Značný rozruch vzbudily současné závěry výzkumů týkajících se vitaminů. Čím nás překvapí tentokrát?
Vědci z New York University School of Medicíne zjistili, že vitaminy E, C a beta – karoten zvyšují v těle hladinu LDL neboli „špatného cholesterolu“, který neprospívá třeba srdci. Dosud se předpokládalo, že výše uvedené vitaminy díky tzv. antioxidačním účinkům brání chemickým procesům, které způsobují, že se cholesterol formuje do podoby plátů a ucpává cévy. Nová studie tvrdí, že je tomu přesně naopak!
Beta – karoten je zabijákem pro kuřáky?
Britský vědecký časopis FOCUS informoval o průzkumu připraveném společně americkým Národním institutem pro boj s rakovinou a finským Národním veřejným institutem zdraví. A závěr? Beta-karoten je doslova vražedný pro kuřáky!
Výzkumu se zúčastnilo 29 000 dobrovolníků. U těch, kteří užívali dávky větší než 20 mg beta-karotenu denně, vzrostlo nebezpečí vzniku rakoviny o 16 procent. Přitom výsledky se čekaly zcela opačné. Měly potvrdit, že beta-karoten jako významný antioxydant podstatně snižuje nebezpečí plicní rakoviny. Připomeňme, že antioxydanty jsou látky, které chrání buňky před poškozením nestabilními molekulami kyslíku, tzv. volnými radikály.
Beta – karoten, kterého je hojně v mrkvi či melounech, patří mezi karetonoidy, jež dodávají různým druhům ovoce jejich sytě červenou, oranžovou či žlutou barvu. Každý účinkuje specificky na určitou tkáň. Navíc se alfa – karoten a kryptoxantin může v těle přeměnit na vitamin A; nikoli však v takové míře jako beta – karoten.
Jakmile byly uvedené výsledky zveřejněny, snažili se vědci na celém světě dokázat jejich nepravdivost. Kontrolní studie, které zahrnuly 18 000 kuřáků, však závěry zcela potvrdily. Dokonce procento nebezpečnosti beta-karotenu pro kuřáky odhadly až o 28 procent vyšší. Výsledek? Kuřákům se nedoporučuje dávka vyšší než 6 mg beta-karotenu na den. Nekuřáci si
mohou dovolit 6 až 10 miligramů, ale nejnověji odborníci snížili doporučenou dávku na pouhé tři miligramy za den.
Zajímavé však je, že jiný druh karetonoidu – lykopen – nejenže snižuje na polovinu riziko infarktu, ale znamená jistou ochranu i pro kuřáky. Největším zdrojem lykopenu jsou rajčata, zejména tepelně upravená. (Obsahují méně vody, takže mají pětkrát víc lykopenu než čerstvá.) Některé studie prokazují i spojitost mezi nízkou hladinou karotenoidů a problémy při menstruaci. Pozor: Velké dávky karetonoidů mohou dočasně zbarvit kůži (zejména na dlaních a chodidlech) na oranžovo.
Slouží i souží…
Dvojí rozdílné účinky mají i jiné vitaminy. Například A (retinol, karoten) je životně důležitý pro dobrý zrak a výrazně podporuje imunitní systém. Ovšem pokud spotřeba překročí únosnou mez, objeví se varování v podobě zažloutlé kůže, vypadávajících vlasů, nevolností, poruch zraku, bolestí, zvětšení jater. Může následovat těžká až smrtelná otrava. Zejména těhotné ženy ohrožuje přízrak defektů nenarozených dětí. Vitamin A se skrývá v játrech, vaječných žloutcích, špenátu, másle, meruňkách, dýni, paprice…
Prvním objeveným vitaminem byl v roce 1747 vitamin C. Příroda nám ho nabízí např. v podobě listové a brukvovité zeleniny, šípků, citrusových plodů, jahod, brambor, květáku, paprik. Má spoustu kladných účinků. Na den se však doporučuje jen 60 – 80 mg. Předávkování vede ke vzniku ledvinových kamenů, průjmům, zvýšenému močení, vyrážkám. Podle posledních zjištění může dlouhodobá nadměrná konzumace vitaminu C poškodit přímo kyselinu nukleovou (DNA), což podporuje vzniku rakoviny a způsobuje předčasné stárnutí.
Za vitamin proti stárnutí či jindy coby záruka plodnosti bývá označován antioxidační vitamin E – tokoferol. Čerstvé informace z Finska však oznamují, že ohrožuje kuřáky. Těm, kteří ho užívají kolem 50 mg denně, hrozí až o polovinu vyšší nebezpečí mozkové mrtvice. Uvedených 50 mg však naopak u nekuřáků výrazně snižuje nebezpečí krevních sražením a následně mozkových příhod. Zdrojem tokoferolu je listová zelenina, oleje lisované za studena, oříšky,semena, zrna, vaječný žloutek…
Nic se nemá přehánět!
Uvedené skutečnosti nejsou podnětem k radikálnímu snižování vhodného příjmu vitaminů. Výborně nám poslouží například při odstraňování tzv. jarní únavy. Američtí vědci z Harvardské univerzity nedávno dokonce potvrdili, že rozvoj viru HIV v těle již nakaženého člověka zpomaluje užívání jedné tablety multivitaminu denně.
Od mezinárodně uznávaného odborníka, Prof. MUDr. Jiřího Zámečníka, CSc., jsme se dozvěděli: „Vitaminy nejsou samospasitelné. Naopak jejich ‚bezhlavé‘ užívání může být velmi nebezpečné. Například při nadměrných dávkách vitaminů A nebo D může dojít k toxickým projevům. Doplnění naší stravy vitaminy je vhodné jen při jejich zvýšené potřebě. Pamatujme, že vitaminy ve vysokých dávkách jsou lékem, a proto jejich užívání musí předepsat lékař!“
Co jsou vitaminy?
Vitaminy byly objeveny počátkem 20. století. Jelikož tehdy experti neznali jejich chemické složení, označovali je pouze velkými písmeny abecedy. Dodnes známe 13 základních vitaminů, které se dělí na vitaminy rozpustné v tucích (A,D,E,K) nebo ve vodě (C a osm vitaminů B). Jejich možnosti působení se stále upřesňují.
Vitaminy jsou organické sloučeniny účastnící se (většinou jako koenzymy, tj. nebílkovinné látky, které jsou nezbytné pro činnost enzymů) metabolických pochodů v lidském organismu. Bez nich nemohou dobře fungovat tělesné orgány a systémy. Naše tělo nedokáže většinu těchto látek syntetizovat, na rozdíl od zvířat (např. u vitaminu C), takže člověk je závislý na jejich přísunu zvenčí.
Vitaminy patří mezi tzv. mikroživiny, tj. látky, které nemají energetický přínos pro organismus, působí již ve velmi malých množstvích a jsou pro život organismu nezbytné. Do skupiny mikroživin patří i některé minerální látky a stopové prvky ( selen, chrom, zinek, železo aj.). Biochemické a molekulárně biologické výzkumy prokazují, že vitaminy mají v organismu mnohem významnější a komplexnější roli než se původně předpokládalo. Intenzivně se zkoumá úloha vitaminů mj. ve vztahu k zhoubným nádorům, zejména v prevenci jejich vzniku. Syntetické vitaminy si můžeme zakoupit v podobě tzv. potravinových doplňků.
Více se dozvíte:
www.doktorka.cz
Léčivá moc bylin, minerálních látek a vitaminů, Reader‘s Digest Výběr, 2001
