Domů     Příroda
Mrazivých dnů bude ubývat!
21.stoleti 19.11.2004

S přibývajícími lety má na celém světě ubývat počet mrazivých dnů – až o deset za rok. Mnohé zimní dny se tak teplotně spíš přiblíží teplejším jarním podmínkám. Letos na podzim to na závěr rozsáhlého výzkumu uvedli vědci z amerického Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR).S přibývajícími lety má na celém světě ubývat počet mrazivých dnů - až o deset za rok. Mnohé zimní dny se tak teplotně spíš přiblíží teplejším jarním podmínkám. Letos na podzim to na závěr rozsáhlého výzkumu uvedli vědci z amerického Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR).

S pomocí počítačové techniky a unikátního softwaru se jim podařilo simulovat a důkladně zkoumat průběh každodenního počasí do doby, které se většina z nás asi nedožije.

Dostali se až k roku 2099
Porovnávali meteorologickou situaci v USA a Kanadě z období let 1961 – 1990 s tím, jaké počasí by mohlo být v létech 2080 – 2099. Výzkum financovala americká  Národní vědecká nadace (NSF). Její programový ředitel Cliff Jacobs uvedl: „Tato originální modelová simulace odhaluje komplexně vztahy mezi různými  faktory životního prostředí, které mají vliv na intenzitu mrazu v přírodě. Vzniká tak nový pohled na širší dopady změny klimatu.“
Vedoucí projektu Gerald Meehl upozornil: „O něco podobného se dosud snažili odborníci na celém světě. Neměli však k dispozici zařízení umožňující pracovat s detaily o tom, jaké bylo počasí doslova každý den po mnoho roků, které sledujeme.“

Příčiny oteplování neovlivní ani samotní lidé
Badatelé za hlavní faktor považují změny cirkulace (proudění) vzduchu a v atmosférickém tlaku. Má se dál zvyšovat teplota polárních oblastí (Arktida a Antarktida), ovšem nikoli tak, aby zcela roztály zdejší ledovce. Takové katastrofě prý zabrání tamější stále chladné noci.
Nízké noční teploty údajně ovlivní i změny ve vlhkosti půdy a tzv. mrakový kryt.
Z mnoha otázek, které se objevily jako zpětná vazba na výsledky bádání, mezi nejzávažnější patří, zda menší počet mrazivých dnů nějak výrazněji ovlivní vegetační období různých plodin. Šéf Meehl odpovídá: „Zatím to nelze přesně specifikovat. Tím se bude zabývat průzkum, jehož výsledky budeme znát až v roce 2007.“
Jiní odborníci upozorňují, že Země v průběhu geologického vývoje prodělává různé klimatické změny – s periodou tisíců až milionů let. Jde především o důsledky přírodních vlivů.

Co dokáže CO2?
Průzkum ledovců ukázal, že v dobách ledových byla v ovzduší menší koncentrace oxidu uhličitého (CO2) – a to až polovina hodnoty, která platí dnes, kdy prožíváme tzv. teplé období.
Právě s obsahem CO2 přímo úměrně souvisí i průměrná teplota.
Přitom již změna o jediný stupeň významně ovlivňuje klima. V současnosti se průměrná teplota zvyšuje stále rychleji, takže v geologicky krátké době (možná už do 100 roků) lze očekávat zvýšení až o pět stupňů. Nárůst teploty je dnes desetkrát až stokrát rychlejší než na konci doby ledové. To by hrozilo katastrofou.
Hlavním faktorem ovlivňujícím teplotu ovzduší je údajně koloběh uhlíku na Zemi – mezi atmosférou a zemským povrchem. Rezervoárem CO2 jsou hlavně živé organismy (při dýchání) a rostliny (fotosyntéza). Příroda produkuje CO2 třeba při erupcích vulkánů či výronech zemního plynu. Ovšem mnohem ještě významnější je spalování fosilních paliv – uhlí, nafty a zemního plynu, ve kterých se před miliony let vázalo ohromné množství uhlíku. Každý rok tak do ovzduší přibudou asi 3 GT (gigatuny = miliardy tun) uhlíku ve formě CO2. Situaci lidé zhoršují i velkoplošných kácením lesních porostů.

Víme, že větru ani dešti neporučíme!
Vedle dominujícího množství CO2 (a méně i jiných plynů v atmosféře) mají na počasí vliv rovněž další faktory: tání ledu a sněhu, pokrytí oblohy oblačností, teplota oceánů, mořské proudění, množství a rozmístění vegetace, UV záření – a v neposlední řadě vodní pára (škodlivý tzv. skleníkový efekt).
Stále důležitější jsou i přírodní katastrofy- výbuchy sopek, zemětřesení, cyklóny.
Dosud se vědci neshodují, zda letošní rekordní počet hurikánů, které ničí území Severní a Střední Ameriky, souvisí se změnami klimatu. Převažuje však názor, který letos na podzim prezentovala Andrew Leová z oddělení předpovědi počasí na University College London:. „Zjistili jsme, že aktivita hurikánů je jednoznačně spojena s teplotou moře v tropické oblasti a s nízko vanoucími pasáty v Atlantiku a Karibiku…Teplota vodní hladiny byla tento rok nadprůměrná.“
Nadprůměrný byl i počet ničivých větrných bouří, smrští. Předpověď pro letošní rok počítala v Americe se dvěma až čtyřmi velkými hurikány. Příroda však znovu děsivě dokázala, že jí nic nezabrání v jejím často ničivém díle. Povídání o tom, že lidé poručí větru a dešti zůstává dál jen pouhým zbožným přáním!

Více se dozvíte:
http://www.nsf.gov/od/lpa/newsroom/pr.cfm?ni=15000000000106
http://ekolist.cz/zprava.shtml?x=202842, 203796
http://www.osud.cz/magazin/59.htm

U severního pólu se dalo koupat
Arktida je oblast o rozloze 26, 4 milionů km 2 kolem severního pólu.Vědci již dříve předpověděli, že se v důsledku klimatických změn bude oteplovat rychleji než ostatní části planety. To může mít nedozírné důsledky pro zdejší divokou přírodu. Nejdramatičtěji se tento trend projevuje právě na Aljašce, u Beringova moře. Průměrné teploty tady v průběhu minulých 30 let rostly tempem 0,75°C za každé desetiletí.
Dovedete si představit, že by tam mohlo být příjemné prostředí s teplotou kolem 20 C? Právě nyní to potvrdili vědci z osmi zemí, kteří se zúčastnili  mezinárodní expedice ACEX (Artic Coring Expedition).
Do nehostinných pustin se vydali na palubách tří ledoborců. Pomocí moderního zařízení se jim podařilo od letošního srpna asi 250 kilometrů od severního pólu udělat průzkumné vrty do vrstvy usazenin silné 410 metrů.
V hloubce 390 metrů pod mořským dnem je čekal šokující objev: pozůstatky miniaturních mořských řas přizpůsobených na život v subtropických teplotách. Našli i četné další mikroorganismy. Vedoucí expedice Jan Backmann ze Stockholmské univerzity uvedl: „Nyní už víme, že před 55 miliony let, na přelomu paleocénu a eocénu, byli na Zemi – včetně Arktidy – extrémní skleníkové podmínky.“ To znamená, že tam po ledu, sněhu a třeskutém mrazu nebylo ani památky.
Od počátku listopadu vzorky sedimentů zkoumají ve špičkově vybavených laboratořích v německých Brémách odborníci. Už nyní hovoří o malé senzaci, protože první výsledky dokazují, že před miliony lety došlo v Arktickém oceánu (o hloubce až 4316 m pod severním pólem) ke katastrofálnímu vymírání druhů. Nejspíše to souvisí s prudkou změnou klimatických poměrů. Příčiny však zatím zůstávají záhadou.

Vědci varují před rychlým táním ledovců
Celková plocha ledovců, kterou pokrývají souš, je nyní 15 861 766 km2. Z toho 13 593 310 km2 připadá na Antarktidu a subantarktické ostrovy. Proto jsou klimatologové nemile překvapeni, že právě na jižní polární čepičce u Amundsenova moře ohromné ledovce teď tají dvakrát rychleji než v roce 1990.
Mezinárodní vědecký tým letos zjistil, že ztrácejí o 60 % víc ledu než dokážou nashromáždit z napadeného sněhu. Mnohé antarktické ledovce díky nové vrstvě sněhu sice shora přibývají, ale zespodu ubývají – až o 10 metrů za rok! 
Varování přichází i z Číny, kde se nachází polovina asijských a více jak 15 procent světových ledovců. Letos v září vědci z Čínské akademie věd zveřejnili obsáhlou studii, podle které by při současném stupni tempu tání do roku 2050 mohlo zmizet 64 % čínských ledovců. Proto varují před možnými katastrofálními důsledky nadměrného ledovcového tání na globální ekosystém.
Mnohem horší by to však bylo v případě Antarktidy. Současná rychlost tání totiž zvedá hladinu moře každý rok o 0,2 mm! Tak například v oblasti Larsenova moře teploty za posledních 60 let vzrostly o 2, 5 °C.
Optimističtější je zjištění, že situace není ještě katastrofická: Většina antarktických ledovců by  začala rapidně roztávat, kdyby dnešní letní teplota (průměr – 8 ° C) stoupla nejméně o 6° C.

Související články
V tibetštině je nazýván Čumulangma, v nepálštině Sagarmatha. Je to ikonická část pozemské topografie, představuje smrtelné nebezpečí pro horolezce a zároveň je geologickým zázrakem. A navíc stále roste. Takový je Mt. Everest. S vrcholem ve výšce 8 848,86 metrů nad mořem bez problémů drží titul nejvyšší hory světa. Jistě, havajská Mauna Kea měří od úpatí […]
Vědci ze Stanfordovy univerzity zjistili, že po nanesení žlutého potravinářského barviva tartrazinu na kůži myší, dojde k jejímu zprůhlednění, a tak je možné sledovat jejich střeva a břišní orgány či cévy v mozku bez nutnosti chirurgického výkonu. Po smytí barviva získá kůže opět normální barvu. Potravinářské barvivo po nanesení dočasně zprůhlední kůži, svaly a pojivové […]
Příroda je plná travičů. Není před nimi úniku, jsou ve vodě, ve vzduchu i na souši, od těch nejdrobnějších, bakterií, až po šestimetrovou kobru královskou. Všichni ale mají jedno společné – v jejich jedech jsou látky, které by mohly nesmírně pomoci při léčení různých nemocí. V únoru tohoto roku rozvířila atmosféru v Lakewoodu v americkém státě […]
Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New […]
Už od roku 2005 zkoumá profesor Julian Byaliss, který hostuje na Oxford Brookes University, horu Mabu a její okolí v africkém Mosambiku. Zdejší deštný prales je totiž domovem řady endemických druhů rostlin a živočichů. Odborníci proto usilují o to, aby byla oblast navržena jako nový ekoregion s názvem South East Africa Montane Archipelago (SEAMA). Mount […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz