Sny architektů o budování umělých ostrovů a měst uprostřed rozlehlých oceánů začínají nabývat své reálné podoby. V USA, Kanadě, Japonsku, Číně i v řadě evropských zemí už se připravují konkrétní investoři k realizaci obrovských staveb, které by měly pojmout statisíce obyvatel a být jakýmsi předobrazem budoucí urbanistiky.
Podle současných urbanistů jsou dnešní města již zastaralým typem výstavby, který hrozí pohlcením venkova, znehodnocením obrovských ploch orné půdy, znečištěním prostředí a obrovským stresem, který působí na obyvatele megaměst. Města budoucnosti by měla vznikat právě v oceánech, které zabírají tři čtvrtiny zemského povrchu, kde neohrozí životodárnou půdu, lesy či rostlinstvo a navíc budou energeticky soběstačná.
Energie z větru, moře a slunce
Základní podmínkou života v umělých urbanistických celcích uprostřed oceánů jsou vhodné zdroje energie. Zdá se, že tento problém je díky pokrokovým technologiím vyřešen. Prvotními zdroji energie budou větrné elektrárny ve spojení se silami mořských vln. Města jsou navrhována jak pro oblasti s teplým, tak chladným klimatem. Především v severnějších větrných pásmech bude převládat využití větrů, v jižnějších pásmech využití sluneční energie a energie vln. Energie z mamutích větrných elektráren bude spolu se sluneční energií zásobovat celé město, ve dnech s bouřlivým vlnobitím, při zatažené obloze se místo fotoelektrických článků přejde na přílivové elektrárny s vodními turbínami.
Sladká voda z moře
Podle propočtů energetiků by měly tyto zdroje postačovat i pro zásobování měst sladkou vodou, která bude získávána z vody mořské. Vodní turbíny poženou mořskou vodu do odsolovacího zařízení, které už je dnes běžně v řadě přímořských států využíváno. Systém však bude uzavřený a odpadové vody poputují přes recyklační jednotky do čisticích tanků, naplněných vodními rostlinami a živočichy, kteří zpracují odpadový kal na neškodné látky a do systému se vrátí vyčištěná pitná voda. Podobným způsobem, ale i prostřednictvím bakterií, budou zpracovávány i další městské i průmyslové odpady, včetně tuhých tak, aby nedocházelo ke znečištění okolního oceánu.
Připravuje se vznik nových států
Jedním z projektů je návrh plovoucího města Nexus, jehož stavbu připravuje mezinárodní konsorcium vlastníků. První z měst této kategorie za 10 miliard dolarů má vzniknout v mezinárodních vodách u pobřeží jihovýchodní Asie, pro další umělé ostrovy jsou vytipovány oblasti u jižní Kalifornie, ve Žlutém moři u pobřeží Číny, v Perském zálivu, u jihoamerického pobřeží pod Rio de Janeirem, v Mexickém zálivu, v Baltickém moři a dokonce i v severní části Jaderského moře mezi pobřežími Itálie a Chorvatska. Výstavba prvního z měst má trvat devět let a bude určeno až pro 100 000 obyvatel o rozloze 7 x 4 kilometry. Město má být soběstačné v energii, zásobování potravinami, bude vybavené kompletní infrastrukturou. Konsorcium počítá s vlastní vládou, zákony, příjmovým i daňovým systémem a ochranným 12 mílovým pásmem vlastních vod. Základní pylony a nosné plochy města mají tvořit ocelové nosníky, které budou pokryty speciální směsí elektrolytického betonu. Ta se prostřednictvím působení mořských solí sama bude nabalovat na ocel a vytvářet extrémně pevnou konstrukci. Jde o již vyzkoušený a extrémně levný proces vytváření betonových struktur. Dalšími konstrukčními materiály mají být sklokeramická vlákna a syntetická síťovina na celém povrchu, na níž se naveze ornice.
Město pod ochranou
Při průzkumu zájmu o bydlení v novém městě se objevilo nejvíce obav z možného nebezpečí velkých vlnobití, případně vln tsunami. Konstruktéři vyřešili i tento problém. V centrální části ostrova, pokrytého užitkovou vegetací bude umístěna jeho obytná část, jakýsi mozek umělého ostrova. Ten bude chráněn speciální strukturovanou konstrukcí, která rozmělní přílivové vlny do menších ovladatelných vln s nízkým ničivým účinkem. Ty budou vrženy proti další velké vlně a postupně budou snižovat nebezpečí. Navíc všechny obytné, veřejné a infrastrukturní prostory budou hermeticky uzavíratelné. Město má být vybaveno množstvím jakýchsi hydraulických podmořských chapadel, či údů, které budou zabezpečovat jak provoz podmořských farem pro chov ryb, mořských živočichů a pěstování mořských řas, tak i možnosti relaxace a turistiky při sledování života pod vodou. Pokud se v dané oblasti vyčerpají rybolovem zásoby ryb, roztažená chapadla se hydraulicky sklopí a město se přesune rychlostí 1 – 5 km/hod do jiné oblasti oceánu. Zásadou veškerého života ve městě má být samozřejmě i přísný zákaz znečišťování moře a recyklace všech odpadů. Do plovoucího města v mezinárodních vodách by se v první fázi mělo nastěhovat pouze 10 – 15 000 obyvatel, kteří by vytvořili právní jurisdikci, ověřili možnosti soužití a v praxi vyzkoušeli celý provoz města. Teprve potom by došlo k plnému zalidnění.
Projekt počítá i s příjmy
Nemalé finance mají plynout z turistiky, námořního výzkumu, výroby rybích potravin a produktů z řas. Počítá se i s těžbou nerostných látek, jakými je například zlato, rubidium, sůl, či magnézium z mořského dna. Ve městě bude řada lákadel i nutných zařízení pro turisty i jeho obyvatele. Nebudou chybět parky, sportovní haly, botanická zahrada, amfiteátr, cyklistické stezky, školy, nemocnice, výzkumné laboratoře, kostely, zemědělské farmy, vinice, nákupní a rekreační centra, či písečné pláže. Dopravu bude obstarávat magnetický rychlovlak Maglev, létající a podvodní taxi až pro 30 osob, obojživelná vznášedla a k dispozici bude i přístav pro soukromé lodě. Ostrov bude protkán sítí vodních kanálů, na kterých se budou pohybovat i soukromé elektrické čluny a bude vybaven vlastním letištěm pro malá trysková letadla. Kyvadlovou dopravu na nejbližší pobřeží budou zabezpečovat velkokapacitní vznášedla
Plná zaměstnanost a vysoká produktivita
Nové ostrovní státy počítají s několikanásobnou produktivitou práce oproti vyspělým zemím. Toho se má dosáhnout využitím nejmodernějších technologií s extrémně nízkými náklady, což umožní zmíněná síla větru, vody a slunce. Již dne se ve světovém tisku objevují náborové inzeráty, které mají do měst budoucnosti přilákat špičkové vědce, techniky a odborníky s tím, že na ně čekají špičkově vybavené laboratoře. Z nich mají v budoucnu vycházet ty nepřevratnější objevy a technologie Nezaměstnanost na těchto ostrovních státech má být neznámým pojmem. Počítá se samozřejmě i s dokonalým sociálním systémem bezplatného zdravotnictví a důchodového zabezpečení.
Venušina města budoucnosti
Dalším projektem, který už má velmi nadějné vyhlídky na realizaci je Venus Project, na němž se podílí řada specialistů na Floridě v USA. Jeho hlavním cílem je vytvořit konstrukce nových měst, jak plovoucích, tak přípobřežních, která by ulevila tak přetíženým městským aglomeracím, jakými jsou New York, Hongkong, Tokio, či Los Angeles. Zároveň si klade jako hlavní úkoly vyloučit války, chudobu, dluhy, hlad, zločin a další neduhy moderního světa. Trochu to zní jako bájná Utopie, ale vše má reálné základy. Tato města by byla situována jako na hladině, tak pod hladinou moře, sloužila by jako oceánografické univerzity, mořské farmy, přirozená mořská akvária a základny pro využívání obrovských zásob nerostného bohatství, skrytého na dně oceánů. Projekt Venus počítá s budováním jednotlivých prefabrikovaných modulů, které mohou být postupně propojovány v jeden celek a pojmout až milion obyvatel. Vnitřní i nosné konstrukce mají být sestaveny z vodotěsných komor a prakticky nepotopitelné. Při stavbě bude využito jak betonu, tak oceli, skla, titanu a dalších moderních materiálů, vhodných do agresívního mořského prostředí. Výroba potravin z pokladů moře má být plně automatizována až do finálního stádia a prodej přebytků má zajišťovat ekonomickou soběstačnost měst. Pro všechny obyvatele bude zabezpečen maximální komfort a bezpečí. Jemná hydraulika odstraní i nepříjemné vlivy mořského vlnobití.
Osmý div světa v Dubaji
Nové dva umělé ostrovy, či plovoucí města už dnes finišují v Dubaji a při pobřeží Sjednocených arabských emirátů. Vznikají zasypáním sedmnáctimetrové prolákliny v moři na okraji Dubaje a na jejich stavbě se podílejí stovky firem z celého světa. Nově vzniklé umělé ostrovy se jmenují The Palm–Jumeirah a Palm-Jebel Ali. První ostrov v podobě palmového stromu se začal stavět už v roce 2001 a náklady mají být 3 miliardy dolarů. Obrovský projekt je zatím největší investicí Dubaje v dějinách a má být i nejdražším letoviskem světa. Hosté budou mít k dispozici na 1200 bytovek na pláži, 450 bytů v hotelu, na 60 obchodů a butiků, vybavení bude zahrnovat kina, bazény s vodními atrakcemi, relaxační centra a restaurace. Budované umělé ostrovy, z nichž první má být zprovozněn už napřesrok, jsou už dnes považovány za osmý div světa.
Plovoucí zázrak, nebo podivný panelák?
Jedním z nejdiskutovanějších projektů současnosti je stavba obří lodi – města jménem Freedom -Svoboda. Plovoucí město mělo vyrazit na svoji první plavbu už v loňském roce. I když je dnes už spousta luxusních bytů a kajut v cenách od pěti do 30 milionů korun rozprodána, stavba jaksi vázne. Teprve letos 9. února vydala společnost Freedom Ship International tiskovou zprávu, že byly podepsány konečné verze smluv s konstrukčními firmami a dodavateli. Celá loď, či spíše skutečné město, při pohledu z dálky na modelech skutečně vypadá jako obří panelák, známý z našich sídlišť. Přepravovat má na 115 000 osob, konečná délka lodi bude 1317 metrů, šířka 221 metrů a výška 105 metrů. Bude tedy o 40 metrů vyšší než petřínská rozhledna, dlouhá téměř jako dvě Václavská náměstí v Praze a širší než 3 fotbalová hřiště. Výtlak lodi bude 2,7 milionů tun, což je pětkrát více, než má největší tanker na světě Jahre Viking. Plovoucí kolos má mít 15 – 20 000 zaměstnanců, z toho jen policistů bude 2000. Na lodi naplněné milionáři tedy bude bezpečno. Na lodi bude nemocnice, banka, kasino a kompletní městská infrastruktura. Dopravu budou obstarávat rychlovlaky, spojení s pevninou kyvadlové trajekty v patnáctiminutových intervalech a na vrchní palubě bude přistávací dráha pro nejmodernější turbovrtulová letadla.
Loď se začíná stavět z jednotlivých plovákových modulů, kterých bude 520. Loď se má samostatně pohybovat pomocí celé stovky lodních šroubů maximální rychlostí 17 km/hod. Freedom bude kroužit kolem Země po všech oceánech a jedno obeplutí bude trvat dva roky. Náklady na stavbu jsou odhadovány na více než 6 miliard dolarů. Konstruktér lodi Norman L. Nixon hovořil při svém únorovém vystoupení pro média velmi emotivně a vyzdvihoval všechny klady projektu, který má přilákat nejbohatší lidi planety. Podle jeho slov nejde při stavbě o nějakou převratnou technologii, protože už za druhé světové války se stavěly doky delší než Freedom.
Nejmodernější technologie a vybavení
Na nejvyšší úrovni má být na Freedom lékařské vybavení. To bude mít celou řadu specializovaných oddělení na západní a východní medicínu i alternativní způsoby léčby. Během plavby budou mít obyvatelé lodi možnost posílat své děti do školy, své místo si najde i univerzita. Studenti tak budou na nepřetržitém přírodovědném školním výletu kolem Země, budou moci poznávat i umění, sport a tradice po celém světě. Na lodi bude fungovat i mezinárodní obchodní centrum a samostatná komerční čtvrť s možností předvádět počas plavby v různých zemích konkrétní výrobky a uzavírat ihned kontrakty. V prostorách Freedom se najdou i výstavní síně pro dlouhodobé i krátkodobé veletrhy a výstavy umění, počítá se i s prostory pro stálé umělecké muzeum, mořská akvária, botanické skleníky s květenou z celého světa a chybět nebudou ani atletická zařízení. Celý kolos bude vybaven nejmodernější zabezpečovací a navigační technikou, vše bude řídit centrální počítač napojený na satelity. Loď má být po všech stránkách poskytovat pasažérům i stálým obyvatelům naprosté bezpečí. To se však o Titanicu kdysi tvrdilo také…
Bydlet se dá i pod vodou
Trilobis 65 připomíná velkou pootevřenou lasturu. Je to však podmořský kompletně vybavený a pohodlný byt, který vyprojektoval italský designér Giancarlo Zema. Jde o jakéhosi křížence mezi luxusní jachtou a ponorkou, který umožňuje pohodlné bydlení až šesti lidem. Poněkud vysoká je zatím cena tohoto bytečku, která je 140 milionů korun. Tvůrce tohoto projektu říká, že člověk by se měl postupně navracet tam, kde vznikl život, to znamená do moří. Poznávání hlubin je stále pro každého fascinující a kdo se chce s podmořským světem seznámit hlouběji, poznávat potopenou historii Země a zblízka vidět dnem i nocí podmořskou faunu, má možnost si Trilobise opatřit.
Mateřská osada Trilobisů
Představa tvůrce projektu uvažuje o plovoucí základně uprostřed oceánu, která bude poskytovat veškeré služby, doplňování potravin, energie a dalších zásob, bude vybavená městskou infrastrukturou, tedy restauracemi, oddechovými zónami, lékařským zázemím i vzdělávacími možnostmi pro obyvatele jednotlivých Trilobisů. To vše ve tvaru jakési hvězdice, která by na obvodu měla samostatné kóje pro Trilobisy. Ty by v případě potřeby zaparkovaly ve své kóji, vodotěsným rukávem se propojily s centrálním plovoucím městem a jejich posádky by rázem měly veškeré pohodlí. Zema totiž vychází z lidské přirozenosti, která vyžaduje mít někde svůj domov, svoji základnu na které se cítí v největším bezpečí.
Procházka plovoucí škeblí
Trilobis je rozdělen do čtyř úrovní. Ta nejvyšší je tři a půl metru nad hladinou s proskleným panoramatickým kokpitem. Není opatřen jednoduchým sklem, ale jakýmsi sendvičem ze dvou vrstev, mezi nimiž je náplň speciálního elektrolytu s neobvyklými vlastnostmi. Pouhým stiskem dálkového ovládání se změní napětí meziokenní náplně a změní se odstín okna, či se zatemní úplně. Proud do systému dodávají speciální fotoelektrické články Siemens, zatavené přímo do skleněných vláken. Denní odpočinková zóna je pod ní, je opatřena terasou a je v otevřené části lastury. V této části je rovněž kuchyně. Další, třetí úroveň už zasahuje pod hladinu a jsou v ní čtyři ložnice s vlastními koupelnami. Skutečným podmořským rájem je poslední paluba, nacházející se tři metry pod hladinou s prosklenými okny ze speciální směsi, zbarvující se podle prostředí. Výhled i za tmy zabezpečují 200 wattové reflektory. Všechny paluby propojuje spirálovité schodiště a nikde v lodi se nenajdou hranaté tvary, vše je oblé a zakulacené. Loď pohánějí dva elektromotory, napájené palivovými články systému Ballard na bázi vodíku. Ten je skladován ve dvou objemných nádržích. Pohon není určen na zaoceánské plavby, ale je dostatečný pro zkoumání podmořských útesů, archeologických lokalit, či k doplutí k mateřskému ostrůvku. V současné době jsou podle posledních zpráv ve stavbě dva Trilobisy, jeden v kanadském Vancouveru a druhý v Singapuru. Otevírá se tak cesta k nové formě jachtingu, příznačné pro 21. století.
Budování záložní civilizace
„Svět je dnes tak rozdělen nesmiřitelnými rozpory, jak tomu nebylo ani v dobách vrcholící studené války,“ tvrdí experti a přicházejí se zcela vážnými projekty na vybudování záložní civilizace.
Potřebu vybudování bezpečného útočiště pro vědecké a kulturní dědictví lidstva shrnul výstižně nedávno Robert Shapiro, profesor Newyorské univerzity ve svém dopisu prezidentovi Spojených států amerických. Ve svém pojednání upozorňuje především na tu skutečnost, že hrozba terorismu už nahlodává samotné základy civilizace, která může skončit katastrofálním kolapsem. Veškeré vědní poznatky, veškeré rozvinuté technologie, vše je dnes uloženo na elektronických médiích, závislých na elektrické energii. Jestliže zkolabují její dodávky, bude to znamenat konec civilizovaného světa. Proto se Shapiro zamýšlí nad možnostmi uchování celého bohatství lidstva, počínaje kompletními genomy člověka, zvířat i rostlin, po umělecké bohatství na bezpečných místech v různých podobách, od tištěné, po elektronická média. Měly by to být skutečné pevnosti vědy stranou od civilizace, vybavené nezávislými energetickými zdroji, nejmodernější laboratorní technikou, kde budou soustředěny v případě globální katastrofy i největší mozky lidstva bez rozdílu národnosti, pohlaví, či náboženského přesvědčení. Na Shapirovy myšlenky rychle navázali i projektanti a konstruktéři, kteří razí dvě odlišné koncepce. První z nich doporučuje vybudování záchranných „Noemových arch,“ v hlubinách země, druhá skupina prosazuje umělé ostrovy uprostřed širých oceánů, které by se mohly v případě ohrožení ponořit do velkých hloubek. Projektům nahrávají i případy ohrožení naší planety bludnými asteroidy a kometami, které se sice nevyskytují častěji než v minulých staletích, ale dnes je dokážou moderní přístroje snadněji identifikovat.
