Až do konce loňského roku oficiální čínské úřady o pyramidách mlčely, a to především proto, že se nacházejí v zakázaném území čínské provincie Šen-si, kde je soustředěn vojenský a kosmický výzkum Číny. Situace se mění až v poslední době a v letošním roce se připravují k záhadným stavbám hned dvě vědecké expedice. První z nich je organizována společně několika čínskými vědeckými institucemi, druhá má mít mezinárodní charakter.
Ani jedna z expedic však nebude mít možnost nahlédnout do nitra tajemných staveb. Čínská vláda totiž vyhlásila jejich zakonzervování až do roku 2050, kdy má mít další generace vědců k dispozici zcela nové metody a přístroje k jejich prozkoumání. Expedice se tedy soustředí jen na okolí pyramid. I když přípravy jsou v plném proudu, dodnes není jisté, zda se průzkum uskuteční. Poslední zprávy totiž hovoří o tom, že celá oblast o rozloze zhruba 2000 čtverečních kilometrů zůstane i pro vědecká zkoumání hermeticky uzavřena. Pyramidy a pyramidové struktury jsou celosvětovým fenoménem. Nacházejí se v Egyptě, Peru, Stfední Americe, Polynésii, Thajsku a objeveny byly i v Číně a Japonsku. Počátkem letošního roku se objevily dokonce zprávy o pyramidových stavbách v Austrálii, u kterých byly nalezeny několik tisíc let staré čínské artefakty, což by bylo důkazem toho, že Číňané cestu do Austrálie znali již dávno před Evropany.
Území opředené pověstmi
Prvním důkazem existence čínských pyramid byla zrnitá černobílá fotografie obrovské pyramidy, pořízená koncem 2. světové války, na jaře roku 1945, USAF pilotem Jamesem Gaussmanem při jeho zásobovacím letu z Indie do Číny. Ovšem nejstarší zpráva o čínských pyramidách pochází ze záznamů v deníku dvou australských obchodníků, kteří oblast navštívili v letech 1910-1912. Vzhledem k utajování všeho, co s pyramidami souviselo, se místo jejich výskytu stalo v minulosti námětem nejrůznějších spekulací, oblast byla nazývána čínským Rosewellem, do oblasti se umisťovala přistávací zařízení a základny mimozemšťanů, ufologové vymýšleli ty nejfantastičtější teorie o záhadách, které se v nepřístupných místech nacházejí. Trochu světla měla vnést do pověstí loňská expedice čínských vědců, ale její výsledky rozpoutaly spíše další vlnu záhadologických spekulací.
Expedice Hartwiga Hausdorfa
Snad nejzáhadnější je tzv. Bílá pyramida poblíž hory Li, 40 kilometrů východně od císařského hlavního města Sien-jang, dnešního Sianu, která má být 300 metrů vysoká a jméno jí dal německý badatel Hartwig Hausdorf, který o ní vydal knihu Die Weisse Pyramide. Hausdorf se v roce 1993 seznámil s významným čínským odborníkem Chenem Jian-Li, který mu díky svému vlivu získal od čínské vlády speciální povolení cestovat do zakázané zóny v provincii Šen-si. V roce 1994 uskutečnil do oblasti hned dvě výpravy, v březnu a říjnu. Při jednání s čínskými archeology a odborníky z Akademie věd a po vyslovení otázky na pyramidy naráží Hausdorf na zeď mlčení. Číňané o nich nechtějí vědět, všechny informace zapírají či znevažují. Hausdorf se však vydává za bedlivého doprovodu čínských orgánů na cestu a ve zmíněné provincii nenachází jen jednu velkou pyramidu, ale s úžasem hledí na rozlehlé území, pokryté téměř stovkou pyramid! Některé z nich mají charakteristický stupňovitý tvar, jiné jsou téměř hladké, na mnohých je vidět snaha zemědělců o osázení stromy. Hausdorf vidí však jen část z toho, co oblasti centrální Číny skrývají. Satelitní snímky totiž odhalily další seskupení pyramid i v horách Moa Ling, u řeky Wei Ho, v blízkosti Shandongu (tam byly objeveny dokonce pyramidy kamenné, podobné mayským stavbám s chrámem na plochém vrcholu), či v pohraničních oblastech Mongolska. Hausdorfa však zajímá oblast Sianu a jako první se tedy jako první dostává do blízkosti tajemné Bílé pyramidy.
Pyramidy z bláta, nebo mohyly?
Výsledky Hausdorfovy cesty prolomily mlčení a byly dokonce publikovány v oficiálním čínském časopise China Daily. Většina pyramid, které byly prozkoumány, není z kamene, ale z hliněných bloků, vysušených na slunci, které během věků ztvrdly na kámen. Mnohé z nich jsou poškozeny erozí, farmařením a samozřejmě i činností místních hledačů pokladů. Stáří pyramid určuje například čínský archeolog Wang Shiping Sian na 4 500 let, další odborníci však odhadují jejich stáří až na 5000 i více let. Ve svém popisu uvádí Hausdorf i legendu, která se pomalu, ale jistě stává ověřenou pravdou. Ve Velké bílé pyramidě by se měla skrývat i hrobka Prvního císaře Š-chuang-ti, který zemřel roku 210 př. n. l. Na hrobce tehdy mělo podle kronik pracovat až na 700 000 dělníků. Země byla odstraněna až na hladinu podzemní vody. V obrovské jámě byla vytvořena z roztaveného bronzu obrovitá deska, na níž stál masivní měděný sarkofág. Na zakrývání vchodu pracovalo jen několik dělníků, kteří byli nakonec zaživa pohřbeni, aby neprozradili přístup. Celá stavba byla pak pokryta hlínou a zatravněna. Uvnitř pyramidy byla prý vytvořena umělá krajina s vesmírnou oblohou a řekami, znázorněnými tekoucí rtutí. Podle dochovaných popisů by měla hrobka skrývat mnohé poklady jako zlaté a stříbrné ptáky, borovice vytesané z jadeitu a další cennosti. Až do loňského roku byly tyto popisy považovány za pouhé legendy. Při posledních výzkumech byla však po obvodu pyramidy odhalena výjimečně vysoká koncentrace rtuti, kterou obsahují veškeré rostliny v okolí, vysoký obsah rtuti má i místní keramika. Archeologický výzkum byl však velmi rychle zastaven s tím, že čínská vláda se rozhodla nechat podrobné prozkoumání pyramidy příštím generacím. Vzhledem k tomu nelze dodnes ověřit hypotézu, zda jde skutečně o pyramidu, nebo o pouhou obrovskou mohylu, navršenou nad místem posledního odpočinku S-chu-ang-ti.
Pohled z vesmíru
Archeolog Wang Shiping je jedním z odborníků, hledajících vysvětlení. Tak například zjistil, že jedna z nově objevených pyramid je lokalizována v přesném geografickém středu země, což předpokládalo u starých Číňanů ohromující zeměměřičské znalosti. Při svých výzkumech rovněž zjistil, že pyramidy jsou orientovány dvěma směry, a to podle hvězd. Do období dynastie Han byly orientovány stavby ve směru osy východ – západ, ale v dalších dynastiích už v ose sever -jih. Proč se náhle změnila orientace staveb, nedokáže zatím uspokojivě vysvětlit. Čínské pyramidy pozorovali i astronauté z vesmíru a snímky z jedné mise Apollo ukazují nejen často citovanou Čínskou zeď, ale i zcela jasný obraz devíti pyramid ve zmíněné oblasti, lokalizované 170°39″ východní délky a 34°9’’ severní šířky. Čínské úřady na dotazy o zmíněných pyramidách uváděly, že jde o hroby devíti z jedenácti císařů dynastie Chan, datované do let 206 př. n. l. – 220 n. l. Čínské zdroje dokonce přiznaly, že výška těchto pyramid se dá přirovnat ke 40patrové budově, což je srovnatelné s pyramidami v egyptské Gíze.
Stavby naplněné záhadami
Vzhledem k celkovému uvolnění poměrů v Číně měla předloni devítičlenná vědecká expedice čínských odborníků možnost prozkoumat pyramidu v provincii Čching-chaj na hoře Bai-gong. Pyramida je 50 – 60 metrů vysoká a má tři jeskyně s vchody ve tvaru trojúhelníku. Pověsti tvrdily, že jde o startovací rampu mimozemšťanů. Uvnitř pyramidy se podle čínské agentury Sinhua nachází spleť červeně zbarveného potrubí, jež vede do nitra pyramidy a blízkého solného jezera. V neobydlené krajině v okolí pyramidy jsou rozptýleny kameny zvláštních tvarů, trubky a kusy rezavého železa. Podle vědců z Čínské akademie sociálních věd je teorie o mimozemském původu pyramidy nejjednodušším a nejnormálnějším, i když fantastickým vysvětlením. Zkoumání artefaktů nalezených v pyramidě probíhá dodnes. Liu Shaolin, inženýr pověřený rozborem nálezů, prozradil čínskému listu Sinhua jen tolik, že jde o velmi staré nálezy, pro které zatím nenachází vysvětlení. Víme jen tolik, že při zkoumání nálezů jsou požívány nejmodernější postupy, včetně spektrografie a radiokarbonové metody. Nad objevy expedice se zatím vznáší podivné embargo a podrobnější výsledky průzkumu nebyly dosud zveřejněny.
KDE BYLY OBJEVENY PYRAMIDY?
Austrálie, Belize, Bolívie, Brazílie, Čína, Ekvádor, Egypt, El Salvador, Guatemala, Indonésie, Irsko, Itálie, Japonsko, Kanárské ostrovy, Mexiko, Peru, Samoa, Súdán, Tahiti, Turecko, USA, Velká Británie.
UTOPENÉ PYRAMIDY V JAPONSKU
Na jaře roku 1995 narazili potápěči při pobřeží ostrova Okinawa na mohutné kamenné řady, ve kterých se nacházely kvádry, kladené stupňovitě na sebe, s dokonalými schodišti a zbytky šestiúhelníkových sloupů. Celkem našli při japonském pobřeží pět takovýchto staveb, všechny v poměrně malé hloubce. Následné expedice, které v současnosti podmořské stavby zkoumají, zjistily, že nejzachovalejší stavba se nachází asi 170 metrů od jihozápadního cípu Okinawy a dále u ostrovů Aguni a Yonaguni. Tam byly objeveny podmořské pyramidy se základnou 80 metrů a výškou 20 metrů. Jejich horní plošiny jsou pouhých 5 metrů pod hladinou. Nalezené stavby jsou rozptýleny v oblasti 500 kilometrů čtverečních a podle některých badatelů jsou téměř rodnými sestrami pyramid národa Inků. Vědci podle struktury a orientace pyramid vyslovili i hypotézu, že jde o pozůstatky velmi rozvinuté civilizace, která měla přímé spojení s jihoamerickými a středoamerickými kulturami.
PYRAMIDY V UZBEKISTÁNU
V červnu 2002 odkryli archeologové sérii skrytých starověkých pyramid v Uzbekistánu. Skryté struktury jsou 15 metrů vysoké a podle prvních údajů až 2700 roků staré. Nález byl učiněn ve vzdálených horských roklinách na jihu země v Samarkandské oblasti. Pyramidy jsou sice podobné egyptským, ale nejsou stupňovité. Pyramidy před zničením a rozebráním na stavební materiál pravděpodobně zachránila jejich izolace v odlehlé oblasti. V současné době probíhá intenzivní archeologický průzkum staveb.
CÉDÉČKA Z VESMÍRU?
V roce 1938 nalezla archeologická expedice v podzemních jeskyních pohoří BayanKara-Ula na pomezí Mongolska a Číny na 700 kamenných disků s pravidelnou spirálou vedoucí od středového otvoru k okraji. Disky o průměru 30 cm a výšce 1 cm vážily 1 kilogram. V roce 1962 dešifrovali čínští vědci některé znaky z disků a zjistili, že obsahují fantastický popis setkání s mimozemskými bytostmi před 12 000 lety. Profesor Tsum-m-Nuie, který nápisy dešifroval, byl však následně prohlášen za šílence. Při zkoumání disků zjistili vědci z bývalého SSSR, že součástí struktury disků je i magnetický kobalt a hliník. Většina disků se ztratila neznámo kam a poslední dva by se měly nacházet v muzeu města Xi-an. Zda se jedná skutečně o magnetický záznam poselství z hvězd, se zatím nepodařilo ověřit.
RADIOKARBONOVÁ METODA URČOVÁNÍ STÁŘÍ
Jde o metodu, která poměrně přesně určí stáří předmětů pomocí radioaktivního uhlíku. Velmi jednoduše lze metodu vysvětlit tak, že všechny rostliny a živočichové v průběhu života absorbují kysličník uhličitý poznamenaný radioaktivním uhlíkem. Radioaktivní izotop C14 je obsažen ve všech živých organismech vdané koncentraci a vzniká v horních vrstvách atmosféry vlivem kosmického záření. Při atmosférickém koloběhu se dostává k povrchu země, smísí se s normálním uhlíkem i na oxid uhličitý a při fotosyntéze jej i rostliny přemění na svůj uhlík. Běžným potravním řetězcem se pak C14 dostane i do těl živočichů. Jakmile rostliny nebo živočichové odumřou, absorbování radioaktivního uhlíku přestane a vstřebaný radioaktivní uhlík se začne rozpadat v závislosti
na čase. Pak už jen stačí změřit zbytkovou radioaktivitu a máme stanoveno stáří lidské kosti nebo lodního vesla. Když tedy v laboratoři změříme přesnými přístroji radioaktivitu organických zbytků, zjistíme, jak dlouhá doba uplynula od jejich smrti.
TERAKOTOVÁ ARMÁDA
Nedaleko pyramid v Sian se nachází jeden z divů světa, podzemní terakotová armáda, pocházející z dědictví císaře Qin. Je to součást mohutného komplexu mauzolea, vybudovaného okolo roku 246 před n. l. Objev učinili místní zemědělci při hledání podzemní vody. 6 000 hliněných bojovníků mělo císaře chránit na jeho posmrtné cestě. Všichni jsou o 15 % větší, než je skutečná velikost člověka, aby vypadali hrozivěji. Všichni byli původně ozbrojeni skutečnými zbraněmi, ale ty vzaly za své při rabování mauzolea rolníky. Císař Qin má být pohřben necelý kilometr od mauzolea v jedné z mohutných pyramid, ovšem i ta je až do roku 2050 zakonzervována, a tudíž nepřístupná pro vědecký průzkum.
FLOTACE V ARCHEOLOGII
Laicky řečeno znamená flotace vyplavování. Je to jedna z citlivých metod, jak oddělit v nálezech nerozpustné látky od rozpustných, nalézt například malé zbytky kostí, keramiky, ulity měkkýšů, skořápky a další drobné předměty.
Flotace probíhá většinou přímo na místě terénních prací a jejím základem je takzvaná flotační linka. Vzorky i z jednotlivých vrstev (archeologové přísně sledují, aby byly vrstvy odděleny) se rozmíchají ve vodě a například plovoucí zbytky i rostlin jako semena nebo zuhelnatělé části se zachytí do sítě s oky určité velikosti. Na lince, která může být uměle vytvořena pomocí čerpané vody, nebo využívaná přerozených možností jeho tekoucí vody v potoce, pak prochází směs dalšími síty, ve kterých se zachycují větší a těžší zbytky, až zbude na jedné straně jen vyčištěná rozpuštěná hornina a na straně druhé nerozpustné artefakty, které pak jsou často chybějícími kamínky do mozaiky, ze které odborníci dokáží vytvořit obraz života dávno zmizelé společnosti.
ČÍNA JE TŘETÍ NA SVĚTĚ V INVESTICÍCH DO VĚDY
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj měly být letos poprvé získány spolehlivé údaje o investicích do vědy v Číně. Čína, pyšná na kosmický let svého prvního astronauta, dává po Spojených státech a Japonsku nejvíce finančních prostředků na rozvoj vědy a výzkumu na světě. V roce 2001 investovaly Spojené státy do výzkumu 282 miliard dolarů, Japonsko 104 miliard dolarů a Čína 60 miliard dolarů. Podle posledních údajů pracovalo ve vědě a výzkumu v USA 1300 000 lidí, v Japonsku 739 000 a v Číně 743 000.
