Jak cestuje plevel?

Pro zemědělství je důležité, aby se kulturní rostliny chránily před cizími pleveli, které je mohou zničit. Vlivem rozvoje chemických přípravků měla taková ochrana v minulosti převážně chemický ráz. Bylo snadné použít pesticidy a škodlivý plevel vyhubit. Ovšem některé rostliny měly tuhý kořínek a nějaký ten hebricid je neodradil. Ba naopak: zvykly si na něj, získaly vůči němu imunitu, a tak se z nich stali otužilci.Pro zemědělství je důležité, aby se kulturní rostliny chránily před cizími pleveli, které je mohou zničit. Vlivem rozvoje chemických přípravků měla taková ochrana v minulosti převážně chemický ráz. Bylo snadné použít pesticidy a škodlivý plevel vyhubit. Ovšem některé rostliny měly tuhý kořínek a nějaký ten hebricid je neodradil. Ba naopak: zvykly si na něj, získaly vůči němu imunitu, a tak se z nich stali otužilci.

Adventivní rostliny
Možná vás překvapí informace, že celá třetina rostlin, které se vyskytují na českém území, je cizího původu. Z toho některé jsou označovány za cizí expanzivní plevele. „Pro veškeré rostliny, které k nám migrují ze zahraničí, respektive jsou k nám zavlečeny různými způsoby a cestami, má botanika odborný termín: nazývají se adventivní.
Ty se někdy mohou stát cizími expanzivními pleveli, pokud se vyznačují velkou biologickou a ekologickou adaptabilitou a plasticitou a vynikají expanzivním šířením, a to i do zemědělských kultur. Takže cizími expanzivními pleveli se téměř vždycky stávají adventivní rostliny, ale ne každá adventivní rostlina je cizím expanzivním plevelem. Ze všech cizích rostlin vyskytujících se na českém území je pouze několik procent považováno za plevel“, vysvětluje RNDr. Vladimír Jehlík DrSc., který se problematikou zavlečených rostlin zabýval v AV ČR a později krátkodobě ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby. V současné době pracuje jako soukromý badatel s podporou Grantové agentury České republiky. Je editorem rozsáhlé publikace s názvem Cizí expanzivní plevele, kterou vydalo nakladatelství Academia, a v současné době se zabývá rostlinami říčních přístavů střední Evropy.

Putování expanzivních plevelů
Cizí expanzivní plevele jsou tedy rostliny, které mají cizí původ, soustavně k nám přicházejí a mají schopnost se v českém prostředí množit, a co je nejdůležitější, díky svým biologickým vlastnostem mohou způsobit značné škody českému zemědělství. Zemědělské půdy se jejich působením stávají méně výnosné. „Jak se k nám vůbec takové rostliny dostávají?“, ptáme se doktora Jehlíka. „Železniční dopravou, společně s osivem, olejninami a obilím, železnou rudou, s vlnou a bavlnou a dalšími rostlinami a plodinami. Proto jsou stěžejními místy sídla s přísunem zboží ze zahraničí v průmyslových nebo v průmyslově-zemědělských oblastech. Takže v našem výzkumu věnujeme nejvíce pozornosti komunikacím, a zvláště nás zajímají železniční a vodní cesty s lodní dopravou. U železnic to jsou nádraží, sklady, sila, rampy a odstavné koleje, železniční uzly a další místa, kde se adventivní rostliny zhusta vyskytují“. 
Adventivní rostliny se k nám dostávají po třech hlavních cestách: labské (více než 80 druhů), východní cestou po železniční trati z bývalého SSSR (asi 50 druhů) a po cestě panonské z jihovýchodní Evropy (zatím asi 30 druhů).

Prim měla labská cesta
K zavlékání největšího množství rostlin do České republiky docházelo po labské cestě. Rostliny se rozšiřovaly lodní dopravou ve směru toku Labe z Hamburku. Dostaly se do přístavů (Děčín, Ústí nad Labem, Mělník) a odtamtud železniční a automobilovou dopravou do středních Čech, zejména do Polabí. Vyskytují se hlavně v přístavech, na nádražích, na dvorech závodů na zpracování olejnin, ale také v zemědělských závodech na Kolínsku. Cizí rostliny, a tedy i plevele se šíří hlavně skrze dovážené zemědělské suroviny. V posledních desetiletích sehrály v tomto směru důležitou úlohu především olejniny, a potom v menší míře obilí, které se k nám dováželo z bývalého SSSR po železnici z Čierné nad Tisou.
Podle RNDr. Jehlíka se v minulosti jako jedna z nejvíce rizikových surovin v tomto směru projevila sója. Sójové boby, které k nám putovaly od roku 1961 po Labi před Hamburk, s sebou přivážely množství semen cizích rostlin. Společně se severoamerickými sójovými boby se k nám dostalo velké množství takových adventivních rostlin, jejichž původ lze většinou lokalizovat do severovýchodní části USA. Zkrátka: „Labské říční přístavy vypadaly v té době jako taková malá Amerika,“ říká Vladimír Jehlík.

Unikátní světové pracoviště
V té době také začal v České republice soustavný výzkum adventivních rostlin. V roce 1962 bylo založeno Oddělení pro výzkum antropofyt jako součást Botanického ústavu ČSAV Průhonice, které založil a zpočátku vedl tehdejší ředitel tohoto ústavu RNDr. Slavomil Hejný DrSc. RNDr. Vladimír Jehlík CSc. se společně se svými kolegy zasloužil o úspěch pracoviště: působil tam více než třicet let a diagnostikoval u nás například hulevník povolžský. Toto oddělení bylo svého času patrně jediným vědeckým pracovištěm na světě, které se uvedenou problematikou podrobně zabývalo. Díky jeho výsledkům patří ČR ve výzkumu zavlečených rostlin ke světové špičce, přestože v západních zemích prý mají badatelé lepší podmínky.
Globální oteplování planety
Na základě douholetého pozorování cizích expanzivních plevelů a dalších adventivních rostlin na našem území dospěli vědci k závěru, že globální oteplování planety má vliv i na šíření těchto rostlin. Zjistili, že v několika posledních desetiletích se k nám dostalo velké množství jinak teplomilných rostlin, které se rozšiřují do chladnějších a vlhčích oblastí.
A jak se proti plevelům bránit? „Je nutno důsledně vycházet ze zásad prevence, kde je na prvním místě čistota osiva, dále též dokonalá příprava a technická manipulace s materiálem (perspektivní je kontejnerová přeprava) a v neposlední řadě také monitorování cizích plevelů. Zaměstnanci v zemědělství by měli dobře znát rizikové rostliny, aby mohli včas rozeznat případné nebezpečí, a mechanicky je zlikvidovat. Jsem toho názoru, že z hlediska ochrany životního prostředí je nutné používat herbicidy jen v nejnutnějších případech, a to výhradně takové, které jsou ekologicky přijatelné. Ekologické hledisko by se rozhodně mělo dostat do popředí.“


BÉR VELKOPLODÝ
Rostlina, která má svůj původ v jižní Asii, to do České republiky vzala oklikou. Ve své domovině roste tato jednoletá trsnatá tráva z čeledi lipnicovitých v křovinách a u vod, ale líbí se jí také na pustých místech.
Ovšem pokud se vyskytne na japonském nebo korejském poli, je považována za nebezpečný plevel. Kolem roku 1920 přicestovala společně s čínským prosem do USA, v zaslíbené zemi ihned zdomácněla a natropila značné škody americkému zemědělství. Jako by to cestování nestačilo, bér velkoplodý byl poprvé zpozorován v roce 1960 ve střední Evropě, přesněji v Berlíně, kam se dostal ve společnosti sójových bobů. Rok poté se dostal po labské cestě do Ústí nad Labem, kde byl nalezen už v roce 1961. Dostával se k nám nejen se sójovými boby, ale také s obilím, řepkou a bavlnovým odpadem. Úplně nejvíc se mu u nás zalíbilo na železničních nádražích, či v říčních přístavech a byl zaznamenán také ve středním Polabí.

TAJEMSTVÍ ŠŤOVÍKU: PLEVEL, NEBO LÉČIVKA?
Šťovík zahradní, který se vyznačuje svou kyselou chutí a roste na zahradách je kupodivu v současné době také obávaným plevelem.
Je zajímavé, že ještě před 70 až 150 lety byl u nás pro svůj vysoký obsah vitamínu C a železa pěstován jako špenátová zelenina, na Slovensku dokonce ještě dříve, a některé lokality vznikly zplaněním ze zahradní kultury.
Není u nás původním druhem, má svůj původ v jižní Evropě a mimo Evropu jej znají například v Libanonu, v Sýrii, na Kavkazu a ve Střední Asii. Cestuje po světě společně se železničním a silničním transportem (se štěrkopískem, škvárou a dalšími stavebními substráty), dále s osivem a konzumním obilím. Po druhé světové válce se šťovík zahradní začal, a to hlavně na Slovensku, rozšiřovat ohromným tempem, a z původně zdravé zeleniny se stal obávaný plevel. V Nitře zaplavil zejména akátové svahy, staveniště a rumiště, a objevoval se i podél silnic.
Situace na našem území je podle prognózy příznivější: zatímco na Slovensku je obávaným plevelem, který se vyskytuje zejména v kukuřičných polích, v České republice se prý jako plevel ani v budoucnosti příliš neprosadí.

LOCIKA
Locika tatarská, vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých, s modrofialovými nebo modrými květy, která kvete od června do září, zdomácněla v Evropě už někdy před sto lety.
Málokdo ale ví, že jejím původním domovem je kromě jihovýchodní Evropy také Střední Asie, Tibet a Himáláje. V západním Tibetu dokonce roste ve výšce až 5000 m nad mořem. Locika tatarská se u nás poprvé objevila v roce 1957, a to na jedné pražské skládce v Ďáblicích. Rychle se rozšířila do dalších míst a v současné době už je známá na šestnácti českých lokalitách.
I když jsou domovem této rostlinky mimo jiné tibetské velehory, v České republice se jí mimořádně daří a úspěšně se zde množí. Jak k nám přišla? S buddhistickými cestovateli to prý nebylo. Pravděpodobně se k nám rozšířila železniční cestou společně s obilím z bývalého SSSR. Locika tatarská je velmi obávaným plevelem a vysušuje půdu. Při absenci konkurence mohou její kořeny přirůst za 24 hodin až o 150 cm. Za dva roky může 5 rostlin zaujmout plochu 82 metrů čtverečních.
Pokud vytváří klíčivá semena, má předpoklady proniknout vzdušnou cestou i na zemědělské pozemky v okolí primárních ohnisek výskytu. Je velmi odolná a snáší i nepříznivou půdu, zkrátka přinesla si ze zahraničí tuhý kořínek. Ovšem podle prognózy se nemusíme bát: dovoz obilí z Ruska a Ukrajiny totiž téměř ustal, takže nějaké velké zamoření České republice rozhodně nehrozí.

Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nová odrůda meruněk dostala pojmenování Sophinka

Nová odrůda meruněk dostala...

Ovocnáři z Mendelovy univerzity v Brně vyšlechtili novou odrůdu meruněk. Tato odrůda je...
Porazí kalifornská rostlina Alzheimerovu chorobu?

Porazí kalifornská rostlina...

Léků rostlinného původu neustále přibývá. To odborníky motivuje hledat v přírodě...
Zamořené české lesy

Zamořené české lesy

Čím dál častěji se v lesích a parcích České republiky setkáváme s cizokrajnými...
Řekni, kde ty kytky jsou…

Řekni, kde ty kytky jsou…

„Řekni, kde ty kytky jsou, kde mohou být,“ pokračuje...
Hmyz mizí rekordní rychlostí. Konec legrace, říkají vědci

Hmyz mizí rekordní rychlostí. Konec...

Biosféra na planetě Zemi je velmi křehkým systémem, citlivým na jakékoliv...
Jak zachránit korálové útesy? Lidé staví první pozemní korálovou farmu na světě!

Jak zachránit korálové útesy? Lidé...

Již opakovaně jsme psali o tom, že korálovým útesům v oceánech zvoní...
Fotosyntéza na vzestupu

Fotosyntéza na vzestupu

Díky genovému inženýrství se vědcům podařilo vylepšit fotosyntézu....
Evropská pšenice nezvládá klimatické změny

Evropská pšenice nezvládá...

Vzhledek k probíhající změně klimatu dochází nejen k postupnému oteplování, ale...
Kombinace králíka a rostliny dokáže čistit vzduch

Kombinace králíka a rostliny...

Zní to trochu jak z hororu. Badatelé z Washingtonské univerzity vzali rostlinu...
Botanici vyvinuli kybernetickou rostlinu, která se otáčí za světlem

Botanici vyvinuli kybernetickou...

Přestože rostliny nedisponují nervovou soustavou jako živočichové,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Proč mají egyptské sochy rozbité nosy?

Proč mají egyptské sochy rozbité...

Staří Egypťané po sobě zanechali nemálo uměleckých artefaktů, zejména v...
40 let zpět: Británii poprvé povede žena!

40 let zpět: Británii poprvé...

Dcera majitele obchodu se smíšeným zbožím Margaret už odmala projevuje...
Přehledně: TOP 5 nejnebezpečnějších povolání

Přehledně: TOP 5...

Mysleli jste si, že jedním z nejnebezpečnějších povolání je...
Přelom v astronomii: První snímek černé díry

Přelom v astronomii: První snímek...

Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (Teleskop...
Tajemství městských erbů: Proč mají Pardubice ve znaku přepůleného koně?

Tajemství městských erbů: Proč mají...

Ješek z Pardubic se roku 1158 účastnil tažení císaře Fridricha Barbarossy na Milán. Po...
Nejšpinavější předměty, kterých se denně dotýkáme!

Nejšpinavější předměty, kterých se...

Většina lidí považuje za bakteriemi nejvíc zamořenou věc v domácnosti...
Co se skrývá pod nejvyšší horou sluneční soustavy?

Co se skrývá pod nejvyšší horou...

Jedním z nejvýraznějších útvarů na povrchu Marsu je obrovská štítová sopka...
Jakými vlastnostmi vynikali Hunové, kteří se stali postrachem Evropy?

Jakými vlastnostmi vynikali...

Římská říše se ocitá v poslední agónii. Většinu evropského kontinentu tehdy...
Jak se ubránit před útoky nebezpečných zvířat?

Jak se ubránit před útoky...

Útok žraloka, medvěda, nebo tygra. Nebezpečí, které může číhat třeba i...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.