Domů     Medicína
Zvrat v boji s malárií
21.stoleti 21.6.2004

Světovou senzaci znamená čerstvý objev dvou genů v organismu komárů, kteří přenášejí malárii. Geny bezprostředně reagují na přítomnost parazita známého jako Plasmodium, který ničivou nemoc způsobuje. Světovou senzaci znamená čerstvý objev dvou genů v organismu komárů, kteří přenášejí malárii. Geny bezprostředně reagují na přítomnost parazita známého jako Plasmodium, který ničivou nemoc způsobuje.

Po tuberkulóze je malárie druhou nejrozšířenější smrtelnou chorobou na světě. Podle nejnovějších údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) jí každoročně onemocní přes 200 milionů lidí. Z toho až pro dva miliony postižených (hlavně dětí do pěti let) znamená smrt. Největší nebezpečí hrozí mezi 40. rovnoběžkou jižní a severní zeměpisné šířky. V 90 postižených zemích vyvolaly nové naděje nedávné významné objevy.

Imunitní systém přenašečů dostává šanci
Plasmodium přežívá uvnitř organismu komárů rodu Anopheles maculipennis (je jich přes 70 druhů, některé vegetují i v ČR). Ukazuje se, že komára lze vhodně podnítit k tomu, aby parazitického vetřelce zničil ještě dřív než dostane šanci při komářím bodnutí proniknout do lidského těla. Výzkumníci Evropské molekulární biologické laboratoře v německém Heidelbergu teď objevili pár komářích genů, o kterých se domnívají, že řídí imunitní odpověď hmyzu na přítomnost parazitů. Jeden z genů komárů – pojmenovaný CTL 4 – dokáže zničit až 97 % parazitů vyvíjejících se v komářím těle. Ovšem, když se z organismu odstraní další gen označovaný jako LRIM1, dochází k opaku: Plasmodium se začíná velice rychle množit. „Mezi akcí těchto dvou genů existuje jemná rovnováha,“ upřesnil Georgie Christophides z heidelbergského výzkumného týmu. Dodal, že lze vytvořit látky, které by uvedenou rovnováhu zvrátily ve prospěch genu vyvolávajícího smrt parazitů. Vzniklé nové chemikálie by šlo používat jako pesticidy k postřiku v oblastech ohrožených malárií. Dají se využít i k napouštění povrchu moskytiér – ochranných sítí proti komárům (moskytům), k preventivní dezinfekci různých místností.

Z laboratoří do přírody?
„Závažnost toho roste přímo úměrně s odolností plasmodia proti antimalarickým lékům. Navíc samotní komáři získávají odolnost vůči insekticidům,“ říká expert na malárii Klister Craig z Liverpool University. Upozorňuje, že chemická látka, která by zachraňovala lidské životy, ale nevznikne ze dne na den. Někteří vědci věří geneticky upraveným komárům jako nositelům vhodně změněných verzí genů CTL4 a LRIM 1. To však vyvolává rozporuplnou diskusi, zda je vhodné geneticky modifikovaný hmyz z laboratoří volně vypustit do přírody, kde by možná ani nepřežil.

Co je to malárie?
Malárii jako infekční parazitární onemocnění vyvolávají čtyři druhy prvoků rodu Plasmodium (cizopasníci červených krvinek). Nejhorší z nich je Plasmodium falciparum – původce maligní terciány. Oběť sužuje vysoká horečka, zimnice, pocení, kašel, průjem, bolesti hlavy. Často se vyskytují mj. poruchy koagulace(srážení krve), šok, selhání jater a ledvin, edém (otok) plic a mozku, kóma (hluboké bezvědomí). Jen v subsaharské Africe zemře na tzv. tropickou malárii každých 30 vteřin malé dítě!(Méně nebezpečnější druh malárie býval i u nás – například na Hodonínsku, kde se nemoc nazývala “hodonka.“) Plasmodium prodělává část životního cyklu v samičce komára rodu Anopheles, aniž by jí nějak škodil. Komářice ho pak při kousnutí přenáší na člověka. (Nákazu z postiženého jedince na jiného však nerozšiřuje každý komár!) V lidském organismu se parazit vyvíjí v játrech a zejména v červených krvinkách, které se jeho působením rozpadají.

Jsou tu i další úspěchy
V období po 2. světové válce byla nejúčinnějším prostředkem proti malárii bílá krystalická látka DDT, která hmyz účinně ničila. Pak se však zjistilo, že působí jako jed i na člověka.
Vědci z německého Tübingenu vyrobili antibiotikum fosmidomycin, které zabraňuje parazitu vytvářet chemické látky nezbytné pro jeho přežití. Nyní lék úspěšně testují na skupině Afričanů trpících malárií.
Tým Institutu molekulární biologie univerzity ve skotském Edinburghu objevil strukturu proteinu DHFR, který způsobuje odolnost přenašeče malárie na většinu antimalarik. Tento protein je schopný mutovat tak, aby na něj nepůsobil pyrimethamin – hlavní složka léků proti malárii. Změna zjištěné struktury DHFR negativně ovlivní schopnost plasmodia přežít.
Jihokorejští rybáři našli všežravou rybu Misgurnus mizolepsis, která při dostatečném množství dokáže za jediný den vyčistit rýžové pole od všech larev moskytů. Podobně i v Indii do řek, rybníků i vodních nádrží, kde komáři kladou vajíčka, nasazují vhodné rybky (především paví očka). Ty bezpečně zlikvidují vylíhnuté larvy komárů.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Antibiotika jsou názorným dokladem toho, že ani nápad pečlivě okopírovaný od přírody nemusí v rukou člověka fungovat stejně dobře a vytrvale. Účinnost těchto léků už nějakou dobu povážlivě klesá, a tak se hledají náhrady. Kde? Samozřejmě zase v přírodě. Slabiny antibiotik jsou především upozorněním, že bychom měli patenty přírody zkoumat podrobněji a v širších souvislostech. […]
Minimozky vypěstované v laboratoři pomáhají vědcům studovat poškození buněk způsobené traumatickým poraněným mozku a dávají odpověď na otázku, proč úraz hlavy a otřesy zvyšují riziko rozvoje demence u lidí. Jako minimozky jsou označovány mozkové organoidy, shluky mozkových buněk o velikosti špendlíkové hlavičky. Nejedná se tedy o dokonale miniaturizované verze lidských mozků. Jsou však schopné zachytit […]
Přijít o rodiče a vyrůstat v sirotčinci je už tak dost krutý osud. A když se k tomu přičte šílený lékař, který si sirotky ke svým pokusům vybírá jako bezbranné oběti, je tu další scénář jak vystřižený z hororu. Bohužel i takové případy dějiny vědy znají. Očkování je bezesporu jedním z největších vynálezů lidstva. Vakcinace […]
Zajímají vás paralely mezi chováním rakovinných buněk a lidí? Podívejte se pod povrch biologie nádorů, a ponořte se do úvah založených na společensko-vědních teoriích fungování společnosti. Nahlédněte pod povrch rakoviny. Vydejte se do fascinujícího světa „buněčné filosofie“ s knihou inspirativní vědkyně, bioložky Jany Šmardové (1961−2023) z Přírodovědecké fakulty MUNI. Jana Šmardová se ve vědecké práci zaměřovala […]
Leukémie neboli rakovina krve se léčí pomocí chemoterapie. Když se však nemoc vrátí, je třeba silnějšího kalibru, který představuje tak zvaná CAR-T terapie. Ta je však na míru a drahá. Proto se lékaři pokoušejí vyvinout postup, který by ji učinil univerzálnější. Když se při leukémii „zblázní“ B-lymfocyty, buňky imunitního systému, zahájí lékaři léčbu pomocí chemoterapie. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz