložisek více než 40 zemí světa.
Mnohé pobřežní státy využívají pro těžbu ropy ložiska nacházející se v tzv. šelfu tj. v příbřežní části mořského dna, svažující se zvolna od čáry pobřeží. Jen v Severním moři, poblíž Anglie či Norska je už dnes těženo na 50 ložisek, jejichž zásoby se odhadují nejméně na 2 miliardy tun a 1500 miliard krychlových metrů zemního plynu. Ropa i plyn se tu těží (z hloubek až 180 metrů) z vrtných plošin umístěných v moři. Jde o technicky velice náročnou operaci ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách. Náklady na přípravné práce i provoz jsou vysoké. Těžní plošiny vyžadují neustálou údržbu, prováděnou z velké části hloubkovými potápěči. Při prudkých bouřích, a ty nejsou v těchto končinách nijak neobvyklé, dochází občas i k překocení či potopení věže nebo k jiným haváriím, které ohrožují zdraví i životy posádek těchto těžních plošin.

Když se ropa dostane na povrch…
Vytěžená ropa se nejdříve zbavuje hrubých příměsí (písku) a vody. Potom se zpracovává metodou frakční destilace, která probíhá v průmyslových destilačních kolonách (rafinériích). Během frakční destilace se na základě rozdílné teploty varu oddělují v destilační koloně směsi uhlovodíků s blízkou teplotou varu – frakce. Frakční destilací ropy se získávají:
– plynné produkty – používají se jako chem. suroviny a paliva, např. směs propan-butan
– benzin – je použitelný jak jako palivo do zážehových motorů, tak jako rozpouštědlo barev a laků
– petrolej – je palivem do proudových a tryskových letadel. Je rozpouštědlem, vyrábí se z něj benzin a další látky, používá se také ještě ke svícení
– plynový olej – je ve směsi s petrolejem surovinou zvaná nafta, která se používá pro Dieselovy motory (v traktorech a automobilech), uplatní se i jako topná nafta v průmyslu a v domácnostech
– mazut – používá se k topení, např. v teplárnách a na lodích, nebo se dále destiluje
– asfalt – je izolačním materiálem a materiálem k úpravě vozovek
– těžké oleje, mazadla, syntetický kaučuk,dehet, umělá vlákna, kosmetické výrobky, barviva, výbušniny, umělá hnojiva atd.

reklama
Související články
Jak poznat rozdíl mezi spermií potkana, myši i člověka? Chcete si vyzkoušet napsat své jméno husím brkem a v hlaholici? Jak vzniká epilepsie, Alzheimerova choroba, cukrovka nebo infarkt? A jak k nám hovoří stromy? To a mnohé další jsou lákadly letošního Veletrhu vědy. Svět vědy, výzkumu a nejnovějších technologií opět míří do Letňan. Největší populárně […]
Zájem o hamburgery z hrachoviny obarvené červenou řepou už opadává, fritovaní cvrčci a mouka z larev narážejí na těžko překonatelný faktor odporu. Novou nadějí, jak lidstvo uživit, se stávají potraviny přirozené, ale vzniklé z buněk v laboratoři. Říká se tomu celulární zemědělství. V belgickém Gentu si hýčkají Margaret. Je ocelová, výkonnosti špičkových dojnic sice zdaleka […]
Tým vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnil výsledky rozsáhlého výzkumu v oblasti veřejného zdraví – jeho cílem bylo mapování výskytu viru SARS-CoV-2 v prostředcích pražské hromadné dopravy, během pandemie COVID-19. Za tímto účelem zároveň vyvinul speciální biosenzory, jejichž využití přineslo nové poznatky v boji proti infekčním chorobám „Biosenzory se ukazují jako slibný nástroj […]
Masaryk, Beneš, Havel a… Kučera. Pouze tito čtyři Češi byli zvoleni do vysoce prestižní a elitní Americké filozofické společnosti. Společnost má aktuálně méně než 1000 členů, z toho jen 158 ze zahraničí, a oceňuje mimořádné úspěchy v oblasti matematiky a fyzikálních věd, biologických věd, společenských a behaviorálních věd, umění a humanitních věd a věcí veřejných. […]
Začalo to vlastně mimochodem. Před časem jsme psali článek o „Průlomu v léčbě koktavosti: Americká studie dává naději…“, a reagoval na něj biofyzik, profesor RNDr. Josef Pešák, CSc. Několik telefonátů vystřídalo pozvání do Olomouce a to vyústilo v návštěvu a povídáním na téma balbutismus (koktavost)… Dodnes široce používaná efektivní léčba koktavosti neexistuje, funguje především na bázi logopedické […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz