Domů     Medicína
Hrozí nám zmutování genů?
21.stoleti 21.7.2004

Výzkumníci z kanadské John-Hopkins University provedli výzkum, který prokázal, že znečištěné ovzduší nejen že může způsobit, ale také skutečně působí některé změny v genovém fondu živých tvorů.
Výzkumníci z kanadské John-Hopkins University provedli výzkum, který prokázal, že znečištěné ovzduší nejen že může způsobit, ale také skutečně působí některé změny v genovém fondu živých tvorů.

Výzkum kanadského týmu prokázal, že potomstvo myší, vystavených průmyslovému smogu, vykazuje genetické odchylky. Prozatím byly pokusy prováděny pouze na laboratorních myších, ale je téměř jisté, že účinky znečištění ovzduší mají stejný vliv na i další tvory, a tedy i na lidskou populaci. Největším nebezpečím jsou pravděpodobně mikroskopické částečky sazí, které jsou produkovány továrnami či elektrárnami, a exhalace vznikající provozem motorových vozidel. Ty jsou totiž častým původcem zdravotních obtíží, jako je např. astma nebo některé srdeční choroby. Cizorodé částice obsažené ve znečištěném ovzduší mohou být inhalovány hluboko do plic, kde pak mohou pronikat do krevního řečiště a následně putovat celým tělem. Popílek škodí genům Výzkum, který byl zahájen již v roce 2002, prokázal, že u potomků pokusných myší vystavených dlouhodobému účinku exhalací z ocelárenského provozu došlo ke změnám některých genů. Fakt, že u potomků těchto myší došlo k dvojnásobnému nárůstu genetických modifikací oproti potomkům pokusných myší, které byly umístěny v relativně čistém venkovském prostředí, je varující! Příčinu těchto změn odhalili další kanadští vědci, avšak tentokrát z McMaster University v Ontariu – původcem a viníkem je popílek, který je rozptýlen ve vzduchu!

Filtrace vzduchu pomohla!
V průběhu následných experimentů výzkumníci umístili na deset dnů dvě skupiny pokusných myší do blízkosti ocelárenského provozu. První skupina byla vystavena účinkům znečištěného ovzduší bez jakékoliv ochrany. Druhá skupina myší byla umístěna ve stejném prostředí, ale vzduch, který myši dýchaly, procházel přes tzv. HEPA filtry, což jsou vysoce účinné vzduchové filtry, schopné zachycovat i mikroskopické částečky různých látek. U potomků myší, které dýchaly filtrovaný vzduch, bylo zjištěno, že podíl zmutovaných genů je o 52 % nižší než u potomků myší, které byly vystaveny plnému účinku exhalací.
 

POMOCI MŮŽE FILTRACE VZDUCHU
Mnohá klimatizační zařízení mohou díky svému osazení filtry účinně zabránit vniknutí nebo cirkulaci různých biologických či chemických prvků. Filtrace by však měla být zajištěna nejen u venkovního, ale i u recirkulujícího se vzduchu. Pro filtraci vzduchu v klimatizačních zařízeních jsou často využívány tzv. HEPA filtry, které byly vyvinuty během druhé světové války ke snížení koncentrace radioaktivního prachu ve zkoumaném vzduchu. Dnes jsou využívány např. při nukleární kontaminaci, ke snížení koncentrace azbestu ve vzduchu, ve zdravotnictví, v čistých provozech a v místech s vysokými nároky na čistotu vzduchu. Filtračním materiálem je skládaný papír ze skelného mikrovlákna. Filtr je zpravidla opatřen plastovými nebo hliníkovými separátory k usměrnění proudu vzduchu a je vložen do dřevěné nebo kovové kazety, v níž je utěsněn. Tento typ filtru je použitelný v prostředí o teplotě do 120 °C a relativní vlhkosti do 100 %. Účinnost je 99,97 % v záchytu částic o průměru 0,3 um. V záchytu částic větších je tento filtr pochopitelně mnohem účinnější. Bakterie jsou poměrně velké a viry potřebují pro pohyb v ovzduší nosič, např. kapičky vody. Je tedy velmi pravděpodobné, že budou zachyceny na HEPA filtru. Tento typ filtrů je často využíván ve spojení s filtry z aktivního uhlí. Dalším často používaným typem filtrů jsou vysoce účinné filtry, označované jako HE Filtry.. Ty jsou vyráběny podobným způsobem jako HEPA filtry, ale nejsou vkládány do kazet. Jsou k dispozici jako tzv. kapsové filtry nebo jako filtrační patrony. Filtrační účinnost HE filtrů např. pro bakterie antraxu, které mají průměr 1 um, je 90 až 99 % a pro spóry, jejichž průměr je 2 mm, se blíží 100 %. Pro menší patogenní bakterie, vodní kapičky a viry s průměrem 0,2 až 0,5 um je účinnost 60 až 95 %.

Související články
Na první pohled se může zdát, že jde o obyčejnou únavu… Může však jít i o život. Ačkoli patří Myasthenia gravis k nejčastějším a zároveň nejnebezpečnějším svalovým onemocněním, o jeho existenci ví laická i odborná veřejnost stále velmi málo Podle předsedkyně pacientské organizace MYGRA, Miriam Křivkové, se přitom může objevit v řádu několika minut. „Tělo se […]
Než byla v roce 1955 vytvořena první vakcína, byla dětská obrna obávanou nemocí. V jejím důsledku mohlo u dětí dojít k ochrnutí dýchacích a polykacích svalů. V takovém případě se jejich jedinou nadějí na přežití staly železné plíce. Jako železné plíce se označuje ventilátor s negativním tlakem. Jedná se o válec, v němž pacient leží […]
Pořád je to opomíjená záležitost, třebaže lékaři upozorňují na evidentní přínos. Význam pupečníkové krve pro lékařské zákroky byl potvrzen před 30 lety, kdy byla v pražské nemocnici v Motole provedena první transplantace pupečníkové krve v České republice. Dětský pacient, trpící závažnou nemocí, dostal díky krvetvorným kmenovým buňkám z pupečníkové krve od sourozence šanci na uzdravení. […]
Mravenčí práce a 10 let výzkumu přivedly vědce z Harvardu a Googlu k průlomovému milníku pro neurovědu – detailní 3D mapě lidského mozku. Pochopitelně ne celého. I jeden milimetr krychlový má ale co říct o povaze jedné z nejsložitějších věcí, která ve vesmíru existuje. I po letech soustavného snažení mají neurovědci stále jen mlhavou představu o tom, […]
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz