Domů     Příroda
Mrazivých dnů bude ubývat!
21.stoleti 19.11.2004

S přibývajícími lety má na celém světě ubývat počet mrazivých dnů – až o deset za rok. Mnohé zimní dny se tak teplotně spíš přiblíží teplejším jarním podmínkám. Letos na podzim to na závěr rozsáhlého výzkumu uvedli vědci z amerického Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR).S přibývajícími lety má na celém světě ubývat počet mrazivých dnů - až o deset za rok. Mnohé zimní dny se tak teplotně spíš přiblíží teplejším jarním podmínkám. Letos na podzim to na závěr rozsáhlého výzkumu uvedli vědci z amerického Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR).

S pomocí počítačové techniky a unikátního softwaru se jim podařilo simulovat a důkladně zkoumat průběh každodenního počasí do doby, které se většina z nás asi nedožije.

Dostali se až k roku 2099
Porovnávali meteorologickou situaci v USA a Kanadě z období let 1961 – 1990 s tím, jaké počasí by mohlo být v létech 2080 – 2099. Výzkum financovala americká  Národní vědecká nadace (NSF). Její programový ředitel Cliff Jacobs uvedl: „Tato originální modelová simulace odhaluje komplexně vztahy mezi různými  faktory životního prostředí, které mají vliv na intenzitu mrazu v přírodě. Vzniká tak nový pohled na širší dopady změny klimatu.“
Vedoucí projektu Gerald Meehl upozornil: „O něco podobného se dosud snažili odborníci na celém světě. Neměli však k dispozici zařízení umožňující pracovat s detaily o tom, jaké bylo počasí doslova každý den po mnoho roků, které sledujeme.“

Příčiny oteplování neovlivní ani samotní lidé
Badatelé za hlavní faktor považují změny cirkulace (proudění) vzduchu a v atmosférickém tlaku. Má se dál zvyšovat teplota polárních oblastí (Arktida a Antarktida), ovšem nikoli tak, aby zcela roztály zdejší ledovce. Takové katastrofě prý zabrání tamější stále chladné noci.
Nízké noční teploty údajně ovlivní i změny ve vlhkosti půdy a tzv. mrakový kryt.
Z mnoha otázek, které se objevily jako zpětná vazba na výsledky bádání, mezi nejzávažnější patří, zda menší počet mrazivých dnů nějak výrazněji ovlivní vegetační období různých plodin. Šéf Meehl odpovídá: „Zatím to nelze přesně specifikovat. Tím se bude zabývat průzkum, jehož výsledky budeme znát až v roce 2007.“
Jiní odborníci upozorňují, že Země v průběhu geologického vývoje prodělává různé klimatické změny – s periodou tisíců až milionů let. Jde především o důsledky přírodních vlivů.

Co dokáže CO2?
Průzkum ledovců ukázal, že v dobách ledových byla v ovzduší menší koncentrace oxidu uhličitého (CO2) – a to až polovina hodnoty, která platí dnes, kdy prožíváme tzv. teplé období.
Právě s obsahem CO2 přímo úměrně souvisí i průměrná teplota.
Přitom již změna o jediný stupeň významně ovlivňuje klima. V současnosti se průměrná teplota zvyšuje stále rychleji, takže v geologicky krátké době (možná už do 100 roků) lze očekávat zvýšení až o pět stupňů. Nárůst teploty je dnes desetkrát až stokrát rychlejší než na konci doby ledové. To by hrozilo katastrofou.
Hlavním faktorem ovlivňujícím teplotu ovzduší je údajně koloběh uhlíku na Zemi – mezi atmosférou a zemským povrchem. Rezervoárem CO2 jsou hlavně živé organismy (při dýchání) a rostliny (fotosyntéza). Příroda produkuje CO2 třeba při erupcích vulkánů či výronech zemního plynu. Ovšem mnohem ještě významnější je spalování fosilních paliv – uhlí, nafty a zemního plynu, ve kterých se před miliony let vázalo ohromné množství uhlíku. Každý rok tak do ovzduší přibudou asi 3 GT (gigatuny = miliardy tun) uhlíku ve formě CO2. Situaci lidé zhoršují i velkoplošných kácením lesních porostů.

Víme, že větru ani dešti neporučíme!
Vedle dominujícího množství CO2 (a méně i jiných plynů v atmosféře) mají na počasí vliv rovněž další faktory: tání ledu a sněhu, pokrytí oblohy oblačností, teplota oceánů, mořské proudění, množství a rozmístění vegetace, UV záření – a v neposlední řadě vodní pára (škodlivý tzv. skleníkový efekt).
Stále důležitější jsou i přírodní katastrofy- výbuchy sopek, zemětřesení, cyklóny.
Dosud se vědci neshodují, zda letošní rekordní počet hurikánů, které ničí území Severní a Střední Ameriky, souvisí se změnami klimatu. Převažuje však názor, který letos na podzim prezentovala Andrew Leová z oddělení předpovědi počasí na University College London:. „Zjistili jsme, že aktivita hurikánů je jednoznačně spojena s teplotou moře v tropické oblasti a s nízko vanoucími pasáty v Atlantiku a Karibiku…Teplota vodní hladiny byla tento rok nadprůměrná.“
Nadprůměrný byl i počet ničivých větrných bouří, smrští. Předpověď pro letošní rok počítala v Americe se dvěma až čtyřmi velkými hurikány. Příroda však znovu děsivě dokázala, že jí nic nezabrání v jejím často ničivém díle. Povídání o tom, že lidé poručí větru a dešti zůstává dál jen pouhým zbožným přáním!

Více se dozvíte:
http://www.nsf.gov/od/lpa/newsroom/pr.cfm?ni=15000000000106
http://ekolist.cz/zprava.shtml?x=202842, 203796
http://www.osud.cz/magazin/59.htm

U severního pólu se dalo koupat
Arktida je oblast o rozloze 26, 4 milionů km 2 kolem severního pólu.Vědci již dříve předpověděli, že se v důsledku klimatických změn bude oteplovat rychleji než ostatní části planety. To může mít nedozírné důsledky pro zdejší divokou přírodu. Nejdramatičtěji se tento trend projevuje právě na Aljašce, u Beringova moře. Průměrné teploty tady v průběhu minulých 30 let rostly tempem 0,75°C za každé desetiletí.
Dovedete si představit, že by tam mohlo být příjemné prostředí s teplotou kolem 20 C? Právě nyní to potvrdili vědci z osmi zemí, kteří se zúčastnili  mezinárodní expedice ACEX (Artic Coring Expedition).
Do nehostinných pustin se vydali na palubách tří ledoborců. Pomocí moderního zařízení se jim podařilo od letošního srpna asi 250 kilometrů od severního pólu udělat průzkumné vrty do vrstvy usazenin silné 410 metrů.
V hloubce 390 metrů pod mořským dnem je čekal šokující objev: pozůstatky miniaturních mořských řas přizpůsobených na život v subtropických teplotách. Našli i četné další mikroorganismy. Vedoucí expedice Jan Backmann ze Stockholmské univerzity uvedl: „Nyní už víme, že před 55 miliony let, na přelomu paleocénu a eocénu, byli na Zemi – včetně Arktidy – extrémní skleníkové podmínky.“ To znamená, že tam po ledu, sněhu a třeskutém mrazu nebylo ani památky.
Od počátku listopadu vzorky sedimentů zkoumají ve špičkově vybavených laboratořích v německých Brémách odborníci. Už nyní hovoří o malé senzaci, protože první výsledky dokazují, že před miliony lety došlo v Arktickém oceánu (o hloubce až 4316 m pod severním pólem) ke katastrofálnímu vymírání druhů. Nejspíše to souvisí s prudkou změnou klimatických poměrů. Příčiny však zatím zůstávají záhadou.

Vědci varují před rychlým táním ledovců
Celková plocha ledovců, kterou pokrývají souš, je nyní 15 861 766 km2. Z toho 13 593 310 km2 připadá na Antarktidu a subantarktické ostrovy. Proto jsou klimatologové nemile překvapeni, že právě na jižní polární čepičce u Amundsenova moře ohromné ledovce teď tají dvakrát rychleji než v roce 1990.
Mezinárodní vědecký tým letos zjistil, že ztrácejí o 60 % víc ledu než dokážou nashromáždit z napadeného sněhu. Mnohé antarktické ledovce díky nové vrstvě sněhu sice shora přibývají, ale zespodu ubývají – až o 10 metrů za rok! 
Varování přichází i z Číny, kde se nachází polovina asijských a více jak 15 procent světových ledovců. Letos v září vědci z Čínské akademie věd zveřejnili obsáhlou studii, podle které by při současném stupni tempu tání do roku 2050 mohlo zmizet 64 % čínských ledovců. Proto varují před možnými katastrofálními důsledky nadměrného ledovcového tání na globální ekosystém.
Mnohem horší by to však bylo v případě Antarktidy. Současná rychlost tání totiž zvedá hladinu moře každý rok o 0,2 mm! Tak například v oblasti Larsenova moře teploty za posledních 60 let vzrostly o 2, 5 °C.
Optimističtější je zjištění, že situace není ještě katastrofická: Většina antarktických ledovců by  začala rapidně roztávat, kdyby dnešní letní teplota (průměr – 8 ° C) stoupla nejméně o 6° C.

Související články
Pro řadu lidí je symbolem roztomilosti. Ale i to předoucí klubíčko pořád zůstává šelmou. A to takovou, že dokáže rozvrátit celé ekosystémy. Kočka domácí, domestikovaná forma kočky plavé, člověka doprovází už nějakých 8 000 let. Dnes jsou kočky společně se psy nejoblíbenějšími domácími mazly. Mezinárodní společnost pro ochranu zvířat (ISPA) odhaduje, že na světě žije […]
Globální oceán již více než rok každý den překonává své teplotní rekordy. Rok 2024 zatím pokračuje v trendu z roku 2023. Právě tehdy se vlna rekordů nastartovala a od té doby nezpomaluje. Podle údajů Copernicus Climate Change Service dosáhla v březnu letošního roku průměrná globální teplota povrchu moře nového měsíčního maxima 21,07 stupně Celsia. „Březen […]
Málokteří živočichové vyvolávají tak silný obdiv a zároveň odpor jako pavouci. Arachnofobií neboli abnormálním strachem z pavouků trpí až 6 % světové populace, častěji ženy než muži. Nutno však říci, že většina nejděsivějších věcí, které se o těchto osminohých členovcích tradují, jsou jen fámy! Řada lidí se domnívá, že je pavouci chtějí pokousat, a to […]
Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti, na jehož vývoji pracuje Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Většinou blesky vznikají v bouřkovém oblaku, který se nazývá cumulonimbus. Známe ho […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz