Domů     Příroda
Boj o Everglades
21.stoleti 21.4.2004

Dokážete si představit na jediném místě pohromadě 1, 5 milionů amerických aligátorů a jejich krokodýlích příbuzných? Dva tisíce medvědů, statisícová hejna 550 druhů ptáků, divočáky, jeleny, floridské pantery, chřestýše i ostatní hady, hmyz, přepestré motýly a další suchozemské živočichy. Připočtete 300 druhů ryb, želvy, kraby, delfíny, žraloky a jiné vodní tvory. Taková je jižní část poloostrova Florida. Dokážete si představit na jediném místě pohromadě 1, 5 milionů amerických aligátorů a jejich krokodýlích příbuzných? Dva tisíce medvědů, statisícová hejna 550 druhů ptáků, divočáky, jeleny, floridské pantery, chřestýše i ostatní hady, hmyz, přepestré motýly a další suchozemské živočichy. Připočtete 300 druhů ryb, želvy, kraby, delfíny, žraloky a jiné vodní tvory. Taková je jižní část poloostrova Florida.

Území o rozloze 5929 km2 vyhlásil prezident Truman v roce 1947 za Národní park Everglades (glades znamená v americké angličtině travnaté močály). Stal se největší zoo či zoosafari v USA. Flora a fauna tady žila bez většího zásahu lidí jako po svém dávném zrodu. Právě letos je desáté výročí, kdy přijala federální i floridská vláda plán nazvaný South Florida Ecosystem Restoration Task Force. Podívejme se, co se na záchranu unikátní oblasti podařilo doposud uskutečnit

Moderní způsoby ochrany životního prostředí
Zmíněný plán záchrany ekosystému jižní Floridy na rozloze 10 560 km2 – schválený v roce 1994 – je největším projektem tohoto druhu na světě. Podílí se na něm celá řada institucí. Náklady na počáteční fázi revitalizace (znovuoživení) tohoto rozsáhlého mokřadního systému si vyžádají částku asi 7,8 miliard USD. Vždyť možný katastrofální nedostatek vody v jižní části Floridy by znamenal výrazné snížení astronomických příjmů z turistiky, problémy zemědělství, průmyslu i jiných odvětví.
Projekt má tři zásadní cíle:  V nejvyšší možné míře napravit hydrologické (vážící se k vodě) poměry. Zlepšit rozsah a stav biotopů vhodných pro obnovu živočichů a rostlin ohrožených nynější situací. Zmírnit tlak lidských sídel a průmyslových podniků na ekosystém a v této souvislosti podporovat takový rozvoj ekonomiky, který bude brát v úvahu jak potřeby člověka, tak biologické limity unikátního přírodního systému. Hned zpočátku vznikla speciální pracoviště s týmy odborníků na různou problematiku.
Nejzávažnější význam má hospodaření s vodou. Zvláštní pozornost se věnuje zařízení, která ji získávají z řek a jezer, ale i ze slaného moře. Zavádí se přísný dohled nad její kvalitou. Kromě kontroly 1600 km umělých kanálů se počítá s výstavbou 1000 km protipovodňových hrází a stovek monitorovacích stanic. Obnovují se tradiční vodní zdroje – nejen na farmách. Vodní rezervoáry budou podle možností vyčištěny. Do akcí se zapojilo i ženijní vojsko. Zvýšila se kontrola, zda farmáři nezneužívají různé pesticidy, herbicidy a jiné chemikálie.

Voda se stává hrozbou
Kupodivu, zásadním problémem nejen těchto močálů se stává dostatek a kvalita vody. Na první pohled je jí všude kolem až příliš. Tradiční zdejší přírodní zásobárnu představuje i druhé největší sladkovodní jezero USA – Okkechobee o rozloze.1890 km2. Bohužel tato přírodní nádrž, do které ústí velká řeka Kissimmee River, je hluboké necelé čtyři metry. Teprve v období dešťů, které odstartují divoké bouře v květnu, a trvá až do listopadu, se výška hladiny zvedá a vodní živel se rozlévá z břehů na plošinu s nadmořskou výškou pěti metrů. Dočasná řeka široká 80 kilometrů zaplaví bažiny, kde mezi ptáky převažují volavky bělostné a ibisové. Do tohoto unikátního přírodního ráje náleží také bažinaté lesy pojmenované Big Cypress Swamp (Velká cypřišová bažina). Do nich travnaté mokřiny Everglades (plné aligátorů) přecházejí na západě poloostrova. Až padesát metrů vysoké stromy mají dýchací kořeny, které zvedají nad hladinu k absorpci kyslíku, protože ten ve stojatých vodách chybí. Tyto lesy široké kolem 60 km se chlubí délkou 150 km. Rovinaté území se svažuje k pobřežním vodám – mělké zátoce Florida Bay kde převažují mangrovy – křoviny, jejichž kořeny se staly domovem želv, krabů, ryb, jedovatých vodních hadů i dalších živočichů.

Nejhorším nepřítelem je civilizace
Nejzáludnější hrozbou pro unikátní křehký ekosystém se stali lidé. Začalo to už špatným odhadem počtu obyvatel. Původně se předpokládalo, že jih Floridy trvale osídlí jen dva miliony obyvatel. V současnosti jich je už třikrát tolik! Jak mi v Miami Beach mohli říci odborníci, nelze vyloučit, že v roce 2050 bude na floridském jihu bydlet 12 – 15 milionů občanů. Navíc sem každý rok přijíždí téměř 40 milionů turistů – zejména na dovolenou, protože pod palmami příjemné léto nikdy nekončí. Samozřejmě všichni chtějí pohodlí – jak v rodinných domcích a luxusních rezidencích, tak v hotelích či proslulých mořských lázních. K tomu potřebují čerstvou vodu. Už nyní se jí zde denně spotřebuje přes 750 000 litrů, což by během týdne vyčerpalo do dna například jihočeský rybník Rožmberk. Značným vodožroutem je rozrůstající se průmysl. Stále agresivněji se projevovali i farmáři, kteří mají velké plantáže –zejména tropického ovoce, tabáku, cukrové třtiny, zeleniny. Do vody v rezervaci pronikalo stále více dusičnanů z pozemků. V tělech ryb se od roku 1989 objevuje vysoká úroveň rtuti. Zatím se nepodařilo odhalit zdroj tohoto rostoucího ohrožení, právě tak jako fosforu. Přitom nedávné testy ukázaly, že burcující množství jedovatého kovu je už také v organismu aligátorů i amerických mývalů.  „Ještě pořád však existuje možnost tento křehký ekosystém vrátit do jeho prapůvodního stavu a za deset let dosavadní intenzívní práce se mnohé podařilo,“ dozvěděl jsem se od Billa Robertsona, jenž je hlavním biologem Národního parku Everglades.

Kdy se rodí samečci?
Jih Floridy se stal jediným místem na světě, kde společně žijí hojně rozšířený americký aligátor (Alligator mississippiensis) a vzácný americký krokodýl (Crocodilus acutus). Podle údajů z letoška tady přežívá jen pár set těchto ohrožených tvorů s olivově hnědou barvou a protáhlejší tlamou než mají aligátoři s černějším zbarvením. Zásadní rozdíl je v tom, že americký krokodýl potřebuje slanou či aspoň poloslanou vodu, zatímco aligátor obývá sladkovodní řeky, jezera a především močály. Originální je u aligátorů i srpnové rození potomků z vajec podle teploty vody v době prvních tří týdnů líhnutí. Když je teplota, která se v USA měří podle Fahrenheita (°F) vyšší než 91°F (34°C), rodí se výhradně samečci. Klesne – li pod 85°F(30° C) přicházejí na svět jedině samičky. Při teplotách mezi uvedenými limity se rodí obě pohlaví. Žije tady dalších 50 druhů plazů.  Drastická situace je u brodivého ptactva. Od roku 1930 se – vinou dlouho povoleného lovu – do letoška snížil z 265 tisíc na devatenáct tisícovek ptáků. Stále ubývá i originálních netopýrů floridských. Tito noční ptáci tady v noci opylují květy podivuhodného stromu – salámovníku (Sausage tree) pocházejícího z Afriky. Jeho velké plody s „koženým obalem“ – připomínající skutečné salámy – visí na šňůrkách z větví.
Dalším unikátním ohroženým živočichem je prazvláštní savec mořská kráva (též kapustňák, ochechule či siréna.) Dorůstá do délky tří metrů a může vážit až půl metráku. Pohybuje se těsně pod hladinou, aby se mohl vynořovat a vdechovat vzduch. Mořské krávy jsou pomalé, což se jim stalo osudným od počátku 20. století, kdy se na jihu Floridy začala rozvíjet námořní doprava. Lodní šrouby tehdy zahubily tisíce těchto důvěřivých tvorů, kteří navíc špatně vidí. Dodnes jde počet obětí do desítek.. Ti, kteří tady dosud přežívají, často mají na kůži stopy po střetnutí s lodí.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
Hypoxie je stav, při kterém se tělu nedostává kyslíku. Ukazuje se však, že se lidský organismus s těmito podmínkami umí vyrovnat, pokud je jim vystaven dlouhodobě. Příkladem jsou národy žijící ve vysokých nadmořských výškách či mořské národy potápějící se do velkých hloubek. Mezi ty patří i ženy Hänjo z jihokorejského ostrova Čedžu. Jak se jejich […]
Objevy Příroda 5.5.2025
My suchozemci si tlak prostředí, který na nás doléhá, obvykle uvědomíme až při potápění. Už v 10 metrech je dvojnásobný, než byl na hladině. A to je znát. Každých 10 m směrem do hloubky se dál zvyšuje o jednu atmosféru. Brzy začne být drtivý. Život v mořích tím ale zjevně neomezuje. Jak je to možné? […]
Příroda Vesmír 4.5.2025
Rotace Země se od jejího vzniku postupně zpomaluje. Tento proces probíhá neustále a den se za 4,5 miliardy let protáhl z původních šesti hodin na současných 24 hodin. Zpomalení otáčení planety však není jen zajímavý fakt z astronomie. Nové poznatky naznačují, že právě díky prodlužování dne mohlo dojít k zásadním změnám v atmosféře, které umožnily […]
Sběratel kostí je detektivní román Jeferyho Deavera, v němž ochrnutý kriminalista Lincoln Rhyme vypomáhá s případem vraha, který je fascinován kostmi svých obětí, jež sbírá. Obdobně si počíná i housenka můry rodu Hyposmocoma, která žije na Havaji. Ta si vytváří pouzdro z odhozených částí těla pavouka, v jehož blízkosti přebývá, a zbytků jeho kořisti. Proč […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz