Domů     Příroda
Ničivý vítr zdevastoval Vysoké Tatry
21.stoleti 24.11.2004

Vysoké Tatry, tak jak je návštěvníci doposud znali, už neexistují. Po páteční vichřici, která trvala více než pět hodin, zcela změnily svou tvář a většina místních lidí i odborníků hovoří o katastrofě, jakou Tatry dosud nezažily.
Vysoké Tatry, tak jak je návštěvníci doposud znali, už neexistují. Po páteční vichřici, která trvala více než pět hodin, zcela změnily svou tvář a většina místních lidí i odborníků hovoří o katastrofě, jakou Tatry dosud nezažily.

Z části Vysokých Tater doslova zmizel les. Od Podbanského až po Tatranskou kotlinu je vidět přibližně tři kilometry široký pás zcela zdevastovaného lesa a všechny osady, dosud ukryté v hustém lesním porostu, stojí nyní v násilně otevřené „měsíční“ krajině..Takový je výsledek  páteční vichřice, která se přes území Vysokých Tater přehnala rychlostí až 137 kilometrů v hodině.
Podle vyjádření pracovníků Tatranského národního parku padly ničivému větru za oběť tři miliony kubíků dřeva, ale podle některých znalců to může být až pět milionů. Škody na lesních porostech jdou do milionů a ekologické škody jsou nevyčíslitelné. Odborníci se shodují,  páteční vichřice je v Tatrách největší katastrofou od roku 1936.

Odborníci varují
Vichřice, která se přehnala přes Vysoké Tatry, však způsobila nejen obrovské materiální škody, ale současně vyvolala i širokou diskusi odborníků o klimatických změnách i o neblahém vlivu  člověka na tvář přírody. Podle nich mohou být v blízké budoucnosti obrázky, připomínající katastrofické filmy po pádu obřího meteoritu či jaderném výbuchu,  realitou i v jiných částech střední Evropy.
Čeští odborníci jsou zajedno v tom, že v případě obdobného zkázonosného vichru nad českými horami mohou jako dnešní Vysoké Tatry vypadat v budoucnu i Krkonoše,  Šumava či Jeseníky, protože i zde jsou stejně narušené přirozené porosty s tradiční druhovou skladbou.
Současné rozsáhlé monokultury s porosty smrku jsou proti silnému větru doslova bezbranné, jelikož smrky  jsou mělce zakořeněné a rostou blízko sebe. Padne-li jeden, strhne i mnoho dalších, zvlášť, když mají podmáčené kořeny. „Pokud takový vítr přijde i sem, tak stromy začnou padat i u nás,“ řekl Jaroslav Müller ze Správy CHKO Beskydy.

Článek na téma Proč přibývá přírodních pohrom? vyjde v časopisu 21.STOLETÍ v únoru příštího roku.

 

Související články
Více než 400 primitivních koster prehistorických velryb bylo nalezeno v egyptském údolí Wadi Al-Hitan, což v překladu znamená „Údolí velryb“. Jejich zkoumání nabízí unikátní pohled na vývoj těchto tvorů, zejména jejich přerod ze suchozemských na mořské živočichy. Údolí velryb se nachází v egyptské saharské poušti. Místo bylo během pozdního eocénu, tedy v období před 55,8 […]
Objevy Příroda 7.7.2025
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost rostlin může významně ovlivnit, kolik uhlíku se ukládá do půdy.   Klíčem je ale správné místo a správné podmínky – jinak […]
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Příroda 3.7.2025
Bez slunce by nebyl život. Ale co kdybychom se naučili jeho sílu napodobit? Vědci jsou na stopě zázraku, který by mohl změnit svět. A pomáhá jim při tom kvantová magie. Každý zelený list je malá chemická továrna. V tichosti a s dokonalou přesností přeměňuje sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na kyslík a cukr. Tím […]
S rostoucími globálními teplotami jsou sezónní alergici vystaveni většímu množství pylu v ovzduší po delší dobu. To ale ještě není to nejhorší. Teplejší planeta s sebou přináší rovněž jevy zvané pylové bouře. Triliony pylových částic jsou během nich nasáty do mraků a v nich roztříštěny na menší úlomky, aby se následně vrátily zpět dolů, kde […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz