Delfín si nemůže na rozdíl od ryb nebo suchozemských savců dopřávat spánku „na plný mozek“, protože by se utopil. Spí tedy vždycky jen jedna jeho mozková hemisféra, zatímco druhá bdí a hlídá. Spící delfín se pomalu pohybuje v kruhu.
Jak v zajetí, tak ve volné přírodě byli delfíni většinou pozorováni při kroužení proti směru hodinových ručiček. Vysvětlovalo se o asymetrií mozku. Zřejmě je to špatné vysvětlení. Tenhle omyl odhalil Paul Manger, švédský neurolog specializovaný na delfíny, když se přestěhoval do nového působiště v Jižní Africe. Tam si všiml, že jihoafričtí delfíni krouží ve spánku ve směru hodinových ručiček. Potvrdily mu to noci strávené u bazénů v místních delfinárií. Výsledky pozorování jsou jasné – za směr kroužení spících delfínů nemohou hemisféry delfíního mozku ale hemisféry naší planety. Na sever od rovníku dávají delfíni přednost kroužení proti směru hodinových ručiček, na jižní polokouli krouží opačným směrem.
Odborníci nemají jasno
Někteří vědci si teď zřejmě připadají jako hlupáci, a tak se vůči Mangerově práci ozývají i výhrady. Například americký zoolog Andrew Read z Duke University odmítá uvěřit, dokud nebudou provedeny pokusy s delfíny, kteří budou převezeni na opačnou zemskou polokouli, než na které se narodili. Dan Goleyová z Humboldt State University zase tvrdí, že směr kroužení spících delfínů je určen komplexem vlivů – druhem delfína, velikostí delfíního hejna, jeho zkušenostmi i tvarem bazénu.
Všichni se také pozastavují nad faktorem, který by mohl nutit delfíny na sever a na jih od rovníku kroužit opačnými směry. Logicky se nabízí Coriolisova síla, která je vyvolána rotací Země a která například „nutí“ vír při vypouštění vody z vany kroužit na jižní a severní polokouli v odlišných směrech. V planetárním měřítku určuje Coriolisova síla směr mořských proudů. Mohou delfíni směr těchto proudů vnímat i v izolaci bazénů a ve spánku se jím řídit? Podle Mangera je těžké si představit, že by měly „spánkové kruhy“ delfínů nějaký vztah k mořským proudům.
Příčina může být jednoduchá
David McIntyre z Oregon State University, který se studiem Coriolisovy síly zabývá profesionálně, ale není takový skeptik.
„Jestli se v mořských proudech odehrávají v globálních měřítcích určité procesy, dovedu si představit, že je delfíni nějak vnímají,“ říká McIntyre.
Manger je přesvědčen, že pro spící delfíny je výhodné kroužit jedním směrem, protože se tak hejno udrží pohromadě. V bdělém stavu se delfíni svolávají dobře slyšitelným voláním. Ve spánku ale na sebe jistě nechtějí upozorňovat a tak raději „nemluví ze spaní“ a drží se pohromadě kroužením v jednom směru. Proč by na to ale měl mít vliv pozice na sever či na jih od rovníku, to neví.
