Nejnovější studie GENACIS, Laboratoře pro výzkum závislosti Psychiatrického centra Praha, jejíž výsledky 21. STOLETÍ získalo, konstatuje, že konzumace alkoholu u nás prudce roste!
Zatímco v roce 1950 na každého obyvatele (včetně kojenců) připadaly čtyři litry čistého alkoholu, loni to už bylo 10 litrů a u osob nad 15 let je to hned 14, 9 litrů. Tím ČR obsadila čtvrté místo v Evropě. Zatím nám unikají pijani z Lucemburska (17,1 l alkoholu), Portugalska (16, 6 l) a Irska (15, 8 l).Ti však už na české borce nemají pokud jde o konzumaci zlatavého pivního moku. V úměrné míře zdraví prospěšný nápoj totiž představuje polovinu naší celkové spotřeby. Horší však už je, že třetina alkoholu se vypije v podobě destilátů, což lékaři považují za zvlášť nebezpečné.
Hazard se zdravím
„Třetina dospělých mužů a deset procent žen konzumuje alkohol v dávkách, které jsou obecně považovány za zdravotně rizikové“, řekl 21. STOLETÍ PhDr. Ladislav Csémy, vedoucího Laboratoře pro výzkum závislosti Psychiatrického centra Praha. „Za zdravotně rizikovou dávku přitom považujeme denní konzumaci 40 g alkoholu u mužů a 20 g u žen.“
Pro představu: Půllitr dvanáctistupňového piva představuje 25 g, 2 dl vína 24 g a 0,5 dl destilátu (40 %) 20 g alkoholu. Takový jeden panák denně vypadá jako maličkost, ovšem za rok to dělá 4, 6 litru čistého alkoholu!
A v jakém věku máme alkohol nejraději? Na to odpovídala studie GENACIS. Zjistila, že ženy pijí mnohem méně než muži – vyjádřeno sportovně v denních „alkoholických gramech“ 7, 2 : 26, 4. Překvapivě nejméně popíjeli mladíci ve věku 18 – 24 let, naopak dvakrát tolik uváděli muži dvojnásobně starší, z nichž jedna třetina běžně vypila množství třikrát vyšší než rizikový limit. Věk 35 – 44 let je příznačný i pro největší milovnice pití mezi ženami, které však od čtyřiapadesáti let věku konzumaci alkoholu omezují. Zato nejméně ze všech sledovaných skupin se o alkohol zajímají středoškolačky. Muži, kteří mají základní vzdělání nebo jsou vyučení vypijí denně v průměru o 10 g alkoholu více než vysokoškoláci.
Co to je konzumní epizoda?
Pokud se průzkum uskuteční ve vaší oblíbené hospůdce, můžete se setkat s termínem „konzumní epizoda“. Jím odborníci vyjadřují, kolik toho člověk vypije na jedno posezení. Za nadměrnou dávku se přitom považuje vypití více než 80 g alkoholu, tedy pěti či více sklenek (pojem „sklenka“ reprezentuje 0, 5 l piva nebo 2 dcl vína či 0,5 dcl destilátu).
Alespoň jednou do měsíce tuto nadměrnou dávku alkoholu prolije hrdlem 29 % mužů a 10 % žen a skoro stejný počet si pak nedokáže vybavit události předchozího večera. Lidově tomu říkáme „okno“ (dočasný výpadek paměti způsobený působením alkoholu na mozkové buňky) a zarážející je, že někdy až „výkladní skříně“ přiznávají i mladí ve věku 16 let. V současné době alespoň sedmkrát za měsíc pije pivo 37 % šestnáctiletých chlapců a 14 % jejich vrstevnic. Navíc varuje fakt, že si mládež libuje v tvrdém alkoholu.
Podle zjištění z počátku letošního roku v ČR nejméně jednou týdne podlehne alkoholickému svodu 32 % patnáctiletých (!) hochů a 26 % stejně mladých děvčat.
Alkoholický světový rekord!
Šokujících 12,3 promile alkoholu v krvi zjistili loni v prosinci lékaři u pětačtyřicetiletého Poláka, který tak zhruba trojnásobně překročil dávku považovanou již za smrtelnou. Stal se tak podivným světovým rekordmanem!
Národní rekord Francie letos vytvořil sedmatřicetiletý automobilista, jemuž test naměřil deset promile! Hazardního řidiče před trestem nezachránila ani výmluva, že ve Francii se přeci určité množství alkoholu za volantem toleruje.
Může být i prospěšný?
Odborníci však poukazují i na příznivý vliv piva a vína na lidské zdraví. Rozumná konzumace totiž zvyšuje v krvi hladinu antioxydantů, což chrání organismus před vznikem aterosklerózy. U starších lidí se dává do souvislosti se sníženým rizikem věnčitých tepen. Alkohol zlepšuje náladu, a tak mj. působí i proti stresu, depresi. Doslova zde platí výrok odborníka doc. Jaroslava Skály: „Nepijte už třetí sklenku!“
Při častém porušování tohoto pravidla číhají v oslabeném organismu na šanci různé druhy rakoviny, infarkt, smrtelná cirhóza zvětšených jater, choroby ledvin, dna, problémy se slinivkou, podvýživa, halucinace, selhávání paměti, demence …
Alkohol je zkrátka jako oheň – dobrý sluha, ale zlý pán!
2H5OH se představuje
Alkohol – etanol – C2H5OH – je jednoduchá a malá molekula, která vzniká kvašením cukrů. Patří mezi psychotropní látky. Bod varu má 77° C , tuhne při hodnotě – 117°C. Zajímavé je, že kvasinky, které umožnily vznik, nechá žít asi jen do koncentrace 14 % alkoholu.
Ke vstřebání alkoholu dojde obvykle 15 – 90 minut po požití. Pomaleji se do tkání rozpouští po jídle, protože strava se chová jako savý papír. Nejrychleji se vstřebávají alkoholické nápoje obsahující 20 – 30 % alkoholu. Rychlejší absorpce je u alkoholu míchaného se šumivými nápoji (tonic, soda). Ty totiž molekuly alkoholu zředí, takže se jich dostane do styku s výstelkou žaludku více. Stejně působí i vinné střiky.
Když se alkohol rozpustí do krve, uvolňuje se částečně do vzduchu v plicích. Na tom se zakládá i dechový test. Většina alkoholu se však rozkládá v játrech, která k rozložení jedné „alkoholové jednotky“ (cca 20 g alkoholu) potřebují asi hodinu. Z toho mj. vyplývá, že po vypití šesti „dvanáctek“ či dvou litrů vína a následném osmihodinovém spánku má řidič v krevním koloběhu stále alkohol. Kocovině, která souvisí s dehydratací organismu, se dá předejít vypitím velkého množství vody před spaním.
Jak se projevuje alkohol v krvi
Pro rychlý odhad hladiny alkoholu v krvi zhruba platí, že muž průměrné hmotnosti má po vypití jednoho půllitru desetistupňového piva v krvi asi 0,3°/oo (promile) alkoholu. Konzumace půllitru dvanáctistupňového piva nebo 2dl vína či 0,5dl lihoviny znamená
asi 0,4°/oo alkoholu v krvi.
Dávky alkoholu, při kterých není překročena koncentrace 0,6 – 0,8°/oo alkoholu v krvi, vyvolávají v psychice většiny lidí příjemné účinky. Množství alkoholu nad 0,8°/oo zpravidla způsobují pravý opak, tj. účinky negativní.
Už při dávkách 0,3 – 0,5 promile mohou mnohé osoby zaskočit nemilé příznaky: poruchy pohybové koordinace, zatím mírné problémy s udržením rovnováhy, euforie a snížená soudnost.
Při tzv. sérové hladině alkoholu 0,5 – 0,7 promile u některých lidí pozorovatel vidí zvýšení vzrušení, snížení sebekontroly, chybný odhad schopností a hodnocení situace.
OPILOST MÁ DOST STUPŇŮ
První stadium (koncentrace 1 – 1,5 promile):
Konzument bývá spokojen, má sdílné rozpoložení mysli. To se projevuje i navenek veselým výrazem obličeje, živou mimikou, výřečností a smíchem. Člověk je tzv. rozpustilý a rád uzavírá přátelství. Má zvýšený pocit sebevědomí, dojem, že překoná všechny obtíže. Zvyšuje se sexuální stimulace.
Druhé stadium ( 1,5 – 3 promile):
Pijan se často chová netaktně. Opouští ho sebekritičnost, křičí, zpívát, nedbá o své okolí. Mnohý má problémy slovně se vyjádřit. Chová se impulsivně, nepromyšleně. Někdy je naopak přecitlivělý. Postrádá schopnost naslouchat druhým, nekontroluje řeč. Rudne mu obličej, stoupá krevní tlak, tep převyšuje 100 tepů za minutu. Pohyby jsou neuspořádané v důsledku výrazné poruchy hybnosti: Opilý snadno porazí sklenici, má závratě, při chůzi vrávorá. Někdy vidí dvojmo, snižuje se práh bolesti.
Třetí stadium (od 3 promile):
Příznaky jsou únava, spavost, ba i zvracení. Výrazně klesá krevní tlak, z obličeje se vytrácí červeň a tváře blednou. Při značných dávkách alkoholu se opilost podobá narkóze: výjimkou není úplné bezvědomí, necitlivost, mimovolné močení a pokálení.
Svalstvo je uvolněno, tep měkký, dýchání pomalé, zornice normální či rozšířené, nereagující na světlo. Mnohý opilec bývá zmatený, blouzní a zmítá se.
Pozor: V těžkých případech a při nedostatečné pomoci může zemřít i následkem ochrnutí tzv. dechového centra v prodloužené míše.
Widmarkova zkouška na určení koncentrace alkoholu je v krvi potřebným důkazem při zjišťování i hodnocení stupně opilosti člověka pro potřebu soudního řízení.
V Česku za volantem
V České republice platí absolutní zákaz řízení s alkoholem. Jestliže je u řidiče zjištěn alkohol v krvi do 1 promile, jedná se o přestupek, hrozí pokuta 4 000 – 20 000 Kč a odebrání řidičského oprávnění až na dva roky. Pokud řidič odmítne dechovou či krevní zkoušku, může být potrestán pokutou do 15 000 Kč a odebráním řidičského průkazu až na dva roky.
Když šofér „nadýchá“ přes promile, může se jednat už o trestný čin opilství. Tvrdý postih následuje, jestliže přitom způsobí zranění či dokonce smrt.
Velmi zrádný je tzv. zbytkový alkohol. I řízení automobilu s kocovinou, bez známek alkoholu v krvi, snižuje pohotovost řidiče až o pětinu.
Víte, kdy smíte za volant?
Uveřejňujeme vědecky ověřenou časovou tabulku „vystřízlivění“ muže, který váží 60 kg a má v pořádku játra. Ženy musí počítat s časy o něco delšími. U statnějších osob je interval přiměřeně kratší.
Pivo 12 stupňů
0,5 litru – 3 hod.
1 litr – 5,3 hod
1,5 litru – 8,3 hod
2 litry 11,30 hod
3 litry 17 hod
Víno
2 dcl – 4,3 hod
4 dcl 9,3 hod
6 dcl 14 hod
8 dcl 18,3 hod
1 litr 24 hod
Destiláty
0,5 dcl – 3 hod
1 dcl 6 hod
1,5 dcl 9 hod
2 dcl 11, 3 hod
2,5 dcl 14,3 hod
3 dcl 17,3 hod
Vědci prozkoumali hospody
Velice zajímavé jsou výsledky aktuálního průzkumu, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění a Sociologický ústav AV ČR na podzim loňského roku. Mnohé už napoví název „Hospody a pivo v české společnosti.“
21. STOLETÍ se podařilo získat závěry rozsáhlého šetření, kterého se zúčastnilo 1053 účastníků ve věku od 15 let. Tak můžeme informovat, že 74 % dotázaných odpovědělo, že pijí pivo. Z toho bylo 90 % mužů a 58% žen. Polovina české populace vypije v průběhu týdne dva půllitry piva a více. Desetina zdolá 11 – 20 půllitrů. Nejobvyklejšími způsoby konzumace je přátelské setkání nebo oběd či večeře. Nejvíce se točí světlá desítka, kterou preferuje 42 % dotázaných návštěvníků hospod. Asi pětina si oblíbila světlou dvanáctku. Ženy více než muži milují tmavé pivo.
Alespoň někdy v životě si zašlo do hospody více než 75 % českých občanů. Častěji než pětkrát v měsíci je tam asi pětina návštěvníků. Na dotaz, jakou funkci mají hospody v současnosti, vede (85 %) odpověď, že se „zde často domlouvají sousedské výpomoci, výměny, prodeje, melouchy apod.“.
Naopak 57 % dotázaných se domnívá, že „hospody odvádějí rodiče od jejich rodin.“ Názor, že jednou z hlavních příčin alkoholismu může být chození do hospod podpořilo 53 % lidí . Na 47 % získala myšlenka, že „lidé se chodí do hospod opíjet, aby zapomněli na to, co se děje kolem nich.“
Z aktuálního originálního průzkumu, na kterém se aktivně podílel Český svaz pivovarů a sladoven, celkově vyplynulo, že hospody neodmyslitelně náleží k české tradici, jsou pohodovým místem setkávání s přáteli.
Více se dozvíte:
L. Csémy, H. Sovinová : Kouření cigaret a pití alkoholu v ČR, Státní zdravotní ústav, 2003
Jídlo jako lék, jídlo jako jed, Reader’s Digest Výběr, 2002
http://www.paveldanko.com/alkohol/index.htm
