Ničivý vítr zdevastoval Vysoké Tatry

Vysoké Tatry, tak jak je návštěvníci doposud znali, už neexistují. Po páteční vichřici, která trvala více než pět hodin, zcela změnily svou tvář a většina místních lidí i odborníků hovoří o katastrofě, jakou Tatry dosud nezažily. Vysoké Tatry, tak jak je návštěvníci doposud znali, už neexistují. Po páteční vichřici, která trvala více než pět hodin, zcela změnily svou tvář a většina místních lidí i odborníků hovoří o katastrofě, jakou Tatry dosud nezažily.

Z části Vysokých Tater doslova zmizel les. Od Podbanského až po Tatranskou kotlinu je vidět přibližně tři kilometry široký pás zcela zdevastovaného lesa a všechny osady, dosud ukryté v hustém lesním porostu, stojí nyní v násilně otevřené „měsíční“ krajině..Takový je výsledek páteční vichřice, která se přes území Vysokých Tater přehnala rychlostí až 137 kilometrů v hodině.

Podle vyjádření pracovníků Tatranského národního parku padly ničivému větru za oběť tři miliony kubíků dřeva, ale podle některých znalců to může být až pět milionů. Škody na lesních porostech jdou do milionů a ekologické škody jsou nevyčíslitelné.

Odborníci se shodují, páteční vichřice je v Tatrách největší katastrofou od roku 1936.

Odborníci varujíVichřice, která se přehnala přes Vysoké Tatry, však způsobila nejen obrovské materiální škody, ale současně vyvolala i širokou diskusi odborníků o klimatických změnách i o neblahém vlivu člověka na tvář přírody.

Podle nich mohou být v blízké budoucnosti obrázky, připomínající katastrofické filmy po pádu obřího meteoritu či jaderném výbuchu, realitou i v jiných částech střední Evropy.Čeští odborníci jsou zajedno v tom, že v případě obdobného zkázonosného vichru nad českými horami mohou jako dnešní Vysoké Tatry vypadat v budoucnu i Krkonoše, Šumava či Jeseníky, protože i zde jsou stejně narušené přirozené porosty s tradiční druhovou skladbou.

Současné rozsáhlé monokultury s porosty smrku jsou proti silnému větru doslova bezbranné, jelikož smrky jsou mělce zakořeněné a rostou blízko sebe. Padne-li jeden, strhne i mnoho dalších, zvlášť, když mají podmáčené kořeny.

„Pokud takový vítr přijde i sem, tak stromy začnou padat i u nás,“ řekl Jaroslav Müller ze Správy CHKO Beskydy.

Článek na téma Proč přibývá přírodních pohrom? vyjde v časopisu 21.STOLETÍ v únoru příštího roku.

Autor: Jan Lukšík
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Magazín 21.století skládá poctu...

„Věda a čísla mluví jasně. Za rapidně rostoucí emise skleníkových plynů, za zrychlující se...

Důmyslné maskování

Je obecně známo, že samičky kolibříků bělokrkých mění po snesení vajec své...

Umělé mozečky pomohou s...

Začátkem září mezinárodní vědecký ký tým představil světu své úspěchy –...

Africké horské lesy zadržují více...

Mezinárodní tým vědců zabývající se studiem tropických horských lesů v Africe...

Zachycena při činu

Vědci nevycházejí z úžasu při pohledu na videozáznam pořízený na Seychelách....

Návrat plejtváků do jejich...

Plejtváky to táhne zpět do jejich původního prostředí, do vod Atlantského...

Ingenuity se na Marsu daří

Ačkoliv se to na první pohled může zdát zanedbatelné, malý...

Strava bohatá na maso jim příliš...

Roku 1336 byl vydán papežský dekret, který mnichům povolil dvakrát...

Trekking – Sport nebo...

Na procházce lesem není nic špatného. Ve skutečnosti mnoho lidí...

Konec karasů v Česku

Společný projekt představily v srpnu významné české organizace jako...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Zpochybňované pronásledování: Vyhnali Atéňané filozofa Protagora z města?

Zpochybňované pronásledování:...

„Pokud jde o bohy, nemám žádnou možnost zjistit, zda existují, či nikoli, nebo...
Paterčata Dionneova: Život ve výběhu i v domě hrůzy

Paterčata Dionneova: Život ve...

Yvonne, Cécile, Annette, Émilie a Marie. Narodí se jako identická paterčata a...
Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s největším ciferníkem, observatoří i vědeckým centrem

Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s...

Supermoderní věž se zlatým půlměsícem na vrcholu má obří ciferník, který...
Vstřícnost k Čechům se nevyplácí: Jméno historika přibili na šibenici

Vstřícnost k Čechům se nevyplácí:...

Německý historik Johann Ehrenfried Zschackwitz (1669–1744) sepisuje Historische und...
Doba chytrých veverek a padajících vlasů. Co jste netušili o podzimu?

Doba chytrých veverek a padajících...

Někdo ho miluje, někdo nesnáší. O období, kdy příroda po dlouhé letní party...
Spor o vodku: Zvítězí ruská samohonka nebo polská zubrovka?

Spor o vodku: Zvítězí ruská...

„Vodka dělá ze všech lidí Rusy,“ traduje se kde jinde než v Rusku. Na své tekuté...
Nevhodné paměti prezidenta: Beneš vězel v žaludku nacistům i komunistům

Nevhodné paměti prezidenta: Beneš...

Zřízení Protektorátu Čechy a Morava přináší další kapitolu v oblasti zákazů...
Nakupování v době socialismu: Fronty na kečup a plesnivý sýr

Nakupování v době socialismu:...

Komunisté mají na začátku 60. let 20. století představu, že lidé jednou...
Ukázkový proces s rebelem: Na hranici skončí spisy i jejich autor

Ukázkový proces s rebelem: Na...

Německý novokřtěnec Balthasar Hubmaier (asi 1485–1528) obzvlášť rozčílí...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.