Právě letošního 11. prosince uplynulo 32 let ode dne, kdy na povrchu Měsíce přistál šestý – dosud poslední – lidský výsadek: Lunární modul LM – 12 Challenger při letu Apollo 17 pilotoval americký astronaut Eugene Cernan.

Ten na povrchu Luny, vzdálené 400 000 km od Země, prožil 74 hodin, 59 minut a 40 sekund. V měsíčním prachu zanechal otisky bot (číslo 10), jako zatím poslední z dvanácti pozemšťanů, výhradně Američanů. Využili jsme jeho krátké poslední návštěvy Prahy, abychom čtenáře 21. STOLETÍ mohli seznámit s jeho dojmy a názory.

Spolu s kolegou Harrisonem po měsíčním povrchu nachodili a ve speciálním vozítku najezdili 35,7 km. Nasbírali 110, 52 kg hornin.

Měsíc skrývá mnohá tajemství
Jaké to je, když pozemšťan stojí na tajemném Měsíci a hluboko pod sebou vidí Zemi?
Naše planeta je ohromně krásná. Když se na ni díváte, tak si říkáte, že něco tak nádherného se nemohlo zrodit jen náhodou. 
Myslíte, že je na Měsíci stále co objevovat?
Samozřejmě. Byl jsem osobně u toho, když v lednu 2004 prezident Bush vyhlásil program mise k Marsu a obnovení letů na Měsíc. Má k tomu dojít nejpozději do 15 let. Myslím, že tam poletí mezinárodní posádka. Klidně v ní může být i nějaký reprezentant České republiky.

Nemají chybět ani zvláštní přání
Od vašeho letu se výrazně zlepšila technika. Robotická zařízení dokážou provádět  velice složité operace. Nedokázala by dělat průzkum na Měsíci místo lidí?
Vesmírná cesta člověka nikdy nebude přežitkem. Představte si, že by Kryštof Kolumbus vyslal přes Atlantický oceán loď bez lidí, jen s roboty. Ty by si nikdy nekladly otázky jako člověk!
Kam bude podle vás směřovat průzkum kosmického prostoru ?
Myslím, že se dočkáme rozvoje takzvané vesmírné turistiky – do kosmu bude létat více vědců, umělců, žurnalistů,, ale i učitelů či studentů. Ti budou po návratu sdělovat svoje dojmy ostatním.
Co vzkážete naším čtenářům.
Každý člověk má snít, hlavně mladí lidé. Vím, že mnohé zůstane jen pouhým přáním, ale přesto to přispěje k rozvoji osobnosti. Řídit se heslem, že nic není nemožné.

Jak šel čas…
Eugene Andrew Cernan se narodil 14. 3. 1934 v Belwoodu (stát Illinois.) Vystudoval elektrotechniku. Stal se pilotem vojenského námořnictva a získal titul v leteckém inženýrství. Jako astronaut NASA se  premiérově do vesmíru vydal 3.6.1966. K Měsíci poprvé letěl v květnu 1969 na palubě lodi Apollo 10. Tento let po oběžné lunární dráze bezprostředně předcházel historické misi v červenci 1969, kdy Neil A. Armstrong jako první pozemšťan vstoupil na povrch jiného kosmického tělesa.
V září 1981 Cernan založil společnost Cernan Corporation, která se zabývá kosmickými technologiemi. V Texasu má ranč, kde chová koně, které jsou – vedle létání, rybaření a střelby – jeho koníčkem.

Zaslouží si nejvyšší ocenění AV ČR
Letošního 30. září Eugene Cernan převzal nejvyšší vyznamenání AV ČR –Medaili za zásluhy o vědu a lidstvo. Předsedkyně AV ČR Helena Illnerová, která mu toto ocenění  předala, mj. řekla: „On přispěl k astronomii, ke geologickému výzkumu, astronautice. A když si přečtete jeho knihu Poslední muž na Měsíci, tak zjistíte, že z něho vlastně promlouvá i básník.“

Vyslanci lidstva na Měsíci
Poprvé rozvířila měsíční prach lidská noha 21. 7. 1969. Patřila Neilu A. Armstrongovi z kosmické lodi Apollo11. Jako druhý jej o 18 minut později následoval jeho kolega Edwin E. Aldrin.
Následující přistání na Měsíci:
Apollo 12 – 19.11. 1969 :  Charles Conrad, Alan L. Bean
Apollo 14 – 5.2. 1971 :  Alan B. Shepard, Edgar D. Mitchell
Apollo 15 – 30.7. 1971:  David R. Scott, James B. Irvin
Apollo 16 – 21.4.1972 :  John W. Young, Charles M. Duke
Apollo 17 —  11.12.1972:  Eugene A. Cernan, Harrison H. Schmitt