Ještě více nebezpečí, ještě více napětí, ještě více vzrušení a ještě více adrenalinu. To jsou parametry, jimiž se řídí moderní zábavní průmysl na celém světě. Stranou nezůstávají ani pouťové atrakce, zejména horské dráhy, které si už dnes ve svých parametrech nijak nezadají s trenažéry pro přípravu kosmonautů. Stále častěji však fyzici a lékaři varují před nebezpečím, které může tato zdánlivě nevinná zábava znamenat pro křehké lidské tělo 
Je to rychle narůstající problém a pokud se okamžitě nestanoví limity pro stavbu podobných atrakcí, lidé začnou hromadně umírat, varují někteří odborníci. Svá tvrzení podporují faktem, že průměrní pasažéři moderní horské dráhy nemají potřebnou fyzickou odolnost a průpravu kosmonautů a neměli by se tedy ocitat v situacích, které jsou na hranici odolnosti lidského organismu. Dosáhly horské dráhy skutečně zlomového bodu, za nímž následuje těžký úraz? O tom, že nejde o planá varování hovoří i skutečnost, že každým rokem umírá jen v USA na náhlou mozkovou příhodu při jízdě na horské dráze jeden člověk ročně. Daleko více je však nejrůznějších traumatických zranění, poškození míchy, obratlů, vaziv a důležitých tělních tkání. Celosvětové statistiky hovoří až o stovkách podobných úrazů ročně, z nichž valná část končí doživotní invaliditou, často i smrtí. Na druhé straně jsou odborníci, zabývající se účinky přetížení na horské dráze na lidský mozek, jakými jsou například neurolog Douglas H. Smith a bioinženýr David F. Meaney z Pensylvanské univerzity, kteří považují poškození mozku účinky přetížení na horské dráze za nepravděpodobné. Přesto však nedávno po tříminutové jízdě na horské dráze zemřela na mozkovou mrtvici v Kalifornii osmadvacetiletá žena. Kde je tedy pravda?
Kolik G snese člověk?
Rozpor mezi vědci je dnes velmi ostrý. Někteří lékaři tvrdí,že při náhlých rotacích, způsobených přetížením může dojít i k lumbagu – tedy výhřezu ploténky, známému ústřelu. To je provázeno náhlou bolestí, mohou se narušit vazy mezi obratli s následným zánětem. Jeden z odborníků Robert Braksiek ze zdravotního centra v Minneapolis upozorňuje, že na mozek jsou při přetíženích a náhlých zrychleních při jízdě na horské dráze kladeny obrovské nároky. Přirovnává je ke stavu, v němž se mozek nachází při autonehodě: „Je to nesmírný nápor na hlavní i jemné cévy v mozku. Mozek se může i oddělit od jedné strany lebky a prudce narazit na stranu protější, malé cévy se zpřetrhají, dojde k výronu krve, která se hromadí mezi lebkou a mozkem. Dochází k subdurálnímu hematomu, který může skončit křečemi, vážným poškozením mozku, nebo i smrtí. Tomuto tvrzení oponuje znovu dvojice výše citovaných autorů z Pensylvánie. „Dnešní dráhy přinášejí stejná přetížení jako ty před 30 lety,“ tvrdí. „ Dráhy jsou sice prudší, ale zvětšily se poloměry zatáček, vše je vypočítáno pomocí počítačových programů a simulátorů. Něco přes 4G přetížení, běžné na moderních atrakcích nikomu nemůže ublížit (1G = síla zemské přitažlivosti). Při skoku působí na tělo 8,1G, při kašli 3,5G a při kýchání 2,9G. Záleží především na tom, jak dlouho přetížení působí. Krátké zvýšení G je zanedbatelné. Při delším přetížení, které je například u pilotů nadzvukových stíhaček přes 9G, může už docházet k bezvědomí.. K tak dlouhému a vysokému přetížení však na horské dráze nikdy nedojde, říkají univerzitní odborníci. Odborníci se však shodují, že každé náhlé přetížení organismu může mít patogenní následky. Pro porovnání na piloty startujícího raketoplánu působí přetížení necelé 4G, ovšem po dobu osmi minut. Přetížení 4G dosahují rovněž piloti formulí F1 a netrénovaný člověk má za těchto podmínek se svým tělem už pořádné problémy. Jen si uvědomme, že při 4G váží nejen naše hlava, ale celé tělo 4x více, tedy průměrná váha osmdesátikilového člověka se náhle zvýší na 320 kilogramů!
Na trenažér může jen zdravý člověk
Letecký chirurg David L.Steinhiser z U. S. Air Force k problému říká: „Často s námi na trenažérech a cvičných stíhačkách létají zástupci médií. Zažívají totéž co piloti, tedy extrémní přetížení. Předem jim neděláme žádná odborná vyšetření, ale musíme se ujistit, zda jsou zdraví, neprodělali třeba infarkt, nemají vysoký krevní tlak, či neberou nějaké léky. Nikdy nedošlo u těchto netrénovaných pasažérů k žádné mozkové příhodě a to absolvovali několikanásobek G, než je dosahováno na atrakcích, typu horské dráhy. Těžko lze zjišťovat před vstupem na atrakci návštěvníkův zdravotní stav, ale každý by měl znát své problémy a uvědomit si rizika,“ říká letecký odborník. David F. Meaney k problému říká: „Soustředili jsme data z tří největších horských drah v USA a vložili je do počítačového modelu hlavy, na kterém jsme sledovali působení sil G a srovnávali s různými druhy zranění hlavy, například při autohaváriích. Zjistili jsme, že účinky extrémních zrychlení na horské dráze byly daleko pod hranicí známou pro poškození mozku“.
Atrakce jsou prý bezpečné
Zastánci adrenalinových jízd na horských dráhách argumentují i údaji, které dokládají, že zábavní parky jsou jedněmi z nejbezpečnějších míst na světě. Vycházejí ze statistik, které uvádějí, že za rok dojde v zábavních parcích jen k 6594 úrazům a to ještě banálního rázu, jako jsou odřeniny, malé modřiny, či natažené svaly. Naproti tomu 20 000 lidí utrpí ročně úraz na koncertech zábavné hudby a 200 000 dětí při sportu v mateřských školkách a školách. Přesto se však postupně v řadě amerických států zavádějí určité limity, jako například v New Jersey, kde nesmí přetížení na atrakcích překročit více než 5, 6G za sekundu.
Pohled do hlavy
Podle odborníků není skutečně největší nebezpečí v přímém poškození mozku, ale skrývá se v možnosti skřípnutí vertebrální tepny, zásobující mozek krví. Ta prochází krkem do hlavy a při prudkém pohybu, náklonu, jednostrannému přetížení, či vychýlení krku se sevře a vytvoří se krevní sraženina, která brání toku toku krve do mozku. Vědci upozorňují, že k podobným úrazům dochází velmi často například při neodborných chiropraktických metodách – napravování bolavé krční páteře. Rychlou akceleraci hlavy považují tito odborníci za jednu z možných příčin náhlých a nevysvětlitelných úmrtí. Proto také mnoho specialistů z rychlých záchranných služeb zjišťuje u podobných úrazů, zda dotyčný nejezdil nedávno na horské dráze.
Jde skutečně o hazard?
Na tuto otázku dnes zodpovědně a jasně nikdo neodpoví. Na jedné straně stojí obrovská lobby zábavních parků v čele s Mezinárodní asociací IAAPA, reprezentující parky celého světa, ve kterých se točí miliardy. Ústy svého prezidenta Clarka Robinsona sděluje zájemcům chtivým vzrušení, že jízdy na horských drahách jsou naprosto bezpečné. Odvolává se přitom na zprávu Americké neurochirurgické asociace: „Neurochirurgové nám opakovaně potvrdili, že není dokázán žádný mechanismus, který by ukazoval na spojitost poškození mozku při zábavných jízdách. Na druhé straně stojí oficiální závěry BIAA, což je americká asociace, zabývající se úrazy mozku, která po vyšetření mnoha případů mozkových úrazů prohlásila, že byly způsobeny v souvislosti s jízdami na horských drahách a dalších atrakcích zábavních parků. Ve svých závěrech uvádí, že síly, působící při těchto jízdách, mají mnohdy a zejména u méně odolných jedinců, dětí a starších lidí, takové negativní účinky, které mohou vést až ke zranění, či dokonce k smrti.
V současné době tito vědci připravují sérii testů, při kterých budou na horských drahách jezdit figuríny s počítačovým vybavením a množstvím čidel, které se používají při nárazových testech automobilů. Závěry by měly být známé počátkem příštího roku. Jak je tedy vidět, jednotný názor neexistuje a do konečného slova odborníků je ještě daleko. Zatím tedy nezbývá, než se držet moudrého rčení „všeho moc škodí“ a raději vybírat tu svoji atrakci s rozvahou a zamyslet se i nad svými fyzickými předpoklady a zdravím.
Obr mezi dráhami
Nové, stále rychlejší, divočejší a větší horské dráhy vznikají každým rokem jako houby po dešti: Poslední z nich, největší a nejrychlejší na světě byla uvedena do provozu v únoru letošního roku u městečka Cedar Point v USA. Do pěti spojených vozíků nasedne 16 pasažérů, kteří absolvují někdy až dvousetkilometrovou rychlostí téměř kilometr dlouhou dráhu s převýšením 128 metrů, plnou lopingů a 90°zatáček. Přetížení dosahuje 4G a několikrát se návštěvníci ocitají i ve stavu beztíže.
15 obřích drah v jednom parku!
Do Guinnessovy knihy rekordů je zapsán park Magic Mountains v městečku Valencie v Kalifornii. V parku se mimo 15 horských drah nachází více než stovka dalších adrenalinových atrakcí. V posledních letech zde přibyly tři supermoderní obří dráhy, nazvané X, Goliath Junior a De Ja Vu. Právě na dráze Goliath došlo k úmrtí mladé ženy na mozkovou příhodu.
Zábavní park provozuje společnost Six Flags, která má po celém světě, od severní a jižní Ameriky, až po Evropu už 39 mamutích zábavních parků. Nejbližší můžeme najít v německém Düsseldorfu. Společnost se orientuje ve svých zábavních parcích na tzv. High-Tech zábavu, tedy atrakce, které využívají nejmodernějších vymožeností techniky.
