Domů     Příroda
Ničivý vítr zdevastoval Vysoké Tatry
21.stoleti
od 21.stoleti 24.11.2004

Vysoké Tatry, tak jak je návštěvníci doposud znali, už neexistují. Po páteční vichřici, která trvala více než pět hodin, zcela změnily svou tvář a většina místních lidí i odborníků hovoří o katastrofě, jakou Tatry dosud nezažily.
Vysoké Tatry, tak jak je návštěvníci doposud znali, už neexistují. Po páteční vichřici, která trvala více než pět hodin, zcela změnily svou tvář a většina místních lidí i odborníků hovoří o katastrofě, jakou Tatry dosud nezažily.

Z části Vysokých Tater doslova zmizel les. Od Podbanského až po Tatranskou kotlinu je vidět přibližně tři kilometry široký pás zcela zdevastovaného lesa a všechny osady, dosud ukryté v hustém lesním porostu, stojí nyní v násilně otevřené „měsíční“ krajině..Takový je výsledek  páteční vichřice, která se přes území Vysokých Tater přehnala rychlostí až 137 kilometrů v hodině.
Podle vyjádření pracovníků Tatranského národního parku padly ničivému větru za oběť tři miliony kubíků dřeva, ale podle některých znalců to může být až pět milionů. Škody na lesních porostech jdou do milionů a ekologické škody jsou nevyčíslitelné. Odborníci se shodují,  páteční vichřice je v Tatrách největší katastrofou od roku 1936.

Odborníci varují
Vichřice, která se přehnala přes Vysoké Tatry, však způsobila nejen obrovské materiální škody, ale současně vyvolala i širokou diskusi odborníků o klimatických změnách i o neblahém vlivu  člověka na tvář přírody. Podle nich mohou být v blízké budoucnosti obrázky, připomínající katastrofické filmy po pádu obřího meteoritu či jaderném výbuchu,  realitou i v jiných částech střední Evropy.
Čeští odborníci jsou zajedno v tom, že v případě obdobného zkázonosného vichru nad českými horami mohou jako dnešní Vysoké Tatry vypadat v budoucnu i Krkonoše,  Šumava či Jeseníky, protože i zde jsou stejně narušené přirozené porosty s tradiční druhovou skladbou.
Současné rozsáhlé monokultury s porosty smrku jsou proti silnému větru doslova bezbranné, jelikož smrky  jsou mělce zakořeněné a rostou blízko sebe. Padne-li jeden, strhne i mnoho dalších, zvlášť, když mají podmáčené kořeny. „Pokud takový vítr přijde i sem, tak stromy začnou padat i u nás,“ řekl Jaroslav Müller ze Správy CHKO Beskydy.

Článek na téma Proč přibývá přírodních pohrom? vyjde v časopisu 21.STOLETÍ v únoru příštího roku.

 

reklama
Související články
Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a […]
Po desetiletích poklesu populace se budoucnost některých druhů ryb díky dlouholetému úspěšnému řízení rybolovu a ochranným opatřením zdá být o něco růžovější než předtím. Podle nového výzkumu však mají někteří žraloci, žijící v otevřených vodách, stále problémy. Tito žraloci jsou často náhodnou kořistí při lovu tuňáků. Nedostatek specializované ochrany těchto druhů znamená, že riziko jejich […]
Máte doma čtyřnohého mazlíčka? Pokud ho krmíte jen suchým krmivem, jste podle posledního zjištění vědců ekologičtější než ti, kdo je krmí konzervami a kapsičkami. Tak to aspoň tvrdí veterinářka Vivian Pedrinelliová z univerzity v São Paulu a její kolegové. Jejich analýza více než 900 stovek krmných dávek pro domácí zvířata ukázala, že téměř 90 % […]
Pokud se dotknete naší kopřivy dvoudomé, zabodnou se vám do kůže její trichomy, které způsobí bolest a svědění. Ovšem to je nic proti ďábelskému kopřiváku morušovitému, jehož kontakt s lidskou kůží vyvolává pocit ne nepodobný poleptání kyselinou… Kopřivák je v průměru dva až čtyři metry vysoká stálezelená rostlina s širokými „lopuchovitými“ listy, která roste výhradně […]
Pokojové rostliny měly dlouhá léta pověst fotosyntetických organismů zlepšujících klima v uzavřeném prostoru. Z piedestalu výkonných čističek vzduchu je však nakonec srazili sami vědci… Jeden květinový list vytvoří za hodinu v průměru 5 ml kyslíku, za celý den jde o množství srovnatelné s 2,4 litry kyslíku. Na vyčištění vzduchu v celé místnosti je to však […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz