Americké vědce nedávno překvapili mravenci druhu Pogonomyrmex svým neobvyklým reprodukčním chováním.
Dosud se předpokládalo, že u hmyzu, který žije ve společenství rozděleném na kasty, rozhodnou o tom, jaký jedinec se z larvy vyvine, především životní podmínky. Podle nejnovější studie, kterou publikovali američtí odborníci z Ohio State University, se ale zdá, že na budoucí roli potomků má u mravenců zrnojedů vliv i genetika.
Vědci podrobně studovali chování tohoto v Americe hojně rozšířeného druhu mravence a zjistili, že někteří samečci vypadají odlišně. Nasbírali proto tucet párů samečků a královen, schopných reprodukce, a v laboratoři je podrobili genetickému testování. Výsledky byly ohromující.
Někteří samečci, pocházející ze stejné kolonie, měli rozdílnou strukturu DNA. Pokud se s nimi královna spářila, z larvy se následně stala sterilní dělnice. Když se však spářila se samečkem shodné genetické linie, z larvy se vyvinula nová královna. Samečci z jiné genetické větve byli navíc jinak zbarvení a vědci se domnívají, že královna mezi nimi a ostatními samečky poznala rozdíl.
