„Každý člověk má snít, hlavně mladí. Vím, že mnohé zůstane jen pouhým přáním, ale přesto to přispěje k rozvoji osobnosti.“To nejsou planá slůvka neznámého romantika, ale stále usměvavého sedmdesátníka Eugena A. Cernana, jenž letos na podzim převzal v Praze nejvyšší vyznamenání Akademie věd ČR – Medaili za zásluhy o vědu a lidstvo.

Předala mu ji předsedkyně AV ČR Helena Illnerová, od které jsem uslyšel: „On přispěl k astronomii, ke geologickému výzkumu, astronautice. A když si přečtete jeho knihu Poslední muž na Měsíci, která právě vyšla v nakladatelství ACADEMIA, zjistíte, že z něho promlouvá i básník.“

Tím, komu se vyplnil sen o létání, je americký astronaut Eugene A. Cernan.Třikrát odstartoval na vesmírnou misi – premiérově v červnu 1966. Při letu Apollo 17 v prosinci 1972 na povrchu Měsíce, vzdáleného 400 000 km od Země, prožil 74 hodin, 59 minut a 40 sekund.

V měsíčním prachu zanechal otisky bot (číslo 10) jako zatím poslední z dvanácti pozemšťanů.

„Naše planeta je nádherná, to se nemohlo zrodit náhodou. Kolega Shepard na Měsíci ozářeném slunečními paprsky dojetím plakal, když v nekonečné černotě viděl jasně modravou Zemi. Tady končí naše poznatky a začíná něco tajemného, co nelze slovy vyjádřit.“

Na náš dotaz odpověděl, že počítá s obnovením letů na básnickou Lunu – a později i na Mars.

„Tam odletí mezinárodní posádka. Věřím, že v ní bude i někdo z mladých Čechů, kteří dnes chodí do školy,“ svěřil se hrdina hrdý na to, že jeho dědeček přišel za prací do Ameriky ze Slovenska a babička z Čech.

Když jsem mu řekl, že 21. STOLETÍ čte hodně mladých lidí, poznamenal, že na vesmírnou cestu poletí možná někdo z nich. Potom si náš časopis se zájmem prolistoval a napsal pozdrav čtenářům. Přání zatím „posledního muže na Měsíce“ patří vám všem – bez ohledu na věk.

Každému, kdo fandí vědě, technice, objevům – a také umí snít!

(Obsáhlý rozhovor s „posledním mužem na Měsíci“ najdete v lednovém čísle 21. STOLETÍ).